Páni z Hradce

[Simplex]

Měl jsem půjčen sborník, který kdysi vyšel u příležitosti první zprávy o městě Jindřichově Hradci a stále stojí za přečtení.. Tedy pokud si odmyslím dnes pravděpodoně definitivně překonanou hypotézu o převzetí rozestavěného královského hradu touto větví Vítkovců. Na sborníku se pochopitelně podílel i L. Jirásko, který měl pro Lidovky napsat monografii pánů z Hradce, k čemuž pravděpodbně už bohužel nedojde.

jirásko.jpg

https://arl.cbvk.cz/arl-cbvk/cs/detail- ... c=3&iset=1

[Simplex]

Diplomka z roku 2018
Miczanová Veronika: Pan Oldřich III. z Hradce. Portrét českého šlechtice z doby vlády Jana Lucemburského
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/103740

[Ježek]

Diplomka z roku 2018
Miczanová Veronika: Pan Oldřich III. z Hradce. Portrét českého šlechtice z doby vlády Jana Lucemburského
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/103740

Pročetl jsem to, něco jsem i ověřoval, ale spíš jen pár maličkostí, které mne udeřily do očí.
Není to žádná sláva, vesměs to je psáno podle starší regionální literatury, listiny jsou citovány jen zřídka (a často jako archiválie). Práce není napsána ani dobrým stylem, místo nějakého hlubšího zamyšlení se objevuje naivní psychologizování (o dětěch ve středověku, povaze Heřmana).

Opírání o regionální literaturu vede k podivným konstrukcích, které se opírají o různé domysly až výmysly místních vlastivědných činitelů a historiků:

Jelikož v té době vzrostla moc a prestiž Vítkovců natolik, že se vyrovnala moci panovnické, a všichni Vítkovci drželi jaksi pospolu a podle legendy se každoročně scházeli k politickým poradám na hradě Rožmberku, vedl tento střet zájmů roku 1269 až ke konfliktu sebevědomého krále, který podcenil vzrůstající moc a vliv české šlechty, jež pro něj nebyla rovnocenným politickým partnerem - s Vítkovci, především s mocným královským podkomořím Oldřichem z Hradce. Pod záminkou ústní
donace knížete Bedřicha z roku 1179, v níž kníže Vítkovi z Prčice a jeho potomkům území v jižních Čechách pouze propůjčil, prohlásil Přemysl Otakar II. tato území za léno českého krále, Jindřichův Hradec vojensky obsadil a Oldřicha I. vypudil

(s. 26).

Asi nic tam není dobře, vyrovnání se moci panovnické, vítkovecké sjezdy, rozhodně ne rok 1269 (až tak 1276), ústní donace Bedřicha je celkový výmysl, stejně jako prohlášení za léno. Pravda je jen obsazení Hradce, to ale má nějaké datum.

Již ve svých asi dvaceti letech Oldřich III. spolu se svou matkou Mechtildou ze Schaunbergu daroval 3. 11. 1319 cisterciáckému klášteru ve Wilheringu u Lince v Horních Rakousích, jenž patřil pánům ze Schaunberga, čtyři lány ze vsi Velký Rodvínov a čtyři kopy pražských pfeniků výměnou za duchovní službu, kdy měli cisterciaci konat mše za zemřelou sestru
Oldřicha III. Anežku a její dva rovněž zesnulé manžely Meinhera z Lesnigu a Wernharta ze Schaunbergu, kteří zde byli pohřbeni.219

s. 52.

Tady mne zaujaly ty pražské feniky. V listině nic takového není (ale je to jen regest), mluví se ale o 4 lánech a 2 jitrách https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81

Teplý to má, ale spojuje 2 listiny: https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid: ... 925f7369a0

Listina je a zároveň není online: https://www.monasterium.net/mom/AT-StiA ... 21/charter

Příliš jasno není ani s templáři v Jindřichově Hradci (zakořeněná místní legenda, která nemá oporu v pramenech), v úvodu autorka počítá, že zde působili, později to popírá.

V komnatě se svatojiřskou legendou se nachází také hraniční mezník, kámen s templářským křížem z 12. století, který se pravděpodobně nacházel ve vesnici Mnich, blízko Jindřichova Hradce,2

s. 57, citace: Ústní sdělení pracovníka jindřichohradeckého zámku ze dne 10. 11. 2017.

Ve skutečnosti jde o normální kříž. Nehledě na to, že templáři k nám přicházejí až v 13. století.

Zajímavá je teze, že Oldřich z Hradce se nezúčastnil výprav na Litvu (s. 38), a tak legenda a erbovní galerie zobrazuje rody, s kterými Oldřich z Hradce udržoval dobré vztahy (s. 68), nikoliv účastníky tažení Jana Lucemburského proti Litevcům.

[Simplex]

Dávám sem odkaz na podobná veledíla vždy, když na ně narazím. Bez ohledu na to co si o jejich úrovni myslím a někomu to pro základní poučení může stačit. Ani já jsem se tím detailně nezabýval, protože to je mírně za hranicí mého zájmu a má to stejně bídnou úroveň, jako naprostá většina těchto prací. Předpokládám, že hodnotitelům stačí, když studující dodrží požadovanou strukturu práce atd. a celé to nečtou. Což se nedivím, protože to musí být utrpení a tato práce zřejmě ještě patří mezi lepší kusy. Taky je podle mého názoru z většiny prací zřejmé, že se autoři ke studiu oboru dostali jakousi náhodou a o historii atd. se před tím nezajímali, jinak by museli mít dávnou načtenou základní literaturu a neodkazovali by na zastaralé práce. Pokud jsou tyto elaboráty výsledkem tříletého studia, tak je to z pohledu poučeného laika tristní. Většině studujících jde stejně pouze o získání papíru, který má sice pofidérní hodnotu, ale je vnímán jako nezbytný pro jakési světlé kariérní zítřky. Takže kdyby jim ho dali rovnou či po zmáknutí příslušného testu a složení určité sumy, ušetřili bychom za "elektřinu" a erár by z toho něco měl

Lze pokládat za jisté, že erby či jejich většina se v jindřichohradecké galerii neocitla náhodou. Další je otázkou jejich identifikace a informací, které máme o účastnících tažení či aktérech oněch dobrých (příbuzenských?) vztahů, což taky není žádná sláva. Takže to zůstává otevřené, ač by to hypoteticky šlo spojit i s jakousi akcí proti oněm heretikům, kteří se panství hradeckých rozmohli a o které rovněž moc nevíme.

[Simplex]

Je to drobnost, ale vždycky je zajímavé, když lze alespoň hypoteticky spojit jméno z diplomatických pramenů s nějakou lokalitou. Navíc v tomto případě to je dost pravděpodobné a ukazuje to původ okolních toponym.
Koblasa Pavel: Panský dvůr v Hostějevsi, Výběr 57/2020

hostěj.jpg

https://mapy.com/cs/zakladni?q=Hostějev ... 74476&z=13