Těžko teď můžeme odhadovat jaký byl jejich vztah. I přes společné velení u Hořic tu mohla být rivalita nebo neshody už dřív. Také rozhodnoutí obou určitě ovlivňovalo jejich okolí, spojenci apod.
Kdyby měli oba stejné a shodné názory, Žižka by svoje bratrstvo nevytvořil. Podle mne tedy Diviš Bořek nikdy neinklinoval k radikálním frakcích, a to ani v okamžicích, kdy byl jedním z velitelů orebitů. Zřejmě i v tomto bratrstvu byl na umírněné straně a to bylo důvodem, proč se ho celkem rychle orebité vzdali.
Laurentius píše:
O bitvě u Strauchova dvora (4. srpen 1423) jsem taky moc konkrétních informací nezjistil. Defenzivní vedení bitvy zřejmě slavilo úspěch. Ono moc velitelů (Diviš Bořek z Miletínka, Hašek z Valdštejna, Hynek z Kolštejna, Puška z Kunštátu, Hynek Krušina z Lichtenburka) je taky někdy na škodu.
To ještě mohlo komplikovat dvojí smýšlení velitelů vojska. Tradiční "rytířský" model, operoval se ctí, urozeností a do čela vojska stavěl nejurozenějšího pána. Ale právě v této době velí skvělí vojevůdci, bez ohledu na svůj původ nebo urozenost v rámci šlechtické obce. Uražená ješitnost některého z pánů a bylo po bitvě.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
přesná citace: "... severní fronta je dílem Divišovým... jakož i celá koncepce hradu, jsou velmi podobné severní frontě a celé koncepci hradu Kašperka." F. Teplý naznačuje, že hrad Kašperk znal Diviš Bořek ze své královské služby a nechal se jím (možná) nevědomě inspirovat při (pře)stavbě Kunětické Hory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
F. Teplý ve své Feudální Pozemkové držbě ztotožňuje Diviše z Kasalic (1409 - 1411) právě s Divišem Bořkem z Miletínka.
Už jsem zjistil, kde na to přišel.
Jde o odúmrť v (Starém) Mateřově a Libanicích (u Hrochova Týnce) z prosince 1409. O ni se přihlásí řada šlechticů, Jindřich Lacembok z Chlumu, Jan Sokol z L., ale nakonec se do procesu zapojují Milot(k)a z Kravař a Diviš z Kasalic. Odúmrť pak získávají v říjnu 1411 "Milota z Turgova" a "Diviš z Miletínka". Milotou z Turgova je myšlen Milota Kravařský z Tvorkova, který měl ve stejné době (1410) získat Hrochův Týnec. Podobně je možné ztotožnit Diviše z Kasalic a Miletínka. V květnu 1410 totiž u soudu Diviše zastupuje Bořek z Miletínka. (tady mi není jasná úplně genealogie - otec/syn, bratři?)
No a je tam ještě jedna linka - Diviš i Milota tu odúmrť získávají jako léno patřící k Vyšehradu - což je přesně skupina, z níž se rekrutují příznivci reformního/husitského hnutí.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
F. Teplý ve své Feudální Pozemkové držbě ztotožňuje Diviše z Kasalic (1409 - 1411) právě s Divišem Bořkem z Miletínka.
Už jsem zjistil, kde na to přišel.
Jde o odúmrť v (Starém) Mateřově a Libanicích (u Hrochova Týnce) z prosince 1409. O ni se přihlásí řada šlechticů, Jindřich Lacembok z Chlumu, Jan Sokol z L., ale nakonec se do procesu zapojují Milot(k)a z Kravař a Diviš z Kasalic. Odúmrť pak získávají v říjnu 1411 "Milota z Turgova" a "Diviš z Miletínka". Milotou z Turgova je myšlen Milota Kravařský z Tvorkova, který měl ve stejné době (1410) získat Hrochův Týnec. Podobně je možné ztotožnit Diviše z Kasalic a Miletínka. V květnu 1410 totiž u soudu Diviše zastupuje Bořek z Miletínka. (tady mi není jasná úplně genealogie - otec/syn, bratři?)
No a je tam ještě jedna linka - Diviš i Milota tu odúmrť získávají jako léno patřící k Vyšehradu - což je přesně skupina, z níž se rekrutují příznivci reformního/husitského hnutí.
Spíš Teplý nemá pravdu a bude to otec, Diviš Mrzák. Diviš Bořek bude ten Bořek z května 1410.
V konfirmačních knihách k únoru 1412 je otec Diviš po smrti a jeho vdova a dva synové (Boček, mělo být Bořek) a Václav (takže Vaněk) v Červené Třemešné fundují oltář sv. Kateřině. https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 34&page=50
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Hezké,
mám pár poznatků. Manželkou Soběslava z Miletínka Anežku ze Žerotína jsem neviděl,ale určitě měl (druhou?) manželku Kateřinu z Žirotína ( tady pozor Žirotín v Čechách, ne ten na Moravě!).
Viz tady https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/AZK/2421/charter.
Jinak nespolehlivé genealogy zmiňuje Kláru z Miletínka jako manželku Matyáše z Bokůvky.
Jiřík měl sestru Elišku (1491), manželku Jana Smiřického (Viz. AČ IX., č.791, st.560). Jinak tento Jiří měl mít ještě syny Soběslava a Václava s Markétou, jimiž rod vymřel.
