Rožmberkové

[Ježek]

Dnes je výročí slibu věrnosti rožmberských bratří Petra, Jošta, Oldřicha a Jana Karlovi IV. Stalo se tak v Sulzbachu. https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/ACK/615/charter

Mne zajímá, proč slibovali věrnost na dvakrát, poprvé v Praze června 1356: https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/ACK/568/charter

Odboj:

Už na počátku 50. let se dostaly do sporu dvě z vítkoveckých větví - Rožmberkové s Vilémem z Landštejna. Spor, do kterého se vložil i Karel IV. byl urovnán v letech 1352 a 1353.
Po smrti králova oblíbence Viléma z Landštejna 23. dubna 1356 opět zařinčí zbraně mezi panovníkem a Vítkovci. Záminkou je zřejmě Karlova snaha obnovit Karlhaus-Hrádek u Purkarce (archeologický průzkum ho datuje do doby Přemysla Otakara II.) v blízkosti rožmberských statků, sesazení Jošta z Rožmberka z pozice nejvyššího komorníka, spor o poručnictví nad dětmi Jana z Michalovic nebo nejspíše kombinace všech těchto důvodů.
Jisté je, že proti Karlu IV. povstávají páni z Rožmberka a Hradce, kteří se s stížností na císaře obracejí na ostatní kurfiřty. Boje snad příliš intenzivní nejsou, Jan Jindřich obléhá Telč Jindřicha z Hradce.
23. června 1356 bratři z Rožmberka slibují v Praze věrnost panovníkovi. Karel IV. je netrestá, nechá znovu vyměřit hranice panovnického a rožmberského zboží, Petr mladší z Rožmberka se stává proboštem pražské kapituly. Opětovně, jak už bylo řečeno, slibují věrnost Rožmberkové v březnu 1357.
Déle v odboji pokračují páni z Hradce. Telč je dobyta až v srpnu 1356. I Jindřichovi jsou ponechány jeho majetky, ovšem na dva roky je vyhnán z království.

[Simplex]

Docela by mě zajímalo, zda existuje hypotéza, která vysvětluje odkud bylo k Vítkovcům přeneseno jméno Vok? Podle mě se nabízí rod ze Ředhoště či méně pravděpodobně z Benešova, ale další alternativa mě nenapadá. Vok z Rožmberak byl očividně jeho prvním nositelem a nelze vyloučit, že právě díky jemu se jméno dostalo do dalších větví. Tedy kromě pánů z Hradce a jejich podvětví, kde se nikdy neobjevilo. Opačná situace panuje u jména Sezema, které nenajdete právě pouze u Rožmberků.

Musím se opravit, protože jméno Sezema se nevobjevilo ani mezi krumlovskými.

[Ježek]

Shrnul jsem na FB Voka I.:

4. června 1262 vydal mocný jihočeský šlechtic Vok z Rožmberka ve Štýrském Hradci (Graz) svoji závěť (na obrázku - dnes uložená ve Vyšším Brodě). Předpokládá se, že krátce poté zemřel, někteří kronikáři kladou jeho smrt mylně už na předchozí den.
Mocný Vítkovec erbu červené růže na stříbrném (tj. bílém) poli byl syn Vítka z Příběnic a Kunhuty z Schönheringu, prvně je v pramenech uváděn k roku 1244, v roce 1250 se píše podle nového rodového sídla Rožmberku, o rok později podle Rožmitálu na Šumavě.
Vok byl věrným spolupracovníkem českých králů, hlavně Přemysla Otakara, účastnil se bitev u Lávy (1246), tažení do Prus (1254/5) Mühldorfu (1257) i Kressenbrunnu (1260), od roku 1255 až do své smrti byl český maršálek, v roce 1260 se stal rakouským a štýrským hejtmanem, stejně jako prvním hrabětem z rodu Vítkovců, a to se ziskem hrabství Raabs v Rakousku.
Nejpozději v květnu 1259 (23. května pražský biskup potvrzuje dar patronátních práv nově vzniklé fundaci). Vok společně se svými vítkovskými příbuznými zakládá cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, kde je také pohřben. Jeho chotí byla Hedvika ze Schaumburku, s ní měl dva syny Vítka a Jindřicha, v roce 1262 nezletilé. Po smrti Voka I. z Rožmberka už další generace Vítkovců nenašly cestu ke králi, což skončilo tragickým Moravským polem.

Prosopografii mám takto:

první zmínka 1244 (CDB IV/1, č. 55, s. 140), poslední zmínka 1262 (CDB V/1, č. 335, s. 496)
erb červená růže ve stříbrném poli (Sedláček, Atlas III, fol. 292v)
otec Vítek z Příběnic
bratr Zachariáš z Prčice
bratr Vítek z Příběnic
manželka Hedvika z Schaumburgu
syn Jindřich z Rožmberka
syn Vítek z Příběnic
Rožmberk 1250 (CDB IV/1, č. 185, s. 338), Rožmitál na Šumavě 1251 (CDB IV/1, č. 225, s. 391), Přídolí 1259 (CDB V/1, č. 186, s. 296), Haichenbach (1259, UBLOE III, č. 274, s. 259)
maršálek 1255-1262 (CDB V/1, č. 46, s. 98, č. 308, s. 459), rakouský a štýrský hejtman 1260-1262 (UHS IV, č. 12, s. 9, CDB V/1, 330, s. 490), hrabě z Raabsu 1260-1262 (CDB V/1, č. 231, s. 360)
Zakladatel cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě (CDB V/1, č. 186-190, s. 296-303), Svatomír milites, Koyta et Grillone camerariis, Rudigero notario 1262 (CDB V/1, č. 335, s. 496)

[Simplex]

otec Vítek z Příběnic
bratr Zachariáš z Prčice
bratr Vítek z Příběnic

Vokův otec nikdy nepouži predikát z Příběnic, protože před vznikem hradu s latránem tam neexistovalo osídlení (vesnice) nesoucí tento název. Takže prvně se po hradu psal Vokův bratr Vítek z Příběnic roku 1243 (CDB VI/1, č. 34, s. 115).
https://www.academia.edu/3088091/Hrady_ ... _landscape
Když vezmu v potaz jména bratrů, tak Vítek z Příběnic by měl být nejstarší, protože další dvě jména nelze pro 13. a 14. s. považovat za vítkovská/rožmberká. Přinejmenším jedno mohla přinést ze svého rodu matka sourouzců a další mohlo, ale také nemuselo, být módní.
A kde si vzal jméno Vokovy matky, když zatím všude píšou, že její původ neznáme a neobjevuje se ani jako hypotetická?

[F.Krampl]

Zdravím Vás! Tak dnes bylo úředně potvrzeno, že díky mému bádání je první zmínka o Rožmitálu na Šumavě skutečně již z roku 1251 ,tady o 8 let dříve než je oficiálně uvedeno!!

[Ježek]

Já jsem omylem našel tu znímku o příbuznosti Rožmberků a Orsinii - kdysi to byla přednáška na medievistickém pátku, ale nevím, od koho. Není to renesanční výmysl. Dochoval se opis listiny Zikmunda Lucemburského z 8. září 1411, podle něhož je sv. Jan Trogirský příbuzný Rožmberků a Ursiniů.

https://books.google.cz/books?id=OSnwsD ... &q&f=false
Vita B. Ioannis confessoris episcopis Traguriensis, et eius miracula, Řím, 1657, strana 47

[Laurentius]

Co jsem se díval na chorvatské zdroje, tak příslušnost biskupa Ivana z Trogiru k rodu Orsini vylučují. Ivan Trogirski byl podle toho benediktinem na Cresu v klášteře sv. Petra v Osoru a zřejmě pocházel z Osoru. Na listinách tak figuruje jako Auserinus nebo Osorinus. Z toho zřejmě byl chybně přiřazen k římskému rodu Orsini. Později se stal biskupem v Trogiru. Tady mluvíme o o 11. století.
Členové rodu Bobone - Orsini (příjmení i střídají stejní členové rodu) se nám začínají objevovat ve druhé polovině 12. století v Římě: kardinálové Hyacint Bobone (později papež Celestýn III. 1191-1198) a Pietro Orsini.

[Ježek]

Ani Rožmberkové nebyli příbuzní s Orsinii. Ale ta listina ukazuje, že to tak bylo vnímáno- Orsiniové nejspíš na počátku 15. století začali vytvářet svoji síť vlivu ve střední Evropě, využívali k tomu hlavně stejný erb (růži) nebo jméno (viz ten Orosinius).

[Ježek]

Podle Paraviciniho a jeho pruských jízd (Werner Paravicini: Die Preußenreisen des europäischen Adels (= Beihefte der Francia. Bd. 17). 1 Band. Thorbecke, Sigmaringen 1989, s. 175) se Petr z Rožmberka pruských jízd účastnil hned třikrát, sám v roce 1324, se svým králem na dvou z jeho tří jízd, konkrétně v letech 1328-1329 a 1344-1345. Petr z Rožmberka Janovi a Karlovi během pruské jízdy “in magna necessitate” půjčil 200 kop pražských grošů. Oba Lucemburkové mu i kvůli tomu 9. října 1345 udělili hrad Pacov.

Listina je tady: https://www.monasterium.net/mom/CZ-SOAT ... 11/charter Lucemburkové tam slibují zaplatit Petrovi 800 kop do rukou Záviše z Újezdce do Vánoc. To se nestalo, tak to v únoru 1346 slibují znova, do svatodušních svátků https://www.monasterium.net/mom/CZ-SOAT ... 12/charter


No otázka, jestli to poslední byl on nebo stejnojmenný syn.

[Viola]

Já jsem byla hodně skeptická, protože v té době by Petrovi I. bylo okolo 55 let, měl tou dobou několik dospělých synů (nejstarší Jindřich se mohl narodit řekněme okolo roku 1319-1320, takže byl o několik let mladší než Karel), takže bych čekala spíš to, že táta už seděl doma a s Janem a Karlem vyrazili ti mladší (zvlášť když Jindřich padl u Kresčaku - jeho přítomnost ve Francii se vykládá tak, že doprovázel Karla na jeho korunovaci) a z nějakého důvodu byl té půjčky zavázán táta. Ale Ježkovy argumenty jsou opravdu pádné, těch listin je víc.

[Simplex]

Myslím, že název studie Petra Maťi hovoří za vše:
Rožmberská rodová legenda o původu z římského rodu Orsini před Oldřichem II. z Rožmberka (1403-1462)
https://www.digitalniknihovna.cz/knav/v ... d161fc2051

[Simplex]

Studie Karla Maráze:
Rožmberská listinná, listová a pečetní falza 15. století v kontextu interdisciplinárních poznatků a edice moravských půhonů. MKK-PVH 3,2020

[Simplex]

Lukáš Reitinger napsal pře pár lety studii, která se zabývá obrázkovým kodexem Liber depictus a možností, že vznikl díky plánované církevní kariéře jednoho ze synů Petra I. z Rožmberka. Tím synem byl od mládí církevní mnohoobročník Petr II. z Rožmberka (1326-1384), jemuž tím otec zajistil nejen mimořádné příjmy, ale i společenské postavení. Datování kodexu je pochopitelně nejisté (30.-50. léta 14. s.), ale uvažuje se i o možnosti, že vznikl ke vzdělávání budoucího významného církevního hodnostáře. V předpokládané krumlovské malířské dílně, i díky níž mohl Petr II. obdarovat rožmberské církevní instituce vícero kodexy. Z výzdoby kodexu se vyvozují různé souvislosti počínaje řezenskými kořeny pražského biskupství (i tam obdržel Petr kanonikát) a konče např. rožmberskou heraldikou. L.R. také připomíná, že ve zhruba stejné době vznikl podobný kodex, jehož objednavatelem byl další pražský kanovník Velislav (Biblia dicta Velislai).

2026-04-10_112556.jpg

Krumlovský Liber depictus a jeho první čtenář, Karel IV. a Emauzy: liturgie, text, obraz 2017, s. 247-265
https://www.knihovny.cz/Record/upol.Upo ... d=33860161

emauzy.jpg