Hrabišici

[Ježek]

Teď je pouze otázkou zda v příslušných pramenech zpráva o tom odpovědném listu, který měl poslat Bítovským, opravdu je, nebo se to jako v mnoha podobných případech stále dokola opisuje, aniž by to kdo prověřil.

Tak je to vydané v edici (a už ne Bočkově), takže není důvod nevěřit existenci. List dokonce říká, že mu Bítovští leželi a plundrovali před hradem a tvrzí jako služebníci Zikmunda: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81

Půjde nejspíše o události roku 1402 - Zikmundovo vojsko dobývá Žleby Václavova straníka Lacemboka z Chlumu, a udělěluje je Oldřichovi z Hradce. Takže máme důvod i pro nepřátelství s Oldřichem z Hradce.

Jak mohl Ješík vědět jaké vsi patřily k Vildštejnu za Hrabiše z Paběnic? Třeba to zjistil díky "archivu" vilémovského konventu, který měl k oblasti dlouhodobý vztah.

Spíš se to to byla obecná vědomost, klidně i poddaných, jak ke komu patřili. Nejde ale vyloučit, že to Ješík prostě jen zkoušel, jako většinu těch odúmrtí. A nevyšlo, nevycházelo to ani lidem s lepším nárokem.

Spíš je zajímavé, že jeho statky spadly odúmrtí, i když měl několik tehdy ještě žijících synů. Tady by snad oddělení nemělo hrát roli. Ale spíš nějaké prohlášení za psance.

[Simplex]

---Sedláček má v atlasu i pečeti Ješíkových synů Boreše + Frenclina. Zajímavé je, že se nikdo z nich nepsal po Popovci. Vročení pečetí ukazuje, jak aktivní byli počátkem 15. století.
---Menclová uvádí, že Ješík byl purkrabím Štěpána z Opočna na Lichtenburku a po jeho zavraždění se zmocnil Vildštejna a asi poč. 15. s. založil hrad Oheb. Jenže nikdo neví, jak na to přišla.
České hrady II., s. 310-311

1402 frenclin z trojovic 193-3.jpg

1402 frenclin z Trojovic 193-3

1402 boreš z trojovic a martinic 193-4.jpg

1402 boreš z trojovic a martinic 193-4

1402 boreš z martinic a pušic 220-8.jpg

1402 boreš z martinic a pušic 220-8 (Pušice jsou nepochybně Pešice)

[Ježek]

---Sedláček má v atlasu i pečeti Ješíkových synů Boreše + Frenclina. Zajímavé je, že se nikdo z nich nepsal po Popovci. Vročení pečetí ukazuje, jak aktivní byli počátkem 15. století.

To může napovídat, že byli oddělení. I když ten Ješík se také spíš píše podle Vildštejna, což koneckonců byl aspoň nějaký hrad na kopci, ne tvrz ve vsi.

[Simplex]

Stránka je z recenze Milana Sýkory na knihu Hrady na hranici : Čechy - Sasko, která vyšla v periodiku Porta Bohemica 6/2013. Pokud je mi známo, tak rozdílná datace objektů je primárně založena na jednom typu keramiky, kterou se dodnes nepodařilo sjednotit. Rovněž netuším, jestli se o to vůbec vedla nějaká seriózní diskuze. Vzhledem ke konstatovanému působí absurdně hypotézy, které upírají Hrabišicům schopnost založit hrad Rýzmburk/Osek.

2025-09-03_160433.jpg

Hrady na hranici : Čechy - Sasko / [editor Vlastimil Pažourek ; autor Jiří Šedivý ... et al.

hrady na.jpg

https://www.knihovny.cz/Record/kvkl.LiU ... d=32271073

[Ježek]

Knížku o Rýzmburku teď sepisuje Milan Sýkora, i za spolupráce Boukyho. Mělo by to vyjít příští rok.

V té souvoslosti tam dělá archeologický výzkum, minimálně našel sochu samostřílu, příští čtvrtek by měl mít přednášku/prohlídku:

"Ve čtvrtek 18. září od 17:00 proběhne přímo na hradě přednáška archeologa, který představí dosavadní nálezy a přiblíží průběh výzkumu. V případě nepříznivého počasí se akce neuskuteční."

[Simplex]

---Tak uvidíme co z toho vzejde, kde to vydávaj? V NPÚ nebo u "severozápadočeskejch" archeologů z Mostu? Doufám, že Bouky se bude věnovat lidem a Sýkora šutrům. Nechci Sýkorovi křivdit, ale do Velímského má zatím hodně daleko.
---Druhou absurditou v otázce stavebníka Riesenburku je, že nikomu nevadí časnější Český Šternberk apod. i když Divišovci byli proti Hrabišicům žebráci, což není problém doložit.

[Simplex]

Listoval jsem hrabišickou monografii a zjistil jsem, že prakticky na konci dějin rodu pánů z Riesenburka došlo ke sňatkovému spojení s Kostky z Postupic. Roku 1524 označil Zdeněk Kostka z Postupic posledního člene rodu Jana Boreše II., který zemřel roku 1528, za svého strýce. Není jisté, zda byl skutečně jeho strýcem, byť se dá předpokládat, že v první pol. 16. s. bylo označení příbuzenských vztahů podstatně přesnější. Na to už jsem dávno zapomněl a nic to nemění na skutečnosti, že není znám sebemenší nepřímý důkaz, který by byť jen naznačoval původ Kostků z Hrabišiců.
Velímský Tomáš: Hrabišici, NLN 2002, s. 228

hrabišici-kostkové.jpg

Nicméně mě zaujalo, že první doložený člen rodu Kostků se psal po jakési Křemenici. Dnes existuje pouze jedna lokalita s tímto názvem a leží ve východních Čechách. To může být celkem podstatné, protože v širším prostoru se objevují i další "fejkový" Hrabišici.
Lehmanová Monika: Společenský a politický vzestup Kostků z Postupic v druhé polvině 15. století, 2011, s. 20
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/50070

křemenice.jpg

https://mapy.com/cs/zakladni?q=Popovice ... 45332&z=12
https://mapy.com/cs/zakladni?q=křemenic ... 87506&z=11
Pvní pečeť rodu je podle Atlasu erbů doložena k roku 1414 a patřila Vilému Kostkovi z Postupic. Takže Kostové nemohli převzít erb Hrabišiců v důsledku zmíněného velmi pozdínho sňatku.

1414-vilém z postupic.jpg

[Rubáš z Hrádku]

---Tak uvidíme co z toho vzejde, kde to vydávaj? V NPÚ nebo u "severozápadočeskejch" archeologů z Mostu? Doufám, že Bouky se bude věnovat lidem a Sýkora šutrům. Nechci Sýkorovi křivdit, ale do Velímského má zatím hodně daleko.

Knihu vydá město Osek. Současně by měla být i brožurka, leporelo a další turistické věci.
A myslím, že by ses divil, co Milan S. nashromáždil k majitelům jednotlivých severočeských hradů.

[Simplex]

Knihu vydá město Osek. Současně by měla být i brožurka, leporelo a další turistické věci.
A myslím, že by ses divil, co Milan S. nashromáždil k majitelům jednotlivých severočeských hradů.

Tak to se osečtí plácli přes kapsu, to musí mít hodně osvícené zastupitelstvo. Sýkorovi do šuplíku nevidím a rád se budu divit, bude-li to publikovat.

[Simplex]

---Další fejkoví Hrabišici se psali po Levnovu/Levňovu, který pravděpodobně získali či vybudovali, jako klienti pánů z Lipé. Podle autorů byl předek rodu Léva (s. 2-4) předtím zřejmě jejich purkrabím na Ronovci u Havlíčkova Brodu a odešel s nimi na Moravu. Dřívější vznik hradu Levnova vycházející z formulářové sbírky Zdeňka z Třebíče pokládal Z. Měřínský za nepravděpodobný a samotnou sbírku považoval za krajně nespolehlivou.
Oplatek Stanislav Vohryzek Stanislav: K historii a archeologii na hradě Levnov (okr. Brno-venkov); Acta Musei Moraviae, Scientiae Sociales 2013, s. 109-123
https://is.muni.cz/publication/1107116/TEXT_FINAL.pdf

2025-11-14_215758.jpg

---Z pramenů víme, že levnovští byli spřízněni s rodem z Kralic, kterým se zabýval Jiří Mitáček. Sestra Oldřicha z Levnova, který byl patrně Lévovým synem, se provdala do rodu z Kralic (s. 27). Autor nevylučuje, že Oldřich z Levnova byl totožný s Oldřichem z Našiměřic s nímž vstoupil roku 1355 do „majetkového“ spolku (s. 22).
Mitáček Jiří: Rod zkřížených sekerek - k počátkům rozrodu vladyků z Pucova, Kralic, Říčan a Otradic; Vyškovský sborník 8/2011, s. 7-44
https://www.academia.edu/4414823/Mitace ... 3%ADk_2012
---Jenže nejen podle Pilnáčka seděl na Našiměřicích už od první poloviny 13. s. rod, který měl v erbu vlka a zřejmě měl společný původ s rodem z Dobřínska, což potvrzuje Sedláčkův atlas erbů. Nedávno se Rodem zabýval Stanislav Vohryzek s Pavlem Havelkou v sovislosti s Hrutem z Rokštejna. Zjednodušeně napsáno se v podstatě shodli na tom, že původní rod nejpozději v pol. 14. s. mizí a Našiměřice jsou majetkově rozdrobené. Vohryzek v práci o Jemnicku uvádí, že roku 1369 získal polovinu Našiměřic Oldřich ze Želetavy z rodu Ranožírovců (s. 123).
Pilnáček Josef: Staromoravští rodové, Ivo Separát 2011; s. 168, 231, 256, 308, 326
Havelka Pavel: Hrut z Rutenštejna a rod leknínového listu, 2012
https://is.muni.cz/th/rjh5i/Hrut_z_Rute ... _listu.pdf
Vohryzek Stanislav: Hrut z Rokštejna, moravský podkomoří?, Archeologické výzkumy na vysočině 2/2011, s. 46-50
https://www.academia.edu/19739789/Hrut_ ... hamberlain
Vohryzek Stanislav: Možnosti studia moravské středověké šlechty a jejich sídel na základě
písemných pramenů – případová studie region Jemnicka, CB 18/2018, s. 101-135
https://naos-be.zcu.cz/server/api/core/ ... ef/content

levnov-mapa1.jpg

---Je v tom trochu zmatek, ale totožnost Oldřicha z Našiměřic nebyla pro nikoho hlavním tématem, ani já jsem se tím detailně nezabýval. Přesto mi připadá pravděpodobné, že Lévovo angažmá na Ronovci potvrzuje původ i této větve z východních Čech. Navíc ani z časových důvodů zřejmě nemohl být Lévův předpokládaný syn Oldřich totožný s Oldřichem z Našiměřic, ať už jím byl kdokoli. Oldřich se podle autorů studie o Levnově připomíná v pramenech mezi lety 1376-1397 a jeho žena s dcerou dokonce roku 1431 a mužský potomek není znám.

oldřich z levnova.jpg

Sedláček August: Atlas erbů a pečetí 5, 245/6

[Simplex]

Možných kolonizačních aktivit Boreše z Riesenburka na Moravskotřebovsku se přinejmenším částečně dotýká i studie Davida Vícha:
Rudoltice u Lanškrouna v archeologických nálezech vrcholného středověku, AVČ 22/2021, s. 93-110
https://www.academia.edu/81759111/Vích_ ... 021_93_110