Záviš z Falkenštejna

[elizabeth]

Teď dotaz. Kde je ta listina z Neuburgu 1274 s tím „Zabissius Castellanus im Valchenstain“? Nemůžu ji najít. Podle poznámek se v listině neuvádí žádní milites a nižší šlechta. Podle mě se tak může jednat přímo o Záviše z Falkenštejna. Snad by vzhledem k jeho postavení mohl zastávat úřad kastelána pro pasovského biskupa nebo Přemysla Otakara II.

Listina je tady na monasteriu:
http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/DE-B ... urg%201274
Ale chybí tam ještě fulltext, který je zde v edici Monumenta Boica 29, s. 515 č. CXIX. Své názory k ní a její překlad ráda pošlu všem zájemcům sz nebo e-mailem, už si to svý duševní vlastnictví musím trochu chránit...

Ale Siboto z Tannbergu, Siboto z Lonsdorfu (Siboto de Lonsdorf) a ten Konrád z Harthaimu (Cunradus de Harthaim), kteří jsou uvedeni ve sv. řadě, jsou ministeriálové pasovského biskupa...

Ohledně toho kastelánství na královském hradě jsem taky uvažovala (viz můj příspěvek zde:

Druhá možnost je, že by byl Falkenstein nad Rannou hrad nějak připadlý koruně, nebo co já vím rakouskému vévodství, Bavorsku..., pak by to mohl být solidní úřad a nic bych proti tomu, že ho bude zastávat nejstarší z Vítkovců další generace neměla...

), jenže nám k tomu chybí další důkazy, že ten hrad na někoho takového spad ( ), nemáme ani nepřímé...

[elizabeth]

Info o vlastnictví tvrze ministeriály z Falkensteina čerpám odtud: Monumenta Boica 29, č. XCVI., s. 482(úplně dole). Uznávám, že se v ní nepíše, že nevlastnili hrad i tvrz...

[Laurentius]

No je to divné. Ta listina z Neuburgu. Písař se s těma svědkama a nějakým pořadím možná moc nemazal. Taky nejsou všichni a vypadá to na nějaký výběr. První Albert z Halsu. Tomu taky moc nerozumím. Bavorský šlechtický rod a možná nějaká souvislost s Neuburgem. Správně by měl být někde u Purkarta ze Zvíkova a Dětřicha Spatzmanna. Takto to spíš vypadá, že je tam za stranu pasovského biskupa.

[Laurentius]

Podobný problém s titulem "castellanus" u svědka v listině se řeší u Boreše z Rýzmburka. 1264 je Boreš se synem Slavkem označen taky jako "castellanus in Rysenburch". Taky to nikdo pořádně nedokázal vysvětlit. Přitom se předtím i potom už nikdy jako kastelán nepsal a není zpráva, že by byl hrad královský. Psal se jen Boreš z Rýzmburka.
Problém je řešen např. zde:
http://www.hradosek.cz/en/history/zdroj ... ty?start=4
Autor došel k závěru "nepozornost nebo z tehdejšího hlediska nedůležitost rozlišení může být prostou příčinou použití termínu castellanus, aniž by pro to bylo věcné opodstatnění"

Najdete tu i poznámku s odkazem na chyby v listinách a to včetně Záviše z Falkenštejna. Je tu také teorie, že výraz castellanus mohl být použit pro "obyvatele hradu".

[elizabeth]

Podobný problém s titulem "castellanus" u svědka v listině se řeší u Boreše z Rýzmburka. 1264 je Boreš se synem Slavkem označen taky jako "castellanus in Rysenburch". Taky to nikdo pořádně nedokázal vysvětlit. Přitom se předtím i potom už nikdy jako kastelán nepsal a není zpráva, že by byl hrad královský. Psal se jen Boreš z Rýzmburka.
Problém je řešen např. zde:
http://www.hradosek.cz/en/history/zdroj ... ty?start=4
Autor došel k závěru "nepozornost nebo z tehdejšího hlediska nedůležitost rozlišení může být prostou příčinou použití termínu castellanus, aniž by pro to bylo věcné opodstatnění"

Najdete tu i poznámku s odkazem na chyby v listinách a to včetně Záviše z Falkenštejna. Je tu také teorie, že výraz castellanus mohl být použit pro "obyvatele hradu".

Moc děkuju, ten problém znám. Přišla s ním tady Violka. Zatím mi to tak stačí. Nějaké odpovědi jsem poslala Ti sz. Myslím, že vyvolají dost otázek... Tady už to dál nebudu rozebírat, za což se všem omlouvám, zvlášť, když jsem to sama znovuotevřela a všem, kteří se zapojili, moc a moc děkuji. Ráda všem odpovím e-mailem a sz, jak už jsem psal výše...

[elizabeth]

Tak, abychom to měli všechno když už jsem to slíbila

V souvislosti s tím Žemličkovým Přemyslem, kde znovu opakuje Šustova slova (schválně sem pak jejiich porovnání vložím), že byl Záviš úředníkem pánů z Falkenštejna, jsem i o téhle možnosti znovu zauvažovala.

Josef ŽEMLIČKA, Přemysl Otakar II., Král na rozhraní věku, NLN 2011, s. 428. „Sám Záviš se od sedmdesátých let tituloval podle Hradu Falkenštejn v rakousko-bavorském Pošumaví na říčce Ranna…který držel jako správce Falkenštejnů. Lenními pouty byl zřejmě svázán i s pasovským biskupstvím (zprávy nejsou jednoznačné). Jako syn Budivoje z Krumlova a Perchty nejspíše skrze matku získal kontakty k Falkenštejnům, fundátorům premonstrátské kanonie v Drkolné… Bohatstvím a vlivem zprvu nevynikal, ostatně ke Krumlovu v důsledku rodinného štěpení asi přímý vztah neměl.“

Josef Šusta, Záviš z Falkenštejna, In: Úvahy a drobné spisy historické, s. 152: "Tak se asi stal kastelánem na Falkenštejně, ne jako leník biskupství pasovského, ale jako úředník pánů z Falkenštejna...Ježto však víme,že nebylo to bohatství a rod, které Záviše potom tak vysoko vynesly..."

Tento svůj názor pak koriguje v Josef ŠUSTA, Dějiny II/1, s. 223 v poznámce č. 1

Jinak celý problém jsme už tady řešili opravdu několikrát, postupně sem ty bloky napíšu.
Poprve jsme se problrematikou zabývali už tady (sorry, že to vypadá jako omalovánky a od tý doby jsme asi na dost věcí změnili názor) a diskuse se táhla až k tomuto příspěvku , vrátila jsem se k tomu opěttady , ony ty lenní vztahy, o nichž diskutujeme vzápětí se dají taky přečíst (i když je tam hromada blbin a za ty z mé strany se zvláště stydím , ale to je vývoj...) Další návrat k problematice od Ježkova příspěvku pak řešíme v dalších příspěvcích spíš otázky ministeriality jako takové např. tady První nějakou sumarizaci problému jsem provedla zde. Vzápětí na mě pak dopadaly ty nálady, že se vykašlu na celou historii (zde)


Ale ustála jsem to a k vaší jistě velké radosti jsem stále tady. Bohužel, opětovné přečtení si stále se opakující informace ze přes sto let staré Šustovy studie, tentokráte v té nejnovější knize od Josefa Žemličky mě donutilo to otevřít znovu (a i zase zavřít ).

Ještě jednou díky Violce, Laurentiovi i Ježkovi...

[mortimer.r]

našel jsem jen takovou nepřesnou informaci a totiž tu, že Záviš s králem vyrazili na Moravu krátce po smrti královny Kunhuty, takže nejpravděpodobněji se jeví rok 1285, možná jaro 1286. V roce 1288 už tu byla rok nasazená Guta a Záviš vyklízel pozice, takže tvrzení, že odcestoval směrem na Opavsko by mohlo být pravdivé, stejně jako to, že si sebou vzal určitě hodně silný oddíl, ale určitě nejel v čele vojska krotit loupežníky. V téhle době už se ve Václavově labilní hlavě začala přehazovat kolečka.
Jinak si jen dovolím upravit chybičku v tom příspěvku o Kumánce. Jindřich z Lichtemburka, který přepad vedl, nebyl manželem Závišovy dcery, ale jejím tchánem. Manželem byl Hynek Krušina.

Aha. ten příspěvek jsem asi neměl mazat. Omlouvam se, ale nějak se tu ještě blbě orientuju.

[Laurentius]

Jinak si jen dovolím upravit chybičku v tom příspěvku o Kumánce. Jindřich z Lichtemburka, který přepad vedl, nebyl manželem Závišovy dcery, ale jejím tchánem. Manželem byl Hynek Krušina.

A dá se to vůbec přesně určit? Uvádí se možné obě varianty. Díval jsem se do Zbraslavské kroniky a tam je "Heinmannus de Lewchtenburg". To můžeme přeložit jako Hynek (Heiman) z Lichtenburka. Bohužel se tak psal otec i syn. Na listině z 1278 "Heinmanno dicto de Luchtenburch" je Jindřich z Lichtenburka. Kronika rozlišuje jména Heinmann (Hynek) a Henricus (Jindřich). No možná se dá o chlup přiklonit pro variantu s Jindřichem z Lichtenburka, protože na dalších dvou místech je už uveden Hynek (Heinman) s tím jménem Krušina (dictus Krussina).

[Viola]

Jinak si jen dovolím upravit chybičku v tom příspěvku o Kumánce. Jindřich z Lichtemburka, který přepad vedl, nebyl manželem Závišovy dcery, ale jejím tchánem. Manželem byl Hynek Krušina.

A dá se to vůbec přesně určit? Uvádí se možné obě varianty. Díval jsem se do Zbraslavské kroniky a tam je "Heinmannus de Lewchtenburg". To můžeme přeložit jako Hynek (Heiman) z Lichtenburka. Bohužel se tak psal otec i syn. Na listině z 1278 "Heinmanno dicto de Luchtenburch" je Jindřich z Lichtenburka. Kronika rozlišuje jména Heinmann (Hynek) a Henricus (Jindřich). No možná se dá o chlup přiklonit pro variantu s Jindřichem z Lichtenburka, protože na dalších dvou místech je už uveden Hynek (Heinman) s tím jménem Krušina (dictus Krussina).

Já jsem tedy vždy měla za to, že jde o Hynka Krušinu, ale je fakt, že v kronice vydané v nakl. Svoboda je v rejstříku uveden jako Jindřich (otec). Pokud jde o odlišné uvedení jmen, možné vysvětlení je v různém autorství příslušných částí. Zmínku o přepadení psal totiž ještě opat Ota.

[elizabeth]

Přátelé,

dolázal by mi někdo přepsat tuto listinu: http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-S ... 00/charter do normálního písma? Nějak se mi to nedaří přečíst. Vzhledem k tomu, že docházelo k problémům s mými odkazy na monasterium net je níže vložen i obr.

Jako regest je k dispozici RBM II. č. 1358 s. 586

Překlady či podobné věci samozřejmě nežádám.

[elizabeth]

http://www.novinky.cz/kultura/274357-sp ... vdovy.html


Třeba je ten příhodný čas vyjít konečně i s tím nerománovým pohledem...

[elizabeth]

Kdo se vyznáte v genealogii Ronovců, konkrétně Lichtemburků, prosím, pomozte; já v nich, bohužel, plavu, tápu a vůbec... V jakém příbuzenském vztahu k Závišovi je onen Jindřich z Lichtenburka, jenž se 22.července 1289 v listině RBM II. č. 1476, s. 637 označuje titulem baro ilustris regis ac regni Bohemiae? Předpokládám, že je tchánem Závišovy dcery, když mu svědčí Hynek mladší (Heinmanus iunior)... Co vy na to?

[Laurentius]

Souhlasím. Přesně jak to píšeš. Měl by to být Jindřich z Lichtenburka a jeho syn Jindřich Krušina.

[elizabeth]

Souhlasím. Přesně jak to píšeš. Měl by to být Jindřich z Lichtenburka a jeho syn Jindřich Krušina.

Děkuju. A Smila z Lichtemburka, který se v letech 1261 a 1262 v listinách CDB V-1. č. 288, s. 428-429( na s. 429), CDB V-1 č. 318, s. 476-477 (na s. 476) označuje jako baro illustris domini regis Bohemie je to syn (ten Jindřich, co vydává tu listinu z mého předchozího příspěvku)??

[Viola]

Děkuju. A Smila z Lichtemburka, který se v letech 1261 a 1262 v listinách CDB V-1. č. 288, s. 428-429( na s. 429), CDB V-1 č. 318, s. 476-477 (na s. 476) označuje jako baro illustris domini regis Bohemie je to syn (ten Jindřich, co vydává tu listinu z mého předchozího příspěvku)??

Ano.

[elizabeth]

Potřebovala bych dohledat celý text (to se asi nepovede) nebo aspoň foto (obávám se, že se to nepovede taky) popř. aspoň info kam se obrátit v hledání:

1. RBM II. č. 2070, s. 893-894 z 9. ledna 1306 (podle Regest byl originál v Emlerově době v archivu pražského arcibiskupství, kde by mohl být v době naší?)

2. RBM II. č. 2323, s. 1007-1008 což je formulář z Codex Zdenconis de Trebecz (neboli Codexu Zdeňka z Třebíče)

3. RBM II. č. 2803, s. 1228-1229, z 2. června 1287 která by měla být v Klášteře Panny Marie v Pohledu (v Emlerově době).

Mohl by mi s tím někdo, prosím pomoci?

[elizabeth]

Potřebovala bych dohledat celý text (to se asi nepovede) nebo aspoň foto (obávám se, že se to nepovede taky) popř. aspoň info kam se obrátit v hledání:

1. RBM II. č. 2070, s. 893-894 z 9. ledna 1306 (podle Regest byl originál v Emlerově době v archivu pražského arcibiskupství, kde by mohl být v době naší?)

Mohl by mi s tím někdo, prosím pomoci?

Mohl. Krušina je tady. Přesněji řečeno stále v Archivu pražského arcibiskupství.

[elizabeth]

Potřebovala bych dohledat celý text (to se asi nepovede) nebo aspoň foto (obávám se, že se to nepovede taky) popř. aspoň info kam se obrátit v hledání:

3. RBM II. č. 2803, s. 1228-1229, z 2. června 1287 která by měla být v Klášteře Panny Marie v Pohledu (v Emlerově době).

...

Tak s tím Pohledem si teď nejsem už tak moc jistá. Jeho listiny jsou tady a žádná taková listina tam není. Jaký jiný klášter resp. jeho archiv by ještě mohla znamenat ta poznámka v Emlerových regestech tj. E cod monast Mariae Vallis

[Laurentius]

Ten název se používal častěji. Vallis sanctae Mariae je ženský cisterciácký klášter Oslavany. Nebo také další cisterciácký klášter v Marienthalu (tzn. Vallis Sanctae Mariae).

[Viola]

A jak jsi přišla na to, že mělo jít o Pohled?