Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova

[Ježek]

Katalog k CDB uvádí pro 30. X. 1293 v Archivu Pražské metropolitní kapituly : "Privilegium de bonis Hermanni, filii Hroznate, datis in restaurum episcopatum pro Sbraslaw. "

[Ježek]

před nedávnem se martinické tvrzi věnovala Darina Vnoučková (Hmotná kultura tvrze v Martinicích u Votic 2021), která navázala na svoji předešlou práci (Středověké kostely na Benešovsku v sídelních souvislostech). Autorka se pochopitelně věnuje i držitelům tvrze a vyvrací některé v literatuře neustále tradované omyly, včetně spojení s rodem ze Ředhoště i pozdějšími Bořity z Martinic a vysvětluje, jak k tomu došlo. Držitele Martinic, které známe asi od roku 1318 s Kounici vůbec nic nespojuje, počínaje erbem a konče tzv. rodovými jmény. Podle autorky získali pozdější Bořitové predikát podle Martinic u Březnice a v pramenech se objevují až od přelomu 14. a 15. století.

Jaroslav HONC, Martinický velkostatek Smečno a jeho nejstarší urbář, SSH 4, 1969, s. 82

martinicové.png

[Simplex]

Máme tu víc větví, aniž by bylo jasné, kde se vzali. Tím spíše, že Vilém z Pulína nejspíš nebude univerzální předek, když se Bořitové objevují jen krátce později.

---Z časového hlediska by sice mohli být Vilém z Pulína a jeho brácha Oldřich předky všech větví Kouniců, ale nepovažuju to za pravděpodobné. Dokonce by za určitých okolností stihli být i otci velmože Uže. Oldřichovo jméno se u jiných větví vůbec neobjevuje, takže patrně nestál u zrodu žádné a tím univerzálním praotcem by pak musel být Vilém. Tedy pokud nezapojíme další možné praotce, jako je např. Rudvík. Jméno Oldřich patřilo mezi oblíbené, ostatně stejně jako Heřman + Vilém, avšak taky je možné, že ho do rodiny přinesla jejich matka. Pak by starší Vilém obdržel „tradiční“ rodové jméno, které se objevuje snad u všech větví.
***Taky je otázka, kdy se vlastně Vilém narodil? Myslím, že horní mez pro jeho narození představuje rok 1150 a i za souhry příznivých okolností, by si musel činit. Pokud po vpádech do Rakouska (1176) vykoupil své hříchy založením kláštera, musel mít na událostech podstatný podíl, aby si ho církev všimla. Pochopitelně i odpovídající majetek, jinak by nemělo cenu mu takovou formu pokání ukládat. I kdyby na Moravu odešel jako náctiletý a byl extrémně schopný a k tomu i zdatný kariérista, nějaký čas trvalo, než se prosadil a zmohl. Jen nevím, jestli by v Praze ocenili, kdyby se syn důležitého kladského kastelána přesunul do služeb Konráda Oty. Takže je otázkou zda mohl na Moravu odejít před rokem 1169? I když hlavními soupeři krále Vladislava byli Soběslavovci a tehdy možná nikoho ani nenapadlo, že Konrád Ota jednou zasedne na pražský knížecí stolec.
Považuju za pravděpodobné, že rodina následovala kastelána Hroznatu do Kladska a synové otci asistovali a získávali tak zkušenosti. Taky mohli počítat s možností, že otce jednou nahradí, ale kdyby odešli, tak by se šance zřejmě výrazně snižila. Předpokládám, že z Čech odešel až po smrti otce a oženil se na Moravě, až když se stal výhodnou partií. Ale nemusel odcházet do neznáma, mohl mít na Moravě jakéhosi dobře postaveného příbuzného. To, že jednotlivci/rody operovali v rámci celého přemyslovského panství, už snad dnes nikdo nezpochybňuje a určitě to fungovalo i jako vnitřní exil, který byl vždy po ruce. Líbí se mi raně novověká formulace: „Do Moravy utekl, však on se vrátí ...“
+++Moravská „stopa“ může vést pochopitelně k Rudvíkovi, který se ve službách brněnsko-znojemských knížat Konráda + Vratislava podílel na přepadení biskupa Jindřicha Zdíka. Pokud se v pramenech objevil roku 1145, mohl být klidně Vilémovým strýcem. Navíc spojení Rudvíka s Rudíkovem mi připadá méně problematické nežli Puly s Pulínem. Když navíc v „jeho“ Rudíkově později sídlila jedna z rodových větví a v blízkém sousedství se koncentrují „kounická“ toponyma. Je příznačné, že jsem tam nenašel žádné odvozené ze jména Oldřich.

[Simplex]

---V jednom z formulářů biskupa Tobiáše z Benešova (FTB) je mezi pleniteli biskupských statků na Českobrodsku uveden i Hroznatův zeť Ondřej de Bychan. S neztotožněným predikátem je v literatuře spojován Ondřej z Říčan i když podle J. Boukala tou dobou mezi členy rodu žádný nositel jména nebyl. Pokud stejnojmenný zeť skutečně existoval, patrně nebyl z druhého konce království, zvláště když ke sňatku mohlo dojít ještě před mocenským vzestupem Hroznaty z Úžic. Zajímavou možností je, že tímto zetěm byl Ondřej z Dubé/Kavčí hory doložený v letech 1283-1297, který je považován za předka pánů z Dubé (Stará Dubá). Sedláček sice považoval Ondřeje za otce + syna, ale genealogie i této větvě Benešoviců je nejistá, takže možné jsou obě varianty, avšak já se kloním k té první a jednodušší.
• roku 1284 svědčil s predikátem z Kavčí hory(1) mezi Závišovci, kteří uzavřeli příměří se stranou biskupa Tobiáše z Benešova a slíbili věrnost králi
• roku 1297 byl mosteckým purkrabím a úřad mohl získat už koncem 80. let, když pravděpodobně v pravou chvíli změnil stranu
• podle T. Velímského se mostecké purkrabství uvolnilo právě nejpozději koncem 80. let po smrti Dětřicha Spatzmanna staršího, kterého kronikář Ottokar Štýrský považoval za jednoho ze švagrů Záviše z Falkenštejna
---Pochopitelně je hypotéza založená pouze na nepřímých důkazech, avšak vždycky bylo zřejmé, že jen blízké příbuzenství s kterýmsi předním straníkem Falkenštejna přivedlo do jeho tábora tohoto Benešovice. Možná ani nebyl Hroznatovým zeťěm a je lákavé spojit ho příbuzensky s Vilémem z Žichlic/Talmberka, který se určitě neúčastnil závěrečné části povstání. A pak už si můžeme představovat, jak oběma povstalcům zprostředkoval milost Ondřejův příbuzný a biskup Tobiáš z Benešova ...
Sedláček – Hrady 15/102
Boukal J.: Páni z Říčan do roku 1420, studie k počátkům rodu erbu trojlistu, SAZ 1,10,2022, s. 18
Velímský T.: Jimi země česká stála, s. 260-266
https://biblio.hiu.cas.cz/media-viewer? ... 7992b4c528

ondřej z kh1.jpg

2024-02-15_215422.jpg

[Simplex]

Tak jsem po dlouhé době otevřel knihu o pánech ze Svojšína a tam T. Velímský úvádí, že do roku 1325 vlastnili Žichlice na Plzeňsku, sice jsem to zatím neprověřoval, ale i to podporuje názor, že lokalizace Žichlic L. Jana je chybná.

žichlice.jpg

[Ježek]

Ještě k těm Žichlicím, i když to ani nevnese nic novýho.

První zmínka je na listině z počátku 80. let 12. století, kdy Čéč z Železnice prodává klášteru v Plasech vesnice Býkov a Vlkov (snad Dolní Vlkýš). Svědků je hodně, snad celá pražská kapitula, dost šlechty a skupina nazvaná "sacerdos" (kněží) - z Ledců, Plas, Horní Břízy, Čečína (podle Friedricha zaniklá u Plas, podle mne spíš Chotiná), Kopidla, Trnové, Mutišově (zaniklá u Plas), Hromnic, lokality Gizslici (Friedrich si moc práce nedává s určením lokalit - to budou Žichlice) a Tuklek (taky zaniklá). Problém je, jak interpretovat ty sacerdos - někde to je jedna osoba, většinou ale více, často 4, v Bříze až 9 (včetně muže s dvěma syny). Sacerdos by naznačovalo, že jde o faráře, ale ten jejich počet je moc vysoký. Kdyby to byli klášterní poddaní, tak by byli nazváni jinak. Nevím, jak to interpretovat.

[Simplex]

Já si myslím a snad jsme se shodli, že to Janovo ztotožnění Vilémova predikátu s těmito Žichlicemi je z vícero důvodů nepravděpodobné. K tomu Čéčovi je důležitá i tahle studie, ze které je mapka.
https://www.academia.edu/37867714/Cum_v ... středověku
Ona listina pro Plasy je právě kvůli té dlouhé svědečné řadě pokládáná regionálními historiky za dar, protože se v ní poprvé objevuje spousta zdejších lokalit a jejich vlastníků (CDB I, č. 296, s. 265). Součastně to opět ukazuje, jak mnohovrstvá byla středověká majetková práva, neboť páni ze Železnice odsud definitivně zmizeli až v době panování Přemysla Otakara II.

ze železnice.png

[Simplex]

Ještě k těm Žichlicím, i když to ani nevnese nic novýho.

První zmínka je na listině z počátku 80. let 12. století, kdy Čéč z Železnice prodává klášteru v Plasech vesnice Býkov a Vlkov (snad Dolní Vlkýš). Svědků je hodně, snad celá pražská kapitula, dost šlechty a skupina nazvaná "sacerdos" (kněží) - z Ledců, Plas, Horní Břízy, Čečína (podle Friedricha zaniklá u Plas, podle mne spíš Chotiná), Kopidla, Trnové, Mutišově (zaniklá u Plas), Hromnic, lokality Gizslici (Friedrich si moc práce nedává s určením lokalit - to budou Žichlice) a Tuklek (taky zaniklá). Problém je, jak interpretovat ty sacerdos - někde to je jedna osoba, většinou ale více, často 4, v Bříze až 9 (včetně muže s dvěma syny). Sacerdos by naznačovalo, že jde o faráře, ale ten jejich počet je moc vysoký. Kdyby to byli klášterní poddaní, tak by byli nazváni jinak. Nevím, jak to interpretovat.

Nezdá se mi pravděpodobné, že by to byli faráři, taková kostelní síť tam byla možná po třicetiletý válce. Díval ses na tu listinu, nemohli to do diplomatáře nepřesně opsat? Podle mě to může spíš označovat lidi spojené nějakými závazky s jakousi církevní institucí, možná právě s pražskou kapitulou?
Sice tomu latinské označení neodpovídá, ale nemohla to být skupina poddaných v podobném postavení jako tzv. dušníci?

[Ježek]

Nezdá se mi pravděpodobné, že by to byli faráři, taková kostelní síť tam byla možná po třicetiletý válce. Díval ses na tu listinu, nemohli to do diplomatáře nepřesně opsat? Podle mě to může spíš označovat lidi spojené nějakými závazky s jakousi církevní institucí, možná právě s pražskou kapitulou?
Sice tomu latinské označení neodpovídá, ale nemohla to být skupina poddaných v podobném postavení jako tzv. dušníci?

Na monasteriu není obrázek listiny https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/A ... 77/charter

S pražskou kapitulou ne, když to začíná opatem z Plas - možná, že by mniši z Plas, ale proč by byli spojení s okolními vesnicemi, když určitě žili v klášteře, který určitě už stál. Nebo tam měli nějaké prebendy? Nebo ti dušníci? Nevím, nedokážu to vysvětlit.

[Simplex]

---A není ta listina ofocená jinde, protože bez toho se nepohneš. Stále existuje možnost, že se editor spletl nebo něco posunul, pak by to třeba neplatilo pro všechny lokality, ale jenom pro jednu a to by byla úplně jiná situace.
A proč mniši, nemohli by to být konvrši či něco podobného? Nění k tomu něco u Charvátové?
---Jistý je, že nejen tam byla majetková situace podstatně složitější, než si myslíme, jak např. ukazuje i tahle mladší litina:

2024-06-29_074452.jpg

[Ježek]

80. let 12. století, kdy Čéč z Železnice prodává klášteru v Plasech vesnice Býkov a Vlkov (snad Dolní Vlkýš). Svědků je hodně, snad celá pražská kapitula, dost šlechty a skupina nazvaná "sacerdos" (kněží) - z Ledců, Plas, Horní Břízy, Čečína (podle Friedricha zaniklá u Plas, podle mne spíš Chotiná), Kopidla, Trnové, Mutišově (zaniklá u Plas), Hromnic, lokality Gizslici (Friedrich si moc práce nedává s určením lokalit - to budou Žichlice) a Tuklek (taky zaniklá). Problém je, jak interpretovat ty sacerdos - někde to je jedna osoba, většinou ale více, často 4, v Bříze až 9 (včetně muže s dvěma syny). Sacerdos by naznačovalo, že jde o faráře, ale ten jejich počet je moc vysoký. Kdyby to byli klášterní poddaní, tak by byli nazváni jinak. Nevím, jak to interpretovat.

Barbara Sasse, Die Sozialstruktur Böhmens in der Frühzeit. Historischarchäologische Untersuchungen zum 9. –12. Jahrhundert, s. 286 to řeší, že sousedská komunita.

[Simplex]

Koukal jsem se znovu do Sedláčka a kromě pečeti Oldřicha z Drnholce vyrůstají u všech ostaních kounických pečetí lekna z jednoho kořene. Zajímavé je, že stejné to je i u pečetí pánů z Rychnova považovaných za potomky Drnholeckých. Samozřejmě lze namítnout, že odlišné zobrazení leken na Oldřichově pečeti mohla zapříčinit chyba či náhoda a pečeti rychnovských se zachovaly až z pol. 14. s. Ale taky je možné, že pečeti nelžou a rychnovští patřili do stejné větve jako rudíkovští + posázavští a Oldřich z Drnohlolce byl posledním přímým potomkem Viléma z Pulína či jeho bratra Oldřicha.

2025-03-09_081231.jpg

2025-03-09_081402.jpg

[Simplex]

Moravský markrabě Přemysl potvrdil roku 1236 oslavanskému konventu držbu dnes zaniklého Modlíkova, který mu kdysi prodal Heřman z Rudíkova. Autorka práce o hospodářském vývoji kláštera tvrdí, že to je falzum, přestože pravost listiny od vydání příslušného dílu diplomatáře nikdo nezpochybnil. O pravosti listiny nepochybovala ani Saša Dušková ve studii o rudíkovských listinách. Navíc se dochoval originál a autorka pochopitelně neuvedla zdroj této zásadní informace.
Hričková Jitka: Cisterciácký klášter Vallis sanctae Mariae v Oslavanech a jeho hospodářský vývoj v letech 1225-1471, s. 16, 28

oslavany.jpg

https://is.muni.cz/th/r2nq4/

itinerář-1236.jpg

Bárta Stanislav: Itinerář moravského markraběte Přemysla (1209-1239), s. 49
https://digilib.phil.muni.cz/sites/defa ... 102603.pdf
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81

[Simplex]

Sedláček A.: O erbu pánů z Kounic, Historické pověsti lidu českého, Melantrich 1998

IMG_20250519_0002.jpg

[Simplex]

---Před nedávnem jsem psal o Arnoštovi + Závišovi z Rob(v)né a spoléhal na údaje z kastelologické literatury, kde jsou uváděni jako strýcové Beneše a Jana z Choustníka. Podle překladu listiny z pera A. Kubíkové byl Arnošt strýcem choustnických bratrů a ti označují Záviše za svého synovce. Z čehož vyplývá, že matkou choustnických byla jakási sestra pana Arnošta a ten musel být dědou Záviše. Kdyby byl Arnoštovým synem, pak by samozřejmě musel být bratrancem choustnických. I kdyby nebyl překlad přesný a označení příbuzenství bylo v listině volnější, nepatřili ke stejné generaci. Záviš klidně mohl být Arnoštovým synem, ale z časových důvodů nemohl být strýcem choustnických. Předchozí tak definitivně vyvrací hypotézu, která považuje Záviš z Robné/Újezdce za syna Hroznaty z Úžic, ač to písemné prameny nepotvrzují.
---Arnoštovy zásluhy při získání Choustníka zřejmě ocenil Petr z Rožmberka tím, že mu pomohl získat hrad Újezdec, který se stal novým sídlem rodu. V Závišově držení je podle kastelologické literatury doložen až roku 1333, tedy v době kdy zástával komornický úřad 1327-1334. Z. Žalud považuje Záviše z Újezdce za člena mocenské skupiny Petra z Rožmberka a díky tomu také zastával na přelomu 20. a 30. let 14. s. úřad nejvyššího komorníka. Jméno Záviš sice může ukazovat na další možný příbuzenský vztah s krumlovými Vítkovci, ale je třeba si uvědomit, že jméno se objevilo jen u této větve a pouze dvakrát. Navíc z poměrně jasně vysvětlitelných příčin a rozhodně nelze jméno považovat za typicky vítkovské, jak se občas děje. Přitom u této kounické větve je jméno Záviš objevuje průběžně a doloženo je ještě v první polovině 16. s., kdy sídlila v Podkrkonoší. Záviše z Újezdce považuje podle mě chybně nejen za Hroznatova syna, ale i strýce Jana + Beneše z Choustníka i Z. Žalud ve své disertaci + článku, který je jejím zjednodušením. Podle mě to je důsledek stále přetvrvávajícího vlivu starší historiografie, která přisuzuje Falkenštejnovi podstatně větší vliv na politiku Rožmberů + Hradeckých, než patrně měl. Článek sice dostuný není, ale disertačka je přístupná v repozitáři UK.

záviš.jpg

Žalud Zdeněk: Čeští šlechtici u dvora Jana Lucemburského, Husitský tábor 15, 2006, s. 177–207.
Česká šlechta na dvoře Jana Lucemburského https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/8796

robné.jpg

Překlad je sice z amatérské publikace P. Kroužila (Vítkovci a České království), ale má pocházet od A. Kubíkové.

[Simplex]

Jde to sice až do raného novověku, ale v článku je i rodokmen rodu od 16. s. do jeho vymření před pol. 18. s. Což může být pro leckoho překvapivé, protože většina lidí má rod spojený pouze s koncem éry Přemyslovců.
Trnka Jan, Cvrček Jan: Zapomenuté hrobky Talmberků v kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně v Praze (17.–18. století)
https://publikace.nm.cz/periodicke-publ ... 18-stoleti