Houska - brána do pekel - historické teorie a také bludy

[Ježek]

Josef Žemlička v článku The Middle Ages between Bezděz and Ralsko. The creation and disintegration of a royal territory in Northern Bohemia, s. 178-179 má dost jasno, Housku založil Přemysl Otakar II. v rámci budování domény v Podralsku.
Důkazem mu je listina Václava II. z roku 1291, kde je "Zavissius, filius quondam Castolai, purchravius noster de Husta".

[Ježek]

A tady díl týkající se čertů - a Housky: https://www.mujrozhlas.cz/strasidla/kdo ... ekelnicich

[Simplex]

K malbám na Housce vznikly "nedávno" dvě studie, které nejsou dostupné on-line, pokud vím.
Horová Veronika: Nástěnné malby v kapli hradu Houska, Ústecký sborník historický 2004, s. 249-261.
Mudra Aleš: Nástěnné malby na hradě houska, Středověké umění na Českolipsku 2012, s. 63-70.
Další studie Aleše Mudry jsou dostupné na Academii.
https://independent.academia.edu/AlešMudra

[Ingolf]

Všechna ta legenda o bráně do pekla je dobře zpracovaná populárně a komerčně, to beze všeho. Na prohlídce jsem zažil dlouhovlasého průvodce s hromovým hlasem a vůbec charismatem, který tam vykládal, jak „kroniky z 9. století“ psaly o jakémsi Húskovi, po kterém se hrad jmenuje, a o bráně do pekla.
Člověk marně přemýšlí, jaký kronikář tu psal tři století před Kosmou, ale celé to je jinak. Tím kronikářem je Václav Hájek z Libočan, který si ve svém spíše literárním než historickém díle zařadil k roku 878 tuto událost: „Slavibor Bšovský, jinák Mělnický, kterémuž proto, že byl z Hrabova, někteří Hrabě a jiní Hrabovec říkali, maje syna krásného vzrostu a mužné postavy, velmi jej miloval, jemuž jméno bylo Housek. Protož rozkázal na jedné vysoké skále hrad pevný postaviti a od jména syna svého kázal jej Housek nebo Houskov jmenovati. A když byl dokonán, nalezena jest nedaleko od tohoto hradu díra jedna u veliké skále, v kteréžto díře velké množství rozličných duchuov obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím na překážku činili a někdy v rozličných hovad tvářnosti proměnujíce se lidem po cestách chodícím se ukazovali tak hrozně,že tudy lidé nesměli choditi, takže pak pro rozličné lidem od týchž duchuov překážky a přestrachy ten hrad byl pustý zuostaven.“

Při všem tom vzruchu kolem Housky zaniká, že podobnou pověst s dírou do pekla má i hrad Házmburk, ta je na informační tabuli na kopci cestou na hrad: „Jednoho krásného prosluněného dne se sešla na ladech větší společnost pasáků, kde pobývali a hráli hry, až došlo na hru „Házmburští loupežníci“. Mezi pasáky byl jeden chudý sirotek, který byl hodný a poslušný. Hoši mu jako loupežníci sebrali botu. Jeden loupežník byl syn bohatého sedláka, byl závistivý a nepřející lakomec, ten botu hodil do „Čertovy díry“. Sirotek plakal a naříkal. Ostatním loupežníkům bylo sirotka líto, a tak ho spustili dolů do díry, aby si botu vynesl nahoru. Co se přihodilo? Hoch měl botu plnou zlata. Lakomý loupežník hned zul boty a hodil je do díry, když se pro botu vydal a ostatní hoši ho vytáhli z „Čertovy díry“, ustrašeně spatřili jenom jednu nohu lakomého loupežníka. Řadu let se nikdo k „Čertově díře“ nepřiblížil a ta časem zanikla.“

Údajná díra do pekla byla oproti Hájkovu příběhu odhalena přímo na hradě Housce, ne ve skále v okolí. Díra má být pod podlahou, na jejíchž stěnách byly objeveny malby archanděla Michaela, a to ve dvou provedeních – jednou váží duše při Posledním soudu, jednou zápasí s ďáblem. Symbolika je jasná, Michael jako vítěz nad ďáblem tu hlídá pekelnou bránu. Zase to ale není nic výjimečného. Na dohled od Housky stojí hrad Bezděz se zachovalou kaplí zasvěcenou opět archanděli Michaelovi. Na druhém konci hradu stojí nyní nepřístupná Čertova věž. Tu měl přirozeně stavět čert a pod Bezdězem stojí kopec zvaný Malý Bezděz, který vznikl soupeřením čerta s mlynářem - https://www.kvety.cz/rady-a-tipy/hrad-b ... h-smetana/

Všechny jmenované hrady stojí na čedičových kopcích. Čedič je ztuhlá láva, i cestou na Bezděz jsou vidět ztuhlé vlnky. Lidová imaginace tuto lávu opět rozžhavila, spojila ji s pekelným ohněm. Na sopečném vrchu Boreč jsou průduchy, které v létě akumulují teplo a v zimě vypouští ven, takže okolí povrchu nezamrzá. Zase to může evokovat dým z pekla. A zkusím dohledat, v průrvách z čedičových kopců má unikat z podzemí síra.

U Jičína je čedičový kopec Zebín, tomu dal vzniknout také čert. Čert běžel závod s jedním ševcem a byl by vyhrál, kdyby nemusel vysypat kamínek z boty. A z toho kamínku právě vyrostl kopec Zebín. Na hradě Hauenštejně prohrál čert sázku při stavbě hradeb a poslední kámen, který nestihl donést, se jmenuje Ćertův - https://www.kralupynadvltavou.info/clan ... okoli.html Na Hauenštejně stojí kaple sv. Michala, ale je novogotická až z r. 1850.
Na Karlovarsku stojí na čedičovém kopci zřícenina Andělská hora. Ta nese jméno opět podle (arch-)anděla Michaela, tomu je zasvěcený kostel stojící pod hradem. Ve Francii leží románský kostel sv. Michaela na jedné ze sopečných skal v obci Le Puy en Velay - https://www.protravel.cz/destinace/le-puy-en-velay/ + foto kostela - https://image.jimcdn.com/app/cms/image/ ... /image.jpg
Čedičové útvary větší délky nosívají jména Čertova zeď, Čertova skála nebo Čertovy varhany. Jedna taková Čertova zeď stojí pod Ještědem a podle jedné pověsti ta zeď oddělovala tamní Čechy a Němce - https://sever.rozhlas.cz/certova-zed-zp ... el-6872816 Jméno zdi tak dal do názvu své knihy Mark Cornwall, když psal o sudetoněmeckém nacionalistovi Heinzi Ruthovi - https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... thy-467406

Čedičové kopce jsou spojené s čerty, a tím i jejich svatými přemožiteli. Mimo svatého Michaela se nabízí i svatý Jiří, známý vítěz nad drakem.
Svatému Jiří je zasvěcena na čedičovém vrchu Řípu. I tady účinkoval čert. Spolu se svatým Jiřím házeli kamenem do dálky. Čert dohodil mezi vsi Chržín a Loucká u Velvar a tím kamenem měl být místní pravěký menhir. Svatý Jiří dohodil až na kraj Velvar, kde dodnes stojí jemu zasvěcený kostel. - https://www.kralupynadvltavou.info/clan ... okoli.html

---

Kořeny přemožení démonických bytostí na horách jsou principu ještě předkřesťanského. Podle mýtů o stvoření světa byl na počátku chaos a nad ním nebe. Chaos byl povahy tekuté, tudíž životu nepříhodné. Pak z chaosu vyrostl strom nebo budova (např. pyramida nebo zikkurat), která chaos zpevnila a dosahovala nebes (ostatně i Babylonská věž plnila tento princip). Opačným směrem, z nebes dolů, bylo možno použít nějakou dlouhou zbraň typu kopí, která zabodnutím do chaosu ho spoutala; jelikož chaos symbolizuje had nebo drak, tak připíchnutí draka svatým Jiřím znázorňuje takové spoutání chaosu.
Chaos spoutaný nebeskými bytostmi, to se promítlo do křesťanské kultury. Kostely nebo kaple zasvěcení sv. Jiří nebo Michaelovi stojí na čedičových kopcích vzniklých z rozpálené lávy, ale další kostely stojí na kopcích nad vodou, která rovněž symbolizuje chaos. Nejznámějším příkladem je Mont-Saint-Michel v severní Francie, tedy klášter sv. Michaela stojící nad hoře, která je během přílivu oddělena od pevniny vodou. Podle legendy si Michael tento klášter vynutil. Michael se zjevil ještě v italském San Garganu, což je místo vykotlané ve vápencové skále nad mořem a díky zjevení také jedno z nejstarších poutních míst Evropy. Další Hora sv. Michaela se nachází u britského Cornwallu a je to opět kamenitý ostrov. Podle Geoffreyho z Monmouthu zde bydlel obr, kterého zlikvidoval král Artuš (X., 3). - https://argo.cz/knihy/dejiny-britskych-kralu/

Housecká díra do pekla se nezdá být tématem pro historika – čerty historická věda neuznává, stejně jako neuznává věrohodnost Hájka z Libočan. Jenže ta díra do pekla a vše kolem je typický příklad prastarého principu spoutání démonických, chaotických sil. Jestli to nepatří do historiografie, tak do studia mytologie určitě.