Vítek z Prčice a počátky Vítkovců

[Kateřina_z_Landštejna]

Pillungus. Na mapě v Ptolemaiově Geografii je uvedeno město(?) Pilena, což by mohlo odpovídat Plzni. i polohou na mapě. Pokud ale vím, tak toto místo není uvedeno v seznamu měst, které Ptolemaios uvádí.

To je zajímavá úvaha, ale s tím jménem to asi nebude mít nic společného. Google mi je ukázal u několika světských osob i kleriků v období od 12. do 14. století a v oblasti Rakouska. Takže bude třeba nějak pátrat tam.

Ale jak? motám se v kruzích, vždycky narazím na něco nového - letopočet, jméno, vrhnu se po stopě a ono se to pořád větví a rozrůstá, pak mne to zase kopne zpátky nebo skončí ve slepé uličce. Asi to bude na roky... #-o

[Kateřina_z_Landštejna]

Narazila jsem na takovou informaci, kterou se mi zatím nijak nepodařilo ověřit:

V r. 1205 měl jakýsi Jindřich Vítek z Prčice (a na Vleticích) svědčit ve smlouvě o výměně Vletic za Týnčany.

Týnčany se pak údajně staly věnným statkem české královny.

Ale nikde nic bližšího. Takže mně nezbývá než popadnout "slovník" a zkouše do zblbnutí různé modifikace jsmen, jestli mi někdo odněkud nevyleze. Zatracená famílie

[kanuk]

...ono se to pořád větví a rozrůstá,...
Podle mojí teorie, každá zodpovězená otázka vyvolá nejmíň dvě otázky další.

[Viola]

V r. 1205 měl jakýsi Jindřich Vítek z Prčice (a na Vleticích) svědčit ve smlouvě o výměně Vletic za Týnčany.

Nemáš číslo té listiny? Nebo alespoň datum?

[Bertoldus, frater Templi]

Tak ta listina je asi 1220 Vletice, Vítek "de Perchyc" diává ves, kterou, jeho otec řádně držel, jménem Kojetín, milevskému klášteru. (CDB II, č. 208, s. 192-193).

[Kateřina_z_Landštejna]

V r. 1205 měl jakýsi Jindřich Vítek z Prčice (a na Vleticích) svědčit ve smlouvě o výměně Vletic za Týnčany.

Nemáš číslo té listiny? Nebo alespoň datum?

Nemám právě vůbec nic. Jen tu zmínku o r. 1205. A to jméno, které mi ale nikam nesedí.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak ta listina je asi 1220 Vletice, Vítek "de Perchyc" diává ves, kterou, jeho otec řádně držel, jménem Kojetín, milevskému klášteru. (CDB II, č. 208, s. 192-193).

Díky, otče Bertolde. Tato listina je ale známa. Mně jde o ten rok 1205, k němuž se váže poněkud nesourodá zmínka na stránkách www.rancvletice.cz:

"Vletice patřily Vítkovcům z Prčice a připomínají se poprvé r. 1205. Tehdy daroval král Přemysl Otakar I. knížeti Slavkovi Týnčany, jež až do r. 1205 byly věnným statkem české královny.

Když vyměřovali a koňmo objížděli hranice darovaného statku, byl mezi svědky též Jindřich Vítek z Prčice, seděním na Vleticích. Po druhé je zmínka o Vleticích r. 1220, kdy tu Vítek
z Prčice prodával klášteru milevskému ves Kojetín u Petrovic. O prodeji zachovala se v archivu orlickém listina, latinsky psaná; v ní je Vítek psán z Prčice (lat. Witco de Perchyc), ale na jeho pečeti čteme Vítek z Plankenberka (lat. Witco de Plankinberg)."

Kníže Slavko či Slávek je Slávek z Riesenburka, zakladatel kláštera v Oseku.

Našla jsem k tomu ještě jednu informaci na webu obce Černochov:

" První písemná zmínka o obci Černochov (Tsyrnochov) je z roku 1207, kdy ji opat kláštera milevského Jarloch, směnil za Týnčany se Slávkem, předkem pánů z Oseka (Riesenburka). Roku 1209 potvrdil Daniel, biskup pražský, statky kláštera oseckého, mezi nimiž byl též Černochov."

Bohužel zatím nic k Vítkovcům, jen indície, že k několikanásobné směně vsí došlo. Ale alespoň něco

[Viola]

Já právě našla taky jenom tu z 1220 . Nicméně zde je zajímavá svědečná řada Vítkovců: Vítek z Klokot, Jindřich z Hradce, Budivoj, syn Záviše (nepochybně z Nechanic) s bratrem Vítkem... Ale musím se na to podívat líp a pokusím se dát dohromady rodokmen.

[Ježek]

Ta peče by se měla nacházet na listině z CDB II. č. 208 - zde:
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 7&page=200
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 7&page=201
A schází se na ní celý Vítkovský rozrod

bez komentáře ...

[Kateřina_z_Landštejna]

Tohle jsem zrovna našla:

Witco de Perchyc (* 1177, † nach 1244 und vor 1259[1]) war ein böhmischer Adliger und Herr von Purschitz (tschechisch Prčice).

Vítek z Prčice byl českým člechticem a pánem z Prčice

Er war der Sohn von Witigo de Planchinbere und wurde in einer Urkunde um 1220 mit dem lateinischen Namen genannt.

Byl synem Vítka z Blankenberka a byl uveden latinským jménem v listině z r. 1220.

Seine Tochter Mabilia ehelichte Bernhard II. von Kamenz und er wurde Großvater von Witego I. von Kamenz. Historisch bedeutender ist sein Bruder Vok de Rosenberg.

Jeho dcera Mabilia byla provdána za Bernharda II z Kamenice a ten byl dědem Vítka I. z Kamenice. Historicky významným je jeho bratr Vok z Rožmberka.

Akorát jsem koukala, že na německé Wikině připisují Vítkovi nikoli prčici, ale Příběnice. To prozkoumám, zajímavý nápad.

-----------------------------------------------------------------------------------


Chachachá, já to našla!!!!!!!
V Palackém!!!!!

1205—1207 s. d. Premisl rex Zlauconi, de villa Tynsan (Týn-
čany 262). — Tesyrnin camrarius et Dyrzizlaus frater ejus. —
Zmil de Tuhan (89). Mylhost. — Nedamyr. Dywis dapifer.
Witco junior. Heinricus Witcowitz. — Budwoy judex curiae,
an Dirnozci, Jurik de Marsowitz (252), Dubazk Mzteticz, Zu-dislaw de Cralewitz. — Pribizlaus de Malcowitz (258), Jan de Ztozitz (Tožice 253), Herman Jacobitz, Milozlaw.

Teď to ještě musím přelouskat

[Ježek]

1205—1207 s. d. Premisl rex Zlauconi, de villa Tynsan (Týn-
čany 262). — Tesyrnin camrarius et Dyrzizlaus frater ejus. —
Zmil de Tuhan (89). Mylhost. — Nedamyr. Dywis dapifer.

Která to je listina? CBD II. 57 nebo 58 nebo nějaká jiná.
Černín je komoří, poprvé uveden v r. 1207, před ním 1201 Slavek (po Černínově vyhnání opět). Diviš ve své funkci také 1207, předtím Juric (Jiří z Milevska) 1194 - CDB I. 348.
Proto jsou ty listiny vročeny mezi léta 1202 a 1207

[Viola]

Dávám dohromady Vítkovce:

Vítek z Prčice se poprvé objevuje na listině z roku 1184 (možná 1185) Bedřicha, tehdy již českého knížete. Předtím byl svědkem v několika listinách Vítek stolník (1169-1177), který bývá ztotožňován s Vítkem z Prčice. Máme pro to nějaký důkaz? Zajímavé je, že tento druhý svědčí pro Vladislava I., Bedřicha, ale i Soběslava II. V roce 1185 svědčí jakýsi Vítek v listině Vyšehradské kapituly (je uveden pouze jako "comes", nicméně mezi komořím a před soudcem).

Dále Vítek bez titulu nebo predikátuj svědčí ve spoustě dalších listin mezi lety 1175 a 1192. 7. července 1195 svědčí také Vítek v listině Jindřicha Břetislava, ovšem podle některých údajů měl tou dobou být Vítek z Prčice již rok mrtvý.

V zakládací listině Tepelského kláštera z roku 1197 svědčí Vítek, syn Vítkův. Zde již Vítek (otec) uveden není (CDB I. č. 357).

Pak je tu ta známá CDB II. č. 208 - Vítek z Prčice věnuje Milevskému klášteru vesnici kojetín, zmiňuje se o svém otci jako o Vítku "starém" (anticus). Vítek starší bývá uváděn jako "Vítek senior". Někdy jsou zase uváděni jako Vítek, další (alter) Vítek a Jindřich.

Je tedy nepochybné, že Vítek z Prčice měl (nejméně) tři syny - dva Vítky a jednoho Jindřicha.

Dále máme Záviše (budoucího podkomořího) jako doloženého syna Vítka staršího (CDB II. č. 258 z 1224), před ním svědčí Vítek mladší, tedy strýc. Závišovi synové: Budivoj a Vítek (později z Krumlova).

Pokud se vrátíme k listině č. 208, první ve svědečné řadě je Přibyslav z Vickovic (Věckovic) - tohle mě torchu zaráží, je první, před dalšími Vítkovci, ale v jiných listinách jsem ho nenašla. nevíte někdo, kdo by to mohl být? Dále máme nějaké svědky a po nich Vok a Zachariáš, synové Vítka - jakého Vítka? A proč jsou tak vzadu? Že by budoucí Vok z Rožmberka s bratrem? Ale Vok měl být synem Vítka z Klokot, tak proč nejsou u něj? Nebo nelze Vítka z Klokot ztotožnit s Vítkem mladším, jak se to občas děje?

[Kateřina_z_Landštejna]

Dávám dohromady Vítkovce...

Já mám takový pocit, že vůbec prvním Vítkovcem byl "praVítek" z Blankenbergu.
Vítek Starší (z Prčice či Příběnic), Vítek Mladší, Vítek z Klokot a Vítek "Jindřich" asi byli spíš jeho synové.

Já jsem si původně a dost dlouho myslela, že Blankenberg a Prčice jsou jedna a ta samá osoby, ale vzhledem k časovému úseku, v němž se vyskytuje, už si to nemyslím.
Naopak, možná tam jsou ne dvě, ale dokonce tři generace.

Tyjo, Violko, až tohle jednou rozmotáme, tak si uděláme mejdan

[Viola]

Prvním Vítkovcem byl "praVítek" z Blankenbergu.
Vítek Starší (z Prčice či Příběnic), Vítek Mladší, Vítek z Klokot a Vítek "Jindřich" asi byli spíš jeho synové.

Ještě drobnost, Vítek mladší by měl být totožný s V. z Klokot. Na toho Blankenberga se musíme zaměřit.

[Kateřina_z_Landštejna]

Prvním Vítkovcem byl "praVítek" z Blankenbergu.
Vítek Starší (z Prčice či Příběnic), Vítek Mladší, Vítek z Klokot a Vítek "Jindřich" asi byli spíš jeho synové.

Ještě drobnost, Vítek mladší by měl být totožný s V. z Klokot. Na toho Blankenberga se musíme zaměřit.

Já o něm pořád něco sháním, doma to sepisuju, občas něco hodím sem. Pořád doufám, že se nám něco podaří zjistit v létě nebo na podzim, až pojedem na dovču po archivech.

[Viola]

1182 - listina kláštera ve Waldsassenu kde je uváděn castellanus Witigo von Purschitz
1194 - listina biskupa Wolfkera z Pasova kde jako svědek figuruje Witego de Boemiaa
1194 - listina milevského opata Gerlacha , umírá jakýsi Witigo (musel být dost důležitý, že stál za poznámku na listině)
1209 - listina z Gramastettenu Witko de Plachinberc

Není v té listině týkající se Waldsassenu, čeho měl být kastelán? Nějaký Vítek je uváděn jako kladský k., jiný jako prácheňský (1177, resp. 1184).
1194 - to je asi to datum, podle kterého se dále odvozuje smrt Vítka z Prčice, což mi ovšem nesedí do mých tabulek. Vítkovci byli zřejmě s milevským klášterem spjati - teritoriálně a do založení Vyššího Brodu snad i citově. Právě v roce 1220 věnuje Vítek starší vesnici kvůli svému zemřelému otci. Opravdu mě napadá, jestli, jak už psala Kateřina, neunikla jedna generace Vítkovců, resp. otce Vítka zakladatele, který mohl zemřít roku 1194.

[Kateřina_z_Landštejna]

Jméno Vítek se odvozuje pravděpodobně od německého Weit, lat. Vitus. Tedy počesku od Víta.

Vítek je německy Witko, Witco, Witego, Wittego, Wittigo a spousta dalších modifikací. Někde jsem je už vypisovala a několikrát doplňovala.

Vítkovci jsou pak obvykle Wittigonen.

Vitíněves bude asi původně německé Wittinghausen, ale také by to mohl být Wittendorf, Wittigsdorf a podobně, nicméně to asi bude některý z Vítkovských majetků.

A české jméno Vítek je opravdu asi germánského (rakouského) původu, protože v ranném středověku se v německy mluvících regionech vyskytuje daleko dříve a hojněji než na slovansky mluvících územích.

Všechny stopy zatím vedou do Rakouska, na českém území se mi nepodařilo o žádných Vítkovcích nic zjistit. Jen v některých obcích se odkazují na to, že jejich obec jim patřila a ojediněle se to i potvrdí (viz. Vletice).

[floriš]

Na toho Blankenberga se musíme zaměřit.

Je někde jeho peče odlišná od té sporně popisované malůvky z třeboňského archivu?

[Viola]

CDB II
Vítek mladší:
č. 75 (1205), č. 106 (1213), č. 230 (1222), č. 246 (1223), č. 258 (1224)

Vítek (ale vedle dalšího Vítka a také Jindřicha)
č. 196 (1220), č. 197 (1220), č. 199 (1220) - v posledním případě jen Vítek, Jindřich, Vítek, č. 229 (1222)

Vítek z Klokot:
č. 208 (1220)

Tak v tom mám teda pěknej zmatek .

[Kateřina_z_Landštejna]

On je s těma Vítkovcema - Blankenbegama na počátku pěkný zmatek...

To tedy je #-o

Myslím, a to už jsem říkala, že se počeštili dost rychle a docela i rádi. Měli tu majetky, které bylo nutno spravovat, navíc silné slovanské osídlení Horních Rakous pro to vytvářelo ideální prostředí. Myslím, že je docela dobře možné, že většina tamního obyvatelstva (Severní Rakousko a Jižní Čechy), byla bilingvní.

S tou Prčicí - já už vyzkoušela kdejeké Purchyz, Purchyc, Perschitz, Prczic a další a další vymyšlenosti, ale vždycky mi vyleze jen a jen ten Vítek. Což je mi divné - kdyby si vzal "českou holku krev a mlíko" z Prčice, tak buď to byl nějaký pravý rodinný stateček, nebo by o ní sakra muselo někde něco být?! A není. Žádní Prčicové, ani nikdo z Prčice.

To samé je s tou teorií o chudém nevýznamném Vítkovi, Vítkovci či Vítkoviči odkudsi z Čech. Může být, proč ne - ale pokud by se nasísnul k dělení docela významných majetků v Rakousích významnými lidmi, tak si myslím, že by s ním byli dost rychle hotoví. PROČ by se dělili s nějakým českým tydlitátem o kolonizovatelná území poblíž OBCHODNÍ STEZKY?
Já bych tedy mu z něčeho takového nedala ani centimetr