Beneš ze Štrálku je v roce 1348 ještě doložen v prostor svého hradu, tehdy resignuje Anně, naželce Oneše z Újezda k rukám Štěpána ze Šonvaldu, to co měl Petr v Měrotíně, Libině, Břevenci a Plinkoutu. Zároveň paní Zbyňka s bratry Benešem a Dobešem ze Šismy vstupuje do nedílu na Švábenice, Šismu, Hradčany, 12 kop platu ve Vranovicích a 36 kopách ve Vážanech.
Beneš ze Štrálku s bratry v roce 1349 kupuje od Jitky poloviny vesnic Mísečné Lhoty (dnes Lhotsko mezi Bezuchovem a Blazicemi) a nelokalizované Kozářiny Lhoty (zřejmě také poblíž). Dobeš ze Štrálku tyto majetky, společně s Šišmou, prodává o deset let později za 252 kop grošů Jenkovi ze Špránku.
V roce 1351 Černín z Libosvár postupuje, to co má v Libosvárech Beneši ze Štrálku. Naopak o pár stran v MZD později Beneš a jeho bratr Dobeš prodávají 4 lány a veškeré své příslušenství v Tučíně kravařským bratrům.
Podobný osud jako Šisma mají (alespoň na čas) Hradčany, ty v roce 1359 nechá zapsat Zdeňkovi ze Šternberka.
Beneš v roce 1368 jako věno Kunce zapisuje Hradčany v sumě 200 kop grošů, Dobeš 60 kop v Senici. Tehdy se objeví také zřejmě třetí z bratří, Milota, kterému Anežka, manželka Ješka z Turovic zapisuje svoje věno v Olbramovicích.
V roce 1373 se Drslav se svojí ženou Annou stávají podílníky ve spolku na Pouzdřany, o pět let později se ke spolku přibírá Erhart z Drahotuš. Svůj podíl (která, postupně vystoupá na polovinu vsi) prodávají markraběti Joštovi v roce 1381.
Ofka ze Štrálku, poprvé a naposledy v pramenech v roce 1373, dává Markétě z Dobrotic a Pavlíkovi ze Sovince své věno v Pasece.
K roku 1374 Beneš, syn Drslava, zapisuje své matce Anně v Kozářině Lhotě v hodnotě 150 kop dvůr, popluží, dva lány a mlýn. Beneš Šisma je také žalován Ofkou ze Žákovic, za to, že jí dluží 80 kop hřiven.
V roce 1376 Unka z Majetína zapisuje Beneši Olbramovice (zaniklá ves mezi Kladníky a Šišmou), ten ji zapisuje Anně, manželce Drslava v hodnotě 100 kop.
V roce 1381 Beneš ze Štrálku se svým synem Drslavem uzavírají nedíl, zároveň Beneš Šisma ze Štrálku v nejmenované vesnici zapisuje Anně 5 hřiven ročního platu. Zároveň Beneš, syn Dobeše, zapisuje Beneši dvůr a tři podsedky v Simři.
Drslavovi ze Štrálku jsou Geblem z Kučerova tehdy také zapsány Moutnice, za protestů Erharta z Drahotuš a Jindřicha z Nevojic, jeho tchána (dokonce dvakrát). I na tyto majetky vstupuje Drslav do nedílu s otcem.
Vok z Kravař v roce 1382 Beneši ze Štrálku a jeho synu Drslavovi zapisuje do desek polovinu Lhotky s horním mlýnem.
V roce 1385 Beneš Šišma zapisuje Anně věno v Olbramicích 60 kop, což je celá vesnice.
Drslav své manželce, také Anně zapisuje 400 kop na Hradčanech, i s místní tvrzí. Tato částka jde k rukám Jindřicha z Nevojic. Drslav v tomto roce prodává Moutnice Ctiborovi z Cimburka a zároveň čtvrtinu Násedlovic Erhartu z Drahotuš a polovinu Nesovic Markvartu z Modřic. Markéta, vdova po Jankovi Kolkovi z Lukové prodává své majetky tamtéž Drslavovi v roce 1386, dvůr s podsedkem, hospodu, celkem za 45 kop. Ve stejném roce Drslavovi a jeho příbuznému Benešovi Vok z Kravař zapisuje polovinu Lhoty u Újezda.
V roce 1386 je zaznamenán kněz Zbyněk ze Štrálku, který se účastní transkace ohledně jednoho lánu v Žešově, za spásu jeho duše je tento malý majetek zmiňován i v roce 1392.
V roce 1391 Drslav ze Štrálku prodává své majetky v Lukové (u Brodku) – dvůr, hospodu. Beneš Šisma prodává Jaroši Hvězdlickému z Cimburka kopu platu v Nemochovicích. Poté ustavuje svého staršího syna Drslava poručíkem nad mladším synem Zbyňkem.
V roce 1392 Beneš Šisma, právem řečeným nabyt, zapisuje Anně polovinu svých majetků v Hradčanech a Olbramicích. Proti tomu protestuje jeho syn Jan.
Beneš Šisma prodává v roce 1397 Řehořovi ze Simře své majetky v této vesničce – dvůr s třemi podsedky. V tomto roce Drslav se stává poručníkem dětí a majetků Čeňka z Tučína tamtéž. Drslav ze Štrálku se také zavazuje, že pokud nebude Jindřih z Příluk schopen vyplatit své manželce Kateřině věno, zbytek dorovná právě Drslav.
V roce 1398 se mezi sebou vypořádávají Beneš ze Štrálku a Hradčan zapisuje svému synu Drslavovi Hradčany s tvrzí i dvorem a v Nahošovicích jeden lán, který se nazývá Nivy. Drslav svému otci Benešovi a bratrtovi Zbyňkovi zapisuje dvůr v Kozářině Lhotě, podsedka v Blazicích a vesnici Křtomil (u Dřevohostic) s mlýnem. Celá rodina (otec Beneš, bratři Drslav, Zbyněk a Jan následně uzavírají nedíl.
V roce 1406 Drslav se Zbyňkem získávají od Lacka z Kravař Nahošovice celé. Ve stejném roce Drslav postupuje Petříkovi ves Křtomili, tento muž zde obratem (ve skutečnosti je chronologicky mladší zápis v deskách první) zapisuje věno 50 kop pražských grošů – vše kromě rychtářství. A to k rukám právě Drslava.
O rok později se Drslav stává členem spolku s Heřmanem z Rataj. Zbyněk naopak vstupuje do nedílu se svojí matkou Annou z Lhoty na její majetky v Olbramicích.
Drslav ze Štrálku je jmenován v roce 1412 u dvou věn. Poprvé, když Předbor z Cimburka zapisuje prakticky celé dřevohostické panství (tak, aby dostáhlo 500 kop, Dřevohostice, Turovice, Lipová a případně Radkovy) své manželce Elišce. Podruhé při věnu Markéty z Kostelce od Dětřicha na 50 kop. Tehdy se také, s predikátem z Všechovic, účastní zasedání zemského soudu.
Před husitskými bouřemi, v roce 1415, vdova po Drslavovi ze Štrálku, s polovinou svého majetku vstupuje do nedílu se Zbyňkem, bratrem Drslava. S druhou polovinou věna na Hradčanech vstupuje do nedílu s Benešem z Podolí a jeho manželkou Eliškou. Konečně Zbyněk vstupuje do spolku se svým vzdáleným příbuzným a co je důležitější, nejvyšším olomouckým komorníkem Petrem Strážnickým z Kravař a také se stává poručníkem
V roce 1417 Zbyněk ze Štrálku jinak ze Všechovic Anně, manželce Čeňka z Tučína dává dvůr v Olbramovicích a lán v Nahošovicích (v hodnotě 100 kop). Jeho ručitelem je Petr ze Strážnice, který původně věno zapsal na Uherském Brodě.
) 
Jde mi o ten název "odřivous" ... že někdo někomu odstřelil šípem kníra je pohádka pro děcka. Ví ale někdo, jak kdysi dávno vypadal nástroj na odírání vousů ?? Nemuselo jít zrovna o holení, ale třeba o odírání srsti z kůží ... totiž na pečetích i na erbech to spíš připomíná nějaký nástroj se široce rozevřeným ostřím a na konci s držátkem - šíp s takovouto špicou by asi mnoho škody nenadělal. Proto si myslím, že název "odřivous" přesně vystihuje vyobrazení na pečetích - nástroj na odírání vousů. Co vy na to ??
... toto budu přežvýkávat delší dobu.