---Ztotožnění Markvarta z Doubravy s komorníkem a předkem rodu Markvarticů asi možné je. Zároveň si nemyslím, že je možné jeho život natahovat až do poč. 90. let 12. s. jak to udělal J. Sajbt.Wladislaus píše: 22 led 2020 16:06Markvart z Doubravy
Měl bych k tématu Markvarticů dotaz. Za jednoho z jejich nejstarších předků je někdy považován také jistý Markvart z Doubravy, jehož jméno je mezi svědky potvrzovací listiny privilegií olomouckého biskupství (CDB I, str. 161, č. 157 / str. 163, č. 158). Aspoň třeba na Wikipedii se to tak píše, ale i jinde. K tomu se dá říct, že na markvartických državách na Mladoboleslavsku se nachází dvojice lokalit jménem Doubrava. Jedna je situována u řeky Jizery asi 5 km severovýchodně od Mnichova Hradiště, druhá, později zaniklá, se měla nacházet přímo na katastru Mnichova Hradiště. Nicméně jeho jméno se objevuje i na falzu zakládací listiny kláštera Kladruby z roku 1115 (CDB I, str. 393, č. 390) a na jeho potvrzení z roku 1185 (CDB I, str. 425, č. 405) ve společnosti Markvarta z Únehle a Bernarda z Černošic. Únehle leží zhruba ve vzdálenosti 13 km od Kladrub, Černošice jsou dnešní Černošín 18 km od Kladrub, tudíž v případě obou šlo o blízké sousedy. A protože asi 30 km východně od Kladrub se nachází u městečka Nýřany ves Doubrava, ba dokonce jedna další, po níž dnes prý zbyl jen kostel sv. Petra, se nacházela ještě blíž ke klášteru asi 20 km severně na okraji dnešního městečka Stříbro, je možné považovat Markvarta z Doubravy také za souseda Kladrubského kláštera. Mě přijde Markvart z Doubravy taky jako kladrubský soused. Podle shody jmen se sice nedá nic konkrétního vyvozovat, když k tomu nejsou žádné další důkazy, ale mohl být tak maximálně vzdálený příbuzný Markvarticů? Každopádně Markvart z Doubravy a Markvart z Únehle by si snad navzájem příbuzní být mohli. Jak ho vidíte vy?
Sajbt Jiří: Markvart z Doubravy, GHL 4,2014
---Při hledání predikátní Doubravy je třeba vzít do úvahy, že Markvartici jsou písemnými prameny doloženi v Pojizeří až poč. 13. s. Ačkoli bývají s prostorem severovýchodních Čech automaticky spojováni odedávna, je otázkou, kdy se tam objevili? Patrně se tak stalo až díky boleslavskému kastelánovi Závišovi, který je doložen k roku 1184. Jenže ještě v předchozím roce tam úřadoval bratr Bohuše Bradatého Lutobor (Lutibor), který někdy po roce 1177 vystřídal Přibyslava. Takže je otázkou, zda vůbec mohli mít Markvartici před rokem 1184 v boleslavské kastelánii takový vliv + majek, aby tu dokázali fundovat klášter? Pokud ani to neodradí od hledání v Pojizeří, je třeba brát v potaz vývoj osídlení.
---V obou pravých panovnických listinách pro olomoucké biskupství není žádná indicie, která by naznačovala, kde Markvartova Doubrava ležela a už vůbec netušíme, proč byl Markvart jako jediný označen predikátem. Tedy kromě Jarohněva, který byl v té starší obdařen predikátem de Satec, což bezpochyby znamená, že byl žateckým kastelánem (CDB I, str. 161, č. 157). Je pravděpodobné, že kladrubský falzátor neměl k olomouckým listinám přístup a musel tedy čerpat z jiného zdroje. Za ten jsou považovány tzv. pamětní zápisy, které evidovaly majetkové donace konventu. Panuje shoda na tom, že Markvart s Markvartem z Únehle a Bernardem z Černošic dosvědčili darování pozemků v Ostrově (Ostrov u Stříbra), protože jejich predikátní lokality ležely nedaleko. Jenže nejen že si nejsme jisti názvem oněch vsí, ale i jejich lokalizace je problematická. J. Sajbt očividně ztotožnil Doubravu se zaniklou vsí u Stříbra proto, že po ní zbyl gotický kostel. Navíc bez jakékoli nepřímé indicie předpokládá, že měl románského předchůdce. Vůbec se neohlíží na vývoj pozdějšího města Stříbra, a zdejší majetkovou situaci či tradovanou těžbu stříbra.
Jirásko Luděk: Ke genezi města stříbra, MZK 22,1986 ---Jméno Markvart bylo oblíbené, takže pouze z toho nelze vyvozovat příbuzenství s jeho dalšími nositeli. Navíc už J. Pražák kdysi upozornil na značný počet německých jmen v oblasti a dnes se běžně uvádí, že v části západních Čech došlo kolem pol. 12. s. k etnicky smíšené kolonizaci. To vše se dává do souvislosti se vztahem Kladrub ke klášteru ve švábskému Zwiefaltenu, odkud měla přijít i stavební huť. Podle autora monografie kláštera K. Nováčka mohl být původně dokonce dvojklášterem, který měl jako švábský vzor mužskou i ženskou část. Tohle uspořádání mělo snad vydržet až do roku 1139, kdy zemřela Richenza z Bergu, která se tam asi uchýlila po smrtí svého manžela knížete Vladislava I.
Nováček Karel: Otto Bamberský, Zwiefalten a počátky kladrubského kláštera, 2017
https://www.academia.edu/36616361/2017_ ... s_Kladrau_
A předpokládá se, že nepřišli jen rolníci, ale i šlechtici, kteří patrně budovali i vlastnické kostely, např. v pozdějším švamberském Boru u Tachova.
Nováček Karel: Kladrubský klášter 1115-1421, 2017 ---Západní či snad spíše severozápadní Čechy byly vystaveny tlaku z dnešní německé strany, jak ukazuje příklad Přimdy, Chebska či pozdější dočasné odtržení Sedlecka. Díky tomu se staly od počátku 12. s. oblastí intenzivní kolonizace, kterou akcelerovalo založení Kladrub a později i dalších církevních institucí. Není tedy náhoda, že se tam dá lokalizovat přinejmenším část nejstarších predikátů, což mohlo souviset s přenesením „německých“ zvyklostí. Samozřejmě se tu angažovali i přední velmoži, jako předkové rodu ze Svojšína nebo praotec Půticů Drslav/Držislav, který mohl být synovcem zakladatele sedleckého konventu Miroslava či otec blahoslaveného Hroznaty Sezema.
Pražák Jiří: Ke kritice českých aktů XII. století, SAP 8,1958
Odborníků na diplomatiku, sfragistiku atd. po Čechách moc neběhá.