Stanislav píše: A nemáš Dášo náhodou nějakej vhodnej díl Sedláčka?
bohužel nemám...
Jiøí Motyèka píše:
Dagmar píše:...o nějž se zasloužil bratr Žižkův Jaroš, který byl z rozkazu králova sat v Budějovicích...
...údajně roku 1427.
Pozn.: Na rozkaz kterého krále byl Jaroslav Žižka sat? Toho krále, který se r. 1420 nechal narychlo v Praze korunovat a sněm v Čáslavi o rok později tuto korunovaci vlastně zrušil odmítnitím Zikmunda za krále? No, v katolických Budějicích si tak na Žižkově bratru Jaroslavovi zchladil Rožmberk žáhu...
V září 1427, na listině o uzavření příměří s Plzeňskými po bitvě u Tachova 4.8. 1427, je uvedeno i jméno Jaroše /Jaroslava/, bratra Jana Žižky .Poprava by tedy musela být po tomto datu. Pokud se opravdu konala.
Slezsko, obojí Lužice i většina českých a moravských katolíků Zikmunda jako českého krále uznávala.
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov
Já Sedláčka sice nemám (což je pro Táboráka veliká ostuda), ale tchán má Velký Ottův slovník (dokonce snad z roku 1906). No a čtěte co tam u hesla Žižka je:
Žižka
z Trocnova, příjmení staročeské rodiny vladycké, kteráž se tak jmenovala po vísce Trocnově, skládající se toliko ze dvou živností, z nichž jedna náležela této rodině. Příslušníci její byli tak chudi, že nikdy nedrželi ani jediné celé vesnice (kromě jediného r. 1746, jenž ji však prohospodařil). Na dvoře trocnovském žil uprostřed XIV. stol. vladyka, jenž měl několik synův. Jedním z nich snad byl Mikuláš [Žižka], bakalář svob. umění, jenž se stal r. 1389 farářem v Klokotech a tu r. 1415 zemřel. Jiným synem byl Jan nebo Ješek, proslavený později válečník (viz níže). Bratrem tohoto byl Jaroslav (1423, 1427), jenž slove druhdy z Kalicha, druhdy z T. Padl r. 1428 při obléháni Bechyně. (Podle jiných pamětí sat v Budějovicích.) Sestra těchto byla Anežka; ta držela do r. 1434 dům v Praze na místě nynější kolleje piaristův, kterýž dům byl dán (1429) Anně, tetě jejich (t. j. příbuzné po meči). Jan [Žižka] měl dceru N., která byla vdána za Ondřeje z Dubé stavu panského, jenž padl r. 1424 u Malešova. Zda měl Jan neb Jaroslav jiných dětí, není známo, avšak zdá se tak býti, poněvadž jejich příjmení vyskytuje se i potom. Rytíř Jan [Žižka] zakoupil se r. 1450 na Novém městě Praž. s manž. Barborou. V XV. a XVI. stol. žila rodina ta v chudobě a ústraní. Ok. r. 1591 Adam [Žižka] z T. stal se písařem v městečku Kolinci, zakoupil se tu a žil ještě r. 1622. Po dlouhé době vyskytuje se Matěj František [Žižka], »altfeuerwerker« u c. k. polního dělostřelectva, jenž křtil r. 1717 v Neveklově (manž. Anna Regina). Měl bratra N., kterýž sloužil též v c. k. vojště. Potomkem tohoto snad byl Václav Ignác [Žižka] z T., ředitel panství osečanského, jenž se ženil r. 1736 v Sedlčanech. Z manželství toho narodili se mu synové Karel (1739) a Antonín (1742). Vnukem dotčeněho Matěje byl Jan Maximilian. Týž oddav se vojenství sloužil po 17 let v pluku kyrysníkův falcko-neuburském a prodělal války v Italii a Říši a zejména celou válku v Bavořích. Za tyto zásluhy povýšen 17. ún. 1735 do starožitných rodův rytířských Římské říše a potvrzen mu erb (štít křížem na čtvero poli rozdělený, 1., 4. modré s trojí stříb. dvojitou lilií, 2., 3. zlaté s medvědem vykročujícím, klenot muž s mečem), jenž se liší od erbu slavného vůdce (raka). Koupiv r. 1746 statek Bílou Lhotu v Olomoucku žádal za uznání svého stavu i v král. Českém. Sám vývod své rodiny dovedl dokázati jen až do děda a úředním šetřením v Praze a u kraj. úřadu čáslavského také nic nenalezeno kromě nějakého starého erbu v bytě král. stavebního písaře v Praze. Podle navrhu morav. gubernia dán mu 23. list. 1747 majestát, aby se psal toliko Zischka v. Zischka, potvrzen jeho erb a propůjčen mu inkolát v král. Čes. Tak se psali i synové jeho Josef, František a Ignác, učinivše r. 1754 dědičný slib věrnosti, ale po otci nic nedědili, protože Lhota (1762) pro dluhy prodána. Jan Max, byv nějaký čas hospod. radou u kn. Liechtensteina, zemřel v Olešnici 6. led. 1754. V Nivnicích měli asi až do r. 1810 ciborium, které byl kostelu daroval. Čtvrtý jeho syn N. stal se r. 1735 františkánem v Uh. Hradišti a ostatní oddali se vojenství. Josef psal se zase [Žižka] z T., sloužil u husarův a stal se nejv. vachtmistrem. Oženiv se s Alžbětou Wippekindovou křtil (1760) ve Vožici syna Frant. Štěpána, při čemž si císaře Františka vyprosil za kmotra. Později bydlil v Praze. Vnuk Jana Maximiliána, též Jan řečený, byl prvním krajským kommissařem v Temešském banátě a přeložen r. 1779 za hejtmana substituta ke kraj. úřadu v Hradišti, při čemž se zase vyskytly obtíže strany hesla z T., jehož Jan užíval, a zase mu to zapověděno. Týž Jan měl syna Františka, jenž se stal kapitánem lodním a neženat jsa r. 1824 v Záhřebě zemřel. Sestra jeho Klementina (nar. 1762 v Praze) vdána byla za hr. Szluhu z Ikladu a žila pak ve Štýrském Hradci, kdež zemřela 16. bř. 1847. Na náhrobku jejím (na hřbitově svatopetrském) bylo psáno, že s ní skončil se rod obrovského vojevůdce Jana [Žižka]-ky z T. v katolické víře a v ženské mírnosti a pokoře. Avšak žili ještě potomci druhého syna Janova Václava Karla (nar. 1780 v Uh. Hradišti), jenž byl c. k. hejtmanem v pěším pluku hr. z Kolovrat (†1814). Jeho syn Václav (nar. 1812 v České Kamenici) byl účetním úředníkem a ženil se r. 1845 v Uh. Brodě. Syn jeho Adolf Antonín (nar. 1846 v Podivíně) byl agentem u c. k. policejního ředitelství ve Vídni a dosáhl toho za naší paměti, že byl stav jeho rytířský c. k. ministerstvem vnitra uznán. Kromě dotčených připomíná se r. 1760 Filip [Žižka] z T., jenž sloužil u dělostřelectva a v Č. Budějovicích se ženil. Nyní žije JUdr. František Jul. rytíř [Žižka] z T. Sčk. Tak a těď mi zase chybí Žižkova manželka
Já trochu odbočím.
Všili jste si, že prohry husitů nejsou u nás moc presentovány?
Všeobecně se má za to, že Žižka během své kariéry hejtmana vojsk polem pracujícím neprohrál žádnou bitvu. Myslím, že to není pravda.
Před Vánoci v roce 1421 převzal velení vojska při obraně Kutné Hory. A před Kutnou Horou bitvu také prohrál. Je možné uvádět, že byl zrazen havíři (což je asi pravda), že to byl taktický ústup (vždy o pár týdnů později porazil ty samé protivníky – jejich část- v bitvě u Německého Brodu) nebo že se geniálně probil z obklíčení (ano, zaůtočil na velmi úzké místo císařského obchvatu, prorazil je a vyvedl část obránců Kutné Hory se sevření).
Přesto tuto bitvu prohrál.
Pozn. Uvedl jsem, že byl zrazen havíři. Myslím, že je to nepřesné. Kutnohoráci asi ani nechtěli aby je husité bránili. Určitě měli před očima stále zvěrstva, které boží bojovníci páchali při vstupu do města - chovali se jako v dobitém městě. Pravdou je , že to bylo ještě před příchodem Jana Žižky.
Stanislav píše:Já trochu odbočím.
Všili jste si, že prohry husitů nejsou u nás moc presentovány?
Všeobecně se má za to, že Žižka během své kariéry hejtmana vojsk polem pracujícím neprohrál žádnou bitvu. Myslím, že to není pravda.
Před Vánoci v roce 1421 převzal velení vojska při obraně Kutné Hory. A před Kutnou Horou bitvu také prohrál. Je možné uvádět, že byl zrazen havíři (což je asi pravda), že to byl taktický ústup (vždy o pár týdnů později porazil ty samé protivníky – jejich část- v bitvě u Německého Brodu) nebo že se geniálně probil z obklíčení (ano, zaůtočil na velmi úzké místo císařského obchvatu, prorazil je a vyvedl část obránců Kutné Hory se sevření).
Přesto tuto bitvu prohrál.
Žižka také několikrát musel narazit při dobívání hradu.Z několika bitev vyvázl takřka zázrakem.A dalo by se toho najít mnohem více...
Ale malá odbočka.Bitvu u Lützenu Valdštejn také prohrál, protože se stáhnul jako první.Ve škole se to ovšem učí úplně jinak...
Stanislav píše:...Všili jste si, že prohry husitů nejsou u nás moc presentovány?...
Tak já jsem si toho jaksi nevšiml, ale na mne nedej, já o tom moc nevím. S nadsázkou však lze konstatovat, že Pekař nepsal skoro o ničem jiném než o jejich prohrách. A naopak - naposledy možná bolševik je zamlčoval. Ale ty doby jsou bohudík v nenávratnu.
Stanislav píše:...Přesto tuto bitvu prohrál...
No, pojďme se tedy podívat, jak to bylo s onou Žižkovou "prohrou" ve skutečnosti. Jak správně uvádíš, Němcům v Kutné hoře nemohl věřit ani pozdravení, proto se Zikmudovi nepostavil za hradbami hornického města, ale vně hradeb, před Kouřimskou branou. Nepřemožitelný zde sestavil vozovou hradbu a proti ní zaútočili Zikmundovi vojáci ženouce před sebou desítky kusů hovězího dobytka. (Že by nový taktický prvek?...) A nyní se dostávám pomalu k meritu věci. Přestože útok trval velmi dlouhou, jeho hlavním záměrem bylo odpoutat pozornost od toho, co se bude dít před městskými branami. Zrádní horníci Kolínskou branou do města vpustili Zikmundovy vojáky. Toho se přesně Žižka obával. Na hlavním bojišti byl však Žižka stále nucen odrážet jeden útok za duhým. Byly to záplavy hlavně uherských a Albrechtových jezdců, kterých bylo kolem 10.000. Ano, jeho pozice se stala neúnosnou zvláště poté, co byl odříznut husitský trén. Bylo nutno přikročit z taktického hlediska a vzhledem k nedostatku zásob k jedinému možnému řešení, totiž probít se z obležení. Za kuropění 22. prosince 1421 se Žižkovi podařilo úpornou dělostřeleckou přípravou prolomit jeden úsek obklíčení. Následoval brilantně provedený výpad směrem k úpatí kopce Kaňku. Překvapený nepřítel se Žižku neodvážil ani pronásledovat a celý manévr vyhodnotil podobně fatálně chybně jako ty. Nechci spekulovat o tom, co by se stalo, kdyby byl už tehdy na obě oči "slepý" Žižka pronásledován. Jeho nepřátele vidouce ho na bílém koni, jako již tolikrát, opět ho museli vnímat jako přízrak z Apokalypsy, kterému pomáhá samotný satan.
Jako definitivní vítězství v snadno získané Hoře začal Zikmund předčasně slavit a jeho Kumáni započali páchat své dílo zkázy, tj. opravdová zvěrstva na příznivcích kalicha i nad domnělými příznivci takovým způsobem, že i "běžné normy" pozdně středověké krutosti byly několikanásobně překročeny.
Myslím, že nemá cenu si třepit brk popisem toho, jakým neuvěřitelným fiaskem skončilo celé Zikmundovo zimní tažení u Haber a Německého Brodu na počátku nového roku 1422. Zikmundovi navždy přešla chu dobývat si své království vojensky. Bylo to naposledy, kdy Zikmund vstoupil na půdu Českých zemí Koruny v čele intervenční armády.
Moderní vojenská historiografie ústup od K. H. hodnotí také jinak než jako prohru. Totiž tak, že jedině geniálnímu vojevůdci s obrovskými zkušenostmi se mohlo podařit probít se z tak těsného a neprodyšného obklíčení.
Takže asi tolik k Žižkově "prohře" u Hor Kuten...
Naposledy upravil(a) Jiří Motyčka dne 19 led 2008 10:46, celkem upraveno 4 x.
Stanislav píše:... Kutnohoráci asi ani nechtěli aby je husité bránili. Určitě měli před očima stále zvěrstva, které boží bojovníci páchali při vstupu do města - chovali se jako v dobitém městě. Pravdou je, že to bylo ještě před příchodem Jana Žižky.
Opět musím tyto informace vytržené z kontextu upřesnit. 2. křížová výprava vstupovala do druhého dějství a ze severovýchodu, jak bylo jejich zvykem, zaútočily nepřátelské oddíly ze Slezska a Dolní lužice. Praha na obranu východních Čech vyslala část své vojenské hotovosti v čele s Janem Hvězdou z Vícemilic. Tyto oddíly se na konci října 1421 objevily před Kutnou Horou. Přes výslovný zákaz velícího hejtmana část jeho neukázněných a nezodpovědných podřízených tajně vstoupila do města, kde obrazoborecky poničila kostel (sv. Jakuba?) a vyloupila některé židovské domy. O mrtvých prameny mlčí. Nejsem si jist, zda toto ničím neomluvitelné selhání vojenské disciplíny lze nazvat "zvěrstvy", zvláště v porovnání s výše uvedeným řáděním Kumánů. Dále je třeba si plně uvědomit to, že Kumáni svá skutečná zvěrstva páchali s tichým souhlasem Zikmundovým, který se pasoval do role ochránce svaté římské církve před heretickou nákazou z Čech.
Bzdinkovi vojáci byli za neuposlechnutí rozkazu přísně potrestáni (pokud nezběhli) a kdyby byl již v té době v platnosti Žižkův vojenský řád, byli by bez milosti popraveni oběšením...
Přes výslovný zákaz velícího hejtmana část jeho neukázněných a nezodpovědných podřízených tajně vstoupila do města, kde obrazoborecky poničila kostel (sv. Jakuba?) a vyloupila některé židovské domy.
Jiří jseš si jist, že po tom vyloupení židovských domů nenásledoval pokus o vypálení, celé židovské části? Tomu obyvatelé i s přispěním části rozumějších husitů naštěstí zabránili A že ten kostel byl jen jeden?
JM píše:...Zrádní horníci Kolínskou branou do města vpustili Zikmundovy vojáky. Toho se přesně Žižka obával.
Možná proto se dnes může Česká republika chlubit unikátem,zapsaným v knihách UNESCA.
Z 12 českých zápisů do UNESCO mohli husité zdevastovat vzhledem k době jejich vzniku tak max. 5 a i ty všechny dodnes stojí, nemýlím-li se. Nespekulujme proto, prosím...
Stanislav píše:...Jiří jseš si jist, že po tom vyloupení židovských domů nenásledoval pokus o vypálení, celé židovské části? Tomu obyvatelé i s přispěním části rozumějších husitů naštěstí zabránili A že ten kostel byl jen jeden?
Stando, jsem si jist pouze tím, co jsem napsal. A ostatní už zaniká v mlze chybějících pramenů. Avšak má-li být tato diskuze vyvážená, postrádám např. porovnání řádění Kumánů a nedisciplinovaných husitů, dále to, že ještě před ústupem z K. Hory ji Zikmund zapálil (je jasné proč) a Žižkovi vojáci stříbrnou pokladnici země začali vlastně hned z chodu hasit (spíš právě naopak díky tomuto, Georgi, máme zachovaný onen unikát zapsaný do UNESCO). A nakonec ještě to, že Zikmund mincovní a důlní experty z K. Hory přikázal proti jejich vůli přivázat ke koním a vozům a odvléci je. Důvod tohoto průhledného činu je také celkem jasný...
Avšak má-li být tato diskuze vyvážená, postrádám např. porovnání řádění Kumánů a nedisciplinovaných husitů, dále to, že ještě před ústupem z K. Hory ji Zikmund zapálil (je jasné proč) a Žižkovi vojáci stříbrnou pokladnici země začali vlastně hned z chodu hasit
Jiří, ten můj příspěvek měl být jen o tom, že Žižka také někdy prohrál v otevřeném poli, což se moc neví. Spíše je známo, že mnhá města či hrady se pokoušel dobít a nedokázal to. A sám musíš uznat, že zde husité z bojiště utekli (nebo ustoupili, probojovali se na svobodu, stáhli se do předem připravených pozic - dá se to říci všeljak). I když uznávám, že to bylo asi jediné a geniální řešení vzniklé situace.
Proto jsem nic nepsal o řádění císařských a jmenovitě Kumánů, z kterých šel oprávněný děs.
S tou záchranou Kutné Hory máš pravdu. Ale myslím, že to zapálení města nebylo na Zikmundův příkaz. Spíš těch vojevůdců, kteří ve městě po Zikmundově útěku zůstali aby kryli jeho ústup.
A pro mne je úplná záhada proč husité začali město okamžitě hasit. Počítali tam s přezimováním?
Stanislav píše:...ten můj příspěvek měl být jen o tom, že Žižka také někdy prohrál...
Jasně.
Ale byl taky o tomhle...
... Kutnohoráci ... Určitě měli před očima stále zvěrstva, které boží bojovníci páchali při vstupu do města...
..., není-liž pravda! A na to jsem musel taky zareagovat.
Stanislav píše:...I když uznávám, že to bylo asi jediné a geniální řešení vzniklé situace...
Budiž. S příslovcem "asi", kterým sis ponechal zadní vrátka otevřena dokořán, však já souhlasit nemohu...
Stanislav píše:...S tou záchranou Kutné Hory máš pravdu. Ale myslím, že to zapálení města nebylo na Zikmundův příkaz...
A pro mne je úplná záhada proč husité začali město okamžitě hasit. Počítali tam s přezimováním?...
No, byl to jeho příkaz, nedělejme si iluze a nesnažme se jakkoli omlouvat jeho hanebné a bezbožné činy v Kutné Hoře. Bylo to z toho důvodu, který jsem již naznačil, totiž aby českým kacířům nezůstala v rukou stříbrná pokladnice země, jeden z největších zdrojů ekonomického potenciálu státu. Ze stejného důvodu ji husité hasili. Ale bez těch převážně německých důlních a mincovních expertů, které Zikmund odvlekl, jim stejně bohužel nebyla moc platná. Husiti nebyli "jen" profesionální vojáci, ale taky museli myslet i na zadní kolečka, tj. na věci národohospodářské, nebo z vojenského hlediska by pro ně bylo možná výhodnější spálené město, které bylo tak jako tak plné zrádných Němců a katolíků.
No, a na zimní kvartýr nebylo ani pomyšlení, nebo v podstatě okamžitě (hrozilo nebezpečí z prodlení) začali pronásledovat Zikmundovu v obrovské panice prchající armádu...
Naposledy upravil(a) Jiří Motyčka dne 28 úno 2008 10:43, celkem upraveno 1 x.
Borso píše:...Všechny ztezky jsou uváděny v kronikách - např. při tažení křižáků k Ústí nad Labem roku 1426...
K Ústí NEsměřovala křižácká výprava, ale jednalo se o samostanou vojenskou akci saského kurfiřta Bedřicha Bojovného a jeho energické manželky, vévodkyně Kateřiny. Této velké vojenské výpravy, s níž římská kurie neměla vůbec nic společného, se účastnily "pouze" oddíly ze Saska, Míšně, Horní Lužice a Durynska.
Tuto nepřesnost, týkající se výprav pod korouhvemi kříže, dlouho tradovanou, se konečně a s definitivní platností snaží napravit (i v souvislosti s ne vždy důsledně hodnocenou kruciátou na pomoc obleženému Karlštejnu) poslední badatelské závěry související mj. s formálně správným počítáním křížových výprav v době husitské revoluce. Podrobněji k tomu ZDE ...
Stanislav píše:Jiří, ten můj příspěvek měl být jen o tom, že Žižka také někdy prohrál v otevřeném poli, což se moc neví. Spíše je známo, že mnhá města či hrady se pokoušel dobít a nedokázal to. A sám musíš uznat, že zde husité z bojiště utekli (nebo ustoupili, probojovali se na svobodu, stáhli se do předem připravených pozic - dá se to říci všeljak). I když uznávám, že to bylo asi jediné a geniální řešení vzniklé situace.
Proto jsem nic nepsal o řádění císařských a jmenovitě Kumánů, z kterých šel oprávněný děs.
S tou záchranou Kutné Hory máš pravdu. Ale myslím, že to zapálení města nebylo na Zikmundův příkaz. Spíš těch vojevůdců, kteří ve městě po Zikmundově útěku zůstali aby kryli jeho ústup.
A pro mne je úplná záhada proč husité začali město okamžitě hasit. Počítali tam s přezimováním?
Žižku není třeba si nijak idealizovat, protože to byl bez jakéhokoli sporu geniální taktik a vojevůdce, což z něj činí hvězdu první velikosti bez čehokoli dalšího.
Stejně tak není namístě jej jakkoli démonizovat, protože úplně stejně jako husité, se chovali všichni ostatní. A mnozí byli dalelko důslednější a brutálnější. Čtu teď "Zrcadlo dávných časů" od jedné (kupodivu) americké historičky, která nádherně zpracovala 14. století z pohledu společnosti - a otevřeně říkám, že u nás byl i za husitských válek klídek a pohodička...
Zdrhnout, vylízat si rány a po jejich uzdravení hurá do pole, to je dobrá a moudrá taktika. Pro oslabovat své síly tím, že si nechám pobít lidi zbytečně. Něco jiného je zoufala poslední obrana, ale pokud mám za zády volno, tak mizím - to dělali v té době všichni úspěšní. Protože ti, co to nedělali, se velmi brzy stali mrtvými a tedy neúspěšnými...
Kutnou Horu zachraňovali z jednoho prostého důvodu - bylo to mincovní královské město se stříbrnými doly. Kdo ji získal, ten získal obrovskou moc. Což platí i o tom, kdo ji zachránil - tomu patřil vděk panovníka. A razila se zde měna česká, což pro vlastencce byl další důvod nenechat měto zničit. Proto se ji Zikmund (nebo cizáčtí a velmi málo poctiví mincmistři) pokusil vypálit a proto ji husité zachránili - částečně z pragmatických, částečně vlasteneckých důvodů.
Georg píše:Těch dva tisice husitů naházených do dolů měli nasvědomí kumáni?
Ne. Kumáni byli „vojáci“ a ti nelidsky řádili ve vojensky obsazené Kutné v době, o níž jsme psali v předchozích příspěvcích. Tady se jednalo o bohapusté zabíjení příznivců kalicha a nejsem si vědom toho, že by toto nelidské řádění Kumánů bylo také spojeno s házením do šachet, i když ani to nelze vyloučit.
Události, na které se ptáš, se však udály o 2 roky dříve, v listopadu r. 1419 a mají je na svědomí kutnohorští Němci, zavilí a nesmiřitelní nepřátelé kalicha. V souvislosti s těmito pogromy na kališníky píše Palacký v souladu s Vavřincem z Březové o tom, že dokonce za husitské zajatce Kutnohoráci platili. Za laika 1 kopu a za kněze 5 kop pražských grošů.
K první události došlo na počátku listopadu, kdy po bitvě u Živohoště byli zajatí husiti přivedeni Petrem ze Šternberka do Kutné Hory, kde byli někteří zaživa a jiní mrtví bez uaté hlavy naházeni do nejhlubších šachet. Jedna z nich byla nazvána posměšně a ironicky „Tábor“. Kronikář Vavřinec ve své Husitské kronice doslova píše: "...často katové umdlévali únavou z vraždění." Palacký opět v souladu s Vavřincem udává počet povražděných husitů na víc jak 1600. Moderní historiografie toto číslo ani neuvádí ani nekomentuje.
K druhé události došlo o několik dní později, kdy katolická města začínají svoji ofenzívu proti všemu, co mělo jen náznak čehosi husitského. V těchto dnech, kdy Praha byla už převážně husitská, nechápu proč, se vypravili kutnohorští Němci doprovázeni oddílem ozbrojenců právě do hlavního města. Daleko však nedošli. V Kouřimi se zastavili, aby vykonali svoje dílo zkázy. Nejprve násilím svrhli kališnickou městskou radu a dosadili katolické radní. Do Prahy Kutnohoráci, kteří si zchladili žáhu na Kouřimských, už nepokračovali a zajaté husity vč. faráře Chodka odvlekli do Hory, kde byli opět krutě zmučeni, pozabíjeni a naházeni do šachet...
Takže o dva roky později v prosinci 1421, ne Kutnohoráci, jak psal Standa, ale především husiti měli na paměti zvěrstva, která kutnohorští Němci páchali na husitech.
Sakramenští Němci.Jednou bojují s čechy proti Habsburkovi sloučeninami arsenu,pak si tam nechají sepsat dekret ,kvůli kterému odejde 80% akademické obce z Prahy.Do toho drží při králi a své víře a nechtěně tak dávají českým spoluobčanům návod,jak zacházet s husity.Však to také za to schytali,jak píše jiný historik ...a posléze roku 1424 sesílen Hory brannou mocí na dobro dobyl. Odplatou za krutost, se strany Horníků dříve na Husitech spáchané, bezohledně a nemilosrdně prý si počínal, dada prý několik tisíc Horníků do šachet vházeti, a co prý jen mohl, na Horách zničiti.
A to už před pár lety se čeští husité procvičili na mniších Sedleckého kláštera,spravujících v pietě hřbitov s mnoha desítkami tisíc pohřbených,převážně čechů.Tak tam bylo o 500 mrtvol rázem více.
Že jsou němci proradní věděli čeští šlechtici dobře.Aby se jim vyrovnali v podnikavosti,začali podnikat v chytání a prodeji českých husitů./Zadali tak příklad dalším českým konfidentům/.Vynikl především Jan Městecký z Opočna.Ten nechal upálit i na 1000 čechů v Chotěboři a jednoho veřejně v Chrudimi.Ještě lepší osud měl český šlechtic Bohuslav ze Švamberka.Ten prodej českých kališníků na házení do šachet rozjel ve velkém.To se Žižkovi nelíbilo a tak ho zajal.Nepopravil ho však,ale dal na převýchovu mezi revoluční třídu.Za to ho později ocenili mnozí čeští historici slovy o"velkomyslném morálním a politickém úspěchu".A rázem tu byl Žižkův nástupce.Tento metodologický postup pak byl v českých dějinách úspěšně opakován.
Tak jsem to napsal hezky národovedecky.Akorát nevím,jestli si tenkrát uvědomovali co to je národ,češi, němci atd. tak jak se to dnes učíme.A nebo to objevil až Jirásek?
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".
Georg píše:...Vynikl především Jan Městecký z Opočna.Ten nechal upálit i na 1000 čechů v Chotěboři a jednoho veřejně v Chrudimi...
...můžeš, budeš-li chtít (a nejenom ty), přečíst tady v tématu o Skutcích protivné strany. Abych si zbytečně netřepil brk ještě i tady na tomto fóru o středověku...
Georg píše:...Akorát nevím,jestli si tenkrát uvědomovali co to je národ,češi, němci atd. tak jak se to dnes učíme.A nebo to objevil až Jirásek?
Jiráska, Palackého ani obrozence bych sem v této souvislosti vůbec neplet. Oni si husity "pouze vypůjčili ke svým záměrům".
Akorát nevím,jestli si tenkrát uvědomovali co to je národ,češi, němci atd...
Možná bys byl velice překvapen.
Protože je to velice zajímavá a zároveň nejednoduchá problematika, na kterou už dříve a přede mnou ( ) poukázal světově proslulý český husitolog ve své rané publikaci, mně nezbývá, abych mu neupíral jeho prvenství, než na ni "pouze" odkázat ...
A naopak - naposledy možná bolševik je zamlčoval. Ale ty doby jsou bohudík v nenávratnu.
Ale bez těch převážně německých důlních a mincovních expertů, které Zikmund odvlekl, jim stejně bohužel nebyla moc platná. Husiti nebyli "jen" profesionální vojáci, ale taky museli myslet i na zadní kolečka, tj. na věci národohospodářské, nebo z vojenského hlediska by pro ně bylo možná výhodnější spálené město, které bylo tak jako tak plné zrádných Němců a katolíků.
) poukázal světově proslulý český husitolog ve své rané publikaci, mně nezbývá, abych mu neupíral jeho prvenství, než na ni "pouze"