Vždy jsem zastával teorii, že když chce někdo něco spravedlivě posoudit, tak by měl vyslechnout více stran, protože každé svědectví je subjektivní. Je vždy nesmírně zajímavé podívat se na české dějiny z pohledu ciziny. Často koukám na hesla týkající se českých dějin na anglické Wikipedii. Mnohdy je to velmi zajímavé. Co třeba říkají o husitech, Husovi nebo Žižkovi? Začneme Žižkou
http://en.wikipedia.org/wiki/Jan_Zizka
Tak hned na začátku se v úvodu dozvídáme šokující věc, a to, že
"Žižka je považován za jednoho z největších vojenských vůdců a inovátorů všech dob a je jedním ze šesti velitelů v historii, který nikdy neprohrál bitvu". Dokonce se jmenuje šestice velikánů, kteří nikdy neprohráli:
"Alexander the Great, Scipio Africanus, Genghis Khan, Alexander Suvorov, and Khalid ibn al-Walid". Překlad jistě netřeba. Zvláštní, podobný údaj se na české straně neobjevuje, ačkoliv mu
nelze upřít jistou oprávněnost.
Dále v souvislosti s bitvou u Sudoměře a založením Tábora se praví:
"V Táboře vznikla církevní organizace s poněkud puritánskou povahou, velmi přísná vojenská disciplína, a byla zde zřízena vláda založena přísně na demokratickém základě." Zvláštní, kdyby někdo něco podobného použil u nás, tak by
byl nejspíše obviněn z marxismu.
Následuje poměrně podrobné líčení husitské vojenské taktiky a vozové hradby, což je mimochodem zvláštní věc. Ne vozová hradba nebo husitská taktika samotná, ale míra prostoru, kterou zahraničí věnuje vojenské taktice husitských vojsk, kterou vysoce uznává a vidí v ní jeden z přerolomých prvků v evropském pozdně středověkém válečnictví. Hraje tu roli i prestiž "neporazitelných husitů", který my Češi ani tolik nepociťujeme. Zahraničí nevěřícně kroutí hlavu nad tím, že malá země a malý lid uprostřed Evropy se po 15 let bránil celé Evropě. Proto tak moc dbají v zahraničí o vysvětlení vojenské taktiky husitů.
Je velká škoda, že u nás se tato stránka dostává v posledních letech do pozadí a nebudou daleko od pravdy názory, že by se husitské válečnictví mohlo klidně stát i samostatným oborem.
Hned poté se v malé "kapitole" věnují tomu, co si Češi také dnes příliš neuvědomují, a to, že husité byli první v Evropě, kdo pravidelně využívali střelného prachu v bitvách. Konkrétně se tu praví v souvislosti s Žižkou, že:
"...byl první evropský velitel, který manévroval na bitevním poli s kanónem střední ráže namontovaném na vozíků mezi vozy.".
Pak tu samozřejmě je zmínka, že od názvu české "píšťaly" vznikl název pistole, který používá angličtina, ze které si toto slovo půjčily i další jazyky. Takže Češi dali světu více slov, než jen Čapkův robot.
Další překvapivou věc se dozví při vypravování o létě 1420, kdy autor textu na férovku řekne, že křižácké vojsko bylo složeno ze všech koutů Evropy a
"...převážně sestávalo z dobrodruhů přitahovaných možností drancování." Když se dostáváme k tomu, že Žižka si přivlastnil skromný hrádek, který nazval Kalich, tak je zde napsáno:
"Jan Žižka se během husitských válek už neobohatil o žádný majetek. Tato skutečnost byla v této době neobvyklá a představovala obrovský rozdíl mezi Žižkou a jeho současníky." Tím nebylo myšleno jen to, že ostatní hejtmané narozdíl od Žižky si přišli na velké jmění, ale i to, že i v soudobé Evropě to bylo neobvyklé.
Posuneme se k dramatu před Kutnou Horou na přelomu let 1421/1422, kdy Žižka čelil jisté porážce od Zikmunda a jeho křižáků. Z obklíčení tehdy Žižka unikl soustředěnou dělostřeleckou palbou, a jak se v článku praví, tak:
"...ačkoli byl v pasti podařilo se mu vykonat to, co někteří historici nazývají prvním mobilním dělostřeleckým manévrem v historii."
Jedinou skutečnou faktografickou chybou je tak jinak v tomto velmi kvalitním článku věta, že Žižka zemřel na mor, což už bylo v minulosti vyvráceno. Konec je však dobrý. O Žižkově smrti říkali jeho nepřátelé:
"Ten, jehož nedokázala zničit žádná lidská ruka, byl uhašen prstem Božím."
A tak vypadá článek o Žižkovi na nejčtenější Wikipedii na světě. Je trochu smutné, že zahraničí dokáže ocenit velké české postavy více, než Češi. Netýká se to jen Žižky, stačí se podívat na jiné články a rychle se zjistí, že ten český komplex méněcenosti a sebemrskačství je bohužel faktem. Národ, který si neváží sám sebe, si pak nemůže stěžovat, že jim vládnou lidé průměrní a neschopní jako Špidla, Gross, Paroubek, Topolánek nebo Nečas