Husitská revoluce

[Napo_Leon]

Neporazitelnost husitů bylo tématem v dobách napjatých, teď když funguje mírové soužití, tak se i v dějinách hledají příklady soužití.. V soutěži o největšího Čecha vyhrál Karel IV. namísto Žižky a podle mě to odráží touhu po klidu..

Já jsem bytostně proti násilí, takže mám s občanskou válkou v dubě husitské velký problém, takže už jen pro to pro mně husitství nikdy nebude (a domnívám se, že ani nemůže) být vrcholem českých dějin, a to i navzdory tomu, že význam husitství stavím vysoko. Já prostě odmítám, aby si vzdělaný a civilizovaný národ, kterým pořád jsme, dával do štítu husitskou revoluci a říkal, že je to nejslavnější období jeho dějin.

[Ingolf]

Když jsem bydlel v Liberci, tak jsem si říkal, že "nejslavnějším" obdobím městských dějin byl v určitém slova smyslu úsek 1938-1945, kdy byl Liberec hlavním městem Sudet.. Město absorbovalo okolní vesnice, takže vzrostlo na dvojnásobek (dneska to jsou to městské části), stěhovaly se tam správní instituce, berlínská ZOO poslala liberecké párek lvů z radosti nad připojením.. Čistě podel událostí a významu města to bylo období "nejslavnější", ale obsahově zároveň nejtragičtější - vyhání Čechů (včetně jeptišek z kláštera), válečný život, Liberec stihnul hned po připojení k Říši i Křišťálovou noc, takže došlo k napadení Židů (a to ne všude v Sudetech se k tomuhle pogromu lidé připojovali, ještě nebyli tak nasáklí nacismem jako lidé v Říši) a shořela synagoga..
S husitstvím to je něco podobného, válečně to mohlo být slavné období, ale z hlediska rozvratu země - ekonomické škody, polarizace společnosti - to bylo i období neslavné..

[Ježek]

Novověké válečnictví už nespočívá v osobní chrabrosti a umu, ale v nasazení techniky. Místo individuálního vojáka nastupuje skupinová jednotka, místo jeho statečnosti se cení disciplína. Jednotkou pohybuje velitel, a pro plnění svých pokynů potřebuje tu disciplínu.

Ono to nebylo ani tak soubojem jednotlivců (tenhle pohled je zastaralý), ale spíš družin, ovšem vzájemně málo koordinovaných a chaotických. Duby ve své Neděli u Bouvines dokládá, že se mnohem více líčí souboje družin než jednotlivců. Vyplývá to pochopitelně z feudální hierarchisace - poddaný ve zbroji nemůže nechat padnout svého pána.

[Napo_Leon]

Ale abychom tu zbytečně neježkovali, tak se podíváme, co EN wiki říká o Janu Husovi.

Samozřejmě v úvodu nesmí chybět údaj, že: "...Po Janu Viklefovi, teoretikovi církevní reformace, je Hus považován za prvního církevního reformátora (žijícího před Lutherem, Kalvínem a Zwinglim)." Tento aspekt je zdůrazněn ještě jednou: "Hus byl klíčovým předchůdcem protestantského hnutí z šestnáctého století, a jeho učení mělo silný vliv na evropské státy, stejně jako na existenci českého reformního hnutí, a o sto let později i na samotného Martina Luthera." Otvírák je zakončen údajem, že za 100 let po husovi bylo v Čechách 90% obyvatelstva nekatolického vyznání...

Pokračování někdy příště, bolí mně hlava...

[Ingolf]

Novověké válečnictví už nespočívá v osobní chrabrosti a umu, ale v nasazení techniky. Místo individuálního vojáka nastupuje skupinová jednotka, místo jeho statečnosti se cení disciplína. Jednotkou pohybuje velitel, a pro plnění svých pokynů potřebuje tu disciplínu.

Ono to nebylo ani tak soubojem jednotlivců (tenhle pohled je zastaralý), ale spíš družin, ovšem vzájemně málo koordinovaných a chaotických. Duby ve své Neděli u Bouvines dokládá, že se mnohem více líčí souboje družin než jednotlivců. Vyplývá to pochopitelně z feudální hierarchisace - poddaný ve zbroji nemůže nechat padnout svého pána.

Ale i členové těch družin museli ovládat boj muže proti muži, statečnost a bojové umění se cenilo stále nejvíc.. Dále v té družině je pán přítomen osobně, ostatní ho obklopují, kdežto v novověkém válečnictví je pán mimo vlastní bitevní pole, ten těmi svými šiky pohybuje z povzdálí (a nakonec pohybuje jen figurkami na mapě v generálním štábu někde v bunkru).
Středověké družiny byly málo koordinované, novověké armády koordinaci potřebovaly. I ten Žižkův dělostřelecký ústupový manévr - i kdyby měl krýt jenom bezhlavý chaotický ústup, tak vytvoření palebné opony proti nepříteli, aby se moji vojáci stačili stáhnout, to už vyžaduje mít nějaký vrchní přehled o bitvě, využívat koordinaci alespoň části jednotek, a to už je rys novověkého válečnictví..

[Napo_Leon]

I ten Žižkův dělostřelecký ústupový manévr - i kdyby měl krýt jenom bezhlavý chaotický ústup, tak vytvoření palebné opony proti nepříteli, aby se moji vojáci stačili stáhnout, to už vyžaduje mít nějaký vrchní přehled o bitvě, využívat koordinaci alespoň části jednotek, a to už je rys novověkého válečnictví..

+1

A to je právě to, co zahraničí umí narozdíl od Čechů ocenit na husitském válečnictví.

[Ježek]

Anglický film o MJH: http://www.youtube.com/watch?v=95wZkLvBhCI
Když pomineme směšné kostýmy, tak je zajímavý akcent na Husovy názory podle toho filmu - výklad Bible v domácím jazyku a nezprostředkovaný vztah k Bohu. Nakolik to je zjednodušení jeho názorů a nakolik je to přesně to, co je kánonem protestantských církví?

Zajímavě je znázorněn Zikmund, Hus ho označuje za přítele, sám Zikmund tvrdí, že byl na jeho kázání a snaží se Jana chránit až do doby, než mu je vyhrožováno exkomunikací.

v popisu: University of Plague

[Napo_Leon]

To je ovšem krásný film. Z roku 1977. Nemůžu si pomoci, ale starší filmy dokázaly mnohem lépe nastínit atmosféru, obzvláště ty historické.

S tím Zikmundem, ona je to svým způsobem pravda. Trochu se pozapomíná, že vztah Husa a Zikmunda byl "nadstandartní" a osobní, i když těžko zpětně posoudit, nakolik byl tento vztah ze strany Zikmunda upřímný. Spíše to byla přetvářka a vypočítavost, neboť Hus pro něj byl pojistkou, že se koncil nerozpadne. Myslím že to byl dokonce Čornej, kdo ve VDZKČ v V. díle zdůrazňuje, jak se Zikmund angažoval v Husově případu, aby mu vymohl veřejné slyšení. Koncil, který měl řešit nejpalčivější témata tehdejšího světa, se na několik dní věnoval pouze Husovi. Věc nevídaná. Vždyť už jen poskytnutí glejtu někomu, kdo byl podezřelý z kacířství ukazuje, že se Zikmund snažil tuto věc dotáhnout do zdárného konce. Tím samozřejmě myslel, aby Hus odvolal. Když se ukazovalo, že Hus neodvolá, byl to sám Zikmund, kdo navrhoval kardinálům Husa upálit. Navíc víme, že Zikmund i před celým svatým shromážděným oslovoval Husa familiárně: "Jene.", kdežto například Václav IV., který znal Husa déle, mu říkal vždy jen "Huse."

v popisu: University of Plague

Jo To bude samozřejmě překlep.

Když pomineme směšné kostýmy, tak je zajímavý akcent na Husovy názory podle toho filmu - výklad Bible v domácím jazyku a nezprostředkovaný vztah k Bohu. Nakolik to je zjednodušení jeho názorů a nakolik je to přesně to, co je kánonem protestantských církví?

Tvůrci filmu samozřejmě nemohli pochopit a dá se říci, že ani akceptovat národní rovinu Husa jako např. Vávrova trilogie, protože by se pak s filmem anglicky mluvící prostředí jen těžko ztotožňovalo. Chtěli v první řadě ukázat Husa jako reformátora v době před Lutherem a v době po Wycliffovi. Proto ten důraz na překlad Bible do národního jazyka. Samozřejmě, že to je zjednodušené, ale taky "protestantské", tedy desetkrát podtržené, že husité jako první v řadě evangelických církví popřeli dosavadní církevní tradici a kladli důraz na Písmo.

[Napo_Leon]

Aktualizovaný článek o bitvě u Lipan byl vyhlášen jako článek týdne na české Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan

[Viola]

Aktualizovaný článek o bitvě u Lipan byl vyhlášen jako článek týdne na české Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan

Dělal jsi na něm?

[Napo_Leon]

Aktualizovaný článek o bitvě u Lipan byl vyhlášen jako článek týdne na české Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan

Dělal jsi na něm?

Nedělal. Kdysi jsem uvažoval, že začnu makat na těhle článcích o české historii, ale není snadný tam něco psát, obzvláště když jsem zapomněl všechny přihlašovací údaje

[Ježek]

Saltzmann se na něm podílel Nepotěší (někoho)

[Napo_Leon]

Saltzmann se na něm podílel Nepotěší (někoho)

Saltzmanna neznám, jen z vyprávění.

Z faktografického hlediska se mi ten článek líbí, ovšem musím se ohradit proti tomu, aby se polní vojska označovala levicí a panská jednota pravicí, což je dosti vzdáleno pravdě. Z toho článku na mně dýchá zaujetí vůči levici a hlavně komunistům, což ho v mých očích devalvuje jako celek, neboť pokud se má tvářit profesionálně a objektivně, tak zde nemůže být místo pro prezentaci vlastního ideového názoru a zaštiťování se historií. To je znásilnění dějin ne nepodobné a nebezpečné tomu, jakého se kdysi dopouštěl bolševik. Jestli se na tom spolupodílel saltzmann, tak by měl být potrestán minimálně půl rokem na Úřadu práce, aby si uvědomil, o čem skutečný život je...

[Ježek]

Z faktografického hlediska se mi ten článek líbí, ovšem musím se ohradit proti tomu, aby se polní vojska označovala levicí a panská jednota pravicí, což je dosti vzdáleno pravdě. Z toho článku na mně dýchá zaujetí vůči levici a hlavně komunistům, což ho v mých očích devalvuje jako celek, neboť pokud se má tvářit profesionálně a objektivně, tak zde nemůže být místo pro prezentaci vlastního ideového názoru a zaštiťování se historií. To je znásilnění dějin ne nepodobné a nebezpečné tomu, jakého se kdysi dopouštěl bolševik. Jestli se na tom spolupodílel saltzmann, tak by měl být potrestán minimálně půl rokem na Úřadu práce, aby si uvědomil, o čem skutečný život je...

Termíny levice, střed a pravice vznikly v jiném časovém období, mají jiný kontext a jiné souvislosti (dnes ještě víc), vykládanou látku znepřesňují o dnešní konotace a politické názory. Nicméně je stejně chybné na základě těchto termínů a výsledku bitvy ("levice" prohrála) dedukovat autorův odpor k levici. Ideový názor tam není, wikipedisté dokáží najít nestrannost a ocenit ji (jinak by si ten článek těžko vydobyl svoji slávu)

Tvrzení o pracáku pro kohokoli je zcestný úplně

[Napo_Leon]

Termíny levice, střed a pravice vznikly v jiném časovém období, mají jiný kontext a jiné souvislosti (dnes ještě víc), vykládanou látku znepřesňují o dnešní konotace a politické názory.

Ano, to je ten problém

Nicméně je stejně chybné na základě těchto termínů a výsledku bitvy ("levice" prohrála) dedukovat autorův odpor k levici. Ideový názor tam není, wikipedisté dokáží najít nestrannost a ocenit ji (jinak by si ten článek těžko vydobyl svoji slávu)

Mluvil jsem o tom, jak na mně ten článek působí. A tak to cítím, s tím nic moc neuděláš. Není to vyvážený článek, i když chápu, že v tomhle případě je to jedno z nejkontroverznějších témat z české historie vůbec. Já to beru tak, že autor lehce překročil pomyslnou čáru objektivity a nastínil svůj pohled na problematiku, ze kterého vysvítá určité ideové zabarvení. Wikipedisté dokáží najít nestrannost, ale ne všichni. Co se týče "slávy", tak tu nezískávají články na Wiki za obsah, nýbrž za formu, to jest délka článku, množství odkazů na literaturu a prameny, atd.

Tvrzení o pracáku pro kohokoli je zcestný úplně

Přiznávám, jako obvykle jsem ujel, ale interpretace pohledů dneška do minulosti mi velmi vadí. Dle mně je to jedno z kritérií, kterými se rozlišuje historik profesionál a historik amatér.

[Ježek]

Předevčírem byla ještě přednáška M. Čapského - Vratislav mezi Prahou a Římem. řednášející řešil především kontakty města v rámci slezského prostoru, českého království a také do Říma.
Místem paměti byl Zikmundův zásah v roce 1420, kdy došlo k výměně městské rady, zrušení některých privilegií. Přesto místní měšťané považují svoje město za významné město v království (2. po Praze) a je v čele protihusitské koalice ve Slezsku. Vratislav z velké míry tuto válku financuje (výkupné) a radikalisuje se - Vratislav je rájem kazatelů už od konce husitstkých válek, ale hlavně v 50. a 60. letech.

Zároveň roste i sebevědomí města, které čím dál vyžaduje, aby slezská knížata holdovala českému králi právě ve Vratislavi (dříve nebylo stálé místo - i Opava, Praha, Poznaň).

Vratislavská městská rada cíleně přiváděla kazatele, například Mikuláše Templfelda (z Krakova), Vratislav má úzké spojení s dominikány a františkány. Plynule se prováděly mše.
Ústřední bod konstruování vlastní identity Vratislavy byl tak boj proti heretikům.
Město se odklání v důsledku toho od panovnické politiky. Uzavírá spolek se slezskými knížaty pro saskou kandidaturu, Vratislav končí nakonec osamocena. Papežští legáti přesvědčují město, aby se smířilo s Jiřím (papežské záměry s Jiřím proti Turkům).Lze sledovat politickou osu k papeži, město má stálého prokurátor u papeže.
V 60. letech roste vliv kazatelů, za kterými stojí dav. Mikuláš Templfeld v této době začal zasahovat do politiky městské rady vůči Římu. Spoluovládá město.

[Napo_Leon]

Nešlo jen o politickou moc, kterou Vratislav bezesporu disponovala, ale hlavně o její hospodářské zázemí, které vyjma Prahy nemělo žádné město zemí Koruny české. A to neplatilo jen v 15. století, ale i v století následujícím. Ale to nejsou žádné nové poznatky, je to jen shrnutí toho, co by každý, kdo se trochu hlouběji zajímá českými dějinami 15. století, měl vědět...

[Ježek]

Husité v Moldavsku: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1

[Ježek]

Kondotiéři na Slovensku z Moravy http://www.vhu.sk/data/att/475_subor.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Politická satira předhusitské a především husitské doby: http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antol ... CL1/49.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;