Richenza

[Viola]

3. øíjna byly v hradeckém chrámu sv. Ducha odhaleny busty Richenzy a Alžbìty Pomoøanské k zaèínajícím oslavám 700. výroèí založení chrámu. Bohužel jsem se nedostala dovnitø , ale pokud by mìly nìkteré z vás zájem aspoò o foteèky zvenèí, jsem plnì k dispozici

[Maršálek]

3. øíjna byly v hradeckém chrámu sv. Ducha odhaleny busty Richenzy a Alžbìty Pomoøanské k zaèínajícím oslavám 700. výroèí založení chrámu. Bohužel jsem se nedostala dovnitø , ale pokud by mìly nìkteré z vás zájem aspoò o foteèky zvenèí, jsem plnì k dispozici

Akce bohužel probìhla s vylouèením veøejnosti. I my jsme se museli v rámci této oslavy omezit na cca 10 lidí. Komornost byla ústupkem bezpeènostním požadavkùm prezidentské kanceláøe. Pøesto se nakonec celá akce ponìkud zvrhla vinou novináøù, kteøí se chovali jako verbež - a to doslova. V pøípadì zájmu mùžu také poskytnout nìjaké fotky a to jak ze samotného odhalování bust, tak i z následné recepce (kde jsme v dobovém odìvu zpùsobyli slušný rozruh mezi hradeckou smetánkou ). Jako sochaø a ctitel naší paní Richenzy musím s lítostí konstatovat, že obì busty se moc nepovedly. Mám autora, ak. sochaøe Adamce, docela rád a pamatuji ho ještì z dob svých studií v Hoøicích. Jako keramik byl výteèný, práce s bronzem se mu ovšem pøíliš nepovedla

[Katerina]

Tak jsem v té Stloukalovì knize o Velkých ženách èeských narazila na vìc, kterou jsem pøedtím nevìdìla. O závìti Elišky Rejèky se obèas nìkdo zmíní, ale ony prý byly rovnou dvì, a docela zajímavé.

V èervenci 1330 tedy necelý rok po smrti JzL sepisuje první závìt, v které témeø vše, až na malé výjimky odkazù pro dceru Anežku pøedevším svému klášteru, zavazuje ho v ní spoustou modliteb a pøedevším zádušních mší za všechny : " drahé duše, s kterými se na své pestré životní pouti setkala " ..konec Stloukalovy citace.
To je myslím dost pochopitelné, odpovídá to obrazu doby v které žila.

Pak odjíždí na cesty spolu s Anežkou, sbírají ostatky a relikvie pro Richenzin klášter.
Jenže - tìsnì pøed svou smrtí sepisuje závìt druhou , v které se vyznává prý velmi dojemnými a upøímnými slovy ke své mateøské lásce k Anežce.

Na existenci 2 závìtí jsem tedy upøímnì narazila poprvé, Vy jste o tom nìkdo vìdìl ?

Bohužel, pravdìpodobnì vzhledem k stáøí knihy nejsou odkazy pøíliš konkrétní, takže u této kapitoly uvádí autor pouze ŠUstu, Palackého a J. Kvìta.

[Maršálek]

ano, Richenza po sobì zanechala dva testamenty, v tom druhém dává vyplatit pár svých služebníkù. Já se pøiznávám, že jsem stále nebyl schopen projít všechny listiny které se jí týkají...

[Ježek]

Na stránkách byl vznesen dotaz, zda byla Ludgarda skuteènì matkou výše (všude) zmínìné.

Ptal a zjišoval jsem to u zdroje

http://www.poczet.com/przemyslii.htm

Ludgarda zemøela v roce 1283 a byla pochována 15.12. t. r. Uvádí to Rocznik Traski (Letopisy Traské) - kritika pramene je zde: http://pl.wikipedia.org/wiki/Rocznik_Traski

Ten samý letopis uvádí i to, že Ryksa byla z druhého manželství: Richta, uxor ducis Premislii II, peperit filiam

[Viola]

Já jsem z toho trochu zmatená, ale je problém, že se uvádí oboje. Zrovna Vaníèek má myslím Luitgardu, pak jsem ale nìkde èetla, že to je omyl a že byla dcerou Richenzy, po níž má jméno.

[Katerina]

Pøiznám se, že se pøokládním k matce Richenze - resp. Richize Švédské , a to z nìkolika dùvodù, jednak bývá v genealogiích uvádìna, jednak Richenza nese jméno po ní a nìkolika dalších ženách tohoto rodu, a co je asi nejdùležitìjší , odpovídá to i èasovì.
Dle Midlands se Przemysl Velkopolský, Richenzin tatínek oženil poprvé s Luitgardou Mecklenburskou roku 1273 ve Štetínì v roce 1283 Luitgarda umírá, mìla být zavraždìna a je pohøbena v Gnesenu. Dle Annales Polonorum se Przemysl oženil podruhé - roku 1285 " on octavis sancti Francisci (neumím pøesnì pøeložit, ale pøedpokládám, že to byl nìkterý se svátkù Sv. Františka" a že se oženil s filiam regis Swecie nomine Ritcam neboli s dcerou krále Švédska jménem Richiza (Richenza) . Vzhledem k pøedpokládánému roku narození naší Richenzy cca 1288 se zdá být matka Richiza Švédská jasná.

Rodokmen Richizi Švédské je velmi zajímavý a vznešený, mìla v sobì krev jak švédských , tak dánských jarlù a pozdìji i králù. V podstatì zde, kromì Jutty Saské není žádná pøímìs jiné než skandinávské krve minimálnì 4 generace zpìt.

Kouknìtì na to :
Otec Richenzy Švédské, doma zvané Richiza Valdemarsdotter byl Valdemar Birgersson (cca 1237-1302), kromì Richizy mìl ještì 6 dalších dìtí s 1. ženou Sofiíí Dánskou (zajímavé je, že se pak rozvedli).

Sofiin otec -tedy pradìdeèek naší Richenzy (Rejèky) byl Erik IV. "Plovpenning" dánský král a prababièka byla Jutta Saská.


Z otcovy strany : Pradìdeèek Birger Magnusson (8 dìtí ) s první ženou , prababièkou Ingeborg Švédskou. Ta byla dcera Erika Knutssona , švédského krále a Richenzy Dánské.

Otec Birgera Magnussona, jak správnì pøedpokládáte Magnus "Minneskold" - Rejèèin prapradìdeèek - tak tady jsme už u Vikongù, byl to totiž Jarl, Jarl z Balbo, pozdìji regent Švédska a pozor ! zakladatel Stockholmu.

Trochu jsem se rozepsala, pokud se Vám to zdá nepøehlédné, tak se omlopuvámn, ale mì ten Rejèèin pùvod po matce tedy pøišel ohromnì zajímavý .

[Zany]

on octavis sancti Francisci (neumím pøesnì pøeložit, ale pøedpokládám, že to byl nìkterý se svátkù Sv. Františka"

IMHO to bude po našm "oktáv sv. Františka", tedy nikoliv nìjaký speciální svátek, ale osmý den po sv. Františku, jak praví wikipedie:

"Oktáv (z lat. octavus osmý) je v katolické liturgii oznaèení osmého dne po slavnosti, který je zakonèením celé oslavy, která trvá po celý týden mezi samotnou slavností a oktávem.
Až do liturgické reformy po 2. vatikánském koncilu mìly oktáv všechny velké svátky. Jejich poèet je nyní zredukován na dva: oktáv zùstal Vánocùm a Velikonocùm.
V oktávu se všechny dny slaví jako svátek, pøi slavení eucharistie se zpívá Gloria a pøi modlitbì se ètením liturgie hodin chvalozpìv Te Deum.
Paralelou k oktávu ve východní církvi je oslava Velikonoc, která trvá také celý týden (resp. 8 dní). Oslava Vánoc trvá dva týdny a je zakonèena svátkem Theofanie, kterému v západní tradici odpovídá slavnost Zjevení Pánì."

[Katerina]

IMHO to bude po našm "oktáv sv. Františka", tedy nikoliv nìjaký speciální svátek, ale osmý den po sv. Františku, jak praví wikipedie:

"Oktáv (z lat. octavus osmý) je v katolické liturgii oznaèení osmého dne po slavnosti, který je zakonèením celé oslavy, která trvá po celý týden mezi samotnou slavností a oktávem.
Až do liturgické reformy po 2. vatikánském koncilu mìly oktáv všechny velké svátky. Jejich poèet je nyní zredukován na dva: oktáv zùstal Vánocùm a Velikonocùm.
V oktávu se všechny dny slaví jako svátek, pøi slavení eucharistie se zpívá Gloria a pøi modlitbì se ètením liturgie hodin chvalozpìv Te Deum.
Paralelou k oktávu ve východní církvi je oslava Velikonoc, která trvá také celý týden (resp. 8 dní). Oslava Vánoc trvá dva týdny a je zakonèena svátkem Theofanie, kterému v západní tradici odpovídá slavnost Zjevení Pánì."

Díky Zany, stydím se, to mì taky mìlo trknout, myslím, že na oktávy jsem už narazila v souvislosti se zásnubami ER.

[Maršálek]

ono poèítání dnù v chronologii je vùbec úsmìvné

[elizabeth]

To je stejnì legraèní, jaké mìli ti kronikáøi pøedstavy... to samé se psalo i o pøedèasné smrti Rudolfa I. Habsburského , také za to mohla pøílišná naruživost ve vztahu s jeho ženou Eliškou Rejèkou (Richenzou).
Zdá se, že pokaždé když pøedèasnì zemøel nìjaký muž slabší tìlesné konstituce, mohla za to naruživost.

Otokar Štýrský si zøejmì v tìchto sdìlìních liboval, nebo i tato informace je z jeho rýmované kroniky. Zøejmì nebylo tou dobou slušné napsat, že se ujedl nebo upil k smrti, tak se prostì umiloval... Což i do dnes se traduje, že je lepší než vzpomínat v DD na pracovní úspìchy...

[Kunhuta Haličská]

A jaka byla Alžbìta Rejèka resp. Richenza???:))

Ano když byla malá øíkaly jí Ryxo. Podle mích zdrojù.

[Kunhuta Haličská]

Myslim, že by se musela obracet v hrobì, kdyby jsme ji tu vedli jen jako soupeøku Elišky Pøemyslovny a milenku Jindøicha z Lipé (popø. 2x královnu). Nebylo by to vùèi ní vùbec vùbec spravedlivé.) Co Vy na to?

Ano podle mì to nebylo spravedlivé ona se jen snažila pøežít se ctí. Co vy na to?
Hunhuta Halièská

[Katerina]

Ano podle mì to nebylo spravedlivé ona se jen snažila pøežít se ctí. Co vy na to?
Hunhuta Halièská

No, spíš myslím, že se snažila žít, plnì žít, mìla ráda hezké vìci, byla to královna, ale hlavnì žena, která se dokázala najít své místo, a øekla bych, že místo, ve kterém se cítila velmi spokojená, ve svìtì, který byl spíš tradiènì mužský. A dokázala to.

[elizabeth]

Ano podle mì to nebylo spravedlivé ona se jen snažila pøežít se ctí. Co vy na to?
Hunhuta Halièská

Já si myslím, že nejen, že se snažila pøežít se ctí. Myslím, že i se ctí pøežila. A už se to týká jejího zvelebování mìst, v nichž žila, nebo podpory umìní. Dokonce i politicky zvládala svou úlohu dobøe, možná lépe než mnozí muži králové a lépe než její nevlastní dcera Eliška. Zøejmì ke škodì èeské zemì, protože Eliška mohla za Jana v Èechách vládnout pomìrnì úspìšnì, kdyby si z Richenzy vzala pøíklad(aspoò v obklopení se vhodnými rádci). Ale stejnì, a sem natáhnu nìjaký drb, by mì zajímal její vztah ke krásnému Fridrichovi Habsburskému, jejímu švagrovi...

[elizabeth]

Myslim, že by se musela obracet v hrobì, kdyby jsme ji tu vedli jen jako soupeøku Elišky Pøemyslovny a milenku Jindøicha z Lipé (popø. 2x královnu). Nebylo by to vùèi ní vùbec vùbec spravedlivé.) Co Vy na to?

Ano podle mì to nebylo spravedlivé ona se jen snažila pøežít se ctí. Co vy na to?
Hunhuta Halièská

Jinak, pokud Tì zajímá tato jistì zajímavá žena a jediná èeská královna, která se královnou stala hned dvakrát, tak zde o ní také máme na stránkách Støedovìk dva èlánky. Jeden od pana Maršálka a jeden ode mì, možná, že by Tì mohly zaujmout. Odkazy na èlánky: Osobnost královny Elišky Rejèky a Richenza, Alžbìta Rejèka

[Maršálek]

dùvìrný vztah k Fridrichovi Sliènému? spíše ho považuji za drb Richenza si umìla získávat lidi kolem sebe a rakouský vévoda a øímský vzdorokrál byl nepochybnì jedním z nich, ale milence bych v nìm nehledal

[jitřenka]

Urèite ne, taky si myslím. Jenom s ním koketovala, a už byl úèel jakýkoliv (politický, èi èistì pro pobavení)

[Katerina]

Možná bychom v tomto pøípadì nemìli zapomínat ani na fakt, že Richenza a Fridrich Slièný byli pøíbuzní (švagr a švagrová) což samozøejmì mìlo ve støedovìku silnìjší význam, než dnes, kdy jsou pøíbuzenské vztahy mnohem rozovolnìnìjší.
Habsburkové ji (nìkdy i ze zcela zištných dùvodù) poèítali do rodiny a myslím, že i ona sama to tak chápala a brala.

[Maršálek]

Možná bychom v tomto pøípadì nemìli zapomínat ani na fakt, že Richenza a Fridrich Slièný byli pøíbuzní (švagr a švagrová) což samozøejmì mìlo ve støedovìku silnìjší význam, než dnes, kdy jsou pøíbuzenské vztahy mnohem rozovolnìnìjší.
Habsburkové ji (nìkdy i ze zcela zištných dùvodù) poèítali do rodiny a myslím, že i ona sama to tak chápala a brala.

Souhlas, Habsurkové byli ti, kdo jí pøijali do své rodiny a nabídli jí pomoc, když se po smrti Václava II. naplno projevilo, že Pøemyslovny ji nikdy do své rodiny nepøijaly a èeští pánové již podruhé jaksi pozapomnìli na své pøísahy vìrnosti korunované a pomazané èeské královnì. O vzájemných dobrých vztazích svìdèí mnohé, v neposlední øadì i udržování stykù se syny Albrechta Habsburského v letech hradeckého a brnìnského Richenzina panování. Alžbìta mìla svùj podíl i na sjednání podmínek propuštìní zajatcù po Muhldorfu.
O tom, že se považovala za princeznu habsburského domu svìdèí i její majestátní peèe, kterou mùžeme doložit až od dob jejího hradeckého panování (ètvrtý erb je habsburský lev):
http://www.hradeckydvur.net/obrazky/pecrich.jpg