Hradská soustava a služebná organizace

Dějiny do roku 1197 (druhý nástup Přemysla I.) - stěhování národů, Sámova říše, Velká Morava, české knížectví a nedědičné království (Vratislav a Vladislav). Světové dějiny do konce 12. století

Moderátor: Ježek

Karel

Re: Týnce

Nový příspěvek od Karel »

V Jižních Čechách to je Týn nad Vltavou a u něj ležící Koloděje a Koloměřice a pak také Horšovský Týn a od něj ležící Srby na Z a Srbice na V.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1350
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 12 times

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od Ingolf »

Autor studie (Petr Meduna) ta jména Týn (nebo Týnišťko) nezapočítává, že mu do toho nezapadají..
Týnce měly přecházet koncem raného středověku do rukou šlechty nebo církve, a ten Horšovský Týn byl v majetku biskupa, co vím.. Nevylučuji podobný význam Týnů a Týnců.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1350
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 12 times

Svatoklimentská zasvěcení

Nový příspěvek od Ingolf »

Narazil jsem na další vysvětlení svatoklimentských zasvěcení, a netýkají se jen velkomoravského dědictví.
Vychází jako u většiny světců ze způsobu jejich smrti. Kliment byl utopen v Černém moři, jeho ostatky pak nalezli Cyril a Metoděj v černomořském přístavu Chersonésu. Kliment se tím stává patronem převozníků a brodů.. Jemu zasvěcené kostely tedy stávají poblíž brodů.
V Praze je kostel sv. Klimenta u Karlova mostu (asi tu byl taky brod), v Holešovicích, na Poříčí v Klimentské ulici.

Z nejstarších zasvěcení stojí kostel sv. Klimenta na Levém Hradci nad Vltavou, a snad tu byl brod (na protilehlé straně Vltavy bylo osídlení, snad Pravý Hradec);
Ve Staré Boleslavi je sv. Kliment poblíž Labe, jeho původní rameno leželo právě ještě blíže k Boleslavi než dnes;
Kliment ve Lštění stojí nad Sázavou, a naproti přes řeku je dodnes místní část Pod mýtem, což může odkazovat na výběr mýta u brodu;
Kliment na Práchni stojí nad Otavou. O brodu nevím, ale zase by to vysvětlovalo, proč se tento světec dostal až na JZ Čech, prestože z Velké Moravy to sem bylo vzdálenostně i časově daleko..

Třeštík také komentuje,že nejstarší přemyslovská hradiště stojí u brodů, vysvětluje to kontrolou cest do pražské domény..
To se vůbec nevylučuje, stejně jako komplexní obrázek. Hradiště stála u brodů, na nich stály kostely zasvěcené patronovi brodů, a tento patron byl znám z Velké Moravy..

***

Na klimentskou tradici Přemyslovci zřejmě skutečně nezapomněli. Světcův hlavní atribut – kotva – se objevuje na prvních denárech ražených na Moravě (asi v Olomouci) od vlády Břetislava I.
slavicekvac
Král
Příspěvky: 1791
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 1 time

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od slavicekvac »

[del
... Bořivoj, který platil též tribut, nejspíš i jeho mýtičtí předchůdci karolincům, zřejmě užívali pro platbu zahraničních ražeb, nebo plateb hřivnami. Pokud bereme vážně Břetislava smlouvání o tributu a odkaz na platby Lotarovi, pak je myslitelné i placení karolinskou měnou platnou v Evropě před Ottony. Ta měla přesně vymezené mincovny a mincovní pány - emitenty ediktem Pistenským. ( Charles Bald ). Břetisla vhodně usmlouval a ještě zlehčil denár napůl, takže tribut zlevnil asi na třetinu požadované částky. Což si mohl také dovolit jako silný kníže. ...[/quote]

S tímto si dovolím nesouhlasit. Břetislav zcela jistě neprovedl svou mincovní reformu proto, aby zmenšením váhy mince snížil náklady na placení tributu do říše. Těžko si lze představit, že by si Jindřich III. nechal zaplatit méně, než kolik si nárokoval! Přechod z karolinské libry na severskou marku byl zaváděn v té době v téměř celé Evropě. "Mincovní číslo" denárů ražených do té doby z karolinské libry v Evropě stále klesalo a to vyvolalo hospodářskou krizi, něboť obsah Ag v minci stále klesal (u nás již za Boleslavů, Jaromíra i Oldřicha), proto se postupně přecházelo na tzv. severskou marku (či hřivnu). Svou mincovní reformou tak Břetislav I. pouze zlegalizoval současný stav, kdy jakost stříbra již dávno neodpovídala normě, kterou Karel Veliký zavedl. Stejnou cestou se dříve nebo později vydaly i ostatní evropské trhy.[/quote]
To že ostatní to museli udělat taky, nijak neomezuje svobodné jednání Břetislava I. Jistěže si to nechali líbit, prostě proto, že Břéťa jednal z pozice síly. To je podstatný důvod proč s tou fintou uspěl. Argument na hodnotu tributu v minulosti a současné zlehčení denáru na polovinu je opravdu tah hodný chytrého knížete. Výpočet jak jsem jej předestřel považuji za věcně, ekonomicky správný.
slavicekvac
Král
Příspěvky: 1791
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 1 time

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od slavicekvac »

Probíral jsem starší diskusi, protože jsem navštívil Libušín, nejen jako jáhen při pohřbu a pouti :-)
Myslím, že jsem zde našel rotundu, prasata vyryla kus zdi dvorce. na valech jsou opálené kameny z dobytí za Boleslava Charbrého.
Tak jsem hledal zprávy a nalezl jsem velmi pozoruhodnou revizní zprávu pana Varadzina. Probral všechny dřívější zprávy, prošel keramiku a napsal nový názor na datování. Hroby předatoval do doby založení, které definoval jasně na Boleslava I. dříve neopevněné sídliště z pravěku, popelnice pražského typu. Takže Libušín zřejmě byl součástí toho, čemu se říká hradská soustava Boleslavova, čili jeho nové, nebo přestavěné hrady. Na Ohři těch šest, Mladá Boleslav a nová opevnění starších hradišť. Jedním ze zcela nových je podle Varadzina Libušín. Vykopávek je tam více než 3 tisíce m2, ale rotundu netrefili, dvorec taky ne, a hroby spíše v okrajové části pohřebiště. Skoro jako by se nechtěli trefit :-) Sláma vyslovil předpoklad, že rotunda je pod nynějším kostelem sv. Jiří. Já tvrdím, že není, a je pod lavičkou a stromy mimo hřbitov. Pan Varadzin pravil, že se tam co nejrychleji podívá, tak jsem zvědav. Od tohoto místa se kopalo asi 5 metrů. V místě tzv. Libušiny mohyly se kopalo pečlivě, nic tam prostě nebylo a není. Ta pravěká keramika se koncentruje u studánky, což je poloha mimo hradiště, k němu dodatečně připojená samostatným opevněním.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2709
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od Viola »

slavicekvac píše:Já tvrdím, že není, a je pod lavičkou a stromy mimo hřbitov. Pan Varadzin pravil, že se tam co nejrychleji podívá, tak jsem zvědav. Od tohoto místa se kopalo asi 5 metrů. V místě tzv. Libušiny mohyly se kopalo pečlivě, nic tam prostě nebylo a není.
Mluvil jsi o tom přímo s ním?
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1350
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 12 times

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od Ingolf »

slavicekvac píše: Tak jsem hledal zprávy a nalezl jsem velmi pozoruhodnou revizní zprávu pana Varadzina. Probral všechny dřívější zprávy, prošel keramiku a napsal nový názor na datování. Hroby předatoval do doby založení, které definoval jasně na Boleslava I. dříve neopevněné sídliště z pravěku, popelnice pražského typu.
To předatování do mladší doby je i na informačních tabulích přímo na Libušíně, nevím už od koho, asi právě od Varadzina.. Třeštík vychází ze Slámy, podle kterých měl být Libušín postaven v kruhu hradišť někdy za Spytihněva kolem r. 900, revizní výzkum to ale takhle zpochybňuje..
slavicekvac
Král
Příspěvky: 1791
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 1 time

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od slavicekvac »

Viola píše:
slavicekvac píše:Já tvrdím, že není, a je pod lavičkou a stromy mimo hřbitov. Pan Varadzin pravil, že se tam co nejrychleji podívá, tak jsem zvědav. Od tohoto místa se kopalo asi 5 metrů. V místě tzv. Libušiny mohyly se kopalo pečlivě, nic tam prostě nebylo a není.
Mluvil jsi o tom přímo s ním?
Jen mailem, ale napsal, že se tam podívá co nejdříve.
slavicekvac
Král
Příspěvky: 1791
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 1 time

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od slavicekvac »

Ingolf píše:
slavicekvac píše: Tak jsem hledal zprávy a nalezl jsem velmi pozoruhodnou revizní zprávu pana Varadzina. Probral všechny dřívější zprávy, prošel keramiku a napsal nový názor na datování. Hroby předatoval do doby založení, které definoval jasně na Boleslava I. dříve neopevněné sídliště z pravěku, popelnice pražského typu.
To předatování do mladší doby je i na informačních tabulích přímo na Libušíně, nevím už od koho, asi právě od Varadzina.. Třeštík vychází ze Slámy, podle kterých měl být Libušín postaven v kruhu hradišť někdy za Spytihněva kolem r. 900, revizní výzkum to ale takhle zpochybňuje..
Revize je velmi solidní, hlavně se opírá o datování keramiky.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1350
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 12 times

sv. Kliment možná i na Vyšehradě

Nový příspěvek od Ingolf »

Jak byl loni publikován nález základů kostela na Vyšehradě, podle rozlohy největšího kostela střední Evropy v době kolem r. 1000, tak je možné, že byl zasvěcen sv. Klimentovi.
Takové zasvěcení udává falsum opisu zakládací listiny vyšehradské kapituly, které se hlásí do r. 1088. Po stavbě kapitulního kostela se objevuje klimentské zasvěcení pro kapli tohoto kostela, zmiňován je listině Přemysla Otakara I. r. 1222 a Václava I. r. 1240. Kaple mizí po husitských válkách.
A zase ten kostel spadá do rané přemyslovské doby a zase je nad řekou.. Zpracuju to časem do vlastního článku, těch informací už je dost.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3952
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od Ježek »

Ježek píše: 11 úno 2013 23:09 Jedinou výjimkou mohou být tzv. kobylí pole, doloženy už v polovině 11. století a poté průběžně po celý středověk, včetně svodů práv. Krátce o tom je zde: http://www.jardavid.ic.cz/text-kobyla.pdf
Kobylí pole podle Žemličky, Království v pohybu, s. 178:

Někde se uplatňovalo právo „kobylího pole" (campus iumentorum; cobyle pole), dokládané i v Polsku. Jeho náplň prošla sítem diskusí. Kde se pod širým nebem chovaly plemenné klisny (sveřepice), mohl je­ jich vlastník po vymezenou roční dobu a s ohledem na zrání a skli­zeň obilí užívat k pastvě svého stáda i pozemky sousedů.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3952
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Re: Hradská soustava a služebná organizace

Nový příspěvek od Ježek »

K služebné organizaci a služebným vesnicích dost skepticky David Kalhous: Úvahy nad možnostmi poznání sociální struktury raně středověkého přemyslovského knížectví
https://karolinum.cz/casopis/praehistor ... lanek-6683
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů