Ježek píše: ↑22 lis 2024 12:26
Já prostě pochybuju, že ten systém byl jednorázově nebo v kátkém časovém významu ustaven a že byl ustaven blbě, když se ti služební lidé nasypali jinam a ve služebných vesnicích prakticky nezůstali.
Ono to spadá do širší kategorie, tzn. do jaké formy řemeslné a zemědělské výroby + do míry nesvobody dotyčných lidí.
Různé doby měly různé formy organizace práce. Hierarchicky stáli řemeslníci pod vládnoucí vojenskou vrstvou, které dodávali výrobky. Za to dostávali nějaký plat a naturálie od zemědělců.
A teď jde o to, nakolik řemeslníci byli svobodní - výrobci zbraní a šperkaři klidně svobodní být mohli, to jsou elitní a ceněná zaměstnání a ne každý je umí. Na druhou stranu běžnější řemesla se mohl teoreticky naučit každý včetně nesvobodných. Zemědělství vůbec mohli dělat nesvobodní, služby také.
Příklad z Germánie - sídliště ve Feddersen Wierde u Brém, fungovalo asi 500 let od 1. stol. př.n.l. do 5. stol.: "Krátce po roce 100 došlo k významnému vývoji na jihovýchodním okraji osady. Od této chvíle ovládal osadu velký dům ohrazený palisádou. Kolem tohoto obydlí a přilehlých staveb stála řada dalších budov, které byly používány řemeslníky pracujícími s velmi rozmanitými materiály včetně dřeva, kostí, kůží a železa. Tato řemeslnická čtvrť byla očividně pod kontrolou obyvatel velkého ohrazeného domu a vše svědčí pro to, že její obyvatelé museli pro pána osedlosti vykonávat určité služby." -
https://www.databazeknih.cz/knihy/germani-95689 , s. 63
Slovanská hradiště v Čechách vypadala podobně, čitelné to je v Kouřimi - tam jsou tři okruhy, i oddělené příkopem nebo hrazením. Nahoře na akropoli sídlí elita, pod nimi běžný lid, úplně dole jsou výběhy pro dobytek.
V Tismicích se povedlo objevit výrobu artefaktů, které imitovaly avarské vzory.
Pro Velkou Moravu předpokládá Třeštík v Pohansku funkční imitaci karolinské falce.
To vyčlenění elity za palisádu pokračovalo ve vrcholném středověku dál, elita si staví hrad na kopci a řemeslný lid sídlí v podhradí. Podhradí ale dále jen plní poptávku z hradu. Další krok pak je, když se řemeslníci odstěhují do měst, tam reagují na poptávku ze širších vzdáleností, popř. sami vytvářejí nabídku. Tady vidím úplné oddělení vládnoucí elity (resp. regionálních vládců) od řemeslníků.
Takže u těch hypotetických služebných osad jde o míru jejich funkce - nakolik se jejich lidé zabývali svou specializací, třeba pěstováním vína. Mohli pěstovat jen víno a za to dostat od vrchnosti naturálie nebo takový plat, že si potraviny koupili (ale to by předpokládalo to rozvinuté peněžní hospodářství). Nebo se věnovali normálně zemědělství a k tomu jaksi navíc odváděli další dávky v podob sklizně vína, popř. výroby vína.
I u středověkých měst platí, že menší města žila z vlastního zemědělství a řemesly a obchodem si přivydělávala.
Další věc je míra svobody - jestli to byli zajatci nebo jiní nesvobodní, nebo nakolik by takové Kováry osídlili kováři, což je ceněné zaměstnání, tipuji, že i pro svobodné.
Dále nakolik je podíl mezi řemeslnými a zemědělskými sídly - ty zemědělské mohou obývat nesvobodní i zajatci, ty řemeslné i svobodní.
A celkově, protože ty formy se vyvíjejí a míchají, tak pokud se výroby něčeho mohl chytnout člověk i v jiné vsi, tak ho nepřestěhovat jinam. Středověk není statický.