Zvmprach de Tynch a příbuzná problematika

[Simplex]

Na nositele tohoto neobvyklého jména a zdejší diskuzi jsem si vzpomněl okamžitě, když jsem na jihozápadní Moravě narazil na lokalitu jménem Sumrakov. Obec s patrně jedinečným toponymem se od roku 1960 stala součástí okresu Jindřichův Hradec a tehdejšího Jihočeského kraje. Kdysi mě překvapilo, že se Sumrakem vůbec nezabýval Stanislav Vohryzek ve své studii o pánech z Hrádku-Říše, zvláště když ho kastelologická literatura spojuje hned s několika Týnci.

Vohryzek Stanislav: Páni z Hrádku, Říše, Holoubka, JM 2013
Vohryzek Stanislav: Založení kláštera v Nové Říši a otázka zakladatelských práv k němu do válek husitských, ČMM 2015

[Viola]

nn, 1292, to je ten poddaný při vymezování hranice mezi majetky velehradského kláštera a panstvím Sirotků. Podle toho se předpokládá, že nejpozději 1292 získali Týnec Sirotkové (Siegfried V.), přímo to je doloženo až v r. 1306.

A o který Týnec tedy jde? Víme to? Z jedné diplomky o šlechtě na Břeclavsku měli Sirotkové majetky řekněme v oblasti Pálavy, takže je to Týnec v této oblasti? Ale není to trochu daleko z oblasti zájmu Vítkovců?

[Ježek]

A o který Týnec tedy jde? Víme to? Z jedné diplomky o šlechtě na Břeclavsku měli Sirotkové majetky řekněme v oblasti Pálavy, takže je to Týnec v této oblasti? Ale není to trochu daleko z oblasti zájmu Vítkovců?

Zcela jistě Týnec u Břeclavi.

Vítkovci, resp. páni z Hradce drží po značnou část 13. století Bánov a Luckou provincii ...

[Simplex]

A o který Týnec tedy jde? Víme to? Z jedné diplomky o šlechtě na Břeclavsku měli Sirotkové majetky řekněme v oblasti Pálavy, takže je to Týnec v této oblasti? Ale není to trochu daleko z oblasti zájmu Vítkovců?

Zcela jistě Týnec u Břeclavi.

Vítkovci, resp. páni z Hradce drží po značnou část 13. století Bánov a Luckou provincii ...

Jak píše Ježek,
mysel jsem šlechtice nosícího tajemné osobní jméno (Sumrak), který se připletl k založení kláštera cisterciaček v Pohledu a patrně byl spřízněn s některou z jeho zakladatelek. Myslím, že téměř jistě nepatřil k Vítkovcům, ale spíše k rodu z Říše (Holoubka) a byl pravděpodobně spojen s Týncem na Břeclavsku.

Ve starší literatuře bývá z neznámého důvodu spojován i s jinými Týnci, např. Encyklopedie českých tvrzí (I., s. 216) spojila Sumraka s Hrochovým Týncem.

sumrak z týnce.jpg

[Ježek]

Ve starší literatuře bývá z neznámého důvodu spojován i s jinými Týnci, např. Encyklopedie českých tvrzí (I., s. 216) spojila Sumraka s Hrochovým Týncem.sumrak z týnce.jpg

Teď jsem to našel v poměrně nedávné studii Frolíka o Hrochově Týnci. https://www.researchgate.net/publicatio ... _residence

(googlím toho Jaroslava z Týnce z roku 1194) https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=327

[Simplex]

Díky za upozornění a neplést s Romanem z Týnce (Mariánský Týnec, součást Kralovic, okr. Plzeň-sever), kterého odkaz si nechali plasští cisterciáci roku 1230 potvrdit králem Přemyslem Otakarem I. (CDB II, č. 342, s. 350). a jehož medailonek mám drahně dlouho rozepsán. Roman se s králem patrně znal a ještě pravděpodobněji se mohl motat kolem plzeňského vévody a vášnivého lovce Václava. Já jsem se zatím soustředil na hledání Romanů, kterých u nás moc neběhalo a Jaroslava z Týnce jsem si ani nevšiml. Regionální historička Irena Bukačová listinu do maiánskotýnecké monografie dokonce přeložila, což je pro nelatiníky super. Mážná, že dnešní Mariánský Týnec prošel analogickým vývojem, jako jeho východočeský jmenovec, toponymum by tomu napovídalo.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 3&page=358
Jedna volně přístupná bakalářaka: Vyznamne misto severniho Plzenska Marianska Tynice a jeji historie-Monika Nováková 2014
https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/ ... storie.pdf
Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, příspěvková organizace
https://www.cz-museums.cz/adresar/plzen ... organizace

týnec.jpg

Bukačová Irena: Mariánská Týnice : historie poutního místa a muzea, 2002

https://www.knihovny.cz/Record/svkkl.Kl ... d=20582024

týnemm.jpg

[Simplex]

Ještě jsem zapomněl napsat, že jsem si kdysi od stejného autora a na shodné téma stáhl tuhle studii, ale ta nová je bezesporu nejen aktuální, ale i odbornější. Na toho Jaroslava se musím taky podívat, co kdyby to souviselo s Romanem z Týnce.
Hrochův Týnec v proměnách staletí. Pravěk - středověk, 2011
https://www.researchgate.net/publicatio ... _stredovek
Taky se to někdy plete s Hrochovým hrádkem, který leží kousek o Březnice.

2024-06-23_161006.jpg

[Ježek]

Vůbec netuším ani to, kdo ten Kuno z Kováně je. Ještě se na to podívám.

Kováň v Pojizeří, v erbu měli kleště (dvojici hadů?). Zoul Sajbt v rigorózná práci jako jejich předka vidí prácheňského kastelána Bohuše a k nim přiřazuje i vlady ke Čečkovic v západních Čechách (to bych byl opatrný). https://theses.cz/id/4i9lcy/

[Simplex]

Ve starší literatuře bývá z neznámého důvodu spojován i s jinými Týnci, např. Encyklopedie českých tvrzí (I., s. 216) spojila Sumraka s Hrochovým Týncem.sumrak z týnce.jpg

Teď jsem to našel v poměrně nedávné studii Frolíka o Hrochově Týnci. https://www.researchgate.net/publicatio ... _residence

(googlím toho Jaroslava z Týnce z roku 1194) https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=327

Sice by mě lákalo pokládat Jaroslava za otce Romana z Týnce, ale to byl patrně jinej level. Chvíli jsem si myslel, že mohl být spojen s knížetem-biskupem (Horšovský Týn?), ale jeho postavení za komorníkem Hrabišem asi nebude náhoda i vzhledem k tomu, kdo byl za ním. Netuším, s kterým Týncem byl spojen, ale zdá se mi, že s žádným z těch, co jsme tu dosud probírali. Koukal jsem se do CDB II. a je zřejmé, že se běžně Jaroslavové zapisovali i jako Jarošové (Jaroslav ze Zabrušan/Jaroš bílinský kastelán). Podle diplomatáře to navíc byl první zaznamenaný nositel jména a z genealogickýho hlediska to může být dost zajímavá figura.

jaroslav.jpg

[Simplex]

Jaroslav z Týnce může být totožný se stejnojmenným budyšínským kastelánem z nejisté listiny knížete-biskupa Jindřicha Břetislava pro Louku datované do roku 1195(CDB I, č. 411, s. 446).

2025-02-22_080500.jpg

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=457
Jeho predikátním Týncem mohl být Týnec nad Labem což zmiňuje už Sedláček (Hrady I/198) a přes řeku je Záboří nad Labem se známým kostelem + Kojice. Zajímavé je, že na přelomu 13. a 14. s. mohl Týnec nebo jeho část + majetky v okolí patřit rodu, který se psal po východočeských Cholticích, ale další držitel se objevuje až roku 1397.

2025-02-21_211217.jpg

Nikdy jsem se tím nezabýval, ale nejpozději od Sedláčka jsou považování za předky Sedlnických z Choltic a tedy větev Benešoviců. Podle databáze k Týnci a Sednickým téměř nic není, ale jsou i další alternativy, protože brácha budoucího Havla z Lemberka Jaroslav byl jeho prvním nositelem u Markvarticů a podle literatury se od nich jméno patrně dostalo (epizodicky) k Donínům. Musím se na ty Jardy přelomu století příležitostně podívat, protože ve svědečný řadě toho falza je taky uveden subpincerna Jaroš.

2025-02-22_081114.jpg

[Simplex]

Jenže ono spojení držitelů Choltic z přelomu 13. a 14. s. s předky Sedlnických z Choltic má hodně vad na kráse, na což upozorňují všichni počínaje Sedláčkem a konče Jůnou. Tou první je pečeť Jaroslava z Choltic z roku 1306, na které je beze vší pochybnosti vítkovská růže (Pečeti V/191/11).

1306.jpg

Takže svědčení jakéhosi Beneše z Choltic na listině z roku 1285, kterou dává Václav II. Závišovi + Ješkovi východočeské statky najednou vypadá úplně jinak.

KLL 1,68.jpg

choltic.jpg

Pokud byl Beneš z Choltic otcem Jaroslava + Miloty z počátku 14. s., museli patřit k Vítkovcům. Navíc je zásadní rozpor mezi tím, co uvádí Sedláček o Cholticích a autoři moderní publikace o držitelích Sedlnic. Takže v počátcích Sedlnických z Choltic je pěknej bordel, což autory očividně netrápí.
Tichánek Jiří, Šerý Zdeněk: Šlechtická sídla na Novojičínsku, 2003, s. 213-214
Nemyslím si, že je mezi Jaroslavem z konce 12. s. a jeho jmenovcem z poč. 14. s. nějaká souvislost, zvláště když netušíme, po kterém Týnci se psal.