Viola píše:... Spíše je zajímavé, že k této myšlence získal i Poláky, kteří v Říši nebyli...



Moderátoři: elizabeth, Ježek, Katerina
Viola píše:... Spíše je zajímavé, že k této myšlence získal i Poláky, kteří v Říši nebyli...
- snad Regesta Imperii VI/1, č. 565a, Martin Reg. I, č.768 - Fridrichem z Walchenu byly prohlášeny za neplatné všechny přísahy složené Přemyslovi namířené proti zájmům Říše a bylo hrozeno klatbou všem, kteří by se jich nadále drželi.elizabeth píše: 1.-24.6. 1276 vyprsela lhuta k vyhlaseni oberachtu ( nebo aberachtu, proste konecne risske klatby). Mohucsky arcibiskup posleze vyzval prazskeho a olomouckeho biskupa, aby Premysla bud primeli k podrobeni nebo aby vyhlasili nad ceskymi zememi interdikt. O tyden pozdeji byl Premysl rudolfem zbaven take vlady nejen nad alpskymi ale inad dedicnymi zememi.
2.-salzbursky arcibiskup Friedrich von walchen, primas nemecky prihodil vyrok nejtvrdsi: Kazdy, kdo by ceskemu krali pomahal a setrval po jeho boku, nebo se jakkoliv protivil panovniku Svate rise ( zkratim to, proste Rudolfovi), bude stizen exkomunikaci, ve Vanickovi navic je, ze to potvrdil i papez Mikulas III. a ze se to tudiz nevztahovalo k masakru ve Weidhofenu, ktery je ve Vanickovi a nejen tam rovnez potvrzen.
1.-24.6. 1276 vyprsela lhuta k vyhlaseni oberachtu ( nebo aberachtu, proste konecne risske klatby). Mohucsky arcibiskup posleze vyzval prazskeho a olomouckeho biskupa, aby Premysla bud primeli k podrobeni nebo aby vyhlasili nad ceskymi zememi interdikt. O tyden pozdeji byl Premysl rudolfem zbaven take vlady nejen nad alpskymi ale inad dedicnymi zememi.
23.11.1274 vyjádřil Rudolf Habsburský Fridrichovi a jeho sufragánům své politování nad "českou tyranií" a ujistil je nejen svou účinnou pomocí při osvobozování, ale příslibil jim i beztrestnost při každém konání za účelem obrany či při působení škod českému králi.
No, spíš bych to položila jinak - proč měl mít o římskou korunu zájem kdokoliv? Tyhle problémy (zejména tedy spor s papežem) riskoval každý král a téměř každý je měl. Jako motivaci bych viděla určitou metu, zisk prestižního titulu. Že na tuto svou ctižádost (nebo ješitnost?) většina králů dojela, je docela přirozené. Takže si říkám, že Přemyslovi v době jeho největší slávy počátkem 70. let chyběla jenom ta třešnička na dortu, navíc po matce Štauf, proč by neměl chtít být římským králem?Ježek píše:Položme si otázku, proč by se Přemysl II. Otakar tlačil a usiloval o titul císaře?
Tento titul tou dobou byl již velmi slabý a Přemysl by se tak dostal do pozice, kdy by musel lavírovat mezi různými tábory říšské šlechty. Jelikož by jistě hájil tvrdě práva Říše. Dost by mi to připomínalo Barbarossu - je v rejstříku - který bojoval za Čest říše, ač velký křesan (II. a III. křížová výprava) bojoval proti papeži. Získal by spoustu nových nepřátel, včetně zmíněného papeže (že situace bude jinčí, nevěděl).
To je možné, mě osobně tohle nikdy nenapadlo. Ale spíš bych to viděla jako ješitného krále, nejmocnějšího pána Říše, který si tak navykl na výšiny, až přecenil situaci. Možná celou volbu krále podcenil, protože věřil v sílu svého majestátu.Ježek píše:Jednodušší než volit, bylo čekat a přiklonit se podle situace. Třeba i proto se Přemysl nezúčastnil volby Habichtsburga (byl na tažení) a poté volbu neuznal, když viděl, že král se staví proti němu, v sobecké snaze získat další statky. Komu jinému brát než nejmocnějšímu a tomu, kdo nevolil.
Ježek píše:Kurfiřti jednak Přemysla nemuseli mít zrovna v lásce, jednak chtěli volbu zjednomyslnit, proto místo něho volil někdo jiný.
Když byl někdo z chudého rodu (Habsburk, Lucemburk), byl by to velký triumf a mohl doufat, že se mu mocné kurfiřty podaří ukočírovat, ač na to nebude mít zázemí. Habsburkovi se to i povedlo.Viola píše: No, spíš bych to položila jinak - proč měl mít o římskou korunu zájem kdokoliv? Tyhle problémy (zejména tedy spor s papežem) riskoval každý král a téměř každý je měl. Jako motivaci bych viděla určitou metu, zisk prestižního titulu. Že na tuto svou ctižádost (nebo ješitnost?) většina králů dojela, je docela přirozené. Takže si říkám, že Přemyslovi v době jeho největší slávy počátkem 70. let chyběla jenom ta třešnička na dortu, navíc po matce Štauf, proč by neměl chtít být římským králem?
Rudolf pak využil nelibosti mocných vůči Přemyslovi a viděl, zde možnost, jak pro svůj dům získat Rakousy. On byl agresorem.Viola píše:To bych řekla, že určitě neměli, navíc jim vadilo, že není Němec (jak to třeba uvádí starší Saské zrcadlo).
Z prestižních důvodů a jak napsala Violka jako třešničku na dortu své úspěšné královské kariéry. Navíc těma křížovýma výpravama se na tu pozici připravoval.Ježek píše:Položme si otázku, proč by se Přemysl II. Otakar tlačil a usiloval o titul císaře?
Souhlasím.Ježek píše: Tento titul tou dobou byl již velmi slabý a Přemysl by se tak dostal do pozice, kdy by musel lavírovat mezi různými tábory říšské šlechty.
Tak to se mu v případě Rudolfa z Habichtsburgu moc nepodařilo a šel na to z úplně špatného konce. Naopak Rudolf šel z toho správného.Ježek píše: ... Byl velmi mocný z Říše snad nejmocnější a dobře věděl, že je lepší přebíhat od jednoho slabého císaře k jinému a získávat, pocty, hrady, výsady. .
Jenže se změnou papeže bylo najednou vše jinak a pro Přemysla dost nepříznivé.Ježek píše: Sám se upínal k papeži, jako garantu svých držav a garantu budoucích zisků. Císař jím nemohl být. S ním konzultoval postup při podpoře císařů, on mu mohl pomoci při expanzi do severní Itálie.
Byli si dost podobní. Rudolf měl mnoho synů a dcer. Zřejmě by raději volil politiku sňatkovou než konfrontační. Moravské pole je jistě víc dílem rytíře Přemysla než politika Rudolfa. Beru ho ale jako nevyhnutelnost.Ježek píše: Jednoduší než volit, bylo čekat a přiklonit se podle situace. Třeba i proto se Přemysl nezúčastnil volby Habichtsburga (byl na tažení) a poté volbu neuznal, když viděl, že král se staví proti němu, v sobecké snaze získat další statky.
Při expanzi na jih (nejenom) se jako pragmatik projevil dost. Jak řikám, lepší na slabém císaři získával panství, než jím být.elizabeth píše:Z prestižních důvodů a jak napsala Violka jako třešničku na dortu své úspěšné královské kariéry. Navíc těma křížovýma výpravama se na tu pozici připravovalJežek píše:Položme si otázku, proč by se Přemysl II. Otakar tlačil a usiloval o titul císaře?
Právě proto se stavěl do pozice ochránce církve na Východě - křížové výpravy.elizabeth píše: Jenže se změnou papeže bylo najednou vše jinak a pro Přemysla dost nepříznivé.
Když někdo zpochybní celoživotní úsilí, musí být zhanoben, poražen a zabit. Bohužel se nestalo.elizabeth píše: Moravské pole je jistě víc dílem rytíře Přemysla než politika Rudolfa. Beru ho ale jako nevyhnutelnost.
To jsem ještě nikde nečetla.Viola píše:
A mimochodem, nevíte, jak je to se snahou Rudolfa odejmout Přemyslovi i české země - někde jsem to četla, ale teď to nemůžu najít.
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů