Dekret kutnohorský

Dějiny od roku 1378 do roku 1526 (definitivní nástup Habsburků). Poslední Lucemburkové (Václav IV. a Zikmund), husitství, Habsburkové, Jiří z Poděbrad a Jagellonci. Světové dějiny v 15. a 16. století.

Moderátor: Katerina

Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Dekret kutnohorský

Nový příspěvek od Ježek »

Zahájím diskusi o toto dokumentu a jeho dosahu několika otázkami. Nakolik odrážel poměry na universitě? Byl iniciován českou menšinou nebo to byl záměr krále Václava? Nepokoušel se Václav uspořádat českou církev podle galikánského modelu? A jaký měl Dekret dosah na universitě a ve celé společnosti?
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Napo_Leon
Kníže
Příspěvky: 347
Registrován: 27 kvě 2010 20:13
Bydliště: Praha
Been thanked: 1 time

Re: Dekret kutnohorský

Nový příspěvek od Napo_Leon »

Ježek píše:Zahájím diskusi o toto dokumentu a jeho dosahu několika otázkami.
Nuže, sem s nimi...
Ježek píše: Nakolik odrážel poměry na universitě?
Poměry na univerzitě odrážel Dekret kutnohorský značně. Vždyť v samotném textu se zrdcadlí tehdy neobvyklý nacionalismus a přímo revoluční nadšení známé například z počátků 20. let 15. století při výbuchu husitské revoluce. Dekret byl výsledkem nejen mimořádné složité a napjaté národnostní a politické situace v Českém království, ale hlavně výsledkem vnitřního vývoje samotné pražské univerzity, kde byl především "český národ" (myšleno univerzitní národ) už naplno prodchnut myšlenkou reformy církve. Avšak ve svých snahách narážel na rozdělení univerzity na čtyři samostatné "národy", z nihž hlavně Němci bránili všem reformním snahách a na to, že rektorem univerzity byl pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka, tehdy odpůrce Husa a Wycliffa.
Ježek píše: Byl iniciován českou menšinou nebo to byl záměr krále Václava?


Záměr krále Václava IV. to nebyl. Dekret kutnohorský byl iniciován hlavně představiteli českého univerzitního národa, z nihž hlavní slovo připadalo Jeronýmu Pražskému a Janu z Jesenice. Že jejich snaha nalezla podporu na královském dvoře, kde bylo prostředí tehdy stále pro-husovské, a nakonec i u krále je věc jiná. O tom níže.
Ježek píše: Nepokoušel se Václav uspořádat českou církev podle galikánského modelu?


Ale kdepak. Takovou snahu král Václav IV. neměl. Samostatnost nad Římem si mohla dovolit pouze silná Francie, ale nikoli České království. Navíc - a to je důležité - husitství už ve svých počátcích usilovalo o všeobecnou reformu církve, Češi chtěli být prvními v reformě, ale stále být přitom součástí římsko-katolické církve, o jejíhž reformu se všemožně snažili. Navíc král Václav IV. potřeboval podporu z Itálie v podobě papeže i církevního koncilu v Pise. On si nemohl dovolit zpřetrhat vazby s Itálií tak, jako Francie.
Ježek píše: A jaký měl Dekret dosah na universitě a ve celé společnosti?
Veliký. Česká reformace na univerzitě zvítězila a stala se vůdčí intelektuální silou husitské revoluce. Bez ovládnutí univerzity by husitská revoluce měla úplně jiný průběh. Vždyť po výbuchu revoluce se zde řešili takové důležitosti, jako otázka, zda-li přísluší husitům právo hájit slovo boží mečem, jestli se má jednat či nejednat se Zikmundem, či konečné znění čtyř artikulů pražských. Odvrácenou stranou Dekretu bylo, že z univerzity evropské se stala univerzita provinční a klesla na úroveň univerzity třeba ve Vídni či později v Budíně. Hlavně odchodem německých mistrů a studentů.

A teď opáčko z historie:

Na jaře roku 1408 byl svolán koncil do Pisy, na kterém se se mělo jednat o papežském schizmatu. Ke koncilu vzhlížel s nadějemi i Václav IV., který doufal, že se zde bude řešit i otázka obsazení římského trůnu. Od roku 1400 si totiž římský titul uzurpoval i Ruprecht III. Falcký. Protože se pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka, stejně tak jako Ruprecht III. Falcký stavěl na stranu římského vzdoropapeže Řehoře XII., požádal Václav IV. univerzitu, aby se k účasti na koncilu v Pise vyjádřila. Doufal, že podporou univerzity posílí své pozice při jednání s koncilem. Problémem se ukázal postoj právě německých mistrů a studentů, kteří podporovali Ruprechta III. Falckého. Dalším důležitým aspektem věci byl fakt, že kancléřem univerzity byl pražský arcibiskup, tedy odpůrce Husa a jeho reformních přátel i samotného krále. Této situace tehdy využila česká reformní skupina a pokusila se získat krále na svou stranu. Král byl postojem Němců na univerzitě rozlícen tak, že podepsal slavný Dekret kutnohorský, jímž změnil poměr hlasů na univerzitě. Němci měli už jen jeden a Češi hned tři. Na protest němečtí mistři i studenti odešli z Prahy a v zahraničí poté šířily pověsti o kacířské zemi a zlém Husovi. Však mu to taky mnozí z nich na koncilu v Kostnici pěkně zpočítali. :whistle:
https://www.youtube.com/watch?v=A3sBZ5Nr4hc "Look, I don't care about your politics."
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Re: Dekret kutnohorský

Nový příspěvek od Ježek »

https://plus.rozhlas.cz/byl-dekret-kutn ... hy-6534051" onclick="window.open(this.href);return false;
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Brenon
Panoš
Příspěvky: 41
Registrován: 30 lis 2023 07:55
Has thanked: 22 times
Been thanked: 2 times

Re: Dekret kutnohorský

Nový příspěvek od Brenon »

Souhlasím, že vliv to mělo obrovský na celou českou společnost a především na Univerzitu Karlovu. To se týkalo i šíření Viklefových spisů, protože čeští mistři je na univerzitě používali jako intelektuální zbraň proti německým mistrům, u nichž převládal nominalismus. Šmahel upozornil na česky připsanou glosu "Haha, Němci, haha, ven, ven" na jednom z Viklefových spisů kolujících na univerzitě. Akce samozřejmě probouzí reakci, takže Němci začali útočit na Viklefovu ortodoxii a na ty, kteří ji bránili. Odchodem cizích mistrů ovšem univerzita nepochybně silně ztratilka na kvalitě - Malcolm Lambert, nestranný, protože je Angličan, píše, že čeští mistři neprojevovali žádné zvláštní schopnosti a vůči Němcům trpěli pocitem méněcennosti. Pro přesnost jen dodávám, že obvykle uváděné národnostní dělení mistrů univerzity 3 : 1 (Němci : Češi), není přesné. Ve skutečnosti byla univerzita podle pařížského modelu rozdělena na čtyři národy, a těmi byli Češi, Poláci, Sasové a Bavoři.

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů