Doudlebsko
Moderátor: Ježek
Doudlebsko
Ukázka z připravované publikace o Doudlebsku
Území Doudlebska, jak jej známe dnes, se rozprostírá v jižní části jižních Čech přibližně od krajského města České Budějovice k jižní státní hranici (viz mapu Doudlebska). Zaujímá tak nepříliš velké území, jehož původní rozsah se však dosud nepodařilo spolehlivě objasnit. Osídlování jižních Čech probíhalo pozvolna a dlouhodobě již od dávné minulosti. Území ohraničené okolními horami a zamokřeným pánvemi bylo zprvu osídleno pravěkými lovci, pak Kelty, Germány a v druhé polovině 1. tisíciletí nového letopočtu Slovany. Již po pravěkých lovcích zbyly nejen četné mohylníky, ale jak bylo nedávno zjištěno genetickými rozbory DNA koster lidí z doby poledové z pohřebiště na nedalekém Netolicku, zachovali se i jejich potomci v části současné populace. Pravěcí lovci se pak v dalších historických obdobích mísili s nepříliš početnými populacemi keltských a později i germánských kmenů. Teprve pak přišli do mírně zvlněné doudlebské krajiny Slované. Pravděpodobně tomu bylo jen o několik málo desetiletí až století později od doby, kdy první slovanské kmeny vstoupily do nitra Moravy a středních Čech.
Území Doudlebska, jak jej známe dnes, se rozprostírá v jižní části jižních Čech přibližně od krajského města České Budějovice k jižní státní hranici (viz mapu Doudlebska). Zaujímá tak nepříliš velké území, jehož původní rozsah se však dosud nepodařilo spolehlivě objasnit. Osídlování jižních Čech probíhalo pozvolna a dlouhodobě již od dávné minulosti. Území ohraničené okolními horami a zamokřeným pánvemi bylo zprvu osídleno pravěkými lovci, pak Kelty, Germány a v druhé polovině 1. tisíciletí nového letopočtu Slovany. Již po pravěkých lovcích zbyly nejen četné mohylníky, ale jak bylo nedávno zjištěno genetickými rozbory DNA koster lidí z doby poledové z pohřebiště na nedalekém Netolicku, zachovali se i jejich potomci v části současné populace. Pravěcí lovci se pak v dalších historických obdobích mísili s nepříliš početnými populacemi keltských a později i germánských kmenů. Teprve pak přišli do mírně zvlněné doudlebské krajiny Slované. Pravděpodobně tomu bylo jen o několik málo desetiletí až století později od doby, kdy první slovanské kmeny vstoupily do nitra Moravy a středních Čech.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1413
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 47 times
Re: Doudlebsko
To možná ano. První slovanská vlna z Polska šla do Čech kolem r. 550, osídlila Polabí, vytáhla směrem podél Labe do dnešního Německa. Oblast východních a jižních Čech zasáhla jen sporadicky. Druhá slovanská vlna vyšla kolem r. 670 z Panonie, nejblíže to měla přes jižní Moravu dále do české kotliny. Jižní a východní Čechy právě v té době osidlují Slované ve větší míře.zjanjirku@seznam.cz píše: Teprve pak přišli do mírně zvlněné doudlebské krajiny Slované. Pravděpodobně tomu bylo jen o několik málo desetiletí až století později od doby, kdy první
slovanské kmeny vstoupily do nitra Moravy a středních Čech.
Co je ale zajímavé, že tito Slované vykazují jisté odlišnosti od hlavního proudu. Hlavní proud podle archeologů začal pohřbívat mohylově. Urna se spálenými zbytky se zakopala do země (stejně jako doposud), akorát se nad ní nově vytyčila mohyla (a urna byla z keramiky patřící druhé vlně). Jihočeší Slované ale pohřbívali do mohyly nebo na ní.. V mohyle se občas povede objevit dřevěnou kontrukci, tzv. dům mrtvého. V druhém případě se urna do mohyly zapustila, nebo se dala na kůl zapuštěný do mohyly. Archeologové pak nacházejí zbytky urny a kostí kolem mohyly. Tento způsob pohřbů s pomocí kůlu zaznamenal ruský kroniikář Nestor pro kmen Krivičů, což byli Východní Slované, stejně jako u Nestora zaznamenaní Doudlebové..
Výskyt tohoto druhu mohyl je zaznamenán ještě v Rakousku, tudíž tato vlna osadníků mohla přijít přímo ze středního Rakouska. A kde se tyto mohyly ještě vyskytují, tak to jsou východní Čechy.. Takže je nasnadě hypotéza, že tito osadníci původem z Rakouska osídlili jižní Čechy nezasažené hlavním slovanským proudem (včetně území severně od Budějovic, prokopány byly mohyly v Kožlí u Orlíka), a při hledání dalších sídlišť osídlili ještě východní Čechy..
Odporuje to předpokladu, že všichni Slované druhé vlny vyšli přes jižní Moravu, dorazili do Polabí a odtud podél Vltavy šli na jih, resp. podél Jizery a Cidliny do východních Čech.
Je lákavé ztotožnit jihočešké Slovany s Doudleby, ale stoprocentně to průkazné není, těch indicií je pořád málo.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Doudlebsko
Díky. Jsem původem Doudleb tedy táta byl z Heřmaně a matka z Ražic u Písku. V Dobevi mám většinu žijících příbuzných. Jihočeši jsou mentalitou i vzhledem trochu jiní než zbytek Čech. Poznáme se i po řeči. Třebaže já mluvím běžně pražským dialektem rozhraní Vršovic, Vinohrad a Strašnic. Ale na jihu se přizpůsobím okamžitě na místní dialekt. Ukázka, když mě někdo z kamarádů chce zalichotit ( dámy prominou) : "Vencl, ty kaňoure"!Ingolf píše:To možná ano. První slovanská vlna z Polska šla do Čech kolem r. 550, osídlila Polabí, vytáhla směrem podél Labe do dnešního Německa. Oblast východních a jižních Čech zasáhla jen sporadicky. Druhá slovanská vlna vyšla kolem r. 670 z Panonie, nejblíže to měla přes jižní Moravu dále do české kotliny. Jižní a východní Čechy právě v té době osidlují Slované ve větší míře.zjanjirku@seznam.cz píše: Teprve pak přišli do mírně zvlněné doudlebské krajiny Slované. Pravděpodobně tomu bylo jen o několik málo desetiletí až století později od doby, kdy první
slovanské kmeny vstoupily do nitra Moravy a středních Čech.
Co je ale zajímavé, že tito Slované vykazují jisté odlišnosti od hlavního proudu. Hlavní proud podle archeologů začal pohřbívat mohylově. Urna se spálenými zbytky se zakopala do země (stejně jako doposud), akorát se nad ní nově vytyčila mohyla (a urna byla z keramiky patřící druhé vlně). Jihočeší Slované ale pohřbívali do mohyly nebo na ní.. V mohyle se občas povede objevit dřevěnou kontrukci, tzv. dům mrtvého. V druhém případě se urna do mohyly zapustila, nebo se dala na kůl zapuštěný do mohyly. Archeologové pak nacházejí zbytky urny a kostí kolem mohyly. Tento způsob pohřbů s pomocí kůlu zaznamenal ruský kroniikář Nestor pro kmen Krivičů, což byli Východní Slované, stejně jako u Nestora zaznamenaní Doudlebové..
Výskyt tohoto druhu mohyl je zaznamenán ještě v Rakousku, tudíž tato vlna osadníků mohla přijít přímo ze středního Rakouska. A kde se tyto mohyly ještě vyskytují, tak to jsou východní Čechy.. Takže je nasnadě hypotéza, že tito osadníci původem z Rakouska osídlili jižní Čechy nezasažené hlavním slovanským proudem (včetně území severně od Budějovic, prokopány byly mohyly v Kožlí u Orlíka), a při hledání dalších sídlišť osídlili ještě východní Čechy..
Odporuje to předpokladu, že všichni Slované druhé vlny vyšli přes jižní Moravu, dorazili do Polabí a odtud podél Vltavy šli na jih, resp. podél Jizery a Cidliny do východních Čech.
Je lákavé ztotožnit jihočešké Slovany s Doudleby, ale stoprocentně to průkazné není, těch indicií je pořád málo.
Když jsem tady měl na návštěvě experta na bretaňské baroko patera Chapelaina, takto rodem Bretoňce ( čili Kelta ), tak jsme prohlíželi knížku o Keltech v Čechách. Obrázek kamené tváře ho fascinoval. Jeho kamarád se kouknul na obrázek a na něj a povídá: "To jsi ty" ! Bylo to skutečně velmi přesné. Ten ksicht mám taky, a většina mých přátel z Jihu. Myslím si, že tady je keltská stopa geneticky výraznější, než jinde v Čechách. Zajímavost o odlišnosti i té části Slovanské, to jsem si rád přečetl. Je fakt, že někteří tyroláci mají taky takové výrazy obličeje. Lidi v údolí Zillertal bych tak tipnul. Ale to je jen velmi letný odhad.
Ad mohyly: vřele doporučuji sehnat si starou literaturu: Pan profesor Dubský na Jihu prokopal mnoho mohyl a byl absolutní expert právě na určení stáří a příslušnosti mohylových pohřbů. Znal jsem jej osobně, když chodil se svým deštníkem a lopatkou po jihočeské zemi. Rád mluvil s lidmi, ostatně pak mu rádi řekli, kde je nějaká mohyla. Nebyl žádný velký systematik v archeologii, mohylu někdy otevřel, viděl o co jde a nechal být. Jindy kopal intenzivně, když to bylo zajímavé. Za vlastní peníze. Žil v kamrlíku kde byl mezi popelnicemi a knihami ... jedinečný chlap. Jeho odkaz má muzeum v Písku, vesměs v depozitáři. Jeho kvalitní spisky vydávané vlastním nákladem jsou sem tam k sehnání po knihovnách. Dost těžko. Pro ilustraci se pokusím někam dát jeho obrázek od Aloise Moravce ze Stehlíkovy Země zamyšlené, kde na něj Stehlík vzpomněl.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1413
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 47 times
Re: Doudlebsko
Koukal jsem na mapu u Nadslavi tady na Jičínsku, kde se našly právě ty mohyly podobné těm jihočeským, a padlo mi do oka, že poblíž je jedna malá ves s názvem Netolice.. A jiné Netolice jsou zase na jihu Čech, od Budějovic na severozápad.. Jsou zmiňované Kosmou už k r. 981, když je uváděl jako jedno z hraničních míst Slavníkova panství.. V 11. století byl v Netolicích přemyslovský kastelánský hrad.
Nechci z toho vyvozovat nějaké dalekosáhlé závěry, ale vyvodit z toho motivaci pro další bádání, to už jo.. Nevím, jak jsou staré ty Netolice u Jičína. Je možné, že se jmenují podle nějakého Netola, což mohlo bý tnormální české jméno, ale třeba to mohlo být jméno typické pro jihočeskou oblast, stejně jako ty jihočeské obraty, co jmenoval Václav
Pak jsou nějaké Netolice u Berouna, další vsi toho jména mohly zaniknout, ale daly by se dohledat..
Nechci z toho vyvozovat nějaké dalekosáhlé závěry, ale vyvodit z toho motivaci pro další bádání, to už jo.. Nevím, jak jsou staré ty Netolice u Jičína. Je možné, že se jmenují podle nějakého Netola, což mohlo bý tnormální české jméno, ale třeba to mohlo být jméno typické pro jihočeskou oblast, stejně jako ty jihočeské obraty, co jmenoval Václav
Pak jsou nějaké Netolice u Berouna, další vsi toho jména mohly zaniknout, ale daly by se dohledat..
Re: Doudlebsko
K těm Netolicím u Jičína, Pekař (Kniha o Kosti) o nich psal, že to je pěkné staré jméno, ale v tomto případě snad bylo pojmenování vsi po Netolickém, vlastníku Kosti, tedy novověká záležitost. (ale tahám to z paměti za tuze tenkou niť).
zjanjirku: Budou tam i trošku detailně DNA z Netolic?
zjanjirku: Budou tam i trošku detailně DNA z Netolic?
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1413
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 47 times
Re: Doudlebsko
Děkuju, moc mě to nepotěšilo, ale lepší než zůstávat v omylu..
Nahlédnul jsem do Lutovského - Jižní Čechy v raném středověku, ten nabízí možnost, že ve jménech vsí je vidět stěhování Doudlebů z jižních Čech směrem dál. Soudí podle tvoření jmen typu Moravany nebo Poláky, kde je název utvořen podle příchozích. Takže podobně vidí Doudleby ve vsi Dublovice, kam by přišli ke hradišti u Nalžovického Podhájí; ves Doudlevce u Starého Plzence; Doudlebce u Žatce; Doudleby nad Orlicí u Zářecké Lhoty. Všechny vsi měly vzniknout u nějakého hradiště, šlo by tedy o cílený akt usazení.
Nevím, jak ty Dublovice, protože koncovka -ice značívá odvození od osobního jména člověka, stejně jako ty Netolice.
Nahlédnul jsem do Lutovského - Jižní Čechy v raném středověku, ten nabízí možnost, že ve jménech vsí je vidět stěhování Doudlebů z jižních Čech směrem dál. Soudí podle tvoření jmen typu Moravany nebo Poláky, kde je název utvořen podle příchozích. Takže podobně vidí Doudleby ve vsi Dublovice, kam by přišli ke hradišti u Nalžovického Podhájí; ves Doudlevce u Starého Plzence; Doudlebce u Žatce; Doudleby nad Orlicí u Zářecké Lhoty. Všechny vsi měly vzniknout u nějakého hradiště, šlo by tedy o cílený akt usazení.
Nevím, jak ty Dublovice, protože koncovka -ice značívá odvození od osobního jména člověka, stejně jako ty Netolice.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, Google Adsense [Bot] a 0 hostů