Fórum zájemců o historii

Byla to v každém ohledu kontroverzní postava našich dìjin. Král, který se ujal vlády ve velice složité dobì a to jak z pohledu situace v øíši tak i vzhledem k situaci v zemích Koruny èeské. Obraz Václava IV. jako neschopného panovníka, nepøíèetného cholerika a opilce je již dnes korigován právì objektivním hodnocení jeho vlády ve složité dobì a tím, jak ho jeho otec, Karel IV. na nelehkou úlohu vladaøe pøipravil. A v tomto ohledu selhal právì sám císaø, vroucnì milující otec svého prvorozeného, prince Václava. Krátce øeèeno Karel svého syna rozmazlil. Z lidského hlediska pochopitelné, avšak vzhledem k úkolu, který na Václava èekal, to nebyla zdaleka nejlepší prùprava. Václav na dvoøe svého otce byl vtahován do vladaøských povinností v co nejútlejším vìku a tak dítì, které si chtìlo tolik hrát, muselo plnit jakési povinnosti, jimž nemohlo rozumìt. Karel svému synovi panování v dobré víøe vlastnì znechutil.
Neúspìch vlády krále Václava IV. nespoèíval pouze v jeho schopnostech ale i situací v øíši a papežským schizmatem, jehož øešení mìl jako øímský král iniciovat. Další, neménì závažnou pøíèinou nezdaru tohoto neš?astného krále byly vztahy uvnitø lucemburské dynastie mezi Václavem, moravským markrabìtem Joštem a Zikmundem zpùsobené urputným zápasem o èeskou královskou korunu. V neposlední øadì to byly mocenské ambice øíšských kurfiøtù a teprve na posledním místì schopnosti a vùle Václava IV. plnit vladaøské povinnosti. Z uvedeného je evidentní, že se jednalo o boj na mnoha frontách a témìø bez podpory, kterou nemohli suplovat královi milci z øad nižší šlechty. V této nelehké dìjinné situaci pøestávaly mít osobní vlastnosti a schopnost panovníka rozhodující vliv. Jsem pevnì pøesvìdèen, že s touto situací by mìl problémy i jeho otec.
Václav vydává Dekret kutnohorský. Byl pozdìji vinìn z toho, že zpùsobil secesi zahranièních, hlavnì nìmeckých mistrù z pražské univerzity. Tak to není!. Je tøeba si uvìdomit, že tito uèitelé odešli zcela dobrovolnì, pouze neunesli pomyšlení na ztrátu rozhodujícího vlivu na èeské univerzitì, kde byli cizinci. Ano, tuto roli pøevzali èeští profesoøi tak, jak to bylo zvykem na ostatních evropských univerzitách. Zpoèátku byl Husovým pøíznivcem ale hlavnì vzhledem k zahraniènìpolitické situaci se od pøíznì reformistù zaèíná odvracet, aby se k ní již nikdy nevrátil. V Husovì kauze vrcholící Kostnicí nehnul prstem. Václavovo vìèné lavírovaní, klièkování mu pùsobilo nesèetné problémy. Chtìl hledat kompromisy, ale umìní politického kompromisu a konsenzu prostì neovládal. Od vládnutí utíkal na své hrady, kde se oddával s infantilní radostí lovu. K vladaøským povinnostem se vracel nerad a s obrovským sebezapøením. Bylo to dìdictví jeho výchovy.
Na závìr bych si dovolil ocitovat z díla Václav IV., jehož autorem je PhDr. Jiøí Spìváèek, DrSc, jeden z našich nejvìtších znalcù Lucemburkù na èeském trùnu:
„…Zùstala mu cizí základní politická deviza jeho otce a dìda, hluboká moudrost støedovìkého, jen zdánlivì paradoxního sloganu, postaveného do záhlaví této knihy, že vládnout znamená sloužit. Jinými slovy, že je tøeba aktivnì jednat ve službì vlastnímu národu a státu, nikoli v zájmu sama sebe. V nepochopení této zdánlivì prosté skuteènosti tkví závratná hloubka osobní tragiky politického i lidského údìlu èeského a øímského krále Václava IV.“

Nebyl to silný panovník, navíc v neklidné dobì.
Chyba byla v tom, že Karel ho zatahoval do vysoké politiky, chyba byla i v rozdìlení Karlovy øíše synùm. Mohl to vyøešit lépe. Karel se zabýval svatým Václavem, mohl vìdìt, kam vede nejednotnost synù. Ovšem 3 Lucemburkové po Karlu IV. vládli øíši.
To že opíral moc o nižší šlechtu byla chyba. Nižší šlechta byla možná vìrnìjší, ale urèitì nerozumìla problémùm státu a Evropy jako pøedstavitelé pøedních rodù. Jeho otec, kromì nìkolika pøátel z øad šlechty ji opíral o církev, Václav v tom mìl pokraèovat. Církev má obì výhody øeèené u vyšší šlechty, navíc je urèitì vìrnìjší a možná má i vìtší politický pøehled.
Souhlasím i s Dekretem kutnohorským. Univerzity mìli v prùbìhu dìjin tendence ztrácet na své kosmopolitnosti, stahovat se k urèitému regionu, pøipoutávat se k veøejné moci. Z pùvodní pokrokovosti èasem se stávaly z nich zastánci starých mravù a morálky. To se nedá øíci o prvních padesáti letech pražské univerzity, ta byla nejspíš v této dobì v nejlepším období.
Je to velmi dobré shrnutí, za které Vám patøí velý dík.

I já dìkuji a jsem rád, že mohu svým skromným dílem pøispìt do tohoto diskusního fóra na Vašich stránkách.

Takové èlánky s mnoha fakty nepatøí do fór, kde se diskutuje.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Znám o moc delší pøíspìvky než je ten mùj a na jiných diskusních fórech, než je toto. Tak proè jste mi za nìj dìkoval, to jako abych už nepøispíval, staèí øíct...

Ne to urèitì ne, pište dál, takové pøíspìvky fórum jen zkavlitní.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

No, dobrá. Ale nemohu nepodotknout: ruku na srdce, ten Váš pøíspìvek na téma o bitvì na Moravském poli je krátký?... (Jóó, je kratší než ten mùj o Václavovi.) Vždyť pøece ale o to snad nejde. Já zas nemám rád ty jednovìté pøíspìvky, i když zaènì zvyšují dynamiku diskuse. Ale nediskutujeme pøece pøes ICQ, že.

Chudák Václav IV. Diskusní fóra jsou dobrá, èlovìk si mùže vše dùkladnì rozmyslet, vymyslet osnovu pøíspìvku, nemusí být nervózní, že na druhé stranì sítì nìkdo netrpìlivì èeká. Když je diskutuje o nìjakém smysluplném tématu je to urèitì výhoda. Nejsem rád, že vždy napíšete stránkový pøíspìvìk a já na to reakci na nìkolik èlánkù, ale je to tak. Pøíštì se pokusím myšlenky trochu rozvést.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Dnes jde film,který se jmenuje Smrt krále Václava IV,tak pokud chcete,sledujte ho,možná se nìco nového dozvíme,možná také ne.Uvidíme.

Panove a damy musim se ohradit.Neni sice pochyb o tom ze byl vaclav svojim otcem dokonale zkazen ale i presto vsechno si dochoval zdravou lucemburskou.
Tak predevsim rod je treba se zminit o povaze krve lucemburske.Byl to jeden cholerik vedle druheho.Od jana o jehoz cholere nemuze bejt pochyb nebot si tezko umim predstavit flegmatika bojujiciho na turnajich a valecnych tazenich az po jeho synka Karla.I on byl nekolikrat upozornen ze slechta at je jakakoli tak se sni ma jednat se cti.i on nebyl vyjimkou a kricel z plna hrdla a urcite to delal i trochu schvalne nebot vedel ze tvrdosti a razanci hgned od pocatku neda slechte zadnou prilezitost k pokracovani ruznorodejch evoluci ktere za jeho otce na dennim poradku.Postupem veku doslo i k zmoudreni naseho nemecky mluviciho otce ceske vlasti.Ale uvedomte si ze jeho tezle zacatky provazeli cholericke priznaky vyhruzky a zastrasovaci politika kera mela fenomenalni uspech.
Vaclav syn Karla byl odrudou po sve dedeckovi.Tezke cholericke zachvaty ale i dobre diplomaticke schopnosti znej mohli udelat skveleho panovnika ovsem ve stinu sveho otce.(ve velkem stinu).Bohuzel mizernou vychovou radeji jezdival proverovat stavy zvere ve svojich loveckych hvozdech aby se nemusel divat na pozivacne slechticke prizivniky coz vedlo k jasnemu zbrdeni veskere birokracie a pod tihou stresu a navalu neodkladnych zalezitosti se rozhodoval tak jak rozhodoval.Ale rict ze byl slaboch jako panovnik rozhodne neni na miste.

Bratricek zikmund byl takova odnoz sveho otce i dedy zaroven.Nejen vladnul dobre mecem(mimo husitske vzpoury)ale i dobre jazykem.i u nej byla zaznamenana tezka cholera.A jeste ke vsemu na panovnika byl sprostej jako dlazdic.Hledal bych asi marne horsiho dlazdice nez byl Zikmund.Ale i on se rozhodoval pokud byl postaven pod tlak velice uskocne az zbrkle.Stejne jako jeho bratr i jeho ded kterej radeji jezdival za cetne diety mimo ceske zeme aby se nemusel divat na tu slechtu ktera by jen zrala a zrala.
Tak osobne bych byl zvedavej co by Karel delal kdyby se mel rozhodovat pod tezkym tlakem v dobe epidemii a hladomoru a verim tomu ze jako Lucemburk by mel sklony k nedobrym optrenim ktere jasne dokazuji ze Lucemburkove urcitemaji ohromne jmeno te doby coby dobri vladari.Ale pouze v pripade kdy maj volnou ruku v klidne dobe.(doba klidna nebyla nikdy ale vim ze sou urcite klidnejsi obdobi).a toho si slechta byla moc dobre vedoma a u zvlaste citove zranitelneho Vaclava to melo pro nasi zem fatalni nasledky.

P(o)slíèku, tvùj pøíspìvek má snahu být vyvážený. A toho si cením. Ale mùj zakládající snad takovým není?
Mìl jsem dojem, že i moje malièkost se z nièeho nic ocitla ve "spoleènosti" tìch, kteøí nazývají Václava "slabochem". Dnes už mnozí ví, že tento ortel je velice zjednodušující, vedouci až k primitivním závìrùm...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Tady budu oponovat, protože z toho èiší zaujatost vùèi Karlovi. On nikterak nemìl zpoèátku lehkou pozici, možná dokonce horší, než kdy jaký jiný panovník v èechách. Navíc i za jeho vlády byl v Evropì i naší zemi mor (1347-1352, 1380). On musel navíc zajistit diplomatické i reálné fungovaní celé øíše jako øímský císaø, nikoli pouze èeskou zem jako Václav IV. Všechno velice dobøe rozvažoval a i v souladu s astrologií projektoval stavby a øídil události.
Zato jeho neurotický a notorický synek Václav nepøekroèil svùj vlastní stín a tak je novìji hledána vina u jeho otce. Ale každý je zodpovìdný pozdìji sám za sebe. To už liška ryšavá Zikmund byl schopnìjší, aè mnohem bezcitnìjší.
Ale Václav s klidným svìdomím nechal upálit Jana Husa (to jsem øekl pro zmìnu zaujatì já ale faktem je, že to nebyl zvláštì schopný diplomatický tah pro domácí politickou scénu) a navíc pronásledoval arcibiskupa Jana a surovì ubil k smrti generálního vikáøe Johánka z Pomuka...
Takovýto panovník mi nemùže být pøíliš sympatický.

Možná to tady již bylo øeèeno, ale pøidám svùj názor.
Karel dostal vzdìlání ve Francii, pak ho èeský král poslal do nesourodých italských signorií, kde mladý Karel musel øešit spoustu reálných problémù, kde mu šlo i o život. Záhy poznal reálnou politiku a nauèil se vládnout, panovat. Ty državy dokonce i o nìjaká panství rozšíøil, ale udržet severní Itálii nedokázal (to byla nìkdy od 12. st do 19. st. realita). Poznal situaci v Itálii a øíši. Po nìkolika diplomatických misích a nìkolika peripetiích zaèal spravovat èechy. A tady musel zaèínat z nuly, znièený Pražský hrad, jiné hrady rozchváceny šlechtou. V dobì svého nástupu na trùn už byly èechy silné, mìli vlastního arcibiskupa...
Z Karla se stal dobrý panovník, díky tomu, že na nìj otec "kašlal" a sám musel pøekonávat rùzné pøekážky, a to ho posilovalo, proto mj. se stal silným vládcem.
Nevim, jestli si myslel, že to samé udìlá z Václava, když mu bude dávat rady a pošlá pár dopisù.
V tomhle ohledu byl lepší opomíjenìjší Zikmund, tomu ale zase chybìla výchova od budoucího papeže a kontakty s humanisty.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Ale pøece Václav IV. byl øímským králem ! A proto "bohužel" nemìl na starosti pouze zemì Koruny, ale i øíši zmítanou nábožensky ale i politicky církevním schizmatem. To byl velký problém. Od øímského krále se oèekávalo, jak jsem psal už jinde, že bude iniciovat øešení této složité situace. V tomto nesnadném úkolu selhal Václav IV. politicky i diplomaticky na celé èáøe. Nebyl schopen vykonat ani nìkolikrát odkládanou øímskou jízdu, aby se pokusil získat císaøskou korunu. Proto v r. 1400 pøišel i o korunu øímského krále, ne však kvùli politickým intrikám kurfiøtù, ale svojí neschopností a rezignací na øíšskou politiku. To vše pak musel "napravovat" a "zachraòovat èest rodu" Zikmund...

Ano, tak nìjak tomu bylo.
Pøátelé, a to se nese pøes propast 6 století jako poselství onìch vzdálených dob až do souèasnosti. Co bude ze syna, jemuž otec odmete každé smítko z cesty? A co naopak ze syna, kterého otec spíše hodí do vody, aby plaval? Vím, o èem mluvím. Tak to pak funguje resp. nefunguje v dnešní dobì napø. v podnikatelské sféøe u synù úspìšných podnikatelù. Karlové dále rozvíjejí otcovu prosperující firmu a Václavové ji v krátké dobì promìní za drobné nebo rovnou vytunelují...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Domnivam se, ze osobnost Karla IV. byla hodne ovlivnena i jeho "zmrzacenim". Od roku 1350 se jeho zivot zmenil. A synum se snazil poskytnout to nejlepsi- vzdelani, vychovu, moznosti, styky. A mozna take to, co on sam uz nemohl. Vzdyt se z nej ve ctyriatriceti stal ohnuty ztuhly pan. Nemohl tusit (stejne jako kdokoli z nas), co z nich vyroste.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!

Nemuzes soudit podle toho ze nekdo (asi spadne z kone)a ma to vliv na vychovu jeho deti.Tak zasadni urcite ne.
Ja Vaclava vidim jako velice nadaneho a sikovneho cloveka ale s ohromnou slabinou a to v tezke labilnosti.Cim vice on byl pod tlaem tim vice se rozhodoval hur.Bohuzel jeho nadani se vytratilo tim rychleji ci¨m slechta zjistila ze misto rozhodovani o zasadnich vecech utika pred svetem do hlubokych lesu na lov zvere.
Ale i on dokazal leckdy slechte nakopat zadek.Akorat to chtelo vetsi duslednost a nedavat milost lumpum ale rovnou je pro vystrahu dat popravit.
To bys koukala jak ze slechty by se stali hodni beranci.

To snad ne?? Vybavují se mi jména Vaòka z Jenštejna, Markvarta z Vartemberka a jiných... Ani si nemyslím, že by to pomohlo, protože by mìl král i jeho poskoci co dìlat s celými šlechtickými dynastiemi a jejich pøáteli, zvláštì když nejvýznamnìjší šlechta mìla i vysoké postavení u dvora.

Mas na mysli, ze by mel jednat jako Vaclav II.

Jo, leda tak nìkterému ze svých milcù z øad nižší šlechty, který mu nechtìl dovolit odjet na Žebrák, protože bylo tøeba øešit nìjaký diplomatický, zahraniènìpoliticky dùležitý problém. Oblíbenec králùv mìl totiž mnohdy více zodpovìdnosti, než jeho král. A ten protože nechtìl zrovna vládnout, chtìl do královských revírù a byl opìt posílen alkoholem, jako malé dítì se rozzlobil a kopl svého milce do jeho zadní èásti tìla. Když pak Vašík vystøízlivìl, vìnoval svému kopancem postiženému milci nìjaké zboží...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

[/quote]

Nemuzes soudit podle toho ze nekdo (asi spadne z kone)a ma to vliv na vychovu jeho deti.Tak zasadni urcite ne.
[/quote]

Co jsem èetla, tak Karel mìl od útlého mládí rytíøský èi bojový, nebo jak to nazvat, výcvik. Václav ne. Proè? Myslím si, že pøi takovémto "sportu" se èlovìk nauèí disciplínì, vnitønímu øádu,houževnatosti, bla, bla... Ale neumím si pøedstavit, že otec zmrzaèený pravdìpodobnì pøi turnaji, by svého vytouženého syna zapùjèil rytíøským "hrádkám".

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!