Vymření 3 středoevropských dynastií během sta let

[Filip Svehla]

Tak už od Pøemysla Otakara se zaèli pohybovat na tenkém ledì, stejnì tak jako to bylo pøed Odøichem a Boženou, kteøí dynstii možná zachránili. A také proto že už nebylo možné, aby na trùn usedl levoboèek jako tomu bylo u Bøetislava. Tyto linie zùstaly tuším až do roku 1521 (?)- Valentin Hrbatý.

[acoma]

U Pøemyslovcù je to asi spojené s nedobrým zdravotním stavem Václava II. a jistì i Guty, vyèerpané mnoha porody, náhodou, že místo dcer nepøežil aspoò jeden ze synù, a úmyslu.

Tady je nutno pøipomenout Ježkovu poznámku výše - ohlednì vìtší šance novorozených dìvèátek pøežít spíše než kluci. To platí dodnes pøi všech našich lékaøských vymoženostech, že lidský plod mužského pohlaví, má prostì ménì šancí, napø. pøi pøedèasném narození, chlapeèci umírají, dívky jsou odolnìjší. Natož ve støedovìku.

K.

spermie, ktery maji byt kluci, jsou mene odolne a hlavne jsou "akcni" a oplozeni schopne pouze tesne okolo ovulace. Kdezto spermie, ktere maji byt holka si na ovulaci v tele matky klido pido pockaj. Proto se i doporucuje v pripade eminentniho zajmu o syna, provozovat sexualni hratky za ucelem oplozeni pouze v dobe ovulace a jeste se ma pred tim dodrzovat nekolikadenni abstinence (kolik dni, nevim). No a ty chlapecci jak jiz bylo psano, nemaj ani jako plod, ani jako miminka a ani jako deti tolik vydrze jako holky. PS. rika se, ze v dobe, kdy bouchl Cernobyl zemrelo mnoho novorozencu a bylo hodne potratu. Kluci opet prevazovali...

[Filip Svehla]

U Pøemyslovcù je to asi spojené s nedobrým zdravotním stavem Václava II. a jistì i Guty, vyèerpané mnoha porody, náhodou, že místo dcer nepøežil aspoò jeden ze synù, a úmyslu.

Tady je nutno pøipomenout Ježkovu poznámku výše - ohlednì vìtší šance novorozených dìvèátek pøežít spíše než kluci. To platí dodnes pøi všech našich lékaøských vymoženostech, že lidský plod mužského pohlaví, má prostì ménì šancí, napø. pøi pøedèasném narození, chlapeèci umírají, dívky jsou odolnìjší. Natož ve støedovìku.

K.

spermie, ktery maji byt kluci, jsou mene odolne a hlavne jsou "akcni" a oplozeni schopne pouze tesne okolo ovulace. Kdezto spermie, ktere maji byt holka si na ovulaci v tele matky klido pido pockaj. Proto se i doporucuje v pripade eminentniho zajmu o syna, provozovat sexualni hratky za ucelem oplozeni pouze v dobe ovulace a jeste se ma pred tim dodrzovat nekolikadenni abstinence (kolik dni, nevim). No a ty chlapecci jak jiz bylo psano, nemaj ani jako plod, ani jako miminka a ani jako deti tolik vydrze jako holky. PS. rika se, ze v dobe, kdy bouchl Cernobyl zemrelo mnoho novorozencu a bylo hodne potratu. Kluci opet prevazovali...

Teda.. tohle jsem opravdu nevìdìl a už vùbec ne, jak se tyto znalosti dají využít v historii, kadopádnì na tom asi nìco bude..

[Tekla]

tohle je také zajímavé:

71% všech dìtí, které pøijdou na svìt s nìjakým postižením, jsou chlapci.

Ženské tìlo produkuje více protilátek než mužské. To zpùsobuje, že jsou ženy ménì èasto nemocné než muži. Jsou odolnìjší vùèi virovým a bakteriálním onemocnìním, na èemž se podílí i pøíznivá kombinace dvou X-chromozomù, ve kterých je uložena genetická informace, zodpovídající za imunitní systém. Muži mají pouze jeden v kombinaci s Y-chromozomem.

[p(o)sel z budoucnosti]

tohle je také zajímavé:

71% všech dìtí, které pøijdou na svìt s nìjakým postižením, jsou chlapci.

Ženské tìlo produkuje více protilátek než mužské. To zpùsobuje, že jsou ženy ménì èasto nemocné než muži. Jsou odolnìjší vùèi virovým a bakteriálním onemocnìním, na èemž se podílí i pøíznivá kombinace dvou X-chromozomù, ve kterých je uložena genetická informace, zodpovídající za imunitní systém. Muži mají pouze jeden v kombinaci s Y-chromozomem.

A muzes mi laskave vysvetlit proc se nezabejvate tim o cem sem psal?ze to nemusi bejt degenerace ale prvotni jev muze bejt zpusoben spatnou zivotaspravou matky behem noseni ditete?

[Tekla]

A muzes mi laskave vysvetlit proc se nezabejvate tim o cem sem psal?ze to nemusi bejt degenerace ale prvotni jev muze bejt zpusoben spatnou zivotaspravou matky behem noseni ditete?

laskavì vysvìtlit ti to mùžu - respektive to, proè se tím nezabývám já, nemùžu mluvit za ostatní - nemùžu posuzovat životosprávu žen (šlechtièen) ve støedovìku, protože k tomu nemám žádné informace... vím jen o tom, že porodnictví bylo ve støedovìku skuteènì v plenkách a proto pøežili jen ti nejodolnìjší jedinci (v pøípadì dìtí) a ty ženy, které mìly pøi porodu prostì štìstí (vyhnuly se jim rùzné komplikace).

Co se týèe tvých informací o pøíèinách snížené mužské plodnosti - máš pravdu, ale týkají se vìtšinou dnešní doby - pochybuji, že by ve støedovìku napø. nosili muži pøíliš tìsné odìvy nebo že by mìli nedostatek pohybu... za rizikový bych považovala nejspíš èastý pobyt v sedle... o stravì se vyjadøovat opìt nechci...

[Ježek]

spermie, ktery maji byt kluci, jsou mene odolne a hlavne jsou "akcni" a oplozeni schopne pouze tesne okolo ovulace. Kdezto spermie, ktere maji byt holka si na ovulaci v tele matky klido pido pockaj. Proto se i doporucuje v pripade eminentniho zajmu o syna, provozovat sexualni hratky za ucelem oplozeni pouze v dobe ovulace a jeste se ma pred tim dodrzovat nekolikadenni abstinence (kolik dni, nevim). No a ty chlapecci jak jiz bylo psano, nemaj ani jako plod, ani jako miminka a ani jako deti tolik vydrze jako holky. PS. rika se, ze v dobe, kdy bouchl Cernobyl zemrelo mnoho novorozencu a bylo hodne potratu. Kluci opet prevazovali...

Tohle ale ani tolik roli nehraje, myslím, že Pøemyslovci, toužící po synech, to zjištìný mìli a snažili se, seè síly mohly. U rodiny Pøemyslovcù se zdá, že se rodilo zhruba stejnì chlapcù a dìvèat (urèitì ne nìjaké extrémy). V strarších dobách se dìvèata nezachovala . Bøetislav mìl 5 synù, jeho synové Sp. jednoho (žil taky jen do 30), Vratislav 5, moravští pánové 2. Tady bylo synù ještì dost. Poslední kníže, který se stal králem (to je blbost, kníže byl i Václav III.) Pøemysl I. mìl synù ještì dostatek. Jeho bratr a synové už na tom tak dobøe nebyli. Navíc syny mìli jen králové, nikoli markrabata - Pøemysl, Vladislav. Rod Oráèùv se blížil k zániku, pokud by Václav II. nebo III. nemìli kupu synù. Zato všichni mìli celkem dost dcer.
Jediné vysvìtlení je tedy zvýšená kojenecká úmrtnost synù, ale proè tak najednou? Pøemyslovci ztráceli konkurenceschopnost, když už vládla jedna linie a ubylo bratrovražedných pùtek? Už nebyla imunita získaná vìèným pochodem vojsk, shánìním podpory císaøe, už nebylo potøeba tolik synù, kteøí by spoleènì bojovali proti druhému klanu Pøemyslovcù?

za rizikový bych považovala nejspíš èastý pobyt v sedle...

Paradoxnì za Václava I. vláda z konì konèí. Pøemysl byl asi posledním, kdo objíždìl hradská centra a vyjídal je. Hodnì si zacestoval Pøemysl II. a Václav II. taky jel na pár výletù do Polska...

[Jiří Motyčka]

Velice zajímavá diskuse. Opravdu. Pouze mi vzdálenì pøátelé pøipomíná spíše jakousi panelovou diskusi na sympoziu porodníkù, gynekologù a genetikù v jednom, na nìmž se historik ocitl jakýmsi nedopatøením. No, musím tedy zabrousit do jiného tématu, na nìjž moje znalosti staèí...

[Filip Svehla]

nemám žádné informace...

Nìco k tomu, B. Kopièková - Urozená paní, Èlovìk èeského støedovìku.

[acoma]

myslim, ze nasi milovani Premyslovci ani netusili, ze existuje neco jako spermie nebo ovulace. Porad se priklanim k tomu, ze stvorit zdraveho syna je i dnes trosku narocnejsi, kdyz ty holky se delaj jednodusejc.)
A taky existuje mnoho dalsich ruznych gynekologickych a urologickych chorob, ktere mohly plodnost královského páru ovlivnovat.
A to nesmime napr. u Premysla Otakara II. zapominat, ze byl neustale "v poklusu" nekde mezi Cechama, Rakouskem, Styrskem... Takze sance, ze bude s Kunhutou zrovna v plodnych dnech byla vcelku minimalni. Tim by se dal vysvetlit na tu dobu docela velky rozestup mezi jejich detmi. A to musime jeste vzit v uvahu, ze tam mohli byt nejake potraty ci novorozenci zemreli kratce po porodu. O tom se v dobovych zaznamech moc nepsalo.

[acoma]

Dìtská úmrtnost ve støedovìku místy dosahovala až dvaceti procent dìtí ve vìku do pìti let. Kritická období byla ihned po narozeni, první týden života, první rok života a období, kdy dítì bylo pøevádìno z kojení na pevnou stravu.
No a nesmíme zapomínat na tehdejší úžasné choroby jako je napøíklad èerný kašel, cholera, chøipka, tyfus, malomocenství, neštovice, pøíušnice, tuberkulóza, úplavice a další fujtajbly...
Takže pokud se potomek zázrakem dožil staršího vìku, mohla ho sklátit nìjaká ta úporná choroba nebo mohla alespoò jeho zdraví trvale podlomit.
Kloním se k názoru, že právì nízká prùmìrná délka života mohla také ovlivnit vymírání nejen šlechtických rodù, ale i královských dynastií. Dá se nazvat šastnou shodou okolností, když po smrti panovníka byl k dispozici legitimní, zdravý a zpùsobilý následník trùnu.
Délku života žen ovlivòovalo kromì možných chorob také tìhotenství. Vdávaly se témìø v dìtském vìku a tak byly témìø v dìtství zatìžovány vyèerpávající øadou tìhotenství, porodù a šestinedìlí. Za nedostateènou hygienu pøi porodu a šestinedìlí jich mnoho zaplatilo životem. Pokud pøežily své plodné období života zhruba mezi patnáctým a ètyøicátým rokem, mohly stejnì jako muži doufat ještì v dalších patnáct až dvacet let na tomto svìtì. Údajnì ale bylo ménì starých žen než starých mužù. Z toho se dá vyvozovat, že pokud dítì mužského pohlaví dosáhlo dospìlosti, tak mìlo více šancí na pøežití do støedního vìku než dítì pohlaví ženského, které zase mìlo více šanci na pøežití v dìtském vìku než jako dospìlec.

[Filip Svehla]

Dá se nazvat šastnou shodou okolností, když po smrti panovníka byl k dispozici legitimní, zdravý a zpùsobilý následník trùnu.

A co ta desetiletí, kdy byly na trùn celé zástupy? Nezdá se mi, že by se najednou z èista jasna zaèalo rodit míò dìtí nebo naopak více umíraly, v tom byla politika..

[acoma]

myslim, ze spousta zdravych a dospelosti se dozivsich deti byla prave o te plodnosti a o stesti.

[Filip Svehla]

myslim, ze spousta zdravych a dospelosti se dozivsich deti byla prave o te plodnosti a o stesti.

To ano, ale nemyslím si, že právì Pøemyslovcùm by toto štìstí chybìlo.

[acoma]

No ke konci prave, ze chybelo.

[Filip Svehla]

No ke konci prave, ze chybelo.

No, ale kde je ta pøíèina? To, že Václav II. mìl jen jednoho dìdice (legitimního) je spíše vìc jednotlivce, kde zmizely všechny ty poboèné vìtve? Velkou roli na tom mìl bezesporu zásah Pøemysla Otakara II.

[Katerina]

Asi máme vysvìtlení pro to zmenšení Pøemxslovcù.
Vèera jsem náhodou vidìla v TV nìjaký magazín, kde jeden pøíspìvek se týkal vývoje lidské lebky, a pak hovoøili i o kostøe, dokonce tam mluvil i doc. Stloukal (co zkoumal JzL) a øíkal, že v prùbìhu 13. století došlo ke zmenšení v prùmìru o cca 10cm, (což se pak "dohánìlo" skoro až do novovìku). Dùvodem mìlo být pøesídlení lidí do mìst a zmìna stravy.
Takže ten úbytek výšky se netýkal pouze Pøemyslpovcù, ale byl to všeobecný jev.

[acoma]

Asi máme vysvìtlení pro to zmenšení Pøemxslovcù.
Vèera jsem náhodou vidìla v TV nìjaký magazín, kde jeden pøíspìvek se týkal vývoje lidské lebky, a pak hovoøili i o kostøe, dokonce tam mluvil i doc. Stloukal (co zkoumal JzL) a øíkal, že v prùbìhu 13. století došlo ke zmenšení v prùmìru o cca 10cm, (což se pak "dohánìlo" skoro až do novovìku). Dùvodem mìlo být pøesídlení lidí do mìst a zmìna stravy.
Takže ten úbytek výšky se netýkal pouze Pøemyslpovcù, ale byl to všeobecný jev.

Pani, presidleni by me fakt nenapadlo.

[Ježek]

že v prùbìhu 13. století došlo ke zmenšení v prùmìru o cca 10cm, (což se pak "dohánìlo" skoro až do novovìku). Dùvodem mìlo být pøesídlení lidí do mìst a zmìna stravy.
Takže ten úbytek výšky se netýkal pouze Pøemyslpovcù, ale byl to všeobecný jev.

Nevím, ale Pøemyslovci se do mìst nestìhovali (Praha byla mìstem již pøed 12. st. i kdyby nežili jen na Hradì.
Pøesídlení se netýkalo tolika lidí, aby to snad nìjak výraznì to toho mohlo mluvit. Na venkovì žilo stále 80-90%, èást m욝anù pøišla z ciziny, èást již žila v místech mìst a neživila se pøímo zemìdìlstvím. Øemesla u nás byla již pøed vznikem mìst, v zázemí hradù a hradiš.
Zmìna stravy, nevím, co jedli, ale myslím, že luxusní zboží bylo na jejich jídelníèku taky døíve.

[Katerina]

Nevím, ale Pøemyslovci se do mìst nestìhovali (Praha byla mìstem již pøed 12. st. i kdyby nežili jen na Hradì.
Pøesídlení se netýkalo tolika lidí, aby to snad nìjak výraznì to toho mohlo mluvit. Na venkovì žilo stále 80-90%, èást m욝anù pøišla z ciziny, èást již žila v místech mìst a neživila se pøímo zemìdìlstvím. Øemesla u nás byla již pøed vznikem mìst, v zázemí hradù a hradiš.
Zmìna stravy, nevím, co jedli, ale myslím, že luxusní zboží bylo na jejich jídelníèku taky døíve.

Nevím, tohle øíkají antropologové, k opaènému jevu (to jest k skokovému nárùstu prùmìrné výšky) došlo v 60. letech dvacátého století. To už jsem nepostøehla pøesnì proè, pravdìpodobnì stabilizací po nedostatku kvalitní stravy po II. svìtové válce.