Moderátoři: elizabeth, Katerina, Ježek
Sympatické to je, ale myslím, že to patřilo k jeho "vykutálenosti". Poučil se z toho, že Jana měli Češi za krále cizince, tak vědomě a programově navázal na tzv. přemyslovské dědictví.Ježek píše: Sympatické je, že se za Přemyslovce a pokračovatele jejich tradice považoval, zahrnul je i do Korunovačního řádu
acoma píše:...Sympatické to je, ale myslím, že to patřilo k jeho "vykutálenosti". Poučil se z toho, že Jana měli Češi za krále cizince, tak vědomě a programově navázal na tzv. přemyslovské dědictví.
No milé dámy, v této souvislosti musím vynést nejvyšší trumfové eso Karlova vlády a působění na českém královském stolci. Jeho, řekl bych přímo vizí, bylo tzv. bohemocentrické uspořádání Říše. Do srozumitelné řeči převedeno, za Karlovy vlády se země Koruny poprvé a naposledy v našich dějinách staly politickým, kulturním a v jistém smyslu i správním centrem Svaté říše římské. A to by se Karlovi s jeho vůlí a ambicemi podařilo i bez navázání na přemyslovskou tradici. Ergo - jeho akcent na kontinuitu přemyslovské tradice nebyl z "vypočítavosti", tím méně "'vykutálenosti'" ale proto, že si byl plně vědom svého dynastistického původu, na nějž byl patrně velice hrdý a to nejen z otcovy ale i matčiny strany...Viola píše:Ono v tom Karlově "přemyslovství" byla jistá dávka vypočítavosti a chladného uvažování. Kdyby se totiž hlásil pouze k odkazu svého otce, tedy Lucemburků, připravil by se tak o rozsáhlou a mnohem slavnější historii rodu po matce...
ze karel mel na cem stavet protoze takovej bordelco mu zde zanechal jeho "otec"by clovek v tehdejsim svete hledal asi marne.
Vse uz tady bylo jmenovane neni potreba nic dodavat.Nesouhlasim ale ze by to mel bejt nejvetsi cech.
Ano, jistě, to nepopírám, ale nebyl by na něj hrdý, kdyby ten matčin rode neměl čtyřsetletou tradici. Jeho bohemocentrismus v rámci Říše se mi líbí, to nepopírám, šlo jistě o jeho kořeny, ale také o protiváhu německému vlivu v Říši, přičemž německo-český spor se vlekl staletími a domnívám se, že tímto chtěl Karel pouze čelit německé převaze.byl plně vědom svého dynastického původu
U Karla skutečnost, že si začal pěstovat a programově budovat svůj vztah k církvi, vycházela z fatálních zkušeností jeho předchůdců, mám na mysli Přemysla Otakara II. a jeho otce, s představiteli nejvyšší šlechty. Církev se měla stát jakousi protiváhou k mocenským ambicím různých šlechtických kotérií. To, zda Karlova orientace na vysoký klérus byla jeho politickou chybou, se neodvažuji soudit, tím méně tvrdit. Vytrvale a důrazně však odmítám názory, které se objevují v poslední době, totiž že tím přispěl ke vzniku husitské revoluce. To je velice příkré, zjednodušující ve své podstatě ahistorické hodnocení jeho vztahu k duchovnímu stavu v tehdejší pozdně středověké společnosti...Viola píše:..Jistě, otázka vztahu k církvi jako organizaci, ne tedy k náboženství jako takovému, byla u Karla obdobná jako u většiny dalších vládců; ...
acoma píše:...myslím, že to patřilo k jeho "vykutálenosti".
Viola píše:Ono v tom Karlově "přemyslovství" byla jistá dávka vypočítavosti...
Viola píše:Nevěřím ale v to, že by Čechy měl nějakým zvláštním způsobem v lásce...
Ženský ale! Já se nestačím divit. Víte vůbec něco víc o Karlu IV., než jen že si jej Češi vybrali za "největšího" ze svých?
)Przemysle, myslim, ze jsme si o nem kupodivu i neco precetly.Przemysl de Nyestieyky píše:
Pokud by jste si o něm něco přečetli, tohle by vám nikdy z huby nevypadlo.
A myslim, ze nejsme zas tak uplne pitome, coz Te mozna prekvapi.Przemysl de Nyestieyky píše: On byl jistou výjimkou mezi králi ve vztahu k patriotismu. Jeho vztah ovšem vycházel z někdejšího vlivu matky - Elišky Přemyslovny, která byla náležitě hrdá ke svému rodu a "přemyslovectví" zdůrazňovala při každé příležitosti. Ona mu dala lásku a proto on se cítil být víc "Přemyslovcem" a až pak Lucemburkem, i když věděl, že representuje především vlastní mužskou linii rodu.
To co vybudoval z českého státu pak zákonitě musel brát za své, a už proto se zde upřímně cítil doma, jelikož to vybudoval z ničeho...
Pokud me pamet nesali, tak Karel je rocnik 1316 a r. 1319 ho otec Jan Lucembursky pri "pratelske" navsteve kralovne Elisce "zabavil" a ona ho pravdepodobne jiz nikdy nevidela... Pokud me pamet nesali, tak Karel je rocnik 1316 a r. 1319 ho otec Jan Lucembursky pri "pratelske" navsteve kralovne Elisce "zabavil" a ona ho pravdepodobne jiz nikdy nevidela... [/quote]
Pokud se tak silně opíral opíral o subjekt, který se proviňoval proti svým zásadám, a opíral se o něj tak, že v se v podstatě jejich politická moc zvyšovala a církev stále vzdalovala svým ideálům, mohl za krizi. Za svého věku to vedlo k prospěchu, pokud nedokázal problém zkažené církve vyřešit, dlouhodobě to muselo vést k zkáze systému, při sebemenším otřesu nebo změně kurzu.Jiøí Motyèka píše: To, zda Karlova orientace na vysoký klérus byla jeho politickou chybou, se neodvažuji soudit, tím méně tvrdit. Vytrvale a důrazně však odmítám názory, které se objevují v poslední době, totiž že tím přispěl ke vzniku husitské revoluce. To je velice příkré, zjednodušující ve své podstatě ahistorické hodnocení jeho vztahu k duchovnímu stavu v tehdejší pozdně středověké společnosti...
Nemohl! Nebo alespoň ne přímo. Krize v církvi totiž nezačala jeho usednutím na královský trůn.Ježek píše:...Pokud se tak silně opíral opíral o subjekt, který se proviňoval proti svým zásadám, a opíral se o něj tak, že v se v podstatě jejich politická moc zvyšovala a církev stále vzdalovala svým ideálům, mohl za krizi...
Údajně podle rekonstrukce lebky by měla být Theodorikova kresba nejbližší realitě.Karel byl tmavý po matce. Docela zajímavé je, že dr. Vlček udělal takový náčrt, nebo spíš kresbu jeho podoby na základě lebky, ale nevím, vypadal tam přesně jak Karel IV. na karlštejnských kresbách Mistra Theodorika, hlavně nos a ústa. Je otázka zda si byli skutečně tak podobní, či zda to byla nějaká podvědomá inspirace.
Mě by zas "děsně zajímalo", proč se vědci a lékaři domnívají, že na dítě má podstatný vliv matka i po tu dobu než se dítě narodí? A právě pedagogové by asi mohli odpovědět, do kdy je rodičovská výchova formující, nehledě na to, jestli si to mladý jedinec do budoucna zapamatuje, a od kdy jej formuje prostředí a vlastní zkušenosti...?acoma píše:Desne by me zajimalo, co si pamatuje trilety dite z matciny lasky k nemu samemu a popr. jeste z matciny hrdosti na Premyslovce.
Violko. promiň, já jsem "ujela" se stylistikou - špatně jsem navázala věty na sebe a tím změnila smysl celého odstavce. Ta kresba se týkala Jana Lucemburského a mě zarážela podoba s Karlovou tváří na Theodorikových kresbách.Viola píše:Údajně podle rekonstrukce lebky by měla být Theodorikova kresba nejbližší realitě.Karel byl tmavý po matce. Docela zajímavé je, že dr. Vlček udělal takový náčrt, nebo spíš kresbu jeho podoby na základě lebky, ale nevím, vypadal tam přesně jak Karel IV. na karlštejnských kresbách Mistra Theodorika, hlavně nos a ústa. Je otázka zda si byli skutečně tak podobní, či zda to byla nějaká podvědomá inspirace.
Tohle jsem neříkal, ani netvrdil. Tvrdil jsem, že opírání o tuto složku dobudoucna nebylo perspektivní a mohlo vést ke krizi.Jiøí Motyèka píše: Kdybychom totiž přijali úvahu/spekulaci, že Karel "mohl" za krizi v církvi, stal by se on - zjednodušeně řečeno - tou hlavní příčinou husitských válek. A tak tomu přece není...
Ježek píše:...Krizi budoucí pomohl také zřízením univerzity - intelektuálního centra Evropy, ...
Takže ji raději neměl zakládat?... To jsem si naběh. Jasně, že měl. Nikdo nemohl tušit, že dynamika vývoje díky Karlovi vyústí v kolaps systému. Obzvláš v dobách založení univerzity, kdy byl papež pouze jeden, ač v Avignonském zajetí.Jiøí Motyèka píše:Ježek píše:...Krizi budoucí pomohl také zřízením univerzity - intelektuálního centra Evropy, ...
Přesně tak, Jan mu zajistil silnou pozici mimo království, strýc další kurfiřstký hlas. Společně oba se dostali do protibavorovské opozice, čímž získali náklonost církve a její hlavy. Sesadit Bavora a dosadit mladého Karla, který si již doma upevnil pozici, nebylo složité.Katerina píše: Především byli Lucemburkové opravdu dobří " týmový hráči", začalo to už u Karlova děda Jindřicha s bratry Walramem a Balduinem. Každý "dodal" něco - Walram rytířskou sílu, Balduin diplomatickou obratnost a Jindřich měl tu vizi. Jan na něj navázal a v určitém okamžiku, když pragmaticky zvážil, že jeho šance nejsou velké, upřeli spolu s Balduinem úsilí prosadit Karla. S tím se u vládců také moc často nesetkáváme.
Zcela bez námitek zcela souhlasím.Ježek píše:Přesně tak, Jan mu zajistil silnou pozici mimo království, strýc další kurfiřstký hlas. Společně oba se dostali do protibavorovské opozice, čímž získali náklonost církve a její hlavy. Sesadit Bavora a dosadit mladého Karla, který si již doma upevnil pozici, nebylo složité.Katerina píše: Především byli Lucemburkové opravdu dobří " týmový hráči", začalo to už u Karlova děda Jindřicha s bratry Walramem a Balduinem. Každý "dodal" něco - Walram rytířskou sílu, Balduin diplomatickou obratnost a Jindřich měl tu vizi. Jan na něj navázal a v určitém okamžiku, když pragmaticky zvážil, že jeho šance nejsou velké, upřeli spolu s Balduinem úsilí prosadit Karla. S tím se u vládců také moc často nesetkáváme.
Karel měl štěstí (spíše si dokázal vytvořit) dobrý "tým" - Arnošt z Pardubic, Jan Volek, Jan Jindřich, Bušek z Velhartic Václav IV. zdaleka neměl tak dobrý a loajální tým, Janův cizí "tým" se rozpadl přes odpor šlechty - Petr z Aspeltu byl bezesprory výborný diplomat a politik.
Jasně. Když to tak čtu, tak vlastně Karel nemusel hnout prstem, přišel k hotovýmu a ještě měl skvělý "spolupracovníky". No zkrátka dítě Štestěny...acoma píše:Zcela bez námitek zcela souhlasím.Ježek píše:...Přesně tak, Jan mu zajistil silnou pozici mimo království, strýc další kurfiřstký hlas. Společně oba se dostali do protibavorovské opozice, čímž získali náklonost církve a její hlavy. Sesadit Bavora a dosadit mladého Karla, který si již doma upevnil pozici, nebylo složité.
Karel měl štěstí...
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů
