Záviš z Falkenštejna

[Laurentius]

Překlad jmen podle MOM z poslední listiny.

Rapoto z Pach
Siegfried z Rekleinsdorfu
Otto z Tändleinsbachu
Rapoto Swekkinger
Wernhard Mauter

A jeho bratrů i dalších příbuzných, zrovna ti zmínění synové Závišovy sestry a Hroznaty - kromě Ernesta a Heřmana - Budivoj, Záviš a Jenec (!) tedy zase Jan.
kromě toho Arnošta celkem logické ...

Ještě se trochu vracím v tématu. Myslím, že to jsou trochu rozdílná jména Jan, Jenec, Ješek, Henzlín... Jenec bylo spíš jméno používané rodem Kouniců (např. Jenec z Újezdce, Jenec jako syn Hroznaty z Úžic). A ti synové Hroznaty jsou v pořadí Arnošt, Jenec a Budivoj. Dále by mě zajímalo jestli jsou někde Heřman z Ratají a Záviš z Újezdce doloženi jako synové Hroznaty z Úžic (narozdíl od Arnošta, Jence a Budivoje doložených 1291 v RBM).

[Laurentius]

dominus Otto cantor et canonicus eiusdem ecclesie

V klášteře měl kantor dohled nad kostelním zpěvem a také většinou nad klášterním skriptoriem. Počítám, že podobnou funkci měl i Otto u pasovského biskupství.

[elizabeth]

dominus Otto cantor et canonicus eiusdem ecclesie

V klášteře měl kantor dohled nad kostelním zpěvem a také většinou nad klášterním skriptoriem. Počítám, že podobnou funkci měl i Otto u pasovského biskupství.

Ono samo slovo cantor je odvozeno od canto, cantare, cantavi, cantatum, což je zpívat, takže je to pěvec nebo prostě zpěvák to celé potom je zřejmě: pan Otto, pěvec a kanovník téhož kostela (zde míněno biskupství pasovské). Zkusím se podívat po jiném významu, ale zatím jsem ho nenašla.

[slavicekvac]

dominus Otto cantor et canonicus eiusdem ecclesie

V klášteře měl kantor dohled nad kostelním zpěvem a také většinou nad klášterním skriptoriem. Počítám, že podobnou funkci měl i Otto u pasovského biskupství.

Ono samo slovo cantor je odvozeno od canto, cantare, cantavi, cantatum, což je zpívat, takže je to pěvec nebo prostě zpěvák to celé potom je zřejmě: pan Otto, pěvec a kanovník téhož kostela (zde míněno biskupství pasovské). Zkusím se podívat po jiném významu, ale zatím jsem ho nenašla.

Překlad je dobře, je to terminus technikus - znamená člověka pověřeného péčí o scholu, čili o zpěv denní modlitby církve - hodinek. Což vždy v kapitule někdo z kanovníků byl. Později se to ještě rozkošatilo, a praxi zkoušek zpěvu vykonávali placení lidé, ale pověřený kanovník kantor byl dál.

[elizabeth]

Jedná se o listinu, kterou najdeme v bavorském zemském archívu pod číslem 161 viz : http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/DE-B ... r?q=Velden

Celý text nalezneme v edicei: UBLOE CDXXI., s 388 -389 a v Monumenta Boica 29, č. CXII., s. 503.
Regesta potom jsou v CDB V-3. č. 1567, s. 362, RBM II. č. 785, s. 316 (tam ale níže rozebíraná pasáž není!)

Její překlad už jsem zde také uveřejnila, nevím, v jak moc aktuální formě, určitě se ho dočkáte v té nejsprávnější a nejaktuálnější.

Moje otázka nebo spíše pochybnost se týká tohoto souvětí: Ego etiam fideiussores Pertoldj de Harthaim ad solucionem michi pro ipso faciendam, pendente huiusmodi arbitrio, non artabo, sed iidem super ipsa post finem presentis negocij ad quatuor dies sequentes inducias habebunt, vsura tamen accrescet illis Quinquaginta talentis, que soluj jnuentione sante Crucis preterita debuerunt.

Převedeno do normální latiny: Ego etiam fideiussores Pertoldi de Harthaim ad solucionem mihi pro ipso faciendam, pendente huiusmodi arbitrio, non artabo, sed iidem super ipsa post finem presentis negocii ad quatuor dies sequentes inducias habebunt, usura tamen accrescet illis Quinquaginta talentis, que solvi inventione sante Crucis preterita debuerunt.

Přeloženo: Já také ručitele za Perchtolda z Harthaimu při zaplacení mně za něj učiněnému, závisejícím na jeho rozhodnutí, neomezím, ale titíž na ty samé věci po skončení současné záležitosti budou mít po čtyři dny následující příměří, přesto úrok vzroste o oněch 50 talentů(hřiven), které měly být zaplaceny k minulému svátku Povýšení sv. Kříže.

tak teď rozeberu některá slovíčka:

artabo - je od arto, artare, artavi, artatum - 1.konjugace, krásně pravidelné, zde 1.os, budoucí čas - takže nebudu činit nátlak, neomezím...
fideiussores - akuzativ plurál (může být i nominativ plurálu)
Pertoldi de Harthaim - genitiv objektivní
takže fideiussores Pertoldi - jsou ručitelé za Pertolda

což znamená, že ten překlad, když tam dám nějaký spojky a udělám z toho věty bude znít:

Já také neomezím ručitele za Perchtolda z Harthaimu při zaplacení za něj, jež mně bude učiněno a jež závisí na jeho rozhodnutí, ale titíž na ty samé věci po skončení současné záležitosti budou mít po čtyři dny následující příměří, přesto úrok vzroste o oněch 50 talentů(hřiven), které měly být zaplaceny k minulému svátku Povýšení sv. Kříže.

Tak a teď - 1) ke které osobě se vztahuje jeho rozhodnutí tedy huiusmodi arbitrio, podle mě k Pertoldovi, čili je to Pertoldovo rozhodnutí 2) kdo jsou ti iidem čili titíž - podle mě ručitelé
Co si o tom myslíte vy a doufám, že někdo bude ochoten tu hru hrát...

Lidi, které to nezajímá, prosím, aby to nečetli a ignorovali... Pro mě je to dost důležité, pokud nikdo nezareaguje, aspoň jsem si ohledně toho utřídila myšlenky. Děkuji.

[slavicekvac]

Příměří bych chápal jako lhůtu věřitele pro odklad plnění ručiteli, když se dlužník rozhodl nechat zaplatit za sebe ručitele. "Záležitost" negotii je snad lépe přeložit jako smlouva. Po skončení účinnosti smlouvy mají ještě 4 dny na zaplacení jistiny dluhu, když budou platit věřiteli ručitelé za dlužníka, ale odklad se netýká úroků, ty budou zaplaceny zřejmě dlužníkem bez odkladu. Pokud by se tak nestalo, pak nastane konec " příměří" a budou sankce, které zřejmě smluvně byly jasné. To může být zabavení majetku cestou výroku do zemských desek.
Oprava středověké latiny by mohla jít ještě k likvidaci c na t, např. Indutiae příměří, sancte místo sante a jiné. Ale fakt je, že tak psali, prakticky výslovnost, čili asi písař nebyl až tak latinář jako diktující právník.
Mě to zajímalo spíš jako ekonomický text. Ten úrok je pálka, celková suma musela být pěkně mastná. Dlužník byl zřejmě v pěkném presu, když vyjednával takovéhle odklady okolo lhůty splatnosti !

[elizabeth]

Příměří bych chápal jako lhůtu věřitele pro odklad plnění ručiteli, když se dlužník rozhodl nechat zaplatit za sebe ručitele. "Záležitost" negotii je snad lépe přeložit jako smlouva. Po skončení účinnosti smlouvy mají ještě 4 dny na zaplacení jistiny dluhu, když budou platit věřiteli ručitelé za dlužníka, ale odklad se netýká úroků, ty budou zaplaceny zřejmě dlužníkem bez odkladu. Pokud by se tak nestalo, pak nastane konec " příměří" a budou sankce, které zřejmě smluvně byly jasné. To může být zabavení majetku cestou výroku do zemských desek.
Oprava středověké latiny by mohla jít ještě k likvidaci c na t, např. Indutiae příměří, sancte místo sante a jiné. Ale fakt je, že tak psali, prakticky výslovnost, čili asi písař nebyl až tak latinář jako diktující právník.
Mě to zajímalo spíš jako ekonomický text. Ten úrok je pálka, celková suma musela být pěkně mastná. Dlužník byl zřejmě v pěkném presu, když vyjednával takovéhle odklady okolo lhůty splatnosti !

negotium - rozhodně není smlouva, smlouva je foedera nebo se používá i ordinatio jako ustanovení. Negotium je dle slovníku skutečně záležitost a od toho odvozeniny, kupř, i záležitost obchodní. A tady je to určitě "ukončení předchozí záležitosti" protože předchozí záležitost byl spor s biskupem pasovským, který se řeší v předchozí části listiny, tam lítají sumy nikoli 50hřiven ale 500, není to sice v "argenti puri" čili ve stříbře jako např. prodání hradu Raabs za 500 hřiven stříbra Jindřichem z Rožmberka, ale sumy to jsou vskutku slušné...
Prostě tenkrát jako teď, něco jsi měl mít zaplaceno, nemáš, připočtou ti úrok.

Ten překlad celé listiny - tato část tam ale není dobře, je zde.

[elizabeth]

Potřebovala bych zase pomoci s upřesněním svědečné řady tentokrát na listině
Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. Mariae V. zu Hohenfurt in Böhmen, č. 20, s.25,
http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-K ... 19/charter

která vypadá takto:

Dominus Werenhardus et Hanricus fratres de Schowenberg, dominus Vlricus de Nouadomo, dominus Hoyerus de Klocot, dominus Zewis, dominus Witigo, Wocho filii domini Budewoy de Krummenow, Hanricus et Wocho domini Witigonis filii de Krummenow, dominus Albertus de Porsow, dominus Benysius frater suus, dominus Hanricus de Hvritzh, dominus Benysius de Horach et fratres sui Johannes Johan Bohuzlaus, dominus Zwatemirus miles, dominus Predota frater suus, dominus Benata purcrauius et frater eius Vlricus de Wisle, Ozle et frater suus Bezpri, Kunas de Strizendorf, et alii quam plures.

po překladech a úpravách tedy bych to viděla jako: pan Wernhard a Jindřich, bratři ze Schaunburgu, pan Oldřich z Hradce, pan Ojíř z Klokot; pan Záviš, pan Vítek, Vok, synové pana Budivoje z Krumlova; Jindřich a Vok, synové pana Vítka z Krumlova; pan Albert z Boršova, pan Beneš, bratr jeho, pan Jindřich z Hořic; pan Beneš z Horach (z Hory nebo Horry viz zde - http://books.google.cz/books?id=5qsDAAA ... 22&f=false) a jeho bratr Jan Bohuslav; pan Svatomír, rytíř, pan Predota, jeho bratr; pan Benata purkrabí a jeho bratr Oldřich de Wisle (prav. Vyšného); Ozle a jeho bratr Bezpri; Kunáš ze Střížova a mnozí další.

Máme někdo představu, kdo jsou Ozle a jeho bratr Bezpri? Předem všem díky za pomoc a díky zejména Laurentiovi za pomoc při předchozích svědečných listinách, velmi jsem toho využila...

[Laurentius]

Zrovna tady na té listině si s tím písař moc hlavu nelámal.

Jestli teda do toho můžu mluvit, tak radši u Wernharda a Jindřicha bych použil ze Schaunbergu / Schaumbergu. Název Schaumburg / Šaumburk / Schauenburg je spojován spíš s olomouckým biskupem Brunem (podle rodového hradu Schaunburg v Holštýnsku).

Ozle a jeho bratr Bezpri – tak to bude asi oříšek. Netuším ani co to je za jména. Možná kdyby někdo identifikoval ta jména.

Oldřich de Wisle = asi nejlepší překlad bude Vyšné – jedná se o služebný rod Rožmberků, většinou se Oldřich v listinách uvádí: Ulricus de Weichselen, frater Benatae burgravii, 1281 - Vlricus de Weichselen et frater suus Psedborius, 1293 - Vlrico de Weichsel.

Beneš z Horachu – jeden z předků později slavného rodu hrabat z Harachu. Ve 13. století používají členové rodu většinou ten predikát de Horach (např. 1291 Benisius de Horach), ale ve 14. je k vidění už i von Harach (např. 1325 - her Alber von Harach).
Problémem této listiny je i to, kolik bratrů Beneš z Horachu vůbec má. Určitě ne jen Bohuslava viz. fratres sui ... Někdy jsou dokonce uváděni tři: Johánek, Jan a Bohuslav.

[Ježek]

Ozle a jeho bratr Bezpri – tak to bude asi oříšek. Netuším ani co to je za jména. Možná kdyby někdo identifikoval ta jména.

Bezprym? Ozle může být asi cokoli, dokonce snad i Osel - přesmyčkou

[Laurentius]

Možná jen nějaké přezdívky. Osel a jeho bratr Vepřík

Tady ještě pro zajímavost lokace zaniklé obce Hory (Horachu, Harachu), jen pár kilometrů asi hodinu severně od Rožmberka. Kolébka jednoho slavného rodu. Přesto bych se přikláněl k predikátu z Harachu (popř. Harrachu, Horachu). Sám používám spíš z Horachu.

http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=582

[Laurentius]

Lokaci Weixeln (Wisle, Wischel, Weichselen, Weihsel) zatím přesně nemůžu určit. Asi 2,5 km nad Krumlovem je obec Vyšný.
Snad by to mělo být někde u Krumlova. I podle nějakého soupisu majetku Schwarzenbergů má být součástí panství Krumlov i Wisnč / Wišné (Weixeln).
Laboruji tak ještě s názvem od slova višně - z Višní, z Višně, z Višňové. Nějaký rod Višňů z Větřní (jižně od Krumlova) je doložen ve 14. století ve službách Rožmberků.
Ještě jednu věc jsem zjistil, že totiž to slovo Weichseln znamená německy višně (podle googlu sice třešně, ale v jiném slovníku jsem našel višně).

[elizabeth]

Při pátrání po samozřejmě něčem zcela jiném jsem narazila na tuto zajímavost: v magisterské práci, Michaely Kopáčové, Mezzosopránové role v českých operách Akademie múzických umění v Praze ,Hudební fakulta, Studijní program: hudební umění ,Studijní obor: zpěv, Praha 2008

"d/ Záviš

Poslední skupinou Smetanových postav pro nižší ženské hlasy, jsou kalhotkové role. Smetana napsal pouze jednu, Záviše v Čertově stěně. Smetana nebyl příznivcem obsazování žen do mužských rolí. V Čertově stěně se k tomuto uchýlil jen proto, aby témbrově odlišil mladého, dospělého rytíře Jarka (tenor), od mladého, nedospělého šlechtice Záviše. O tom, že tento typ rolí opravdu nebyl Smetanovým „šálkem kávy“ svědčí skutečnost, že v původním libretu Eliška Krásnohorská této postavě přisuzovala daleko větší důležitost. Smetana ji však seškrtal na polovinu. (J. Jiránek : Smetanova operní tvorba II., str. 400. ) V původním znění libreta byl Záviš označen jako Vokův strýc a ztotožňován s historickou postavou Záviše z Falkenštejna. Ten se však prokazatelně narodil až po Vokově smrti. A tak autorka libreta, zřejmě na radu někoho historicky poučeného, udělala z původního strýce sedmnáctiletého synovce, který působí na Vokově dvoře jako jeho panoš. Tento omyl lze dodnes najít v některých klavírních výtazích.
Záviš je postavou vedlejší. Pro děj je důležitý především jako posel, jenž je vyslán, aby ke svému strýci dovedl Hedviku, dceru jeho bývalé lásky. Samostatně jedná pouze na začátku třetího jednání, kdy se svému strýci snaží rozmluvit vstup do kláštera a ve třetím výstupu téhož jednání, kdy se mu snaží doručit zprávu, že jej Hedvika miluje. Vedle odvahy a spolehlivosti, se nejdůležitější Závišovou vlastností stává jeho záliba v dobovém umění „minnesangu“, která vychází z dobové tradice spojované s historickým Závišem z Falkenštejna. To se plně projevuje v jeho jediném delším sólovém výstupu v celé opeře, kdy je Vokem vyzván, aby Hedviku, přijíždějící ke hradu, popsal. Ve své árii básnicky opěvuje Hedvičin zjev a povahu. Jako příklad uvádím text této árie: „Jak siré ptáče, letíc v jiný kraj, kdy končin dálných zkoumá chmurný taj, kdy pod křídelkem strach a nepokoj a tajná naděj tlumí písní zdroj: tu zhlédne v háji teplé hnízdečko, kde čeká vlídné druha srdečko a domov, láska, věrné objetí; tu siré ptáče v háj se rozletí a na křídle toužebně vzpjatém, na slunečka paprsku zlatém se snáší s té samotné tísně, a hlaholí jásotem písně. Tak spěje k tobě krásná sirá děvice, tak milostnou ji zřely oči mé.“"

No, šla bych se podívat, jenže problém je ten, že mezosoprány zpívají ženský (tak to nebude nic pro mě) a taky když jsem tuhle operu téměř před třiceti lety vidělav podání Státního divadla Oldřicha Stibora v Olomouci hrála a zpívala Záviše žena (jistá Jana Regalová), dodnes si tu hru pamatuji, tenkrát kvůli opravdu krásné Hedvice...

[elizabeth]

V souvislosti s tím Žemličkovým Přemyslem, kde znovu opakuje Šustova slova (schválně sem pak jejiich porovnání vložím), že byl Záviš úředníkem pánů z Falkenštejna, jsem i o téhle možnosti znovu zauvažovala. Začíná to vypadat, že pokud ti stokrát někdo bez doložení zopakuje mylné tvrzení, i ty mu nakonec uvěříš... ( a to i přesto, že autor původního tvrzení, sám Šusta, nakonec prohlásil, že je to kravina).
Chci se zeptat: máme nějaký doklad, že by někdo z vyšší české šlechty, tedy z pozemkových vlastníků, označovaných jako magnates, suppanus, barones..., no prostě nobiles maior se stal úředníkem u nějaké jiné ( buď stejně nebo níže postavené) šlechty?
Něco jsme se pokusili najít v Rakousku, speciálně Laurentius
tady ohledně Walchenů (každý snad zná salcburského arcibiskupa Fridricha z Walchen, jednoho z Přemyslových odpůrců v Říši)

Já jsem potom dopsala přesnou citaci z Vaníčkova článku o česko-rakouských vztazích v příspěvku
tady.

Tím nechci říci, že to mezi tím není k pročtení... Napište, pokud vás napadne cokoli. Ptejte se ohledně majetkových poměrů krumlovské větve, docela slušně jsou mi známy, píďme se, jestli k tomu mohlo dojít kvůli penězům nebo kvůli ztrátě majetku apod.

Přesto si pořád myslím, podle Závišem vydávané listina z Feldenu, že tam spíše řešil něco ohledně svých nově nabytých majetků, nikoli za někoho (za rod Falkenštejnů) nebo protože někde nějaké majetky ztratil a musel by se nechat "najmout do služby". Pište, prosím, opravdu cokoli, pak to vyselektuju, třeba mě nebo spíše nás dohromady něco napadne. Předem díky.

[Viola]

Zatím mě nic kloudného nenapadá, kromě jednoho - teoreticky, nemohlo jít o Záviše "na zkušené" u jiného rodu? Tedy že nebyl klasickým úředníkem, ale vystupoval v určitém nižším postavení právě proto, že se u toho rodu měl učit prvním politickým krokům?

Osobně si spíš myslím, že autor takové rozsáhlé monografie prostě nemá možnost zkontrolovat úplně všechno, takže si někdy vypomůže starší literaturou, aniž se nad problémem pořádně zamyslí. Tím bohužel vznikají ty stokrát omílané nesmysly.

[Ježek]

Zatím mě nic kloudného nenapadá, kromě jednoho - teoreticky, nemohlo jít o Záviše "na zkušené" u jiného rodu? Tedy že nebyl klasickým úředníkem, ale vystupoval v určitém nižším postavení právě proto, že se u toho rodu měl učit prvním politickým krokům?

Takhle bych to řešil i já. Něco jako páže v dospělém (dospívajícím) věku. Tím by se mohlo řešit i jeho umístění v rámci svědečných řad - nebyl brán jako urozený český šlechtic, ale jako pouhý purkrabí.

Osobně si spíš myslím, že autor takové rozsáhlé monografie prostě nemá možnost zkontrolovat úplně všechno, takže si někdy vypomůže starší literaturou, aniž se nad problémem pořádně zamyslí. Tím bohužel vznikají ty stokrát omílané nesmysly.

Autor by mohl v mezidobí mezi vydáním dvou knih dělat dílčí studie k té druhé knize...

[Viola]

Autor by mohl v mezidobí mezi vydáním dvou knih dělat dílčí studie k té druhé knize...

To asi jo, jenže ty studie stejně bývají několikastránkové (tahle kniha má snad přes 500), a navíc se nemusejí krýt s nároky i obsahem takové monografie.

[elizabeth]

Zatím mě nic kloudného nenapadá, kromě jednoho - teoreticky, nemohlo jít o Záviše "na zkušené" u jiného rodu? Tedy že nebyl klasickým úředníkem, ale vystupoval v určitém nižším postavení právě proto, že se u toho rodu měl učit prvním politickým krokům?

Takhle bych to řešil i já. Něco jako páže v dospělém (dospívajícím) věku. Tím by se mohlo řešit i jeho umístění v rámci svědečných řad - nebyl brán jako urozený český šlechtic, ale jako pouhý purkrabí.

Hm, mě spíš napadá, že se Šusta prostě zmýlil a všichni to od něj od tý doby opisujou, aniž by se zamysleli a navíc, aniž by nahlédli do pozdější jeho práce.
Kde máš jinej doklad, krom té listiny z Neuburgu u Pasova důkaz, že by byl Záviš řazenej v listině někde jinde než bylo obvyklé? Já myslím, že nikde... Naopak všude jinde je na místech předních (Obě listiny Rožmberků ze sjezdů nebo svědectví Kalhochovi při kajícných donacích klášteru ve Schläglu a při jeho závěti). Tahle (Neuburg, prosinec 1274) je jediná, co nějak vybočuje. Navíc všichni ignorují to ( i tady, viď Laurentie ), že rodu Falkensteinů, ministeriálů žádný hrad Falkenstein nad Rannou v těch letech nepatřil, ale vlastnili pouze tvrz Rannariegel, kterou Kalhoch v jedné listině nazývá jako turrim suam - "tvrz svou".

Osobně si spíš myslím, že autor takové rozsáhlé monografie prostě nemá možnost zkontrolovat úplně všechno, takže si někdy vypomůže starší literaturou, aniž se nad problémem pořádně zamyslí. Tím bohužel vznikají ty stokrát omílané nesmysly.

Autor by mohl v mezidobí mezi vydáním dvou knih dělat dílčí studie k té druhé knize...

Ale aspoň by se mohl podívat do obou Šustových knih, tedy jak do té, co ji psal jako prvotinu - Záviš z Falkenštejna - (vyšla v ČČH a také ve sborníku Drobné práce historické) -ona je to vpodstatě dosud jediná Závišova ucelená monografie-, tak do Dějin II/1 Soumraku Přemyslovců.

Nějaký jiný příklad u jiného rodu? Já vím, všechno je jednou poprvé, ale tady tomu moc nevěřím...

[elizabeth]

Ještě k tomu nabírání zkušeností, věřila bych tomu v době, kdy žil Kalhoch, který mohl být jeho strýc, případně prastrýc z matčiny strany. Ale ten už jaksi v době 1274 byl mrtev a navíc Pelhřim (Pilgrim) jeho syn byl zletilý (a taky asi sídlil na Rannarieglu), takže padá i to, že mohl Falkenstein spravovat za nezletilé příbuzné. Druhá možnost je, že by byl Falkenstein nad Rannou hrad nějak připadlý koruně, nebo co já vím rakouskému vévodství, Bavorsku..., pak by to mohl být solidní úřad a nic bych proti tomu, že ho bude zastávat nejstarší z Vítkovců další generace, neměla...

V tom máme zas hokej. Se obávám, že do té práce fakt asi ty možnosti jen vyjmenuju a ať si pravděpodobnost spočítá a vyhodnotí každej soudruh (socius) či soudružka (socia) podle svého vkusu...

[Laurentius]

Napíšu své názory k této problematice.

Byl Záviš z Falkenštejna úředníkem pánů z Falkenštejna?
To bude nějaký omyl jak píše správně Elizabeth. Postavením byl nad ministeriály pasovského biskupství. Těžko mohl zastávat funkci purkrabího / kastelána / úředníka nějakého jiného rodu. Také nevím o podobném případu, kdy by byl šlechtic v podobném postavení na nějaké zkušené.

Komu patřil hrad Falkenštejn?
Podle mě ministeriálům pasovského biskupství tj. Falkenštejnům (tj. pasovskému biskupství). Pasovské biskupství drželo velké množství hradů, které drží jejich ministeriálové i svobodná šlechta lénem. Nepředpokládám totiž, že by tak významný ministeriální rod neměl vlastní šlechtické sídlo. To nám dokazují hrady ostatních ministeriálních rodů pasovského biskupství (např. Marsbach, Heichenbach, Tannberg, Wesen). Důkazem vlivu pasovského biskupa na hrady ministeriálů beru potom pokus Rudigera z Haichenbachu o prodej hradu Vokovi z Rožmberka, který pasovský biskup zvrátil. Je tu také vliv a zásahy zemského vládce. To zejména až za Habsburků (1288 zabavil hrad Marsbach Rudolf Habsburký, 1294 Wesen vévoda Albrecht Habsburský a přestěhoval místní rod na místní „Turm zu Wesen“ – tvrz).
Teď dotaz. Kde je ta listina z Neuburgu 1274 s tím „Zabissius Castellanus im Valchenstain“? Nemůžu ji najít. Podle poznámek se v listině neuvádí žádní milites a nižší šlechta. Podle mě se tak může jednat přímo o Záviše z Falkenštejna. Snad by vzhledem k jeho postavení mohl zastávat úřad kastelána pro pasovského biskupa nebo Přemysla Otakara II.