Slovanské osídlení Čech: Etnogeneze Slovanů

Dějiny do roku 1197 (druhý nástup Přemysla I.) - stěhování národù, Sámova říše, Velká Morava, Přemyslovské knížecí Čechy, dějiny ostatních států ve stejném období.

Moderator: Ježek

User avatar
Wladislaus
Kníže
Posts: 319
Joined: 18 Jan 2020 08:41

Re: Slovanské osídlení Čech: Etnogeneze Slovanů

Unread post by Wladislaus »

Budini

Shrnutí:
Máme tedy Budiny v sousedství Sarmatů za řekou Don, ale zároveň nepříliš daleko od Neurů, což se při pohledu na mapu vylučuje. Existují dvě možná vysvětlení. První se opírá o poměrně jasné vymezení území za Donem, ale zároveň ignoruje blízkost s Neury, přičemž pro město Gelonos nemá žádnou vhodnou lokalitu. Podle této teorie byli Budini nějaký dávno zaniklý národ, který nelze ani přímo spojit s žádnou archeologickou kulturou. Druhé vysvětlení se vzhledem k nevěrohodnosti perského tažení přiklání k nepřesným až pomýleným informacím, které měl Hérodotos k dispozici. Podle této teorie Budini není nikdo jiný, než Východobaltský okruh s Kulturou Juchnov a Kulturou Dněpr-Dvina, případně také Mylograd. Sem by naopak perfektně zapadalo jak sousedství s Neury, tak identifikace Bilsku jako města Gelonos.

(Hérodotos IV, 108-109): Budini jsou národ veliký a početný. Všichni mají velice jasné oči a ohnivě rezavé vlasy. Budinové jako starousedlíci jsou kočovníci a jediní z tamních lidí pojídají smrkové šišky. Gelonští obdělávají zemi, jedí chléb a mají zahrady a ani vzezřením ani barvou pleti se jim nepodobají. Řekové ovšem i Budiny nazývají Gelonskými, ale nesprávně. Celá jejich země je hustě porostlá rozličnými lesy. V nejhustším lese je velmi veliké jezero a bažiny s rákosím okolo něj. Loví se tam vydry, bobři a jiná zvířata s čtverhrannou hlavou, jejichž kožešinami si lemují huňaté kožichy. Jejich pohlavní orgány slouží k léčení ženských neduhů.

Problémem je, že žádné takové jezero se v oblasti Východobaltského okruhu nenachází a například Ilmeňské jezero u Novgorodu je příliš daleko a vůbec v oblasti tehdy ještě čistě ugrofinské. Avšak pokud se zaměříme na rozsáhlou oblast podél řeky Pripjať, tedy bělorusko-ukrajinské pomezí s přesahem do Polska a Ruska, kterému se říká Polesí, začne Hérodotovo zdánlivě smyšlené tvrzení dávat smysl. Polesí totiž tvoří hustá síť mokřadů, bažin a močálů, která byla v minulosti dokonce ještě hustější. Ostatně samotný název dle jazykovědců znamená "Bažinatý les" (baltský kořen pol/pal označuje bažinatou oblast). V 19. století se zde začalo s vysoušením a meliorací tak bylo z celkových 150 000 km² získáno zhruba 78 000 km² zemědělské půdy. Dodnes na jaře, když začně tát snít, se celý kraj mezi běloruskými městy Pinsk a Turov, které leží na Pripjati a jsou od sebe vzdálené nějakých 130 km, změní v jedno velké jezero. V Hérodotových dobách se na Pripjati klidně toto jezero mohlo držet celoročně. Že se krajina mění, dokládá fakt, že ještě v jeho dobách se řeka Volha vlévala do Donu a dnes už jsou obě odděleny a Volha teče do Kaspického moře.
User avatar
Wladislaus
Kníže
Posts: 319
Joined: 18 Jan 2020 08:41

Re: Slovanské osídlení Čech: Etnogeneze Slovanů

Unread post by Wladislaus »

Melanchlaini

Je možné, že nějaké ozvuky Melanchlainů jsou ve středověkých Černých kloboucích, kteří jsou poprvé zmiňováni roku 1146, přestože je tam propast tisíce let? Případně také v národě Karakalpaků, jejichž jméno má význam "Černé klobouky"? Tady by asi došlo k úplné turkifikaci původních ugrofinských nebo skythsko-ugrofinských Melanchlainů.