Hrad Tolštejn

[Przemysl de Nyestieyky]

K oné rekonstrukci... myslím si, že vycházela především z půdorysu, který také do důsledku respektuje. A vzhledem k terénu, on to zas tak noblesní hrad ani nemohl být. Vnější hradby jsou celkem dobře zachovány, takže jejich pravděpodobná podoba je poměrně nesložitá. Ovšem způsob zakončení budov může být pouze hypotetický, v souladu s tím, jak se tenkrát stavělo.
Původní vartemberský hrad se rozkládal na vyvýšených skaliskách a logicky i rozsah budov nahoře se musel držet daného tvaru skal.

Půdorysy Tolštejna - zleva: Durdík (1999), Vojkovský (2003), Sedláček (1923)

[Zany]

vidíš, a zrovna u tvaru té vrcholové skály se všechny půdorysy dost zásadně liší. Navíc není pravidlem, že budovy musely striktně respektovat tvar skály nehledě na to, že ten tvar mohl doznat dost výrazných změn jak lidskou činností tak samovolnou destrukcí (viz příklad Jestřebí)

[KOMOŃ]

Zase tak nerálné to není a pokud autor brál vpotaz styl, je to dokonce věrohodné.

[Georg]

Jé a já ho našel na wikipedii

[Zany]

To je klasický záběr z Hebera, datováno cca 1840. Tolštejn je ikonograficky náhodou pokrytý poměrně nadprůměrně, existují i fotky z doby před r. 1884 a to se dá říct o málokterém hradě.
Naopak jak tu Floriš požadoval nějaké pohledy ze 17. století, tak těch se zachovalo zatraceně málo, z hlavy mě napadají snad jen Willenbergovy veduty (Kunětická Hora, Švihov, Roupov a pár dalších)

[Zany]

nejstarší co mám k dispozici je kopie kresby A.L. Richtera z r. cca 1780 a pak rytina podle kresby A. Pucherny z r. 1809

[Georg]

Ještě jsem našel v Drážďanském archivu z r.1803 od Ludwiga Richtera

[Georg]

Ještě rekonstrukce hradu v 15.stol.dle Pilze.Myslím,že to použil Moschkau

[floriš]

To je klasický záběr z Hebera, datováno cca 1840. Tolštejn je ikonograficky náhodou pokrytý poměrně nadprůměrně, existují i fotky z doby před r. 1884 a to se dá říct o málokterém hradě.
Naopak jak tu Floriš požadoval nějaké pohledy ze 17. století, tak těch se zachovalo zatraceně málo, z hlavy mě napadají snad jen Willenbergovy veduty (Kunětická Hora, Švihov, Roupov a pár dalších)

Ten požadavek nebyl zase až tak bezhlavý. V té době ještě spousta hradů mívala nějaké využití, nebo jejich využívání skončilo víceméně nedávno, takže byla v nějakém poměrně zachovalém stadiu. Různá vyobrazení z 19. století už bývají silně přikrášlená a vyfantazírovaná působením romantistického pohledu na "starožitnosti", resp. pozvolným rozvojem turistického ruchu a věrohodnost šla kukat. Pokud by to kreslil Mácha, beru to za seriózní, protože ten nic moc nevymýšlel, ale spousta jiných - škoda slov. Stačí se podívat na ten drážďanský obrázek - to je jak v Roháčích nebo na Hochschwabu. To nemá s Lužickými horami nic společného - jak mám potom věřit obrazu zříceniny Tolštejna... Nepopírám, že jsem se mohl poněkud unáhlit a odsoudit "rekonstrukci" trochu ukvapeně.

[Zany]

na základě různých rozborů se dají za do značné míry věrohodné považovat veduty Willenbergovy a i ten Heber, u ostatních bych byl značně opatrný.