Šternberkové

[Ježek]

Pavel Šlézar v Olomouckém knížectví Přemysla Otakara I. (a myslím, že to už bylo publikováno dříve, snad v nálezové zprávě ke kostelu v Lošticích) připojuje další větev:

divišovci.png

[Simplex]

Pavel Šlézar v Olomouckém knížectví Přemysla Otakara I. (a myslím, že to už bylo publikováno dříve, snad v nálezové zprávě ke kostelu v Lošticích) připojuje další větev:

divišovci.png

Studie Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty byla publikována už roku 2019 v PV (Přehled výzkumů) a je volně přístupná.
https://ceskadigitalniknihovna.cz/view/ ... ource=knav
https://www.arub.cz/prehled-vydanych-ci ... ltynek.pdf
Já jsem se k ní dostal díky bílinskému kastelánovi Bohutovi, který se v úřadu vklínil mezi Hroznatovce a Hrabišice. Což je samo o sobě zajímavé, protože to ukazuje, že měl přinejmenším k Hrabišicům blízko. Jen se obávám, že se autoři pletou a s budoucíme Šternberky spojuje rod pouze jméno Diviš. I přesto je třeba jejich studií ocenit, protože je ukazkovým příkladem původu šlechty na severní Moravě a později i na Opavsku.

[Simplex]

Ježku, mám otázku. Chápu správně, že ve formuláři Zdeňka z Třebíče byl původně uveden pouze Jaroslav nebo Jarossius de Vuchsperch(Pušperk?)? Alespoň podle těch poznámek pod regestem, to tak vypadá.

2024-09-13_191415.jpg

RBM II, č. 2355, s. 1024.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81

[Ježek]

Ježku, mám otázku. Chápu správně, že ve formuláři Zdeňka z Třebíče byl původně uveden pouze Jaroslav nebo Jarossius de Vuchsperch(Pušperk?)?

V formuláři Zdeňka Třebíčského Jaroš z Pušperka, ve formuláři Jindřicha Vlacha Jaroslav z Š.

[Simplex]

Kvůli paní Perchtě z Moravan jsem prošel Sedláčka a do husitské "revoluce" (jestli se tak ještě označuje) jsem našel 14 dámských erbů a z toho vyloučil jednu slezskou kněžnu. Tři erby patří ženám, které se do případu + hradu nějak namočily.

1287 anežka z úpy.jpg

Anežka z Úpy - předchozí a možná první manželka Vítka ze Švábenic

1321 perchta z moravan.jpg

Perchta z Moravan-sestra kteréhosi Záviše a možná poslední manželka Vítka ze Švábenic

1353 anežka z březnice.jpg

Anežka - manželka Štěpána z Březnice pocházející z kterési větve Ronovců (z LIchtenburka?) a dědička hradu či léna spojeného s hradem Štamberkem (Hrad Štamberk u Telče, s. 42-45)
Nevylučuju, že jsem nějaký přehlídl, ale i kdyby jich bylo třeba 20, tak z toho nelze činit žádné závěry. Navíc lucemburské období mohlo být díky původu nové vládnoucí dynastie ve vztahu k heraldice uplně jiné, než to předchozí. Velmi trefně se k možnosti, že paní Perchta pocházela z rodu pánů z Krumlova vyjádřila Z. Gersdorfová.
Páni erbu zelené růže na stříbrném poli. O původu, rozrodu, pečetích a sídlech pánů z Krumlova, s. 84-85
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

[Simplex]

Hypotéza S. Vohryzka z monografie hradu Štamberka, že oním Závišem a bratrem paní Perchty, byl jakýsi prameny nezachycený syn Zdeslava ze Šternberka, je podle mě nepravděpodobná. Zdeslav ze Šternberka byl předním oblíbencem Přemysla Otakara II. a tomu odpovídala i velkorysá odměna v podobě pozdějšího moravskošternberského panství. Podle mě patřil Zdeslav nejen k mužům, kteří provolali Přemysla mladším králem, ale mohl velet i obraně Olomouce v době uherského vpádu. Srovnatelné či dokonce větsí panství na severní Moravě či pozdějším Opavsku nikdo nezískal. Podle Z. Pokludy se všichni Zdeslavovi synové, kteří se dožili dospělosti, od 60. let 13. století objevovali v pramenech a od následujícího desetiletí zastávali dvorské + purkrabské úřady. Beneš se v nich sice objevil pouze jednou a patrně zanedlouho zemřel, ale představa, že by se jim jakýsi další syn zcela vyhnul, je těžko uvěřitelná. I kdyby byl třeba z dalšího manželství a o generaci mladší, tak by se v nich musel objevit v 80. letech 13. s., kdy jeho bratři zastávli přední úřady. Bratři postupě v 80. letech 13. s. mizí z pramenů a dá se předpokládat, že do roku 1290 byli všichni mrtví.

IMG_20241225_0001.jpg

[Simplex]

Monografie hradu Štamberka sice není volně dostupná, ale na této adrese je sborník, který se dá stáhnout a na s. 191 více než dvaceti stránkový článek, který je jakýmsi výtahem z knihy: Výzkum zříceniny hradu Štamberk v kontextu regionu
https://asep.lib.cas.cz/arl-cav/cs/deta ... u-regionu/
https://starfos.tacr.cz/vysledky-vyzkum ... 3A00572348

[Laurentius]

Pročetl jsem tady uvedené zdroje o Štamberku a původu Perchty z Moravan.

Za sebe se přikláním k původu Perchty z rodu pánů ze Šternberka. Svědčí o tom její pečeť a zmínka o věnu v Počátkách. Problematická zmínka z roku 1311 "quod ego Berchta, soror olim domini Zauissii, conjux domini Witkonis de Swabenicz sive de Hermanicz considerans..." může objasňovat jeden z článků o hradě Štamberk. V článku je uvažováno, že její první manžel by mohl být Vítek (či Vícek) ze Zálší, pravděpodobný příbuzný Vítkovců a také uváděn příklad, kdy byl použit výraz sororinis pro pro švagrovou a neteř. V článku je uvažováno, že písař mohl použít výraz i pro švagrovou (v té době už uplynulo 21 let od smrti Záviše).

Začal jsem tedy pátrat, kdo byl ten Vítek (Vícek) ze Zálší a proč ho vůbec propojujeme s městečkem Počátky a Perchtou. To tam nebylo upřesněno.

Bohužel jsem našel jen jednu zprávu z 14. července 1292, kde Václav II. potvrzuje pro biskupa Tobiáše zabavené majetky za "Wytzkonis de Zalsye" a to konkrétně Chatouecz, Bukouecz, Dubenki, Sahradczycie, et in Zalsye partem ville circa Sopokow
Vícek byl potrestán odnětím majetku za povstání po popravě Záviše z Falkenštejna. Jedná se Klátovec. Býkovec, Zahrádky a Panské Dubenky v těsné blízkosti Počátek. Poslední je potom přímo z přídomku uvedená vzdálenější ves Zálší u Sepekova.
Z různých listin víme, že se jedná o majetky v těsném sousedství na severní hranici panství hradu Štamberk. V úvahu přichází i spekulace o hradě Janštejn.

V článku o Štamberku je uvažováno, že Vítek (či Vícek) ze Zálší byl přímo člen pánů z Krumlova nebo jejich ministeriál.

A teď už mé teorie a případně prosím o další informace o osobě jménem Vítek ze Zálší.

1) Vícek (Vítek) ze Zálší je totožný s mocným bratrem Záviše z Falkenštejna jménem Vítek (psal se mimo svých purkrabství jako z Krumlova, ze Skalice či z Ledenic - 1291, držel různé významné úřady).
Tomu může nasvědčovat další potvrzení Václava II. pro biskupa Tobiáše ze 17. 6. 1291 (Praha) - zabavené majetky za odboj - "Witkonem dominum de Skalicz siue de Ledenicz et fratres suos Vockonem, Budiuogium et Henclinum"...
a to konkrétně: munitionis dictus Skalice, item Sepekov locus forensis, Radeocich dimidia villa, Stibesici, Popovici, Podbozzie cum silua dicta Chlum, Zalusse dimidia villa, Dirscrajov atd. atd. je toho hodně...
Když se podíváme do mapy, kde leží Zálší a okolní Podboří a Držkrajov, tak je jasné určení majetků Vítka a jeho bratrů. Důležité může být i to, že je tu "dimidia villa" polovina vesnice.
1292 by tak teoreticky mohl přijít o další majetek a druhou část Zálší.

Pokud by byla Perchta (ze Šternberka) manželkou Vítka z Krumlova, dalo by se tak vysvětlit její příbuzenství se Závišem. Nepřímo by tak mohl vysvětlit vztah Jaroslava ze Šternberka se Závišem z Falkenštejna jako čelních představitelů této panské kliky. Vysvětlovalo by to i proč narážíme u původu Perchty zejména na rody Šternberků a Vítkovců.

2) Vícek (Vítek) ze Zálší je pouze ministeriál Vítkovců
Tady se nabízí v té době se objevující časté jméno mezi ministeriální šlechtou Vítkovců, ale je spíš psán u Rožmberků. Ale možné jsou i různé přechody.
Vícek se objevuje kolem 1285-1300 Wieczkone; s bratry pak Wisconis, Vlrici, Tsedworii fratrum de Weihseln; 1291 Nicolaus Wisco, 1300 Wischo procurator - jednalo se o tradiční rozvětvený ministeriální rod Vítkovců zřejmě erbu mnicha
Tady bych vyloučil sňatek s Perchtou. Tu podle jejich listin a svědků na nich (zemská elita), pečetí a vystupování považuji se členku nějakého předního panského rodu.

[Simplex]

S. Vohryzek v monografii hradu Štampekra (s. 39) uvádí, že v nejisté listině měl Bohuta darovat oseckému klášteru část Telče a na stejné stránce (pozn. 59) zmiňuje názor K. Charvátové, která lokalitu ztotožnila se zaniklými Tolicemi na Bílinsku. Bez ohledu na kvalitu oné listiny je krajně nepravděpodobné, že by bílinský kastelán Bohuta vlastnil část Telče, navíc to je jediný majetek, který můžeme s tzv. Bohutici v Čechách spojit. Hypotézu K. Charvátové považuje za pravděpodobnou i autor hrabišické monografie T. Velímský. Není mi známo, že by Osek vlastnil jakýkoli majetek mimo severní či severozápadní Čechy. Není to překvapivé, protože většina konventního majetku pocházela od Hrabišiců, jejich příbuzných či klientů.
Velímský T.: Hrabišici, s. 117
Charvátová K.: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1142-1420, I. díl, s. 372

2025-01-28_151719.jpg

[Simplex]

Na osobní jméno Bohuta jsem poprvé narazil u kronikáře Vincencia, jehož původem moravský nositel udělal kariéru u byzantského dvora. Jak ve zkratce popsal jeden starší historik a nově v kontextu Martin Šorm.

bohuta-byzanc.jpg

Uherská tažení Vladislava II. očima Ioanna Kinnama a Vincencia-SMB 5,2013
http://cms.flu.cas.cz/cz/casopis/clanky ... encia.html