Dvornost, verše a trubadůři
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Pierre de Ronsard
To máš pravdu, jinak by těžko mohl opěvovat krásy Marie Stuartovny. Patří spíš do období (a století) reformace a protireformace, tj. století XVI..Beths píše: No,Pierre de Ronsard je můj velmi oblíbený básník,alke se středověkem mám dojem už moc nesouvisí...
A jinak Tě tady vítám...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Máš na mysli Walthra von der Vogelweide? Hmmm, v Lipém má v parku pomníkAnonym píše:No,Pierre de Ronsard je můj velmi oblíbený básník,alke se středověkem mám dojem už moc nesouvisí...pokud se nepletu,tak je pozdější,kolem 16. století...ale musela bych se doma kouknout do sbírky jeho veršů... a co takový Vogelvide,či jak se píše,o něm se říká,že se narodil na českém území... ale jinak se toto skutečně krásně čte,tolik veršů,jež potěší....
Šťastní ti, kdo mají sklerózu - nemusejí utrácet za alkohol, aby zapomněli
Mne láska objevila sladkou důstojnost
z příhody velmi blažené,
že vzdychám rozkoší, když na to pomyslím,
neb dala mi tak milou ženu pro radost,
na jakou srdce vzpomene
jen v touze; já se mohu stále chlubit tím,
však tak jen, aniž jméno její někdo znal.
K radosti velké dala mi i velký žal,
však o to jsem se nestaral,
co tomu lidé řeknou dál.
Bych na ni popatřil, mně mysl pudila
(jak je mi blaze, těžko říct)
když ona, touha, radost, spása má,
očima mýma v srdce moje vkročila,
já toužit musil ještě víc
po kráse té – ach láska také smutek má.
Srdce í rozum v službu jí dal jsem,
jež radostí mých je všech původem;
mně přeje, já však v štěstí svém
přec jenom strádám zármutkem.
Jak růže, která touží po sladkosti ros,
ven z kalichu chce za rána,
mi nabídla svá ústa cukrová.
Co rozkoše jsou, které v světě kdy měl kdos,
nad rozkoš, mně jež byla dopřána!
Tu šastnou hodinu vždy mysl má si zachová!
Ach, žádná myšlenka by nevyslovila,
co štěstí přízní tou má duše zažila;
s žalem se radost mísila,
žal jásal, radost tesknila.
Mne kárat, že se chlubím, nemusí:
neb ačkoli jsem objal vřele
to tělo krásné, útlé, sladké, půvabné,
s cudností její nečinil jsem pokusy.
Ta žena líbezná as navždy, cele,
mi v roztoužené srdce moje zapadne.
Však vůle tato bolela mně dost:
já odepřel si každou důvěrnost.
To činil jsem jí pro radost,
pro její cudnou důstojnost.
Kdo miluje tak paní svoji, blaze je mu,
jak já svou paní překrásnou.
Já růži neutrhl, ač byla v moci mé.
Je stále radostí a paní srdci mému.
Když na ni myslím, tu vždy jsou
mé myšlenky a city tolik blažené,
že vypovědět nelze všechny radosti,
jež mému štěstí učinily zadosti.
Kdo k větší povznesl se cti
než já tou sladkou milostí?
Z pera milostivého krále českého a polského, Václava II.
z příhody velmi blažené,
že vzdychám rozkoší, když na to pomyslím,
neb dala mi tak milou ženu pro radost,
na jakou srdce vzpomene
jen v touze; já se mohu stále chlubit tím,
však tak jen, aniž jméno její někdo znal.
K radosti velké dala mi i velký žal,
však o to jsem se nestaral,
co tomu lidé řeknou dál.
Bych na ni popatřil, mně mysl pudila
(jak je mi blaze, těžko říct)
když ona, touha, radost, spása má,
očima mýma v srdce moje vkročila,
já toužit musil ještě víc
po kráse té – ach láska také smutek má.
Srdce í rozum v službu jí dal jsem,
jež radostí mých je všech původem;
mně přeje, já však v štěstí svém
přec jenom strádám zármutkem.
Jak růže, která touží po sladkosti ros,
ven z kalichu chce za rána,
mi nabídla svá ústa cukrová.
Co rozkoše jsou, které v světě kdy měl kdos,
nad rozkoš, mně jež byla dopřána!
Tu šastnou hodinu vždy mysl má si zachová!
Ach, žádná myšlenka by nevyslovila,
co štěstí přízní tou má duše zažila;
s žalem se radost mísila,
žal jásal, radost tesknila.
Mne kárat, že se chlubím, nemusí:
neb ačkoli jsem objal vřele
to tělo krásné, útlé, sladké, půvabné,
s cudností její nečinil jsem pokusy.
Ta žena líbezná as navždy, cele,
mi v roztoužené srdce moje zapadne.
Však vůle tato bolela mně dost:
já odepřel si každou důvěrnost.
To činil jsem jí pro radost,
pro její cudnou důstojnost.
Kdo miluje tak paní svoji, blaze je mu,
jak já svou paní překrásnou.
Já růži neutrhl, ač byla v moci mé.
Je stále radostí a paní srdci mému.
Když na ni myslím, tu vždy jsou
mé myšlenky a city tolik blažené,
že vypovědět nelze všechny radosti,
jež mému štěstí učinily zadosti.
Kdo k větší povznesl se cti
než já tou sladkou milostí?
Z pera milostivého krále českého a polského, Václava II.
servo
Re: Dvorská a kurtoazní poezie v èeských zemích
Jako hra zajímavé, ale jinak nemyslím, že by to básník myslel takhle doslova...Katerina píše:Žena zlobivá
Má-li někdo ženu zlobivou,
hned jí kup sukni novou...
J.
- Laurentius
- Vévoda
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Dvornost, verše a trubadúøi
Objevil jsem dvě verze Douce Dame Jolie od Machauta. Už jsem slyšel mnoho verzí, ale teprve až tato druhá verze mě chytla.
Nemáte někdo také český překlad?
http://www.youtube.com/watch?v=N2Pb_jpSyiE
Nemáte někdo také český překlad?
http://www.youtube.com/watch?v=N2Pb_jpSyiE
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Dvornost, verše a trubadúøi
Je to nádhera !!! Díky. Přeložla jsem si to Jako Sladká paní - a mám takovou báseň v té jediné Machautově sbírce co u nás vyšla - Mé srdce pokornéLaurentius píše:Objevil jsem dvě verze Douce Dame Jolie od Machauta. Už jsem slyšel mnoho verzí, ale teprve až tato druhá verze mě chytla.
Nemáte někdo také český překlad?
http://www.youtube.com/watch?v=N2Pb_jpSyiE
Báseň se jmenuje - Má sladká, krásná paní
je moc pěkná, ale je celkem dost dlouhá - mohla bych ji naskenovat ...
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Má krásná, sladká paní - pro Lauretia
Má krásná, sladká paní,
nepodléhejte zdání,
že moje srdce straní,
i jiným paním kromě vás.
Navždy a bez váhání,
má paní,
poslouchat chci váš hlas
a býti do skonání
jen s vámi
jak věrný sluha váš.
Tím ukrutněj mě raní ,
že musím svoje přání
Vymáhat bez ustání
jak bídný žebrající plaz.
Má krásná , sladká paní.
Touhu po odevzdání
zlou daní
zaplatit musím v čas,
kdy mému rozkochání se brání
srdce, jež staví hráz
před sladké milování.
Ač toužím bez přestání být zajatcem , mé přání
je dáno větrům napospas .
Má krásná, sladká paní.
Ten, kdo v milostném klání
se zraní,
zřítí se v smrti sráz.
Má píseň nepřehání.
Vždyt ani
já nepoznal tu z krás,
jež moje srdce mámí.
Máte-li slitování,
přestaňte dávat rány
a život popřejte mi zas.
Má krásná , sladká paní,
nepodléhejte zdání,
že moje srdce straní,
i jiným paním kromě vás.
Je to překlad Gustava Francla, z té odeonské sbírky .. bohužel nevím o dalších překladech Guillaumových děl, sama mám zálusk na několik ...
nepodléhejte zdání,
že moje srdce straní,
i jiným paním kromě vás.
Navždy a bez váhání,
má paní,
poslouchat chci váš hlas
a býti do skonání
jen s vámi
jak věrný sluha váš.
Tím ukrutněj mě raní ,
že musím svoje přání
Vymáhat bez ustání
jak bídný žebrající plaz.
Má krásná , sladká paní.
Touhu po odevzdání
zlou daní
zaplatit musím v čas,
kdy mému rozkochání se brání
srdce, jež staví hráz
před sladké milování.
Ač toužím bez přestání být zajatcem , mé přání
je dáno větrům napospas .
Má krásná, sladká paní.
Ten, kdo v milostném klání
se zraní,
zřítí se v smrti sráz.
Má píseň nepřehání.
Vždyt ani
já nepoznal tu z krás,
jež moje srdce mámí.
Máte-li slitování,
přestaňte dávat rány
a život popřejte mi zas.
Má krásná , sladká paní,
nepodléhejte zdání,
že moje srdce straní,
i jiným paním kromě vás.
Je to překlad Gustava Francla, z té odeonské sbírky .. bohužel nevím o dalších překladech Guillaumových děl, sama mám zálusk na několik ...
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
- Laurentius
- Vévoda
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Dvornost, verše a trubadúøi
Není zač, Guillauma není nikdy dost. A většina je bohužel stále nepřeložená. Mít tak Soud českého krále !!!Laurentius píše:Díky za přepis.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
- Laurentius
- Vévoda
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Dvornost, verše a trubadúøi
Doplněk k debatě o křížové výpravě baronů, které se účastnila i řada truvérů v čele s vůdcem výpravy hrabětem Theobaldem ze Champagne.
král Theobald I. Navarrský, hrabě ze Champagne
Seigneurs, sachiez: qui or ne s'en ira..
přibližně 1238 - těsně před výpravou do Svaté země
různé verze
http://www.youtube.com/watch?v=k-gTUUgZ ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=1a6koKK6 ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=i0zbF5ml ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=K2llby8l ... re=related
„Páni, vězte, kdo teď se nevydá do oné země,
kde bůh žil a umřel,
a kdo za moře nevezme kříž svůj,
ten nemůže vejíti do ráje.
Kdo však chová lásku a vděčnost k Spasiteli,
musí hledět jej pomstít, a osvobodit jeho zemi a otčinu.
Jenom ti nešlechetní zůstanou zde,
kdož nemilují boha a čest a udatenství,
jen ti řeknou: Co počne žena má?
Jáť nechci opustit milých svých.
Avšak ti nesmyslnou se kojí nadějí,
neboť kdož více přítelem nám jest nad toho,
jenž za nás na tom pravém dřevě kříže visel?
....
....
král Theobald I. Navarrský, hrabě ze Champagne
Seigneurs, sachiez: qui or ne s'en ira..
přibližně 1238 - těsně před výpravou do Svaté země
různé verze
http://www.youtube.com/watch?v=k-gTUUgZ ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=1a6koKK6 ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=i0zbF5ml ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=K2llby8l ... re=related
„Páni, vězte, kdo teď se nevydá do oné země,
kde bůh žil a umřel,
a kdo za moře nevezme kříž svůj,
ten nemůže vejíti do ráje.
Kdo však chová lásku a vděčnost k Spasiteli,
musí hledět jej pomstít, a osvobodit jeho zemi a otčinu.
Jenom ti nešlechetní zůstanou zde,
kdož nemilují boha a čest a udatenství,
jen ti řeknou: Co počne žena má?
Jáť nechci opustit milých svých.
Avšak ti nesmyslnou se kojí nadějí,
neboť kdož více přítelem nám jest nad toho,
jenž za nás na tom pravém dřevě kříže visel?
....
....
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Dvornost, verše a trubadúøi
http://web.augsburg.edu/~hopingar/blondel.jpg
tady ho máme - Blondela - to je z toho rytířského příběhu, jak se Blondel vydal hledat zmizelého a zajatého Richarda, putoval po světě, zpívaje při tom trubadúrské písně, které měl Richard znát.
Jednoho dne, skutečně narazil na hrad, kde ho věznili , Richard ho zaslechl, písní mu odpověděl a Blondel mu pomáhal utéct z vězení.
jen ten nosoroh je pro mě záhadou
tady ho máme - Blondela - to je z toho rytířského příběhu, jak se Blondel vydal hledat zmizelého a zajatého Richarda, putoval po světě, zpívaje při tom trubadúrské písně, které měl Richard znát.
Jednoho dne, skutečně narazil na hrad, kde ho věznili , Richard ho zaslechl, písní mu odpověděl a Blondel mu pomáhal utéct z vězení.
jen ten nosoroh je pro mě záhadou
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
- Laurentius
- Vévoda
- Příspěvky: 954
- Registrován: 03 úno 2009 19:14
- Been thanked: 6 times
Re: Dvornost, verše a trubadúøi
A) je to konečně správně vyobrazený legendární druh válečného koně tzv. destrier
B) je to běžně používané tažné zvíře křižáků, které dostal Blondel od sultána z Babylónu
C) nosoroh bylo ve středověku v okolí Dunaje běžně vyskytující se zvíře, dnes už jen zřídka, i tak představuje smrtelné nebezpečí pro místní vinaře a to zejména pro odrůdy Müller-Thurgau a Veltliner (kdo zná Dürnstein pochopí)
Malá nápověda. Jako vždy v testech je nejdelší odpověď ta správná.
B) je to běžně používané tažné zvíře křižáků, které dostal Blondel od sultána z Babylónu
C) nosoroh bylo ve středověku v okolí Dunaje běžně vyskytující se zvíře, dnes už jen zřídka, i tak představuje smrtelné nebezpečí pro místní vinaře a to zejména pro odrůdy Müller-Thurgau a Veltliner (kdo zná Dürnstein pochopí)
Malá nápověda. Jako vždy v testech je nejdelší odpověď ta správná.
von Vogelweide
jedna klasická... dodám i přeloženou verzi..
Walther von der Vogelweide
Unter den Linden
Unter den Linden Bei der Heide
Wo unser beider Bette gemacht
Do mogt ihr finden Wie wir beide
Pfluckten im Gra e der Blumen Pracht
Vor dem Wald im tiefen Tal
Tandaradei!
Lieblich sang die Nachtigall
Ich kam gegangen Hin zur Aue
Mein Tranter harrte schon am Ort
Wie ward ich empfangen
O Himmelsfraue!
Da ich bin selig immerfort
Ob er mich ku te? Wohl manche Stund.
Tandaradei!
Seht, wie ist so rot mein Mund!
Da tat er machen Uns ein Bette
Aus Blumen mannigfalt und bunt
Darob wird lachen Wer an der Stalte
Voruberkommt, aus Herzensgrund
An der Rosen er wogl mag
Tandaradei!
Sehen, wo das Haupt mir lag…
Wie ich bei ihm ruhte
Wenn jemand es wu te
Du lieber Gott – ich schamte mich
Wie mir der Gute
Herzte und ku te
Keiner erfuhr als er und ich
Und ein kleines Vogelein
Tandaradei!
Das wird wohl verschweigen sein
Walther von der Vogelweide
Unter den Linden
Unter den Linden Bei der Heide
Wo unser beider Bette gemacht
Do mogt ihr finden Wie wir beide
Pfluckten im Gra e der Blumen Pracht
Vor dem Wald im tiefen Tal
Tandaradei!
Lieblich sang die Nachtigall
Ich kam gegangen Hin zur Aue
Mein Tranter harrte schon am Ort
Wie ward ich empfangen
O Himmelsfraue!
Da ich bin selig immerfort
Ob er mich ku te? Wohl manche Stund.
Tandaradei!
Seht, wie ist so rot mein Mund!
Da tat er machen Uns ein Bette
Aus Blumen mannigfalt und bunt
Darob wird lachen Wer an der Stalte
Voruberkommt, aus Herzensgrund
An der Rosen er wogl mag
Tandaradei!
Sehen, wo das Haupt mir lag…
Wie ich bei ihm ruhte
Wenn jemand es wu te
Du lieber Gott – ich schamte mich
Wie mir der Gute
Herzte und ku te
Keiner erfuhr als er und ich
Und ein kleines Vogelein
Tandaradei!
Das wird wohl verschweigen sein
Dala bych vše co vím,za polovinu toho,co nevím...
Re: Dvornost, verše a trubadúøi
Nemam odpoved, ale otazku ktora sa mozno hodi pod toto tema. Vedel by niekto ako slachta napriklad baroni, grofi atd. oslovovali Krala a Kralovnu v prvej polovici 13 storocia v Cechach a v Uhorsku?
Myslim ze oslovenia ako Vysost, alebo Velicenstvo su z neskoreho stredoveku.
Diky moc.
Myslim ze oslovenia ako Vysost, alebo Velicenstvo su z neskoreho stredoveku.
Diky moc.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4196
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 139 times
- Been thanked: 34 times
Re: Dvornost, verše a trubadúøi
Pro starší období nevím, nemám načteny ty staročeské texty. Zemské desky v 15. století, které už jsou česky, uvádějí panovníka jako Jeho Milost. Neznám listinu, kde by panovník používal majestátní plurál, takže se dá předpokládat, že se tykalo.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů