Tohle jsem loni v létě napsal o Václavově vraždě. Nejsem historik, a tak jsem si zvolený způsob popisu mohl zvolit
"...Události dostávaly rychlý spád a mířily k osudové tragédii v Olomouci. Vladislav Lokýtek byl stále nebezpečnější a v Krakovsku se zmocňoval jednoho místa za druhým. Už nebyl čas na odklad a Václav III. svolal na jaro 1306 zemskou hotovost k tažení do Polska. Česká šlechta neměla mnoho chuti k tažení za hranice země. Václav potřeboval peníze, peníze a zase peníze. Teprve teď začal nejspíše vyžadovat po svých šlechtických "přátelích" zpět majetek, který jim kdysi rozdával při pitkách. Ti, kterých se to týkalo, ale majetek odmítali vydat a všelijak se bránili. Nemáme v tom oporu v žádném současném ani pozdním pramenu, ale zdá se, že Václav požadoval navrácení majetku i výhrůžkami a snad i mocí. Podle kronikáře z doby Karla IV. měl Václav dokonce z hlíny uplácat hrnky, které si postavil před sebe, vytasil meč a pokaždé, když mečem rozťal hrnek pronesl: "Ty, pane ten a ten, vrať mi, co držíš, ten a ten hrad. Tak rozbiji hlavy těch, kdo se staví na odpor a kdo se proti mně bouří jako mí poddaní." Zajímavé, možná, že se jedná jen o dodatečně vymyšlenou historku, ale má zdá se skutečné jádro. Václav III. vyžadoval navrácení majetku, ale proti tomu se dotyční šlechtici stavěli a snad i bouřili. Pochopitelně, pokud někomu sáhnete na majetek, tak je mnohdy ochoten udělat cokoliv, aby tomu zabránil. S největší pravděpodobností dochází na jaře roku 1306 k hned několika majetkovým sporům Václava III. s některými českými šlechtici.
Život Václava III. se začal v této době měnit, Václav dospíval a díky manželce Viole, kterou nejspíše skutečně miloval, se Václav usadil. Kvůli sporům s některými šlechtici a dřívějšími společníky a díky proměnám ve Václavově povaze se měnilo s velkou určitostí i složení Václavova dvora a okolí. Do Václavova okruhu se dostávali zkušenější rádci a úředníci. Stará skupina byla odtlačena od správy státu a od vlivu na krále. Zároveň se cítila ohrožena i nároky Václava na navrácení majetku. Ve výroční den smrti Václavova otce, dne 21. června 1306, si na Zbraslav k hrobu Václava II. povolal mladého panovníka opat Konrád. Konala se slavná mše k památce mrtvého krále, ale Konrád si počkal až budou všichni venku. Teprve pak si Václava Konrád povolal k sobě. Konrádova řeč měla přibližně tento obsah: Konrád napomínal Václava III., aby změnil svůj způsob života a začal se chovat jako odpovědný vládce, na kterého mohou být poddaní hrdí. Konrádova řeč již nadobro změnila Václava III. v odpovědného vládce. Výprava se blíží a Václav III. se ještě více dožaduje navrácení majetku a výhrůžkami donucuje šlechtice účastnit se polské výpravy. Nejspíše tehdy vzniká u některých šlechticů plán na Václavovo odstranění. Myšlenkou, že se jedná o odstranění posledního mužského představitele Přemyslovců, se šlechtici moc nezabývají. Moc a vliv české šlechty na začátku 14. století již tak pokročil, že si začínají nárokovat podíl na vládě a nebojí se bezkráloví, protože o novém králi mohou rozhodnout svým vlivem oni. Spiknutí se nepodaří až tak utajit a v českých zemích se po vraždě začne šeptat, že to česká šlechta zabila Václava III. Čeští kronikáři ze strachu mlčí, ale v zahraničí se nebojí mluvit a mluví otevřeně: byla to česká šlechta. Také v Čechách se po nějakých 30 - 40 letech již nebojí nepřímo ovlivnit českou šlechtu.
V létě roku 1306 přípravy na výpravu skončily. Václav se chtěl výpravy účastnit osobně, a tak svěřil správu země Jindřichu Korutanskému. České vojsko bylo nepočetné, ale vysloveně slabé nebylo, avšak bylo složeno především ze zemské hotovosti, protože na najmutí žoldnéřů nebyly peníze. Na konci července nebo na samém začátku sprna 1306 se výprava odebrala na Moravu. Václav i s vojskem zavítal do Olomouce, kde se ubytoval v děkanském domě moravského komorníka Albrechta ze Šternberka, který stál na starém hradišti vedle kaple sv. Máří Magdalény. Dne 4. srpna 1306 odpoledne odpočíval Václav III. pouze v lehkém oděvu. Byl vyrušen neznámým člověkem, který Václava bodl třikrát nožem do hrudi a z místa utekl. Václav III. upadl do bezvědomí a ihned zemřel. Do králova pokoje vešel jeden ze služebníků Václava, jménem Konrád z Botensteina, který byl upoután výkřikem. Když zahlédl mrtvé tělo, tak začal volat o pomoc a přivolávat královské stráže výkřiky, že je král mrtev. Uchopil zkrvavený nůž a vyběhl na chodbu domu, kde byl ubit přivolanými strážemi, kteří nejspíše mysleli, že je vrahem. Ve městě nastalo zděšení a výprava se rozpadla tak dokonale, že došlo i k drancování Václavovy výbavy. Ukraden byl například i zlatý kříž a jiné klenoty, které poskytl na výpravu Zbraslavský klášter..."