Středověk
Dnes je: 09. 05. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Turgova

    Zpt

    Pta II. z Turgova

    il(a): ped 1356 - +po 1396

    Popis:
    lechtic pvodem z Meska.

    Rodovm sdlem pn z Turgova byl sasko-anhaltsk hrad v mst Torgau. Pta z Turgova byl synem stejn jmennho Pty, budynskho landfojta, kter sem piel nejspe s pchodem Jana Lucemburskho do ech. Roku 1316 se mu poddal v manstv se svmi hrady Choustnkovm Hraditm a Hostinnm, m mu byl dn do zstavy i cel Trutnovsk kraj s Dvorem Krlov. Prv Turgovcm je pitno vystavn hradu Choustnkova Hradit, tehdy jet jednodue eenho Hradit.

    Pta z Turgova byl, stejn jako jeho otec, vrnm sluebnkem na Lucemburskm dvoe. Za znamen uval erb s ikmm achovnicovm pruhem. asto zasedal i ve funkci soudce zemskho soudu (1388-1394).

    Pta se poprv v psemnch pramenech vyskytuje nkolikrt bhem roku 1356. Tehdy to bylo v souvislosti s hradem Bradlcem (1356-1379), kter mu byl pr udlen csaem Karlem IV. po jeho dobyt. V tm roce stl pi konfirmaci kostela v eleznici (1356-1387), kde ml podac prvo. Po obou mstech ke svmu jmnu pidval predikt (Potha de Zelezny, Puotha Turgowecz de Bradlcze). Pobl eleznice pravdpodobn, bu obnovil existenci starho hradu, nebo pmo ve mst vystavl novou tvrz. Toto panstv spojil se sousednm bradleckm. Roku 1362-1378 mu patila i pomrn slun zajitn farn ves Radim a tou dobou (1362-1379) vlastnil i rozshlou Novou Ves u Lomnice s dvmi tvrzemi. Roku 1367 smnil s klterem vzdlenj nepolisk zbo, za co zskal dal ti vesnice u Jina a nkter u st nad Labem.

    Pta z Turgova se snail vytvoit si pobl Jina vlastn mohutnou enklvu, jako sv zem, kter slepoval doslova kousek po kousku. Jeho dleitm sdlem i nadle zstval hrad Choustnkovo Hradit (1356-1396, Potha de Hradiscze). Pestoe od roku 1382 patil Kruinm z Lichtenburka, Ptv njak prvn vztah z nho vyplval a do poloviny 90tch let.

    Prv 90t lta trochu zanaj znamenat soumrak Turgovc.Pta se zan soudit s nktermi sousedy, jako roku 1394 s Janem z Navarova (Jan ouch ze Zsady) pro kodu 1000 hiven stbra. Tho roku jej vak zaaloval Henk z Vysok (odj. Z Valdtejna), vince jej za to, e mu zloupil jeho statky ve Vysok a Luanech. alovan suma za kodu na majetku, hotovosti a konch, byla shodou okolnost tat jako v pedelm soud.

    Turgovci byli tou lechtou, kterou se Karel IV. rd obklopoval, dlal z nich sv rdce a dvrn ptele nebo je prosazoval do dvornch funkc. Jejich padek, podobn jako i jin vysok lechty, pichzel pozvolna a za vldy Vclava IV.

    Ptv bratr Henslin , s kterm nkolikrt zasedal i u zemskho soudu, byl spjat pedevm se sdli, jakmi byli pedevm (Hrub) Rohozec (od r. 1356), Hostinn (1354-1400), Miletn (1382-1387), Smidary (1360-1382) ad. O Ptov synu Janovi pli neslyme, stejn jako nm zstv neznmou Ptova manelka. Nkdy po roce 1400 jejich rodov vtev v echch umr, ani by pozdji byla eskou historiografi vce poznan.

    pxs

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Kvten  >>
    PotSttPSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha