Havel z Lemberka

Jan Škvrňák
Český šlechtic, člen rodu Markvarticů, *cca 1210 - 1253/4

Otcem Havla byl Markvart (doložen 1211–1228?, k roku 1220 pukrabí děčínského hradu), syn slavného Heřmana Černého, matkou Havla byla Hostilka (+ po r. 1255), snad z rodu Buziců.

Havel měl 3 bratry: Jaroslava z Hruštice, Chvala a Markvarta z Března.

Domnívám se, že Havel se mohl narodit někdy mezi roky 1210 a 1220.

Z přítmí nezaznamenané historie se Havel zjevuje 6. února 1233, kdy je v Praze přítomen daru krále Václava I. své matce Konstancii Uherské. Královna vdova získala vesnici Vidžín (na Plzeňsku). Ve stejném roce svědčí ještě v Milevsku daru krále ostrovskému konventu.

V půli roku 1235 je na předním místě daru vsi Lomnice moravského markrabího Přemysla klášteru v Tišnově, stalo se tak v Brně. Od roku 1238 se pravidelně objevuje v blízskosti krále Václava, toho roku 4x (a jednou na listině německých rytířů v Praze), 2x v roce 1239, 3x v roce 1240 (z toho 2x na Moravě).

V roce 1237 mění s kladrubským klášterem újezd Vladislavsko u Sezemic za Čížkov. K jedné z dvou listin přikládá i svoji pečeť, na které je kráčející lev. Zároveň je zde napsáno SIGILLVM GALLI DE LEWENBERC, tedy pečeť Havla z Lemberka.

Nevíme nic o tom, zda se Markvartici účastnili obrany země před Mongoly v roce 1240, vyloučit nelze ale ani jejich účast na rozmetání menšího mongolského houfu u nepříliš vzdálené Žitavy.

V roce 1241 je Havel prvně v listině zapsán jako Havel z Lemberka, (Gallo de Lewenberch)

Po celá 40. léta se Havel příliš v králových listinách nevyskytuje – jednou v roce 1241, jednou o rok později a také jednou v roce 1244. Snad by se mohlo zdát, že král na něj zanevřel. Víme ale z kronik, že král Václav se v této době více než panování věnoval honitbě na svých loveckých hrádcích (Křivoklát), kde také vydal některé listiny (jejichž objem je vůči uplynulému desetiletí daleko menší). Václavova aktivita vedla k povstání jeho syna Přemysla (Otakara II.), který jej prohlásil v červenci 1248 za sesazeného.

Právě v tento okamžik se Havel jeví jako jeden z nejcennějších spojenců Václava I. V listopadu 1248 Přemysl táhne do severních Čech plenit majetky Boreše z Rýzmburka. Boreš společně s Havlem a Míšňany ale uštědřují v nočním boji u Mostu Přemyslovi významnou porážku. Václav s četnými spojenci míří poté na Moravu, nikoli však Havel, který zůstává zřejmě na svých majetcích, kromě ledna, kdy je doložen v Brně na Přemyslově listině (zdá se, že panovalo příměří). S Václavem a jeho vojskem se setkává až v průběhu února 1249, podle staršího bádání v Žatci, dle mého soudu v Sadské. Na konci února se Havel s olomouckým biskupem Brunem oddělují od Václavovy amády, která míří bojovat do Budyšínska. Oba tito muži jsou doloženi v Havlově Jablonném. V červnu 1249 je Havel jedním z předních účastníků zemského sněmu v Litoměřicích, kde Václav vyhlašuje, že má skončit násilí v království. V srpnu končí Přemyslova revolta zdánlivě bez trestu. Až na podzim je Přemysl společně s dalšími bývalými vzbouřenci zajat. Na Moravu, do svého markrabství, se Přemysl vrací v listopadu v čele šlechticů věrných Václavovi. A v jejich čele je právě Havel z Lemberka. Ještě předtím se Havel píše podle Jablonného (Gallus de Yablonni)

Na moravském Přemyslově dvoře ale zřejmě nepobývá dlouho, v únoru je doložen na Angerbachu, v červnu v Praze. Poté, až do konce vlády Václava, o něm nejsou žádné zmínky – zřejmě se stáhl na své,panství, kde mu v této době snad umírá manželka a kde se také zabývá založením kláštera v Jablonném.

Havel je doložen až v listopadu 1253 v Praze (na dvou listinách), což může být spojeno s holdováním české šlechty novému králi – Přemyslu II. To jsou také poslední listiny, ve kterých se Havel objevuje. Zřejmě brzy poté umírá. Bohužel tak nezjistíme, zda by byl postižen jako bývalý významný Václavův stoupenec nemilostí jeho syna (Boreš přišel o svůj úřad komorníka a byl i na čas vězněn). Zdá se, že ano, protože Havel měl za své služby během povstání získat Kladsko, a to mu mělo být také v roce 1253 po nástupu Otakara II. odňato.

Po politické kariéře významného Markvartice je ještě nutné říci několik slov také o jeho rodině a zakladatelské aktivitě. Někdy mezi roky 1235 a 1240 se žení s Zdislavou, dcerou moravského velmože Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sybily. Jeho manželka umírá zřejmě v roce 1252.

Žďárská kronika se zmiňuje pouze o dvou dětech – Havlovi, který měl být pouze krátce živ a Markétě, která pro změnu měla být krásná a vznešená. Tyto údaje ale zpřesňují soudobé listiny. Havel (II.) je prvně doložen v roce 1254 a naposledy 1270, čili neumírá tak mladý, když uvážíme, že se mohl narodit kolem roku 1240. Kromě něj známe ještě dva jeho bratry – Zdislava, který založil hrad a větev pánů ze Zvířetic a Jaroslava, který se psal i podle Turnova a občas je zaměňován se svým strýcem Jaroslavem z Hruštice.

Havel vybudoval (nebo začal budovat) hrad Lemberk a za jeho osobou stojí založení dvou klášterů, johanitské komendy v Českém Dubu a dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí.