Hroznata z Knířova

Petr Povolný
Český šlechtic

Když jsem v roce 1988 narazil v čerstvě vydaných dějinách Tábora na jméno Hroznaty z Hinerova, netušil jsem, že pravděpodobnou identitu tohoto muže objevím až za třicet let.1 Podle Františka Šmahela byl právě Hroznata posledním chýnovským kastelánem, bohužel ani v poznámkovém aparátu neuvedl, jak k této hypotéze dospěl.2 Do roku 1250, než se Chýnov dostal do majetku pražského biskupství, je v písemných pramenech doložen pouze kastelán Oldřich.3 Editor diplomatáře lokalitu skrývající se za predikátem de Hinerov neidentifikoval a nepřiřadil k ní české toponymum.4 Známý východočeský historik František Musil ztotožnil Hinerov s obcí Knířovem, ležícím v těsném sousedství Vysokého Mýta.5 Hroznata z Knířova se objevil jen na listině krále Přemysla Otakara I. pro litomyšlské premonstráty, stejně jako další drobní šlechtici sousedící s klášterními statky.6 Navzdory ranému výskytu predikátu, se Knířov nikdy nestal trvalým sídlem vladyckého rodu a přes obvyklé tvrzení místní pověsti, zde nestálo opevněné sídlo.


  1. Šmahel František.: Dějiny Tábora I., str. 95., Jihočeské nakladatelství 1988 ↩︎

  2. Dějiny Tábora I., str. 131, poznámka č. 34; V této poznámce autoři uvádějí, že v listině je zapsán bez úřadu a jeho zařazení jako chýnovského kastelána je hypotetické. Ale stále netuším, co je k této hypotéze dovedlo. ↩︎

  3. CDB II č. 231 s. 220; Listina je z roku 1222 a jediný známý chýnovský kastelán je zde uveden jako Olricus castellanus de Chinow. ↩︎

  4. CDB II č. 289 s. 290; Podle Františka Musila panovník touto listinou z roku 1226 rozšiřuje soudní práva opatů premonstrátského kláštera v Litomyšli. ↩︎

  5. Musil František: Hrady zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí, s. 41 ↩︎

  6. Je to sice jen spekulace ale zároveň mohl zastávat nějaký nižší správní úřad na Vraclavi. ↩︎