Ota III. Dětleb
Ota III. Dětleb byl synem Oty II. Černého (olomoucký a brněnský údělník a neúspěšný kandidát na knížete) a jeho manželky Žofie z Bergu. Narodil se v roce 1122. Po neúspěšné kandidatuře otce a jeho smrti v bitvě u Chlumce byl Otovými přáteli odvezen do Ruska.
Olomoučtí Přemyslovci, zjednodušený rodokmen
Dětleb se vrátil do údělu až po smrti knížete Soběslava I. v roce 1140. Ale společně s českou šlechtou a ostatními údělníky se zúčastnil v létě odboje proti Vladislavovi. Olomoucký biskup Jindřich Zdík vyhlásil nad údělníky interdikt, ale nepomohlo to. Nakonec byl celý odboj poražen a následujícího roku následoval vpád knížete na Moravu. I zásahem papežského legáta se všichni usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty znojemský Konrád napadl biskupa Zdíka, ten ale uprchl.
Později ale s knížetem a králem Vladislavem spolupracoval. Jel s ním na II. křížovou výpravu (1147), táhl do Polska (1157), zúčastnil se i veleúspěšného tažení do Itálie (1158).
Ota III. zvaný Dětleb zemřel 12.5. 1160, jeho manželka Durancie ho přežila zhruba o půl roku. Synové Vladimír a Břetislav museli čekat 30 let, než mohli vládnout olomouckému údělu.