Svatopluk

Jan Škvrňák
České dějiny
Druhorozený syn knížete a později krále Vladislava II. a jeho první choti Gertrudy Babenberské, krátce olomoucký kníže (1172-1173), vyhnanec umírající 15. října po roce 1173 v exilu.

O druhorozeném synovi Vladislava Svatoplukovi se kronikář Vincentius zmiňuje k srpnu 1151, když kněžna Gertruda nastoupila cestu všeho těla tj. zemřela. Kronikář dále zmiňuje výchovu jejich dětí - Vojtěch byl poslán do Strahovského kláštera, Anežka k premonstrátkám do Doksan, aby se naučili nábožnému životu, oběma synům Bedřichovi a Svatoplukovi jejich otec určil kariéru válečníků a vládců.1  

V roce 1164 se české vojsko zapojilo do nástupnické krize v Uhrách, když hájili zájmy Štěpána III., syna Gejzy II. proti jeho strýci Štěpánovi IV., který měl podporu upadající Byzance. K upevnění spojenectví došlo ke sňatku Svatopluka s dcerou Gejzy II. Český dějepisec ji nejmenuje, české bádání se přiklání k jménu Helena, zahraniční k Adéle.2 

V listinách je Svatopluk zachycen pouze dvakrát, vždy na českém území nebo v jeho blízkosti - v létě 1165 v klášteře ve Waldsassen a v lednu 1167 v Praze. To kontrastuje s jeho starším bratrem Bedřichem, který se v pramenech vyskytuje mnohem častěji a několikrát na taženích do Itálie.3

Se Svatoplukem lze s jistou mírou pravděpodobnosti spojit donaci jednoho popluží v Boněticích klášteru v Kladrubech, který založil jeho děd Vladislav I.

Klášter v Kladrubech v roce 1774. Zdroj: Region Plzeň.

Úpadek kralevice Svatopluka popisuje opat milevského kláštera Jarloch. Roku 1169 Svatopluk napadl oblíbence svého otce velmože Vojslava. Šlechtice se pokusila bránit Svatoplukova macecha Judita Durynská, Vojslav byl nakonec zabit v náručí královny. Svatopluk byl vyhnán, útočiště našel v Uhrách, odkud pocházela jeho manželka a vládl jeho zeť. 

Tím ale Jarlochovo vyprávění nekončí. Později se Svatopluk s otcem usmířil, kromě otcovské přízně získal i zemi. Nakonec ale umírá v Německu.4 To potvrzují i dvě nekrologia, která kladou jeho smrt k 15. říjnu - doksanské nazývá Svatopluka synem krále a moravským knížetem, nekrologium česko-slezské označuje králova syna jako prefekta, v dikci pramene podřízeného vládce určité země.5 

Rozluštění záhady návratu a smrti v cizině nabídli historici. Svatopluk se snad ještě za vlády otce, ale nejpozději po nástupu bratra Bedřicha na český trůn (1172), stal olomouckým knížetem. Tím ovšem nebyl dlouho, v roce 1173 je Bedřich sesazen bratrancem Soběslavem II. Z Olomoucka je vypuzen i Svatopluk, který někdy po tomto datu umírá ve vyhnanství.6

Bádání se shoduje v tom, že Svatopluk zemřel ve vyhnanství bězdětek. Odlišnou teorii navrhl Martin Wihoda, který jako jeho syny vidí Spytihněva a Svatopluka, jinak považované za syny Vratislava Brněnského.7

  1. Vincentii canonici Pragensis Annales, FRB II, 420. ↩︎

  2.  Vincentii canonici Pragensis Annales, FRB II, 454. ↩︎

  3. CDB I, č. 227, 399. ↩︎

  4. Annales Gerlaci, FRB II, 463–464. ↩︎

  5. Necrologium Bohemo Silesiacarum, ZVGS 5/1863, 114; Necrologium Doxanense, VKČSN 1884, 132. ↩︎

  6. Martin Wihoda: Morava v době knížecí 906-1197, Praha: Nakladatelství lidové noviny 2010, s. 222. ↩︎

  7. Tamtéž, s. 240. ↩︎