Život na hradě

...

Hrad musel plnit více funkcí najednou. Mimo obytné to byla i obranná. 13. a 14. století dávají majitelé přednost obranné funkci před funkcí obytnou. Změna přichází až s hrady Václava IV; kdy se poměr mění a má za následek rychlé dobytí hradu Husity. I přesto byl život na hradě na naší dobu velmi nepohodlný.

Obytné místnosti se nacházely až prvním patře paláce. Kvůli silným kamenným stěnám na obyvatele dýchal chlad. Okna byla z obranných důvodů malá, proto se osvětlení místností používaly louče nebo hliněné kahany naplněné olejem. K vyhřívání místnosti se používal veliký krb v rohu místnosti, nebo železné koše naplněné dřevěným uhlím. Vytopit místnost bylo takřka nemožné, s pomocí kachlových kamen (14. století) to šlo snadněji. Kachle byly často vyzdobeny různými reliéfy.

Mezi vybavení místnosti patřily židle, stoly a truhly, které se mohli používat i na spaní. Skříně se objevují až na konci středověku. Hlavní místností (nikoliv obytnou) byl velký (rytířský sál). Nacházel se rovněž v prvím patře, konaly se zde hostiny, majitel tady přijímal návštěvy, podepisoval smlouvy. Tento sál byl vyzdoben heraldickými znaky a rytířskými znaky.Ke stolování se používali dřevěné nebo hliněné misky a poháry, nebo poháry vzácnější z cínu a skla.

Kaple bývala umístěna ještě ve vyšším patře, protože její velká okna nesměla porušovat obranu hradu. Byla to nejnákladnější a nejhonosnější místnost hradu.

Pokud si majitel nemohl dovolit tak velikou místnost, kaple se stávala malým vykýřkem v obytné části hradu. Voda se získávala buď navrtáním studny (ta musela být díky vysoké výšce hradu hluboká) nebo zřízením cisterny (nádrže na dešťovou vodu).

Na nádvoří byl nepořádek, často tam pobíhala hospodářské zvířata.Čemu se mohli lidé na hradě věnovat? Častou kratochvílí šlechty byl lov vysoké zvěře. Urozené paní tehdy vyšívaly a šily. Jejich synkové se učili šermovat a jiným rytířským záležitostem. Existovaly šachy, vrhcáby, mlýnek, hra v kostky.

Použitá literatura: PhDr Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů