Tajemstv vzniku hradu Landtejna 1. st

Autor: Milan Dibala a Jiina Mldkov <(at)>, Tma: Hrady, Vydno dne: 26. 04. 2015

Stavebn historickou perlou esk Kanady je hrad Landtejn. Tento hrad je jednou z mla staveb, kde se ve velk me dochovalo mohutn romnsk jdro, kter nem obdobu v okolnch eskch hradech. Mon proto se mnoz historici, archeologov a badatel pokoueli objasnit jeho vznik, najt prvnho zadavatele stavby a stavebnka, pochopit lohu, kterou ml plnit. Vechno neznm je tak trochu tajemn, proto jsme si dovolili nazvat tento n lnek Tajemstv vzniku hradu Landtejna. Pi analze potku dnenho hradu Landtejna je potebn analyzovat jednak historii osdlovn cel oblasti od Nov Bystice a po Landtejn, vetn vazeb nejbli osady Pomez na samotn hrad, ale tak analyzovat lechtick rody ovldajc toto zem, historick relie, archeologick vzkumy, stejn jako typologii hradu.
Jedn se o komplexn lohu, pi jejm een badatel doli k protichdnm zvrm. Podle jedn skupiny badatel byla prvnmi staviteli hradu rakousk, resp. bavorsk lechta, podle druh byl prvnm stavitelem esk krl.
Pokusili jsme se sumarizovat vechny nm dostupn publikace, nzory, historick informace a nsledn vyhodnotit argumenty pro a proti jednotlivm hypotzm. V obrzkov dokumentaci meme ukzat jen ty obrzky, kter se nm podailo zskat v elektronick verzi.

Leteck pohled na hrad Landtejn:


Doposud znm a veejn publikovan informace:
Krajina od Nov Bystice po Landtejn byla dlouho dce osdlenou oblast, urit se zde vyskytovali i slovant osadnci, o em svd pvodn mstn nzvy jako Fistriz a pod.
A ve 12. stolet se rozbh organizovan osdlovn, hlavn od jihu z rakousk strany. Toto rakousk kolonizan sil zaalo naret na odpor z esk strany. zemn spory musel eit csa Fridrich Barbarossa na snmu v Chebu v roce 1179. Jednn vystilo k pesnjmu vymezen esko-rakousk hranice. Oblast Novobysticka a Landtejnska pipadla k rakouskmu vvodstv. Hranici tvoil dnen Kostnick potok od pramene u Kaprouna a po jeho st do Lunice. Vrch Vysok kmen u Kunaku tehdy tvoil tzv. trojmezn bod mezi echami, Moravou a Rakouskem. Listina ze snmu v Chebu popisovala, kudy probhala nov esko-rakousk hranice, ale nepopisovala prbh moravsko-rakousk hranice, pravdpodobn proto, e tato se nezmnila.
Kne Bedich zastupujc eskou stranu neml relnou monost zabrnit tomuto rozhodnut, protoe vvoda Leopold V. Babenbersk byl blzk csai, a zrove mu byl zavzn jeliko byl Bedichovm bratrancem a pomohl mu v mocensky nestabilnch echch udret si titul eskho knete. Prvn psemn zmnka o tomto kraji je z roku 1175, kdy hrab Konrd z Raabsu daroval johanitsk komend v Mailbergu 30 ln lesn pdy a jeden dvr na ce Bystici.
Jednm z vznamnch koloniztor Novobysticka spolu s pilehlm jinm rakouskm zemm byl rod pn z Zbingu, v tto oblasti psobcch jako lenci pn z Raabsu. Rod Zbing byl vedlej vtv rodu pn z Kuenringu a vlastnili majetky na jih od Dyje a severn od Dunaje, piem se snaili pronikat i do oblasti Waldviertelu ( Vitorazsko - zem Dolnho Rakouska).
Pni z Zbingu jsou v tto oblasti doloeni v listin z roku 1188, kterou pasovsk biskup udlil Wichardovi I. z Zbingu patrontn prvo ke tem kostelm, mezi nimi i ke kostelu ve Fistriz, dnen Nov Bystici. Podle dal listiny z Mailbergu, johanit dreli od roku 1207 vesnici Mnich. Tato vesnice je jmenovan spolu s Bystic tak v roce 1229, kdy Jindich z Zbingu postoupil johanitskmu du fojtstv a nkter dchody z tto vesnice. Pni z Zbingu v roce 1232 vymraj po mei, svd o tom tak pasovsk urb, kter zaznamenv uvolnn msta, mezi ktermi jsou jmenovan Bystice a tak Landtejn ( Lantsteine ). Z hlediska svtsk moci se zem formln vrac jejich lenn pnm, ktermi v tomto obdob u nebyli pni z Raabsu, ale pni z Hirschberku.
Pni z Raabsu vymeli po mei u v roce 1192 smrt Konrda z Raabsu. Zstali po nm dv dcery Sofie a Agnes. Star Sofie byla provdan za norimberskho purkrabho Fridricha Hohenzolernskho a zddila vchodn st raabskho hrabstv. Mlad Agnes byla vdan za Gebharda II. z Hirschbergu a zddila zpadn st hrabstv, kam patilo tak Novobysticko.
Pesn rozdlen majetk hrabstv mezi sestry Sofii a Agnes nen znm.(Pvodn rozdlen hrabstv na vchodn a zpadn st je souasnmi badateli zpochybovno).
Z listiny z roku 1249, kterou Kunhuta z Wasserburku odkazuje biskupstv ve Freisingu svj majetek zddn po jejm bratrovi Gebhartovi V. z Hirschberga vyplv, e v Rakousku zddila majetky Ragz, Wikartslage, Heidenreichstein a Landstein ( Lindestein ).
O vyuvn tchto majetk biskupstvm ve Freisingu nemme informace, snad proto, e manel Kunhuty Konrd z Wasserburgu ml podle zvti monost vyuvat tyto majetky a do sv smrti (1255). Po jeho smrti u toto zem patilo do kompetence eskho krle, m se siln zmnily mocensk a zrove i majetkov pomry.
Vliv Pemysla Otakara II. se zan projevovat hlavn od roku 1252, po svatb s ddikou babenberskch majetk Marktou, dcerou Leopolda VI.
V roce 1260 zskal cel hrabstv Raabs od Pemysla Otakara II. Vok z Romberka (nechal si ho potvrdit i jeho manelkou Marktou). O prniku Vtkovc do tto oblasti svd skutenost, e ve 2. polovin 13. stolet zskal lnem hirschbersk panstv Weikertschlag a Waldkirchen (hranin panstv s Landtejnem) Oldich z Hradce. Po pdu Pemysla Otakara II. se bval raabsk domny znovu dostvaj pod rakousk vliv.
V roce 1282 se Romberkov vzdvaj hradu Raabs ve prospch Albrechta I. Habsburskho. Do raabskho hrabstv se u ale nevrtila st zem od Nov Bystice po Landtejn, kter zstv v eskch rukch. Od roku 1282 je na hrad doloen Sezema z Landtejna z tebosk vtve Vtkovc a Landtejn se nsledn objevuje v prediktu tohoto rodu.

Nzory historik a archeolog: Doposud se badatel k zakladateli hradu Landtejna vyjadovali rzn, jejich nzory byly postupn upesovny a doplovny o nov teorie dky vzkumu hradu, ale tak zveejnnm novch archvnch listin.

A. Sedlek jet datuje vstavbu hradu do druh poloviny 13. stolet, do obdob, kdy u vymeli Babenberkov a zem pelo pod sprvu ech resp. Pemysla Otakara II. (4),(6).
Karl Lechner, vynikajc badatel rod na esko-rakouskm pomez, povaoval za stavitele hradu pny z Zbingu a od nich peel na eskho krle (4).

Jan Vtzslav imk se naopak domnval, e hrad postavili a Vtkovci, kte tak zaokrouhlili sv dravy (4),(6).
Ladislav Hosk se otzce o staviteli hradu vyhnul (4).
Vratislav Vanek v roce 1971 opt uvaoval o rakouskm pvodu Oldicha z Landtejna (4).
Dobroslava Menclov se v knize esk hrady z roku 1972 poprv podrobnji zabv architekturou Landtejna. Od n pochz tak celkov pdorys hradu (obrzek dole), a snad prvn vn pistupuje ke konkrtnjm analzm a vahm.

Pdorys celho hradu a pdorys romnsk asti hradu:


Pan Menclovu upoutala kaple s tribunou a apsidou vestavn do zdi hranolov ve, kter zrove slouila jako obytn, tak i obrann, co je u eskch hrad raritou. Analogii k tomuto stavebnmu prvku nalezla v tzv. Turmkapellen (kaple ve vi s obytnmi prostorami nad kapl), kter se vyskytuj v Hornm Bavorsku a Horn Falci, a tm naznaila ciz provenienci cel stavby. Za stavebnky oznaila pny z Hirschbergu, kte mli sv bavorsk panstv prv v oblasti vskytu vovch kapl.

ez poschodmi obou v a pdorys romnskho jdra hradu z leteckho pohledu:


Osadu Pomez povaovala Menclov za podhrad Landtejna, kter po peloen dlkov cesty z Waidhofenu do Bystice upadlo do bezvznamnosti (4),(6).

V roce 1977 publikoval svj nzor na pvod Landtejna a Pomez znalec gotick architektury v eskch zemch a Podunaj Ji Kuthan. Rekapituloval star nzory naich i rakouskch badatel, ani objevil nco zcela novho. Za stavebnky hradu Kuthan povauje Zbingy a kamenickou prci na kostele v Pomez shledv pbuznou s architektonickmi detaily na hrad Landtejn (4),(6).

Komplexnj pohled na hrad ve spojen s blzkm Pomezm (Markl) pinesl archeologick vzkum Pavla Bichka a Jana Muka uveejnn v Przkumu pamtek v roce 1996 (1). Tito archeologov se soustedili na vzkum pozstatk kostela sv. Jana Ktitele v Pomez. Vzkum ukzal, e na ostron, kde byl postaven kostel, u ve 12. stolet stla stavba devn. O jeho existenci svd hrobov msta naruen nslednou kamennou vstavbou.
V romnsk fzi stavby vznikla na severovchodn sti ostrony zdn zstavba hradu s vlastn hradbou a svatyn - kostelem. Stavba m trojdlnou severo-jin dispozici. Do kostela se vchzelo do dnes zachovanm portlem od jihu. V zpadn sti lodi kostela jsou jet plkruhov-klenut arkdy pvodn romnsk tribuny. V gotickm obdob byla doplnna okna, portl, zkristie a malby. Pozdji pibyla zpadn v. Asi v obdob husitskch vlek byl kostel pokozen. Zstal chr s apsidou, slouc jako kaple. Zpadn st kostela byla v 17. 18. stolet upraven jako vesnick obydl. Romnsk verze kostela sv. Jana Ktitele byla podobn kostelm v Bavorsku a v Horn Falci. Druhou oblast vskytu podobnch staveb nalezneme v bvalch kuenringovskch dravch ve Vitorazsku kostely v Alt-Weitra, ve Weikertschlagu a v Nicklasbergu.
Svatyn byla postavena ze siln zrnitho lomovho kamene (granodiorit typu Landtejn z mstnch loisek) spojovanho hrubozrnnou blou maltou. Pouze v nroch stavby jsou pouity dsledn opracovan kvdry.

Nkres pvodnho stavu kostela ped vzkumem a pravami, pdorys a ez kapl:


PhDr. Pavel Bichek uveejnil v roce 2011 ve sbornku muzea Jindichohradecka lnek Hrady Landtejn a Pomez vsledky archeologickho vzkumu (2), kde uveejnil tak vzkumy z hradu Landtejna, kter je od Pomez oddlen jen strmm dolm. Vzkumy v Pomez, kter charakterizovaly tento objekt, jako hrad pinesly dal otzky ohledn potku Landtejna, prvn zmnka o Landtejn z roku 1232 se nemusela tkat samotnho hradu Landtejna, ale opevnnho sdla v Pomez.

Obrzky Pomez Odhalen zkladov nlezy a souasn stav pohled z hradu Landtejna:


lnek Pavla Bichka pin nsledujc hlavn informace:
Hrad v Pomez: Vzkum navazoval na pedchzejc vzkum kostela sv. Jana Ktitele z prvn etapy. Ve druh etap byl vzkum orientovan na celou okoln oblast, kter byla postiena vstavbou inenrskch st.
Objekt Pomez byl opevnnm centrem, kamenn hradba o ce min. 1,8 metru vymezovala centrln st, piem kamenn stavby byly po jejm obvod a romnsk kostel stl uvnit tohoto arelu. Na vchodn stran byla hradba ukonena v chrnc zstavbu uvnit. Na v z jihu navazovala trojdln palcov budova, podle destruktivnch zbytk rozvalench pod lokalitou na vchodn stran, byla budova asi vcepatrov. Vchod do opevnn lokality byl ze severn strany. Znik palce byl pravdpodobn nsiln, destrukce stavby nese stopy poru (vyplen trmy a a speen kameny). Kamenn kostel byl stavn v obdob od posledn tvrtiny 13. a do potku 14. stolet. lo pravdpodobn o pokus zaloit mstsk osdlen, kter se neuchytilo. Funkn zstal jen kostel, ke ktermu v obdob gotiky pistavli v a kolem kterho se pohbvalo. Kontinuita osdlen trvala asi do 16. a 17. stolet (zbytky objekt v blzkosti pvodnch stedovkch staveb). Nsledn osdlen v Pomez ztrcelo vznam a vce se prosazovalo osdlen v dnenm Starm Mst pod Landtejnem.
Romnsk hrad Landtejn: Archeologick vzkum byl zkomplikovan ne vdy etrnmi rekonstruknmi pracemi v 80. letech minulho stolet, kdy velk plochy byly zality betonem, a mnoh stopy zniila i cementov malta. Pesto byly zrealizovny sondy v severnm, vchodnm a jinm parkn a pinesly zajmav zvry:
Provzan zdivo zklad v a palce dokld, e u od potku byla pipravovna vstavba tto sti hradu jako celek. Teorie, e na zatku byla pouze velk obytn v s lehm opevnnm, se ukzala nesprvn.
Romnsk hradba byla k vm pipojena na spru. Vstup do hradu byl z jin strany, tsn u velk ve. Svd o tom i zbytky ostn brny v romnsk hradb. Parknov hradba okolo jdra byla postavena a v obdob gotiky, ale ped zdnm parknem ml hrad lehk ohrazen, asi palisdy. Dokldaj to nlezy potench vrstev odpadk, kter by se jinak sesunuly. V nejspodnjch odpadcch se nalzaly lomky kost a stepy keramiky zalapan do povrchov rovn i se zbytkem malty. Keramika umouje datovn potku stavby od konce 12. a do prvn tetiny 13. stolet. Bli asov zaazen nen mon, lze pouze konstatovat, e keramick materil je typick pro dolnorakousk a jihomoravsk oblasti.

Na vsledky prvn etapy archeologickho vzkumu, kter odhalil na Pomez samostatn opevnn stedisko, reaguje PhDr. Ludk Jirsko zajmavm lnkem z roku 1997, kterm navazuje na svou dizertan prci a nsledn lnky uveejnn v 70. letech minulho stolet (3). V 70. letech se Ludk Jirsko jet pikln k nzoru, e prvnmi stavebnky hradu Landtejna byli pni z Zbingu. V novm lnku Landtejn Pomez na prahu vrcholnho stedovku rozpracovv majetkovou genealogii hradu tak na zklad novch listinnch podklad. Konkrtn jako podstatn dokument pedpokld listinu z roku 1231, kde jako svdek dleit majetkov dohody vystupuje Hartlieb z Landtejna (Hartliebus de Landesstaine).
Na zklad tto listiny pichz s novou teori, kde tvrd, e hrad Landtejn byl eskou protivhou rakouskmu opevnn v dnenm Pomez. Za stavitele hradu Landtejna povauje eskho krle (Pemysla Otakara I. nebo Vclava I.).
Tento svj nzor opr o ji zmiovanho Hartlieba, kterho povauje za purkrabho eskho krlovskho hradu Landtejna a hrdek v Pomez povauje za rakousk zbingensk sdlo. Pan Jirsko popisuje rozmach zbingenskho panstv. Pni ze Zbingu byli vedlej vtv pn z Kuenringu (Jindich, sdlc v Zbingu, byl bratrem Albera III. z Kuenringu). Jindich ze Zbingu (1130 1170) se oenil s pslunic rodu ze Stronsdorfu (vedlej vtev Kadolt z Mailbergu ), tm zskal rozshl majetky. Jindich vybudoval asi v polovin 12. stolet nov rodov sdlo Weikertschlag (pojmenovan po tchnovi Wichardovi ze Stronsdorfu ). Jako lenci hrabat z Raabsu byli potomci Jindicha aktivn pi kolonizaci Novobysticka a pravdpodobn i Landtejnska. Urit majetek nejstarho Jindichova syna Albera z Weikertschlagu (1171 1183/84) je pravdpodobn zmiovn v listin z roku 1175, kterou Konrd z Raabsu obdaroval johanity 30 lny a dvorem na ce Bystici a ve jmenovan listin u existujc majetky Ottovy, Alberovy a Gottfriedovy (vesnice Albe me souviset prv s Alberem).
Jet vraznj lohu pi tvorb Novobystickho dominia sehrl mlad Alberv bratr Wichard I. (1182-1209) a pedevm jeho synov Jindich II. (1209-1230) a Wichard II. (+1232) Wichard I. zskal v roce 1188 patrontn prvo k bystickmu kostelu od pasovskho biskupa Theobalda. Johanitsk komenda v Mailbergu vlastnila st nedalek vesnice Mnich. Celou vesnici johanit zskali a v roce 1229 dky odkazu Jindicha II. z Zobingu, vydanm v Akon roku 1229.
Po smrti Wicharda I. (+1209/10), se jeho synov podlili o majetek rovnm dlem, tehdy se jednotn bysticko-landtejnsk panstv rozdlilo na vchodn landtejnskou st, kterou zskal Wichard II., a zpadn st, kterou zskal Jindich II.. Podle Jirska tmto rozdlenm asi zan zrychlen rozvoj i landtejnsk asti, tj. budovan opevnnho sdla s kostelem sv. Jana Ktitele v dnenm Pomez. Wichard II. byl zavradn v roce 1232 ve Vdni, svd o tom informace z roku 1232 o nrocch pasovskho biskupstv na destky z uvolnnho panstv Landtejn.
Wichardovou ddikou byla jeho dcera Margareta, kter mla za manela salzburskho ministerila Karla z Gutratu. Manel se asi ujali sti Wichardova majetku jet ped jeho smrt.
2. 4. 1231 v Senftbergu potvrdili listinou johanitm z Mailbergu donaci benefice v dolnorakousk obci Harras, kter johanitm darovala u Margaretina babika Juta von Mindbach-Senftberg. Na tto listin je uveden jako svdek Hartlieb z Landtejna. V tomto obdob opevnn sdlo v Pomez jet patilo Zbingm a podle Jirska uveden jin osoby v dokumentu, kter m ve jmn uveden t sdlo Landtejn, mus svdit o dvou nezvislch sdlech v landtejnsk lokalit. Hartlieba pan Jirsko povauje za kastelna krlovskho hradu naeho Landtejna. Sna se identifikovat Hartlieba z Landtejna jako vrnho sluebnka eskho krle a dlouholetho kastelna krlovskho hradu Znojmo. Tehdej stejn jmno obou center s rznmi pny ( dnnho Pomez a samotnho hradu Landtejna ) vysvtluje jejich spolenou blzkost k hraninmu kameni Landtejnu.
PhDr. Jirsko se ve svm lnku sna odhalit tak identitu dalho dritele hradu Oldicha z Landtejna, uvdnho v listin z roku 1259, kde vystupuje jako ochrnce obce Kamern, kterou vlastnil cistercick klter ve Zwettlu. Vtina badatel spojuje tuto osobu s Oldichem z Lomnice, kter je zmiovan ve dvou listinch jako svdek Vtkovc. O Oldichovi z Lomnice spojovanm s Oldichem z Landtejna se vedly diskuse, zda se jedn o Vtkovce, nebo rakouskho ministerila rodinn propojenho s Vtkovci. K tomuto zvru vedla badatele skutenost, e oba majetky, Lomnice i Landtejn, skonily v rukch tebosk vtve Vtkovc (Lomnici zskal Oj z Lomnice resp. ze Svin, Landtejn zskal Sezema z Landtejna synovec Oje). Jirsko dokazuje, e se jednalo o dv rzn osoby a Oldicha z Landtejna ztotouje s Oldichem I. z Hradce. Pi analze vvoje bvalch zbingovskch majetk, hlavn jejich pechodu do rukou pn ze Schonbergu, Jirsko narazil na zajmavou skutenost. V listin z roku 1256, kterou Matylda, vdova po Hadmarovi ze Schonbergu, se souhlasem svch syn ( Hadmarem a Reinhardem) udlila johanitsk komend v Mailbergu benefici v obci Harras, je Ulrichus Lanstenarius uveden jako svdek (byl asi zainteresovan na danm majetkoprvnm akt). Pozdji v jin listin z roku 1282, pasovsk biskup Wichard potvrzuje destky z farnch obvod Weikertschlag a Waldkirchen, kter pedtm jako lno drel Oldich z Hradce, prv pro Hadmara a Reinberta ze Schonbergu. Stejn shoda jmen zainteresovanch astnk majetkovho konn na bvalch zbingenskch majetcch, vedla pana Jirska k nzoru, e Oldich z Landtejna je toton s Oldichem I. z Hradce.
Oldich z Hradce (1254 1282) byl synem Vtka I. z Hradce a objevil se s prediktem z Hradce (de Nova Domo) a v roce 1260 pi taen Pemysla Otakara II. proti Uhersku. Do t doby asi neuval tento predikt, protoe ho pouval jeho otec. Kdy slouil jako purkrab na krlovskm hrad Pemysla Otakara II., mohl pouvat doasn predikt podle tohoto hradu nap. Landesteyn.
Budeme-li akceptovat tuto zajmavou hypotzu pana Jirska, tak hrad Landtejn byl v rukou Vtkovc u v roce 1256.

Miroslav Plaek pi hledn typovch podobnost na obou stranch moravsko-rakousk hranice si poviml i Landtejna a konstatoval, e jeho dvojvov dispozice m zdrobnlou analogii v hrad Kaja pobl Hardeggu. Dal analogickou dispozici nalezl na moravskm Buchlov, kde rovn nachzme dvojvov jdro s mezilehlm palcem a kapli ve vi. Ve shod s Menclovou Plaek tak pedpokld na Landtejn rakousk stavebnky, nejspe pny z Hirschbergu (4).

V roce 1998 uveejnil Ji Varhank lnek Pozdn romnsk komorov stlny hradu Landtejna (5), kde se zamlel nad neobvyklmi otvory-okny ve velk jin vi hradu. Tyto otvory pokld za stlny pro lukostelce, kter by mly pomhat pi obran hradu.
Pro esk hrady jsou takovto stlny nezvykl. Podle autora lnku je tento typ obrannch stlen typick pro normansk hrady (jin Itlie, Siclie). Autor zrove upozoruje, e proveden a umstn tchto stlen neumouje innou obranu typu flankovn. Stlny jsou pli vysoko, neumouj stelbu dolu k pat hradeb. Prostorov orientace stlen je na jin a vchodn stranu, jakoby z tchto stran byl oekvan hlavn smr toku.

V roce 2011 v publikaci Przkumy pamtek XVIII pan Vladislav Razm uvedl lnek K potkm Landtejna(6), ve kterm tak uvd doposud znm vzkumy i publikovan nzory na mon stavitele romnskho hradu Landtejna.
Pan Razm dkladn analyzoval stavebn nlezy a vzkumy na Pomez a na samotnm hrad. Vychzel pitom z archeologickch vzkum a fotografickho materilu ped rekonstrukc. Dochz k nzoru, e povaovat opevnn romnsk kostel v Pomez spolu se zbytkem odkrytch staveb ve vchodn sti objektu za lechtick sdlo, me bt zavdjc, spe se jedn o pansk sdlo sprvce, resp. fojta lokality.
Jin a zpadn hranice usedlosti nebyly prokzan, zvry archeologickho vzkumu jen pedpokldaj jejich polohu. Samotn arel mohl bt vtch rozmr, mohlo se jednat o celou mstskou jednotku. Kostel sv. Jana Ktitele svoj velikost nepipomn lokln svatyni, ale crkevn sdlo vtho rozsahu a vznamu. Svd o tom listina z roku 1232, kde je kostel v Landtejn (v Pomez) povaovan za nejvnosnj zdroj pjm dkanstv v rakouskm Steine, kam tehdy patil Landtejn z hlediska crkevn sprvy. Majetkov Pomez asi vlastnili Zbingov (mli k tomuto kostelu podac prvo).
Razm povauje opevnn arel v Pomez za mstsk osdlen pod hradem Landtejnem. Pvodn devn stavby v Pomez mohly pedchzet stavb hradu, ale vstavbu kamennch staveb v Pomez povauje za souasn se stavbou hradu.
Po rozboru stavebnch nlez na samotnm hrad Landtejn dochz k zvru: Jako prvn byly budovan mohutn ve (jin a severn), nsledn vchodn ze mezi obma vemi, ppadn s hradnm palcem za touto zd. Obvodov ze kolem romnskho jdra z jin, zpadn a severn strany byla stavna pozdji.
U od potku bylo uvaovno s tmto rozsahem stavby. Svd o tom skutenost, e zdi orientovan do interiru romnskho jdra hradu ( zpadn ze palce ) byly od zatku plnovan jako ten proti extern orientovanm zdem. Hlavn vchod do hradu byl z jin strany branou tsn pi zpadn stran jin ve.
Ob ve byly budovan jako solitry a zdi k nim byly pipojovan na spru. Vt jin v m pravideln obdlnkov pdorys a vstup mla a na rovni 1. poschod z jin obvodov hradby a nslednho devnho ochozu na zpadn stran ve. Pzem ve slouilo asi jen na skladovn. Zdi jsou a do 4. poschod znan siln, ale zdi 5. poschod jsou ji ten. Zd se, e stecha pekrvala celou plochu pdorysu ve, tedy e na vrcholu ve nebyl ochoz pro str resp. obrnce. Z romnsk doby se zachovaly jen ti stlnov otvory. Dva ve 3. poschod a jeden ve 4. poschod. Stlny byly orientovan na vchodn a na jin stranu. Otvory svoj vkou a lichobnkovou paletou, maj zajiovat jednak skrovn osvtlen, a tak teoreticky umouj stelbu z luku resp. kue. Prakticky nebyly pouiteln na obranu paty ve a okolnch zd.
Jin v m jin uspodn. V pzem je prostor pstupn jen otvorem shora z 1. poschod. V 1. poschod byla hned od potku kaple s obloukovou kupol a apsidou uvnit vchodn stny ve spojen s oknem. Vstup do kaple byl na tomto poschod vstupnm portlem z jin strany. Na zpadn stran kaple je tribuna, na kterou vedly devn schody piloen k severn stn. Z tribuny vedlo vnitkem severn zdi schodit do dalho patra. Na tomto poschod byl obytn prostor, ze kterho vedlo schodit do vyho poschod a zrove vstup na venkovn ochoz.
O vzhledu palce mezi obma vemi meme jen ct, e byl kryt vchodn hradbou mezi vemi a vstup do nho byl asi z devn lvky na rovni 1. poschod (obrann ochrana) ze zpadn strany. Venkovn ochoz ped vchodn hradbou mezi vemi byl na kamennch krakorcch pravideln rozmstnch z venkovn strany zpadn zdi. Ochozy na jin, zpadn a severn obvodov zdi hradu byly na vnitn stran zd a byly ukonen cimbum. Celkov proveden hradu je stroh, a na pr stavebnch detail, svd to o rychl a elov stavb.
Razm se v lnku zaml tak nad monm stavitelem hradu, kter podle nho musel bt dostaten zmon, aby mohl realizovat takovou nkladnou stavbu, jakou byl romnsk Landtejn. Z tohoto dvodu nepovauje za stavitele hradu pny z Zbingu, protoe byli jen ministerily Raabskho hrabstv. Podobn ani pny z Hirschbergu, nepovauje za stavitele, byli sice movitj, ale mli svoje rodov zjmy v bavorskm regionu.
esk krle vyluuje, protoe Landtejn byl v obdob vstavby na rakouskm zem. Bez vlastnho zzem (vesnice jako zdroj pracovn sly) nebylo mon takto mohutn hrad postavit. V tto sti se odvolv tak na nepublikovanou studii stavebn-historickho przkumu hradu, kter v roce 1980 vypracovali Lubo Lacinger a Dobroslav Lbal.
Razm hypoteticky uvauje nad prvnmi staviteli hradu jako o kombinaci rakouskho vvody Leopolda VI. a jeho ministerily, napklad Zbingy a naznauje jejich monou inspiraci v zmo (jejich ast na kickch vpravch). Tyto vahy nejsou podporovan dnm dokumentem. Zrove se zaml nad monumentalitou hradu, zda nezvykle mohutn ve a vchodn obrann ze svoj majesttnost nemly sehrt odstraujc lohu ped monm tokem. Jejich orientac na vchodn resp. jihovchodn stranu je mon dokladovat, e se mohlo jednat o rakousk hrad, kter ml vi moravsk hranici u z dlky psobit jako nedobytn pevnost.
Kaple v mal severn vi s apsidou v sle vchodn zdi a tribunou na zpadn stran:


Lubo Lacinger ( 6) ve sv nepublikovanm stavebnhistorickm przkumu usuzuje z nzvu hradu Landtejna na skutenost, e se jednalo o zemsk hrad, a ne hrad stavn pouze feudlem. Zrove mohutnost hradu napovd, e inicitorem a investorem hradu musel bt panovnk esk nebo rakousk. Pny z Hirschbergu nepovauje za stavitele, nebo mli sv hlavn zjmy v Bavorsku. eskho krle za nj t nepovauje, protoe neml strategick dvod tento hrad budovat. A do roku 1226 ml s rakouskm vvodou ptelsk vztah a ke stavb takovho hradu by poteboval siln zzem (eskou pracovn slu). Zrove uvd, e cel kraj vetn Starho Msta pod Landtejnem patil dlouho pod pasovsk biskupstv a esk krl neml dvod stavt hrad, kter by patil pod ciz crkevn sprvu.
V publikaci Przkumy pamtek XVIII je tak uveejnn lnek od Thomase Kuhtreibera Der Grundung der Burg Landtejn (7). V tomto lnku autor porovnv stavebn styl hradu Landtejna s hrady v Rakousku (st Waldviertel).
Analyzuje technologii stavby zd hradu Landtejna a uvd obdobnou technologii, typickou pro pozdn romnsk stavby, nap. na hrad Rastenburg (zatek stavby od r. 1198 a po r. 1210).
Zkrcen: pro vnitn zdi Landtejna byl pouit lomov kmen, kter se std ve vnitnch zdech v rznch znch s kamennmi bloky a deskami, piem jako rohov bloky byly pouity granitov kamenn bloky. Na hrad Landtejn je pouito mlo specifickch architektonickch detail, ale i z tch nkolika zachovanch je jasn vysok podobnost konstrukce okennch a vchodovch portl s hrady Rastenberg a Lichtenfelds. Npadn je podobnost vyuit emporovch vstupk na obloucch v kaplch s hrady Pernegg a Lichtenfelds. Nejvt shodu tvaru emporovch vstupk z Landtejna je vidt v porovnn s emporami zachovanmi v kostele sv. Jana Ktitele v Pomez.
Autor hled typologick shody rakouskch hrad s Landtejnem, hlavn stavbu dvou hranolovch v s palcem mezi nimi. Obdobnou typologii je tk najt na jinch eskch a moravskch hradech. Mimo Buchlova, kter vznikal v jinm obdob, nenachzme takov een.
Kuthreiber v lnku uvd nkresy nkolika dobovch hrad v rakouskm Waldviertelu, kter naznauj dvouvovou dispozici, a tm podobu s hradem Landtejnem.
Nejvt typologickou podobnost je mon najt na hrad Kja, postavenm ped rokem 1196. Nejstar jdro hradu tvoila dvojice hranolovch v, mezi kter byl vtsnn palc. Z jihu k tomuto jdru pilhal dvr obehnan polygonln zd viz ne.

Obrzek zkladovho zdiva hradu Kja:


Monost dvou vov typologie meme najt tak na hrad Weitenegg, kter byl postaven ve 12. stolet. Ve jsou zde vce vzdlen od sebe, a vymezuj zk hradn arel, obsahujc vce staveb. Na hrad Lichtenfels, nedaleko Zwettlu, se tak nachzej dv hranolov ve na koncch hradnho arelu. Hlavn v u vchodu a v s kapl na opanm konci polygonlnho ndvo. Kaple m apsidu s oknem vystupujc z tla ve. Prvn zmnka o hrad je z roku 1196.
Pvodn hrad Weitra (dnes zmek) ml podle schematickho nkresu z Barenhaut, archivu kltera ve Zwettlu, tak dv ve a palc mezi nimi. Podle obrzku byla jedna v ist obrann, ale druh mohla plnit i nboensk cle, protoe na jejm vrcholu je nakreslen k. Tento hrad zaloil Hadmar II. z Kuenringu v letech 1201 a 1208.
Pi dobr vli je mon najt pvodn dvouvovou dispozici i na hrad Kronsegg (sdlo pasovsk arcidiecze od roku 1250).
Zajmav podobnost je vidt i na nkrese zklad malho hradu Neudegg, kde jedna z dvojice v asi mla kapli s apsidou. (Prvn zmnka o majiteli Ortolpusovi de Neueke je z roku 1183.) Z tohoto hradu se zachovalo velmi mlo zdiva a pdorysn dispozice je asi jen pedpokldan. Kuhtreiber porovnv i pvodn sdlo pn z Zbingu Weikertschlag, kde na jedn stran eky stl hrad, na druh stran stlo msto s vznamnm kostelem.
Kombinace msteka Pomez s velkm kostelem na jedn ostron a hradem Landtejnem na protilehl ostron vytv podobnou filozofii. Hrad a msteko Weikertschlag steily vodn obchodn cestu na Moravu. Pomez a hrad Landtejn z obou stran steily obchodn cestu vedouc mezi nimi. lnek pana Kuhtreibera naznauje, e hrad Landtejn byl na potku budovan rakouskm stavitelem.

vahy a nzory k hypotze pana Jirska:
Pn Jirsko (3) pedpokld, e inicitorem stavby hradu Landtejna byl esk krl pravdpodobn Pemysl Otakar I. ppadn Vclav I.
Jirsko zakld svou hypotzu na objeven samostatnho panskho sdla v Pomez (rakousk Landtejn) a na listin Karla z Gutratu z roku 1231, kterou potvrzuje darovn nkterch zbingenskch majetk johanitm, kde jako svdek je uvdn Hartlieb z Landtejna. Tohoto Hartlieba ztotouje s Hartliebem ze Znojma, kter je purkrabm eskho krle na hrad ve Znojm. Uvd, e v roce 1231 Pomez ovldal Wichard II. z Zbingu a hrad Landtejn esk purkrab Hartlieb z Landtejna (ze Znojma). Tm dokazuje, e hrad Landtejn byl protivhou k rakouskmu Landtejnu (Pomez) a byl vybudovan eskm panovnkem.

Leteck pohled na Landtejn v pozad a ves Pomez v poped + pohled na hrad z Pomez:


Pro posouzen tto hypotzy jsme se pokusili strun analyzovat dobu, kdy mohl esk krl zat s vstavbou hradu. Snaili jsme se zjistit vce informac o Hartliebovi ze Znojma a pokusili jsme se najt siln a slab msta hypotzy pana Jirska.

Pemysl se poprv dostal k moci jako esk kne v roce 1192, kdy pevzal tento titul z rukou nmeckho csae Jindicha VI.. Pro svou snahu o nezvislost a ast na chystanm proti csaskm spiknut byl v roce 1194 zbaven moci. ad eskho knete pevzal prask biskup Jindich Betislav. Jindich Betislav umr v roce 1197 a et pedci povolali na trn Pemyslova mladho bratra Vladislava Jindicha. Vladislav se s Pemyslem Otakarem dohodli na rozdlen moci. Vladislav Jindich se spokojil s adem markrabte moravskho a vldu v echch penechal Pemyslovi. A obdob po podpisu Zlat buly sicilsk si u Pemysl Otakar mohl myslet, e dr vldu v krlovstv pevn v rukou a jeho hlavn aktivity mohly smovat k budovn silnjho zahranin-politickho postaven.
Myslme si, e z hlediska mocenskch priorit v tomto obdob nebylo reln, aby nkter z eskch resp. moravskch vldc zaal do roku 1212 s finann nronou stavbou hradu Landtejna.

Pemysla ale nsledn zamstnvaly spory s pbuznmi jeho zapuzen prvn manelky Adlty. Jej rodina pod hledala cestu jak ho pinutit, aby pijal Adltu zpt jako svou manelku.
Jin hranice ech zejm stle nebyla prioritnm tmatem. dn vt moravsko-rakousk konflikty se neobjevovaly. Rakousk strana sice pokraovala v kolonizaci pohraninch hvozd, ale hlavn v okol eky Dyje. Rakousk vvoda Leopold VI. orientoval velkou st sv energie spe na kov vpravy.
V roce 1215 zamel biskup Daniel a novm biskupem, s Pemyslovm souhlasem, se stal Ondej, kter se snail prosadit nov ideje z laternskho koncilu, hlavn nezvislost crkve na svtsk moci. V tomto vak narazil na Pemyslv odpor a jejich spor se vyhrotil natolik, e Ondej odeel do ma a nad celou eskou diecz vyhlsil interdikt. A v roce 1221 pod tlakem papee dolo k dohod biskupa Ondeje a krlovskho prokurtora.
V roce 1222 zamel moravsk markrab Vladislav Jindich bez muskch potomk a vldu na Morav Pemysl Otakar I. odevzdal svmu druhmu synovi Vladislavovi. Jako hlavn oprn mocensk bod Moravy pi rakousk hranici se profilovalo hradn centrum Znojmo, okolo kterho zaalo osdlovan, je vyvrcholilo zaloenm a opevovnm samotnho msta Znojma kolem roku 1222.
V roce 1216 se podailo Pemyslovi prosadit volbu svho syna Vclava za mladho krle, a kdy po roce 1225 zemel Vratislav, syn Pemysla s Adltou Menskou, skonilo i ohroovn Pemysla ze strany bvalch pbuznch z Durynska. Pemysl mohl zat hledat cl po ppadnou expanzi.
Budovn hradu Landtejna z poven krle Pemysla Otakara I. mohlo teoreticky zat nejdve kolem roku 1222, tehdy zaal Pemysl posilovat moravskou hranici s Rakouskem zaloenm msta Znojmo a nslednou opravou a poslenm znojemskho hradu. Vtina badatel povaujcch Pemysla Otakara I. za inicitora stavby hradu Landtejna povauje, rok 1222 za mon rok zatku vstavby hradu. Nedochovala se ale dn listina ani zmnka, kter by vstavbu hradu Landtejna eskm krlem teba jen naznaovala.

Po brzkm mrt markrabte Vladislava (prostedn Pemyslv syn), na jeho msto Pemysl Otakar I. jmenoval svho mladho syna Pemysla.
Prudk zhoren vztah s Rakouskem nastalo koncem roku 1225, kdy se ukzalo, e Leopold VI. za zdy eskho krle dojednal svatbu sv vlastn dcery Markty s Jindichem VII., synem a nstupcem csae Fridricha II. Aneka, dcera Pemysla Otakara I., kter byla v t dob na dvoe Leopolda VI. vychovvna a pipravovna prv na svatbu s csaovm synem, se musela vrtit do Prahy. Pemysl Otakar nsledujc rok napadl rakousk zem, ale dobe pipraven rakousk obrana tok odrazila. Rakousk strana odpovdla tokem na jin Moravu. Nov tok Pemysl Otakar zahjil hned po neoekvan smrti vvody Leopolda VI. v lt 1230. Vyslal na rakousk zem vojsko pod vedenm mladho krle, svho nejstarho syna Vclava.
Situace novho rakouskho vldce vvody Fridricha II. Bojovnho byla sloit, nebo souasn s eskm vpdem povstala proti nmu domc lechta (ministerilov) pod vedenm bratr Henricha a Hadmara z Kuenringu. esk vojsko pt tdn neruen rabovalo na rakouskm pomez. Dom se vrtilo a po zprv o mrt Pemysla Otakara I.
Rok 1225 by mohl bt nejpozdjm rokem zatku vstavby hradu Landtejna. Z dobovch dokument se zd, e hlavn smr vzjemnch tok probhal v oblasti toku eky Dyje. Vitorazsk hranin hvozd byl stle tko pstupn. Otzkou je, jestli bylo mon zat stavbu mohutn pevnosti v tsn blzkosti rakouskho hradu pi neustlch esko-rakouskch nepokojch.
Podle nkterch zdroj pohranin boje probhaly i v roce 1231, nejvnj der z rakousk strany vi Morav piel v roce 1233 (1232), kdy Fridrich Bojovn napadl a dobyl pevn hrad Btov a drancoval Moravu a po Slavonice. Vclav I. pithl s vojskem, ale do otevenho boje se neodvil, protoe se k rakouskmu vvodovi pipojil i jeho bratr moravsk markrab Pemysl. Pravdpodobn za markrabm Pemyslem stla i moravsk lechta. Teprve kdy Fridrich kvli sv nemoci musel z Moravy odthnut, dokzal si Vclav I. vojensky podrobit neposlunho bratra a zskat kontrolu nad Moravou. Vzpoura markrabho Pemysla se zopakovala jet v roce 1236.
Fridrich Bojovn si v roce 1235 proti sob potval i samotnho csae Fridricha II. Ten nadil skm knatm obsadit rakousk vvodstv. Nejaktivnj byl bavorsk vvoda Ota, kter obsadil zpadn st rakouskho vvodstv, a esk krl Vclav, jeho vojsko obsadilo rakousk zem severn od Dunaje. spch byl ulehen i podporou rakousk lechty a klru, nebo tlak ze strany Fridricha Bojovnho byl a nesnesiteln.
Vclav I. oekval od csae Fridricha II. odmnu v zemnch ziscch, ovem tento pedpoklad se nenaplnil, a Vclav se zaal politicky vce orientovat na papee. Ten hledal cesty sblen rakouskho vvody s eskm krlem, co se podailo v roce 1239, piem Vclav pomohl Fridrichovi Bojovnmu zskat zpt moc nad rakouskm vvodstvm. Za to mu Fridrich musel pislbit st zem na levm behu Dunaje a satek sv netee Gertrudy s nejstarm Vclavovm synem Vladislavem. Fridrich Bojovn ale hledal vechny cesty jak se ze zvazk vi Vclavovi vyvlci. Tak Vclav I. koncem roku 1240 znovu napadl Rakousko a jen tuh mrazy zabrnily vtmu drancovn. Podle veho a zprvy o tatarskch hrzch pinutily oba panovnky k mru a potvrzen pedchzejcch dohod. Po odchodu Tatar Fridrich Bojovn napadl oslaben Uhersko, kde neuspl, a tak znovu zatoil na Moravu. Sliby mu Vclav nevhal pipomenout vojensky v roce 1245 a v roce 1246 se mu konen podailo doshnout svatby svho syna Vladislava s Gertrudou Babenberskou. ance na zisk rakouskho vvodstv se stala relnou hlavn po smrti vvody Fridrich v roce 1246 (zemel v bitv s uherskm vojskem).
V obdob od roku 1225 a 1246 bylo nkolik vojenskch esko - rakouskch konflikt v pohrani a mohutn hrad Landtejn mohl bt dleitm obrannm prvkem. V dnch dokumentech z t doby se ale neobjevuj informace o eskm hrad Landtejn.

Pi ptrn po Hartliebovi ze Znojma, kter by mohl bt toton s Hartliebem z Landtejna, je potebn analyzovat, kter Hartlieb by pichzel v vahu, nebo na esk stran se jmno Hartlieb, Artlb i jin variacie tohoto jmna vyskytovaly asto. V esk historii danho obdob najdeme vce osob, kter jsou oznaovan jako Hartlieb ze Znojma. Psemn zmnky o naem Hartliebovi se tkaj hlavn Znojma a klter v Louce, v Zbrdovicch a v Oslavanech.
Vzkumy moravskch rod prvn poloviny 13. stolet ukazuj, e Hartlieba ze Znojma meme hledat bu v rod pn z Miroslavi resp. z Mysliboic nebo v rod pn z Deblna.
Jednodu je zat rodem pn z Deblna. Hlava rodu Ratiborius z Deblna je uvdn u ve 20. letech 13. stolet s ostatnmi hradnmi ednky Znojma. Pni z Deblna byli blzc markrabti Pemyslovi (bratrovi Vclava I.), a zejm proto se nejdve vyskytuje Ratiborv syn Hartlieb ve funkcch na markrabcm dvoe v Olomouci. Nap. na Pemyslov listin z roku 1236, kterou magistru Ugonisovi potvrzuje majetek Koberici, jsou jako jedni ze svdk uvedeni otec Ratiborius a jeho syn Hartlieb (Ratiborius cum filio suo Arthlebo dapifero). Podle Radky Kovov v jej prci Pni z Deblna (12) je Hartlieb jako pode (osobn nk knete) Artleb uvdn i v roce 1233 a 1234. Podle jejho nzoru v tomto obdob u dvorn funkce nebyly zajmav a vyuvali je hlavn zjemci se zanajc karirou. Z toho dvodu Hartlieba s funkc subpincerna v dokumentech v letech 1233 a 1234 pedpokld prv Hartlieba z Deblna a ne Hartlieba z rodu z Miroslavi. Hartlieb z Deblna, kter v roce 1278 sice vystupuje jako komornk ve Znojm a na Btov, byl ovem v roce 1231 na zatku sv kariry, a je nepravdpodobn, aby byl purkrabm na Landtejn. Ptrme proto v rod pn z Miroslavi a Mysliboic, kte nosili erb sloen ze t leknnovch list. Podle nedvnch historickch prac pni z Miroslavi a Mysliboic byli rakouskm rodem, kter zdomcnl na Morav (12),(13).
Asi prvn zmnky o Hartliebovi je mon najt v listin biskupa Jindicha z ervna roku 1175 pro klter Louka, kde je jako svdek za Znojemskou provincii na prvnm mst uveden jist Artlebus. V listin krle Pemysla Otakara z roku 1210, kterou potvrzuje vnovn Lea z Klobouka klteru v Zbrdovicch, je uveden uxor Hartlebi (asi manel Margarety, pvodn vdan za Peregriniho, jej bval majetky jsou v listin tak uvdn). Obdobn v potvrzovac listin z roku 1211 je uveden uxor Artlebi.
Z roku 1222 je tak listina, kterou Pemysl Otakar spolu s markrabm Vladislavem potvrzuj v Brn vesnici Nasseratiz Artlebovi ze Znojma, vnovanou eskm pnem Unkem jako vno jeho dcery. Hartlieb se pipomn jako kasteln na Znojm v roce 1222, ale spolen s bratrem Ekhardem. Nsledn se objevuj i v listinch v letech 1228, 1229, 1234 a 1236 (Hartlieb je uvdn vdy za svm bratrem Ekhardem, jakoby byl mlad resp. mn vznamn).
Z roku 1225 je listina, kterou pan Helwiga dl zmnu majetk s Tebskm klterem a uvd jako svho vnuka ( nepos ) pana Hartlebusa. Helwiga vystupuje tak v listin z roku 1228, kde je jako svdek znovu uveden Hartlieb ze Znojma. Pan Helwigu identifikoval Martin Wihoda jako manelku markrabho Vladislava Jindicha (21).
V listin z 26. srpna 1234 vydan Olomouckm biskupem Robertem je Hartlieb oznaen jako znojemsk purkrab (v listinch markrabho Pemysla z roku 1334 je ale jako znojemsk purkrab uvdn Ben). V listin z 12. ervna 1234 je Hartlieb uveden jako Hartlebus de Misliboriz. Zajmav je hlavn listina z roku 1239, kterou pan Markta pros olomouckho biskupa o patrontn prvo na kostel sv. Petra v Miroslavi pro dti svho syna Hartlieba, piem jsou jmenovan Thomasio, Ekchard a Artleb. Potvrzen tohoto patrontnho prva dosvduje listina z roku 1244, kterou vydv Margareta z Miroslavi pro svho syna Hartleba.
Opis z kroniky kltera v Zwettlu pipomn v roce 1245 Hartlieba ze Znojma jako zesnulho m se stvaj uvolnnmi destky z majetku u Weichartesdorfu.
V kltee Geras v Rakousku se zachovala listina z roku 1251, ve kter Wichard Edler von Tyrnau piazuje faru ve Frattingu (Vratnn) pod klter Geras. Mezi svdky jsou uvedeni i brati Ecchard a Hartlieb.
Listina Markty (z Miroslavi) naznauje existenci Hartlieba, syna Margarety z Miroslavi, piem tento Hartlieb ml syny Thomasia, Ekharda a Hartlieba. Nazveme li syna Margarety Hartliebem starm a pokusme se ztotonit ho se samostatn jmenovanm Hartliebem, uvdnm v letech 1197 a 1245, pak jako mladho Hartlieba zkusme identifikovat Hartlieba uvdnho se (za) svm bratrem Ekhardem, tj. od roku 1222 a do roku 1251. Zd se, e Hartlieb mlad byl asi mn vznamn ne jeho otec. Pedstav pana Jirska vc vyhovuje Hartlieb star, kter mohl bt uznvanm, rodov ve postavenm ( rodem spznen s Pemyslovci ) a schopnm milites v slubch eskho krle.

Listina, kde je uveden jako svdek Hartlieb z Landtejna ( Landesstaine ):


Listina je vydan 2. dubna 1231 manelem Markty ze Zbingu, Karlem z Gutratu na hrad Senfanbach (Seftenberg), kterou potvrzuje johanitm z Mailbergu (Mourbberge) majetky ve vesnici Harraz pobl Mailbergu. Majetek johanitm darovala babika Markty Juta (Jitka) z Imbachu. Svdky na listin jsou: Henricus de Rore, frater (bratr) Strocto (asi zstupce johanit), Hermannus notarius: not Heman (asi zajistil sepsn listiny), Hartliebus de Landesstaine, Liephardus, Voluelinus, Albertus Gogeman, Ulricus de Ibs et frater eius Henricus, Otto Mannelo.

Ze svdk je na prvnm mst uvdn Henricus de Rore. Pni z Rohre byl pvodn ministerilsk rod bavorskch vvod. Oto a Henricus de Rohre v danm obdob asto svdili na listinch pro klter v Kremsu a na listinch rakouskho vvody. Bratr Scorto je pravdpodobn zstupcem johanit, tedy astnkem tohoto prvnho aktu. Nsleduje not, kter asi listinu pipravoval. Bn jsou uvdni noti na konci seznamu svdk, resp. nsleduj za nimi mn vznamn svdkov.
Jako tvrt svdek vystupuje n Hartlieb z Landtejna. Nsleduj Liephardus, Voluelinus, Albertus a Gogeman bez predikt, po nich brati Ulrichus a Henricus de Ibs (z Ypps) a Otto Mannelo. Pny z Ibs stejn tak Alberta Gogemana nachzme i na jinch listinch Tuty von Imbach a Karla z Gutratu. Jednalo se asi o nkoho blzkho jejich rodu nebo o nkterho z jejich podzench. Poad svdk se zd zmaten. Hartlieb ze Znojma star by byl urit hierarchicky ve postaven ne not a ml by bt uveden jet ped nm. Teoretick vysvtlen, e osoby uveden po noti podepisovaly listinu dodaten, nepichz v vahu, nebo originl listiny ukazuje, e byla sepsan a ukonen najednou.
Listina byla podepsna na panstv Seftenberg (blzko msta Krems), piem nedaleko je Imbach, ze kterho pochzela babika Markty Tuta. Akt probhal hluboko ve vnitrozem Rakouska. Otzky vyvolv i datum podpisu, 2. dubna 1231, protoe tehdy probhaly v Rakousku nepokoje (boje Kuenring vetn Zbing s vvodou Fridrichem) (15) a krtce ped tm boje na moravsko- rakousk hranici. Jak vysvtlit, co mohlo vst eskho purkrabho, aby cestoval tak hluboko do vnitrozem nepokojnho Rakouska, aby svdil pi potvrzen pedchozho darovn rakousk nobility (Tuty z Imbachu)? Snad jen tak, e v blzkosti darovanch majetk u Mailbergu mohl mt i Hartlieb dleit majetkov zjmy (u Weichartesdorfu dnenho Kleinweikersdorfu ) a proto byl ochotn absolvovat tak nebezpenou a riskantn cestu.
Pan Jirsko povauje Hartlieba ze Znojma za vrnho purkrabho eskho krle. Rok 1233 ale ukzal, e moravsk panstvo nebylo pln vrn eskmu krli, minimln st moravsk nobility podporovala markrabho Pemysla a tm nepmo i rakouskho vvodu Fridricha.
Nespornou vhodou hypotzy pana Jirska je monost vysvtlen drahho financovn vstavby hradu Landtejna. Krl jako stavitel mohl disponovat prostedky pro tak nron projekt.
Jak ale vysvtlit, e o stavb tak mohutnho eskho hradu dobov listiny ml, jak mohl stavt hrad bez zzem a tm bez vlastn pracovn sly, kdo inspiroval eskho krle ke stavb pro echy tak nezvyklho hradu? Jak si vysvtli podobnost s blzkmi rakouskmi hrady?
Zstv hodn otevench otzek, na kter nedv hypotza pana Jirska odpov.
Pouit literatura:
1) Pavel Bichek, Jan Muk Kostel Sv. Jana Ktitele na Pomez Vsledky stavebn historickho a archeologickho vzkumu, Przkumy pamtek I/1996
2) Pavel Bichek Hrady Landtejn a Pomez vsledky archeologickho vzkumu
3) Ludk Jirsko Landtejn Pomez na prahu vrcholnho stedovku
4) Zdenk alud Pni z Landtejna do doby husitsk diplomov prce - Praha 2001
5) Ji Varhank Pozdn romnsk komorov stlny hradu Landtejna Przkumy pamtek II/1998
6) Vladislav Razm K potkm hradu Landtejna
7) Thomas Kuhtreiber Der Grundungsbau der Burg Landtejn
8) Zdenek alud Pni z Landtejna diplomov prce 2002
9) Jarmila Flakov Kick hrady v Srii, diplomov prce 2012
10) Mag. Fridrich Meytsky Der politische Horisont des Babenberges Leopold VI., Dissertation Wien
11) Dagmar Weltin Studie zur Geschichte Johanniterkommende Mailberg, Diplomarbeit 2007
12) Radka Kovov Pni z Deblna Brno 2002
13) Jn kvrk Prvn vrstva lechtickch prediktu na jihozpadn Morav ve vztahu k sdlm, bakalsk diplomov prce Brno 2011
14) Zsolt Hunyadi, Jozsef Laszlovszky, The Crusades and the Military Ordens
15) Gottfried Edmund Friess Die Herren vo Kuenring, zdroj internet
16) Historiae Frisingensis Tomus II. 1729
17) Johann Nepomuk Cori Bau und Einrichtung der Deutschen Burgen in mittelalter st od Albin Czerny Sechs Donauburgen Vichtenstein, zdroj internet
18) Daniel R. Moy - Military startegy in the Latin Kingdom of Jerusalem: The crusader fortification at Caesarea A Thesis for Master of Art
19) Antony Cyprian Bridge Krov vpravy, Academia Praha 1995
20) Erwin Kupfer Schtreiflichter der niederosterreichischen Landesgeschichte Komentare zu Urkunden aus dem Niederosterreichischen Landesarchiv, Das Waldviertel 58.Jahrgang-Heft3/2009
21) Eva Svobodov Olomouck biskup Robert a crkevn dy na Morav, Magistersk diplomov prce Olomouc 2010
22) Sbrka eskch a rakouskch archv dostupn na internetu
23) Monasterium.net
Dkujeme vem nm neznmym autorm, kterch obrzky na internetu sme pouili v naem lnku.