esko-polsk boje o bytomskokozelsk knectv vletech 1281-1355

Autor: Szymon Solak <(at)>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 26. 05. 2019

Knectv kozelskobytomsk vzniklo ke konci XII stolet vdsledku rozdlen knectv opolsko-ratiboskho1. Nezaujmalo pli velkou oblast, odpovdalo velikosti asi dvou velkch okres dnen doby. Knectv se nachzelo na hornm Slezsku a hraniilo s knectvmi: tnsko-ratiboskm na jihu, opolskm na severu, knectvm opavskm na zpad a se Zem krakovskou vMalopolsku (zem korunovace polskch krl). Vdjepisn literatue knectv bytomsko-kozelsk pinle krodov linii opolskch Piastovc2. Po poten politick nezvislosti se stalo knectv pedmtem polsko-eskho soupeen. Vdob rozpadu vpodstat kad knectv vedlo vlastn lokln politiku a uznvali vldu knectv krakovskho jen formln.

Prvn vldce kozelsko1-bytomskho2 knectv se stal Kazimr Bytomsk, kter vldl v letech 12811303 (narodil se mezi lety 1253-1257 a zemel roku 1312). Kne vybudoval ve mst Bytom hrad, mstsk hradby a uinil znho hlavn msto Knectv bytomsko-kozelskho. Ze zatku vldl spolen sbratrem Bolkem I. jako kne opolsko-bytomsk v letech 1281/2-1284. Dle vletech 1284-1312 samostatn jako kne bytomsk. W Kozl a Toku vldl vletech 1281-13053. W roce 1264 byl Kazimr pasovn na ryte krlem Pemyslem Otakarem II. (1253-1278)4. Okolo roku 1278, Kazimr uzavel satek sHelenou5, kter byla neznmho pvodu. Zjejich manelstv vzelo pt syn: Boleslav, Vladislav, Mek, Siemowit, Ji a t dcera Marie, ena krle uherskho Karola Roberta6.

Polsko ovldlo Slezsko ke konci 10. stolet pi podpoe nmeckho csastv. V2. polovin 12. stolet po rozpadu polskch zem, pila pro eskou monarchii ance na obsazen Slezska. Prvn pokusy se odehrvaly ji vroce 1038, kdy do Polska vstoupil esk kne Betislav a spojil Slezsko sechami. Vroce 1050 bylo Slezsko zskno zpt Kazimrem Obnovitelem. Po rozdlen polskho zem (po smrti Boleslava Kivostho roku 1138 a do korunovace Vladislava I. Loktka roku 1320) byla polsk vlda oslaben. Rozdlen na mal knectv, boje nejen o krlovsk trn, ale i soupeen o hegemonii vknectv i regionech zpsobilo, e nebylo mon odolat njezdm i zmrm soused zskat toto zem. Od Polska odpadlo Pomo, Lubusko, v rukch erven Rusy se doasn ocitl Lublin. Loupeiv toky vedli na Polsko Tatai, Litevci a Prusov. Slabost centrln i mstn vldy vrozdlenm Polsku vyuili ei kzabrn Slezska, a dokonce si doasn podmanili krakovsk trn, na pelomu XIII. a XIV. stolet (Vclav II 1300-1305 a Vclav III 1305-1306).

Mezitm dal pokusy sjednotit Polsko se skonily nezdarem. Vzpomeme konec vldy slezskch Jindich, Jindicha Bradatho (1201-1238) a Jindicha Pobonho (1238-1241) vdsledku bitvy pod Lehnic vroce 1241. Nevydaily se ani pokusy o sjednocen Leka Blho (pelom 12. a 13. stolet 1194-1227), Boleslava Stydlivho (1243-1279), Leka ernho (1279-1288), Konrda Mazovskho (1241-1243). Tak pozdj pokusy o sjednocen Polska uinn bhem pevahy ech, jmenovit Jindicha IV. Proba (1288-1290) a Pemysla II (1295-1296) se nepovedly. Oba vldci, kdy u sjednotili sti Polska, byli zavradni. Polsko tak nebylo sjednocenm zemm. Mlo nov siln sousedy, jako byl d nmeckch ryt, braniborsk markrabstv a m dl silnj echy. Polsk vlda nebyla jednotn. Slezsko bylo rozdleno zhruba na 30 knectv. Mnoh znich spojen sPiastovci vedli proti echm ozbrojen odpor7.

esk krlovstv za vldy Vclava II. smovalo svoji expanzi do Slezska. Rozdlen slezsk knectv byla podrobena echy silou, manelstvmi a nevhodnmi politickmi dohodami8. Krtkodob sjednocen sti Polska Jindichem IV., kter spojil v jedno Doln Slezsko sMalopolskem, zmobilizovalo echy do vlky o vliv ve Slezsku. Dne 10. ledna 1289 Kazimr Bytomsk, spolen sBolkem Opolskm a Mkem Tnskm vzdal vPraze lenn hold Vclavovi II. Knata se zavzala pomhat Vclavu II. vjeho vlce sVladislavem Loktkem9.V roce 1289 se uskutenilo setkn vOpav, kde vznikla koalice proti kneti Jindichu IV., kter mla pekazit jeho plny na sjednocen Polska10. Vdalch letech byl Kazimr vrnm spojencem Vclava II vjeho politice vi polskm zemm. astnil se esk vpravy na Sieradz vroce 1292 nebo prask korunovace vroce 1297. T se astnil vpravy eskho krle do Malopolska vroce 1292, obsazen Krakova a dle Velkopolska sHvzdnem, kde se Vclav korunoval na polskho krle vroce 130011. Podmanil si Malopolsko, Velkopolsko, Kujavsko, zem lenicko-sieradzsk i gdask Pomo. Vclav II. se tak stal souasn krlem ech a Polska. Doasn sjednocen Polska dky Pemyslu II. (1295-1296), kter jako jedin vldl ve Velkopolsku a Pomo, nebylo pro echy vldnouc vSlezsku a Malopolsku dn ohroen12.

Do dnench dn se zachoval akt, ve kterm kne bytomsk dv sv knectv vlno Vclavovi II.13 z 9. ledna 1289: Svmu Pnu, uctivmu a osvcenmu Vclavovi, nejjasnjmu krli ech a Markrabti moravskmu, Kazimr zBo lsky kne opolsk a Pn na Bytomsku, sochotnou neustle vrn slouit () Podle pkladu zaslben a stl poslunosti, dky ktermu zlsky pana Otakara, nkdejho krle ech svat pamti, otec moji svat pamti Vladislav, nkdej kne opolsk ze skutku a sloen vrnosti, kter t () vzdal, zskal ve svch asech mnoho dobrodin, cti a ochrany () pokrauji ochotn ve stopch mho otce () Ponvad mohu bt nejlpe chrnn Vmi a Vaimi nstupci, lpe ne kmkoliv jinm, ped naruovnm mru nepokoji mch poddanch () podrobil jsem se te () a chci, abych zstal poddn navdy Va vld, ddicm i nstupcm Vaim, vem krlm ech sebe, syny, ddice i m nstupce, knectv, msta, hrady i rzn m statky a vechny barony, lechtice a jin m zmky a na nich knata ijcch nepinut ani sla, ani strach a obezetnou radou se svolenm mch syn Boleslava a Vladislava, tak pbuznch, ptel, baron a jinch lechtic knectv mho, prahnouc na zklad oddanosti zlepit postaven syn, ddic a nstupc mch () a dovolvajcch se vslovn () rznch vsad a patronskch svobod, kter slou mn a t synm, ddicm a mm nstupcm () od Vs, Pna mho jsem pijal a od te pijmm uveden knectv vlno. A Vm, Pnu mmu, jsem sloil a skldm slib, nabzel vm vrnost, oddanost a poslunost navdy () chci, aby se stalo, e synov, ddicov a nstupci moji vichni na tomto lnu, ili knectv byli t zavzn ke sloen slibu, vrnosti a poslunosti vi Vm i Vaim nstupcm, kte tak budou muset psahat psahou a init tak navdy. () I pimlouvm se vslovn () na zklad nynjho psma a vech prv (), kter mi byli dny skrze vsady a svobody zskan od Apotolskho stolce nebo csastv mskho i od jakhokoliv i jakchkoliv vldc polskch, aby (Kazimr a nstupci) nepodlhali nmeckmu csastv i jinm a neskldali jim psahu ()14.

Po roce 1306 vdsledku vymen dynastie Pemyslovc (1306) Vclavem III, jedinm vldcem ech a Polska (1305-1306) a Uherska (1301-1305), se knectv bytomskokozelsk stalo nezvisl na echch. Kazimr zaal spolupracovat snovm krakovskm knetem Vladislavem Loktkem (1306-1333)15. Vroce 1306 dolo k nezvykl udlosti vdjinch knectv a pomr polsko-uherskch, ili satku dcery Kazimra Marie sKarlem Robertem16, knetem neapolskm, kter usiloval o uherskou korunu po vymen Arpdovc. Synov Kazimra Boleslav a Mek zskali vysok crkevn pozice: arcibiskupstv a biskupstv vUhrch.

Vdomc politice se Kazimr projevil jako patron crkve. Udlil mnoho privilegi du boho hrobu vMiechov. Zaloil novou budovu bytomskho pitl a kostel Svatho ducha. Ji za ivota vldce vroce 1303 se knectv rozdlilo na ti mal knectv: Toeck, kde vldl Boleslav; Kozelsk, kde vldl Vladislav a samotn Bytomsk17. Kazimr zemel 10. bezna 1312. Msto jeho pochovn nen znm18.

Kazimrova politika smovala k budovn spojenectv skrze satky. spchem knete bylo manelstv dcery Marie Bytomsk (1295-1317) sknetem Neapolskm. Vroce 1306 se stala Marie prvn enou Karla Roberta, knete Neapolskho19 zdynastie Anjouovc. Ponvad vroce 1308 Mariin mu ovldl uhersk trn, stala se tak krlovnou. Svazek byl bez potomk20. Spojenectv polsko-uhersk bylo nezvykle dleit proti nrokm ech na uhersk a polsk trn. Jako ena krle Uher Marie mla vliv na obsazen crkevnch ad vUhrch svmi bratry: Boleslavem (arcibiskupa ostihomsk)21 a Mkem (biskup vNite a Veszprmu)22. Korunovace Marie na krlovnu Uher posvtil biskup veszprmsk Benedikt zSzkesfehrvru. Marie zemela 15. prosince 1317 vTemesvru. Pochovna byla vSzkesfehrvru, vbazilice Panny Marie23.

Po smrti Kazimra na kozelsk a bytomsk stolec usedl Vladislav Bytomsk (narodil se mezi lety 1277 a 1283, zemel ped 8. zm 1352). Vletech 1303-1337 vldl jako kne kozelsk. Vroce 1316, kdy doshl plnoletosti, se stal Vladislav nezvislm knetem kozelskm a od roku 1316 knetem bytomskm. Do t doby knectv dil jeho bratr Siemowit. Po zvolen bratr Boleslava a Mka do crkevnch ad a jejich odjezdu do Uher, Vladislavovi pipadl Siewierz i Toek24. Vladislav zpasil sprzdnou pokladnou. Finann problmy pi sprvn knectv ho donutily kprodeji sti svho knectv. Vroce 1337 Vladislav pedal tnskmu kneti Kazimrovi Siewierz a opolskho kneti Bolkovi II. hrad vKameni nedaleko Toka. Dne 21. ledna 1334 zastavil za 4000 hiven stbra kneti ratiboskmu Lekovi kozelsk knectv. Vppad jeho smrti bez potomk se Kozel ml vrtit do hranic Bytomska. Po dvou letech zemel Leek Ratibosk a vroce 1336 se Kozel vrac pod vldu Vladislava. Vroce 1337 Vladislav vydlil Kozel nejstarmu synovi Kazimrovi a vroce 1340 Vladislav vydlil bratru Siemowitovi knectv hlivick25. Po zskn vldy vechch lucemburskou dynasti Polsko nebylo schopno, jakkoliv usilovat o Slezsko26. Za vldy Vladislava Loktka (1306-1333)27 pi Polsku stli pouze synov knete Bolka I. Svodnickho Bernard, Boleslav II. Minsterbersk a Jindich I. Javorsk28. Dle Boleslav II. Lednick, Jindich VI. Vratislavsk a Boleslav II. Opolsk. Zbyl knata zstala zvisl na echch nebo Braniborsku (knata hlogovsk)29. Na konci 3. dekdy 14. stolet et krlov peli do ofenzvy, kdy nutili slezsk knata ke skldn lennch slib30. Dne 19. nora 1327 Vladislav spolu smladmi bratry Jim a Siemovitem sloil lenn slib vOpav31 eskmu krli Janu Lucemburskmu32. Do dnenho dne se zachoval dokument, ve kterm kne bytomsk in ze sebe vazala Jana Lucemburskho33. My, Vladislav, kne kozelsk, ohlaujeme a oznamujeme vem obsah tohoto listu, e jsme knetem a vazalem Pna naeho Jana, nejjasnjho krle ech a Polska a hrabte lucemburskho. Od nho budeme chtt pijmout vlno knectv nae kozelsk sjeho msty: Kozlm, Bytomem, Pyskovicami a hrady: Tokem a Slavvicemi (), ve jmnu naem i nstupc naich knat kozelskch (tehdy) by mlo bt pijato pes tho krle, Pna ech, jeho ddic nebo nstupc () Toto nae psemn svdectv je vydno vOpav lta Pn 1327 (v den) 11 bezna34.

Bhem polsko-esk vlky vletech 1345-1348 Vladislav peel na polskou stranu. V Dolnm Slezsku udeila polsk vprava vyslan na pomoc vrnmu spojenci Polska Boleslavu II. Malmu. Polci brnili Svdnici i Wschow35. Polsk vojska i spojeneck uhersk oddly udeily na ory, Rybnik i Pszczynu, ale byly odraeny36. Dodnes se zachovala listina z 15. nora 1346 vydan v Bytomi , ve kter kne Vladislav Bytomsk slibuje vrnost Kazimru Velkmu, e nebude pomhat echm proti Polsku. dokumentu: My, Vladislav, zBo lsky kne bytomsk, uzaveli jsme tak porozumn se slavnm Panem Kazimrem, krlem polskm () ke vzniku mru, a to tak, e slibujeme tmu krli a pnu Polska, e nebudeme vpoutt do naich hrad dnho jeho neptele a zvlt krle a Pna ech, markrabte Moravskho, knete Jana, jeho slavn syny, Mikule, knete opavskho, nebo starosty () tak dlouho, dokud nebude uzaven dohoda mezi samm krlem a pnem Polska zjedn i krlem a Pnem ech zdruh strany () Vydan vBytomi den po svatm Valentnu roku vroce 134637.

Vladislav byl dvakrt enat. Poprv sBeatou, dcerou Oty V.Braniborskho (vdova po Boleslavu I., kneti svidnickm), pot zLudgardou Meklenburskou, pokrevn pbuznou Oty I. ttnskho. Vprvnm svazku sBeatou se dokal dcery Eufemie (ena Konrda I, knete olenickho) a syna Kazimra. Ze svazku sLudgardou se narodili Boleslav, Beata (ena hrabte von Hardeck), Elena (eholnice vdominiknskm kltee), Aneka a Kateiny (jeptiky v vcistercickm kltee vTebnici. Vladislav zemel vroce 1352 ped 8. zm. Nen znmo msto jeho pohbu38. Za ivota Vladislava dolo kpotvrzen smlouvu umoujc ddit enm eskm krlem Karlem IV. To umonilo rozdlen bytomsko-kozelskho knectv mezi olenick a tnsk Piastovce vroce 135539.

Dne 8. kvtna 1337 vKozl Kazimr Tnsk kupuje od Vladislava Bytomskho knectv Sevesk40.

Dne 2 nora 1347 Jaroslav ze ternberka uzavel dohodu sVladislavem Bytomsko-kozelskm o satku sv dcery Markty se synem knete Boleslava. Vno Markty bylo ve vi 60 hiven praskch gro polsk mry zapsan na vsi Zakrzw41. Po smrti Vladislava kozelsk knectv zddil syn Kazimr (narozen okolo roku 1312 zemel po roce 1342), knetem byl od roku 1337 a do let 1342/1347. Kazimr byl zprvnho manelstv otce sknnou Beatou Braniborskou. Vroce 1337 Kazimr zskal od otce knectv kozelsk (navrtilo se ze zstavy po smrti knete ratiboickho Leka, kter neml potomky). Formln vldl od roku 1339, kdy byl oficiln uveden do adu. Vroce 1342 kne zstal exkomunikovan vdsledku neplacen svatopetrskho hale. Zemel po roce 1342 (jist ped rokem 1347) a msto jeho uloen nen znm. T nen znmo, zda ml enu nebo dti42.

Kazimr Kozelsk se pipojil do protiesk koalice slezskch knat. Nepoutli do mst esk vojska. T se nezastnili korunovace eskho krle Karla IV. Vroce 1346 vstoupila vojska Kazimra Velikho na zem knectv ratiboskho, ale byla znho vytlaena. Vojensk porka zpsobila ztrtu Slezska43. Vdsledku mru vNamyslowie z 22. listopadu 1348 Slezsko pipadlo echm44. Kazimr Velik se zekl Slezska vmnou za rezignaci Jana Lucemburskho zprv na polskou korunu. esk krl zskal dodaten tak 20 000 kop praskch gro45. Po mru vNamyslowie vroce 1348 Vladislavovo knectv pelo pod eskou korunu46.

Poslednm knetem byl Boleslav Kozelsk47, kter t vystupuje jako kne v Bytomi (narodil se roku 1332, zemel roku 1354 nebo 1355) knetem kozelskm vletech 1342-1347 nebo 1355, posledn musk pedstavitel bytomskch Piastovc. Vroce 1352 po smrti otce Vladislava se Boleslav stv tak knetem bytomskm. Boleslav byl i pes velikost svho panstv eskm vazalem, bez nadji na monost nleet pod korunu polskou nato bt nezvisl. Vroce 1354 se astnil vpravy eskho krle Karla IV. do Itlie pro csaskou korunu. Bhem vpravy zemel vroce 1355 a byl pochovn vkatedrle ve Venzone. Na jeho nhrobku meme vidt znamen orla a st npis: HEC. EST. SEPULTURA DNI. BOLESLAI DUSIC. COSLENSIS ET BITHUM (to je hrob pana Boleslava, knete kozelskho a bytomskho). Ppustn datum smrti je posledn msc roku 1354. Boleslav byl enat od roku 1347 sbohatou Marktou ze ternberka. Jeho moravsk manelstv vrazn svd o smen se sosudem a geopolitikou. Zmanelstv se dokal tech dcer Albty Bytomsk (ena tnskho knete Pemysla I. Noska), Eufemie Bytomsk (eny knete Vclava Falkenberskho) a Boleslavy (1342-1427/1428), kter plnila funkci abatye cisterciaek vTrzebnicy.

Knectv bytomsko-kozelsk, po smrti Boleslava vroce 1355 na zklad smlouvy uzaven jet za ivota otce Vladislava bylo rozdlen mezi nejbli pbuzn - knata olenick a tnsk (Pemysl I. Nosek), Kozel pipadl Konrdovi Olenickmu, oennmu vroce 1333 s Eufemii, dcerou Vladislava Bytomskho48. Rozdlen knstv pedchzelo sloen slibu vrnosti a poddanstv vi krli vden vyhlen. Dne 4. jna esk krl uznal nrok olenickch a tnskch knat na bytomsko-kozelsk knectv. Vkrlovskm dokumentu lze st: Karel IV () csa msk () a krl ech oznamujeme vem, e pokud by povstala pochybnost ohledn knete kozelskho a bytomskho nebo pna hrad Toszka a Pyskowic () mezi Nejjasnjm Konrdem Olenickm a Kazimrem Tnskm zjedn a Bolkem Opolskm, Bolkem Falkenberskm, Albertem Steleckm a Janem Osvtimskm zdruh strany knat na Koruny esk, na zklad stlch proseb vznench knm na Praskm hrad () rozhodli jsme svelkou rozvahou, s radou knat zmnn Koruny a zasedajcch hodnost, vydme soudn verdikt a vrok, e zmnn knata olenick a tnsk maj vldu nad knectvmi kozelskm a bytomskm a nad hrady Tokem a Pyskowcem a knim pinleejcmu okol (t hrad) zpsobem (jak je zmnno) ddictvm pes privilegia na zklad naeho soudu. Zdrazujeme to, e knatm olenickm a tnskm pinle vechna prva, kter nleela nedvno zemelmu Nejjasnjmu kneti Bolkovi kozelskmu () Pee Nejjasnjho Vldce a Pna Karla IV. () VPraze lta Pn 1355 () tvrtho dne na msce jna, vdestm roce panovn vechch, v prvnm roce panovn jako csa Praha 4. jna 135549.

Dvn knectv kozelsko-bytomsk zstalo svlastn samosprvou pod vldou Koruny esk vletech 1348-1515. Pod Svatovclavskou korunou se knectv nalzalo od let 1348-1742, a do zisku Slezska Pruskem.

Poznmky:
1/ Po smrti Vladislava vletech 1281 nebo 1282 jednotn knectv opolskoratiboick bylo rozdleno na tyi sti: Opolsko, Bytomsko, Ratiboicko a Tnsko. Vpotku se oddlila knectv opolsk a ratibosk. Nsledn tnsk a bytomsk. Knectv opolsko-ratibosk nsledn vzniklo vdsledku rozpadu Slezska na doln a horn ve 2. polovin 12. stolet. Dokonilo se tak tehdy rozdlen Slezska mezi syny Boleslava Vysokho a Mka I. Kivonohho. F. Hawranek, Zarys dziejw lska Opolskiego, w: Wypisy do dziejw powiatu kozielskiego, pod red. F. Hawranka, Opole 1975, s. 11. B. Zientara, Mieszko Pltonogi, w: Poczet krlw i ksit polskich, pod red. A Garlickiego, Warszawa 1998, s. 131-135. Historia lska, pod red. M. Czapliskiego, Wrocaw 2002, s. 48-49. M. Lis, Grny lsk, Zarys dziejw do I wojny wiatowej, Opole 1993, s. 21. S. Mizia, Historia lska, Popularny zarys dziejw, Wrocaw 1997, s. 16-19. A. Weltzel, Geschichte der Stadt, Herrschaft und Ehemaligen Festung Kosel, Band 1, Politische Geschichte, Kosel 1888, Paderborn 2016, s. 27.
2/ J. Rajman, Dzieje Kola na tle okolicznych osad redniowiecza, w: Kdzierzyn-Kole, Monografia miasta, pod red. E. Nycza i S. Senfta. Opole 2001, s. 38-39.
3/ Prvn zmnka o hradu Kozel se objevuje vroce 1106, vpolsk kronice Galla Anonyma. Hrad ml podlehnout poru bhem polsko-esk vlky. Vroku 1108 hrad Kozel odolal eskm njezdm. Vdsledku vlky byl dobyt hrad Ratibo. Pofesor Wodzimierz Kaczorowski se domnv, e Kozel byl obrannou zkladnou voblasti ech a Moravy. Vroce 1133 hrad ei zniili. Postupn obnovovan od roku 1155 byl sdlem kasteln. Gall Anonim, Kronika Polska, Wrocaw 2003, s. 103, s. 113. J. Rajman, op. cit., s. 21-39. Vlka i mr vdjinch tvrze a msta Kozel, pod red. E. Nycza, S. Senfta, Opole 2007. R. abicki, Z kart znanej i nieznanej historii Miasta Kola, Kdzierzyn-Kole 2006.
4/ Vokol Bytomi se nachzej loiska surovin, rudy cnu a olova, uhl, bidlice, elezn rudy, stbro i psek a trk. Hradit Bytom bylo postaveno asi v7. nebo 8. stolet. Msto bylo zaloeno roku 1254, na zklad dvj osady. Bytom, Zarys rozwoju miasta, pod red. W. Dugoborskiego, Warszawa 1979, s. 10 i dalsze. Zob. J. Drabina, Miasta lskie w redniowieczu, Katowice 1987, s. 46-76.
5/ K. Jasiski, Rodowd Piastw lskich, Piastowie wrocawscy, legnicko-brzescy, widniccy, zibiccy, gogowscy, agascy, oleniccy, opolscy, cieszyscy i owicimscy, Krakw 2007, s. 517. Piastowie, Leksykon biograficzny, pod red. K. Ooga i S. Szczura, Krakw 1999, s. 725 i dalsze. K. Jasiski, op. cit., s. 517 i dalsze. J. Drabina, Historia Bytomia 1254-2000, Bytom 2010, s. 31.
6/ Historia lska. Tom 1, Do roku 1763. Cz 1, Do poowy XIV w., pod red. K. Maleczyskiego., Wrocaw 1960, s. 499.
7/ Je mon pipustit rusk pvod Heleny, existuje t hypotza litevsk nebo esk. Marie je povaovan za dceru knete haliskho Lva I. zdynastie Rurikovc. K. Jasiski, op. cit., s. 518.
8/ S. Mizia, op. cit., s. 20. R. Grodecki, S. Zachorowski, J. Dbrowski, op. cit., t. 1, s. 354-355. Historia lska. Tom 1, Do roku 1763. Cz. 1, s. 510-528.
9/ K. Popioek, Historia lska, Od pradziejw do 1945 roku, Katowice 1984, s. 41 a dl. R. Heck, M. Orzechowski, Historia Czechosowacji, Wrocaw 1969, s. 58 a dl.
10/ R. Heck, M. Orzechowski, Historia Czechosowacji, Wrocaw 1969, s. 58 a dl.
11/ K. Popioek, op. cit., s. 41 i dl.
12/ W. Korta, op. cit., s. 93.
13/ Historia lska. Tom 1, Do roku 1763. Cz 1, Do poowy XIV w., pod red. K. Maleczyskiego., Wrocaw 1960, s. 534 a dl.
14/ M. Lis, op. cit., s. 22-24.
15/ J. Drabina, Historia Bytomia 1254-2000, s. 32.
16/ J. Drabina, J. Horwat, Z. Jedynak, Bytom redniowieczny, Przekazy rdowe 1123-1492, Opole 1985, s. 59.
17/ J. Baszkiewicz, Wadysaw I okietek, w: Poczet krlw, s. 238-246. Historia lska, pod red. M. Czapliskiego, Wrocaw 2002, s. 70-71.
18/ W. Felczak, Historia Wgier, Warszawa 1966, s. 54-61.
19/ Historia lska, pod red. M. Czapliskiego, s. 62-63.
20/ Piastowie, Leksykon biograficzny, pod red. K. Ooga i S. Szczura, Krakw 1999, s. 725-726.
21/ Po smrti Marie se Karel Robert jet dvakrt oenil. Vroce 1318 si vzal Beatu Lucemburskou, dle vroce 1320 si vzal za enu Albtu Polskou, se kterou se dokal potomk. Zemel vroce 1342. W. Felczak, op. cit., s. 54-61. Piastowie, Leksykon biograficzny, s. 736.
22/ Ve star literatue se udv, e zmanelstv vzely dv dcery. . K. Jasiski, op. cit., s. 534.
23/ Piastowie, Leksykon biograficzny, s. 730-731.
24/ K. Jasiski, op. cit., s. 533.
25/ Piastowie, Leksykon biograficzny, s. 736.
26/ Od roku 1321 spravoval knectv vase neptomnosti bratr. Vroce 1328 po smrti Boleslava a nsledn rezignaci Mka na knectv, mu pipadly Toek i Siewierz. Piastowie, Leksykon biograficzny, s. 732-733.
27/ Tamt, s. 732-733.
28/ Dolny lsk, pod red. K. Sosnowskiego i M. Suchodolskiego, Pozna-Wrocaw 1948, s. 28.
29/ W. Korta, op. cit.,, s. 95-99. Historia lska. Tom 1, Do roku 1763. Cz. 1., s. 544-552. Historia lska, pod red. M. Czapliskiego, s. 70-71.
30/ Historia lska, pod red. M. Czapliskiego, s. 70-71
31/ Dolny lsk, pod red. W. Bieowicza, Wrocaw 1963, s. 14.
32/ Historia lska, pod red. M. Czapliskiego, s. 77-79.
33/ J. Drabina, Historia Bytomia 1254-2000, s. 41.
34/ M. Lis, op. cit., s. 30-32. R. Grodecki, S. Zachorowski, J. Dbrowski, op. cit., t. 1, s. 406. S. Mizia, op. cit., s. 21. W. Korta, op. cit., s. 95-100.J. Drabina, Historia Bytomia 1254-2000, s. 41.
35/ Historia lska. Tom 1, Do roku 1763. Cz. 1, s. 553.
36/ J. Drabina, J. Horwat, Z. Jedynak, Bytom redniowieczny, s. 95. Originl je uchovn ve Sttnm archivu vPraze.
37/ W. Korta, op. cit., s. 95-99.
38/ A. Weltzel, op. cit., s.66.
39/ J. Drabina, J. Horwat, Z. Jedynak, Bytom redniowieczny, s. 108.
40/ K. Jasiski, op. cit., s. 528.
41/ J. Drabina, J. Horwat, Z. Jedynak, Bytom redniowieczny, s. 113.
42/ Tamt, s. 103.
43/ Tamt, s. 109.
44/ K. Jasiski, op. cit., s. 543
45/ R. Grodecki, S. Zachorowski, J. Dbrowski, op. cit., t. 2, s. 17 a dal
46/ M. Komaszyski, Tysic lat Wrocawia, Wrocaw 1960, s.24-25.
47/ J. Drabina, Historia Bytomia 1254-2000, s. 42-43.
48/ K. Popioek, op. cit., s. 55-59.
49/ J. Drabina, Historia Bytomia 1254-2000, s. 41-42. R. Pacut, Zarys dziejw powiatu kozielskiego, w: Wypisy do dziejw powiatu kozielskiego, pod red. F. Hawranka, Opole 1975, s. 88.
50/ R. Pacut, Zarys dziejw powiatu kozielskiego, w: Wypisy do dziejw powiatu kozielskiego, pod red. F. Hawranka, Opole 1975, s. 88.
51/ J. Drabina, J. Horwat, Z. Jedynak, Bytom redniowieczny, s. 113