esk kroniky pozdnho stedovku

Autor: Jan Boukal <(at)>, Tma: Dobov dokumenty, Vydno dne: 15. 03. 2020

Psemn prameny, sjejich pomoc se lze piblit poznn minulosti, zpravidla rozliujeme na prameny edn (diplomatick) a vyprvc (narativn). Tento text pedstav ve strunosti esk vyprvc prameny pozdnho stedovku. Nejznmjmi a patrn nejatraktivnjmi prameny tohoto druhu jsou kroniky rozshlej texty, kter obsahuj chronologicky azen texty o historii, j autor asto hodnot a nkdy i dopluje o pepisy dleitch historickch dokument. Pokud se jedn o pouh popisn zaznamenvn udlost, nazv se text letopis.

Zatmco nkter zkronik jsou dochovny pouze vjedinm exempli, jin znme vdestkch exempl a dokonce se nm dochovaly v rznch jazykovch mutacch. Jist nen dnm pekvapenm, e kroniki tto doby byli vrazn determinovni pohnutmi udlosti 15. a 16. stolet, zvlt pak dobou husitskch vlek. Autory kronik sledovanho obdob byli nejen univerzitn uenci, dvoan a osoby duchovnho stavu, jako tomu bylo vpedchozch dobch, ale t m욝an nebo vlenci zad lechty. Od toho se odvj tak rove zpracovn kronik i jejich jazyk. Zatmco Kronika husitskho uence Vavince zBezov je psan perfektn latinou, je na jazykov vysok rovni a zachycuje rzn politick a nboensk jednn i bitvy, kronika katolickho ryte Bartoka zDrahonic je psna ponkud stroze, patnou latinou a navc sohledem na zjmy autora obsahuje pevn jen informace o vojenskch aktivitch rznch stran vkrlovstv. Vedle kronik, letopis a hagiografickch text (relace Petra zMladoovic) se nm vhojnj me na sklonku objevuj i dal typy narativnch pramen, a to prameny autobiografickho rzu a cestopisn. Znich lze pipomenout napklad Hodoporicon nmeckho studenta Johanna Butzbacha, Nauen Albrechta Rendla zOuavy, pamti ryte Krytofa zTna zroku 1516, denky panoe Jaroslava a Vclava aka zBkova nebo cestopisy Martina Kabtnka a Jana Hasitejnskho zLobkovic.

Jednou znejdetailnjch kronik, popisujcch potek husitskch vlek, je ji zmiovan Kronika Vavince zBezov. Jej autor byl ni lechtic a narodil se kolem roku 1370. Studoval na Univerzit Karlov a jet ped dokonenm mistrovskho studia zskal zkuenosti scrkevnm adem. Mistrem svobodnch umn se stal roku 1394. Zapsal se studiu na prvnick fakult, ale tato studia ji patrn nedokonil. Crkevn ady asto stdal, byl vak pomrn dlouho farem vLounech. Na potku 15. stolet se vzdal crkevn kariry a dostal se do slueb Vclava IV. Jako mistr byl stle lenem akademick obce a astnil se nap. roku 1411 Husova quodlibetu. Po vypuknut husitskch vlek zstval vPraze a zd se, e ml roku 1427 podl na vyhnn Zikmunda Korybutovie zPrahy (dobov kritick popvek o mistru Vavincovi prav, e umie psmo peloiti, zpravdy kivdu uiniti). Nkdy krtce pot se stal novomstskm psaem. Posledn spolehliv zprva o Vavincovi pochz zroku 1437, kdy je jmenovn mezi mistry svobodnch umn Univerzity Karlovy vjedn z instrukc eskch posl kbasilejskmu koncilu. Zda se pot sthnul do stran nebo zemel nen jasn. Literrn dlo Vavince zBezov je pomrn bohat. Je znmo, e se vnoval pekladm. Peloil nap. Sn Achmeta ben Sirina nebo ve stedovku velmi populrn cestopis Johna Mandevilla. Do doby psoben dvoe krle Vclava spad vznik Vavincovy Svtov kroniky, kterou pipsal krlovskmu komornkovi Janovi zEisenberka. Text se dochoval vjedinm rukopise, kter je patrn Vavincovm autografem, a kon rokem 678. Svtov kronika patrn nebyla nikdy dokonena. Vavincovi je rovn pisuzovno autorstv Psn o bitv u Domalic, oslavujc slavn vtzstv husit. Jeho nejvznamnjm dlem je vak ji zmiovan Kronika, kter se od vydn Jaroslavem Gollem k Kronika husitsk. Kronika detailn zachycuje lta 1414 1421. Kronika se dochovala vmnoha exemplch, kter jsou vsouasn dob uloeny po celm svt, a jsou znm znmy jej latinsk i staroesk verze. Staroesk peklad vznikl na konci 15. stolet a nedosahuje kvality originlu. Vavincova Kronika je povaovna za spolehliv pramen, nebo jej autor byl vmnoha ppadech svdkem udlost, kter popisoval a vzhledem ke svmu postaven ml informace zprvn ruky i o situaci vkrajch, kter byly od Prahy vzdlenj. Historikov a literrn vdci oceuj literrn rove Kroniky, kter bv povaovna za nejlep eskou pozdn stedovkou kroniku. Kronika bohuel kon vplce vty (Et facto mane, nepesn ve staroeskm pekladu jako A to se stalo rno). Pro Vavinec Kroniku nedokonil, nevme. Kronika vyla tiskem ji v18. stolet. Prvn vdeckou edici vydal Hfler, kterho nsledovali J. Goll, A. Dolensk, F. Hemansk.

Vedle Vavince zBezov pat knejvznamnjm kronikm doby husitskch vlek Bartoek zDrahonic. Jeho kronika je psna pomrn jednoduchou latinou a strohm stylem, co nen sohledem na to, e byl Bartoek vojkem zpovoln nikterak pekvapiv. Kronika se dochovala formou opisu zkonce 15. stolet. Jeliko se kronika dochovala pouze vjedinm exempli, patrn nebyla ve sv dob pli rozen a esk historiografie j vnovala pozornost a vdob Bohuslava Balbna, kter byl majitelem jejho rukopisu. Kronika popisuje zejmna vlen udlosti zlet 1419 a 1443 a obsahuje rovn pdavky, kter zachycuj rozlin udlosti zlet 1310-1457. O samotnm Bartokovi mnoho nevme. Jednalo se o pslunka ni lechty, pvodem nejsp zjinch ech, kter byl lenem Zikmundovy posdky na Praskm hrad a po obsazen Hradu praany se lenem karltejnsk posdky. Zde ji nejsp aktivn vojenskou slubu nejsp nevykonval, nebo jej roku 1426 stihla on choroba. Zemel nejsp roku 1443, kdy jeho kronika kon. Autorem ppisku byl patrn nkdo jin.

Nejvznamnjm vyprvcm pramenem eskho pozdnho stedovku jsou tzv. Star letopisy esk. Jedn se o 35 rukopis, kter pokrvaj esk djiny od sklonku 14. stolet a po potench let vldy krle Ferdinanda I. Pojmenovn Star letopisy esk (pvodn Sta letopisov et) je modern a pochz od Frantika Palackho, kter byl autorem prvn edice tohoto souboru pramen. Palack bohuel spojil dohromady rozlin verze Starch letopis dohromady, ani by rozliil, zjakho rukopisu kter pas pochz. Navzdory tomu je Palackho edice dodnes hojn vyuvna, nebo zcel ady rukopisnch verz byly modern edin pouze nkter latinsk verze, oznaovan jako Tebosk kronika, rukopis kovnick, rukopis vratislavsk, tzv. texty nejstar vrstvy a nejnovji vchodoesk vtev starch letopis a souvisejc texty. Rovn existuje modern pepis Palackho edice od autorsk dvojice Pork Kapar. Vppad Starch letopis je nutn podotknout, e se nejedn o letopisy vpravm slova smyslu, ale spe o kroniky. Autoi rznch verz rukopisu jsou sice anonymn, ale vminulosti se ji mnoz historikov pokoueli jejich autory nalzt, a to napklad vhusitskm hejtmanovi Matji Loudovi zChluman, krlovhradeckm mstskm psai Janu Kruinkovi, novomstskch psach Vavincovi zBezov, Prokopovi a Matouovi zChrudim, sluhovi novomstskch pn Janu Trubaovi i Vclavu Korandovi mladmu. Nejstar podoba textu vznikla snejvt pravdpodobnost vprosted husitsk Prahy a zachycuje lta 1419-1432. Jedn se o text na stylisticky nzk rovni. Mlad rukopisy jsou ji psny ivjm a obraznjm jazykem. Na Star letopisy navzal svou Kronikou eskou Vclav Hjek zLiboan, kter zjejich rozlinch verz opsal mnoh pase, oivil je svmi (pevn smylenmi) doplky.

Je velmi pravdpodobn, e sluebnk krle Jiho z Podbrad Pavel dek psal kroniku o svm chlebodrci, ale tento text se nedochoval. Zprbhu 15. stolet se dochovalo jet nkolik drobnjch kronik, znich meme jmenovat nap. Kroniku romberskou, Kroniku starho kolegita praskho nebo Kroniku Univerzity prask. Posledn jmenovan je do urit mry koalinho charakteru a sten vychz zKroniky Vavince zBezov. Zmime se jet o nkolika dalch pramenech, kter jsou sice oznaovny jako kroniky, ale budi otzkou, zda jimi doopravdy jsou. Tzv. Kronika obsahujc spor kn tborskch od Mikule Biskupce zPelhimova sestv ze t knih a navzdory svmu pojmenovn je spe nboenskm trakttem a souborem pramennch text kdjinm spor mezi tbority a jejich odprci. Kronika velmi pkn o Janu ikovi, druinku krle Vclava IV. je oslavnm textem o ivot slavnho husitskho hejtmana, vyzdvihujcm jeho vlenick umn. Nejstar znm rukopis tohoto textu pochz z2. poloviny 15. stolet, ale text je patrn star. Ped nlezem tohoto rukopisu se mnoz historikov (vetn Josefa Pekae) domnvali, e kronika pochz a zpelomu 15. a 16. stolet. Autor kroniky byl nejsp vchodoeskho pvodu, nebo lze uvaovat o jeho inspiraci hradeckou redakc Starch letopis, nebo autorovi jsou a podezele dobe znmy vchodoesk (zejmna krlovhradeck) relie. Spe ne o text historick se vak jedn o stedovkou beletrii, kter je zatena mnoha chronologickmi chybami. Vsouvislosti seskm pozdn stedovkm kronikstvm nelze opomenout Kronika eskou od Enea Silvia Piccolominiho, kter se pozdji stal papeem a pijal jmno Pius II. Piccolomini byl italsk humanista psobc ve slubch Fridricha III., dky emu se pozdji stal biskupem a kardinlem. Jeho latinsky psan kronika vznikla roku 1457 na zklad jeho dvjch setkn sechy a eskm prostednm a autor j dedikoval aragonskmu krli Alfonsovi. Tato kronika zachycuje eskou historii od mytickch dob a a do doby jejho vzniku. Zejmna pro star obdob nen nim jinm ne kompiltem plnm chyb. Jej hodnota spov vpopisu doby husitsk a podbradsk a vychz zautorovy vlastn zkuenosti, by i zde se pustil do rozlinch fabulac. Prv ztto kroniky pochz znm mtus o bubnu zikovy ke. Autograf Kroniky dochovn nen, existuje vak mnoho rukopis a tisk Kroniky, kter jsou uloeny vrozlinch knihovnch po celm svt. Zpozdnho stedovku je znm i staroesk peklad, kter je jen o 12 let mlad ne pvodn rukopis. Pestoe pvodn Eneova Kronika nespad do okruhu eskch pozdn stedovkch kronik, jej staroesk peklady ji ano.

Zmime se jet o nkolika kronikch jagellonskho obdob. Na prvnm mst je teba jmenovat Kroniku Bartoe Psae. Jej autor byl staromstskm m욝anem a proel Univerzitou Karlovou, kterou nejsp nedostudoval. Spolen smanelkou provozoval obchod spltnem a vedle toho se vnoval i innosti psae, zeho odvodil i sv pzvisko. Roku 1520 se stal lenem mstsk sprvy jako obecn star. Po praskho pevratu, iniciovanm Janem Pakem zVrat, byl Barto jako pznivce luternstv zmsta vyhnn a vrtil se do nj a roku 1529. Nedlouho po svm nvratu do Prahy sepsal Kroniku o pozdvien jednch proti druhm roku 1524, kter je oceovna pro svou pesnost a spolehlivost. Kronika je dochovna pinejmenm vpatncti exemplch esky i latinsky. Poprv ji vydal ji K. J. Erben, znovu pak J. V. imk. Druhou vznamnou kronikou konen fze eskho stedovku je Kronika Jiho Pseckho, absolventa Karlovy Univerzity. Kronika je pomrn krtk, kombinovan sautorovou vlastn korespondenc, a zachycuje udlosti zlet 1518-1526. Specifickou kronikou jagellonskho vku je tzv. Kronika loketsk, jej originl je dnes uloen vsokolovskm okresnm archivu. Kronika byla vydna pouze jednou, a to L. Schlesingerem. Zaznamenv udlosti ve mst Loket vletech 1471-1506, zvlt pak spory mstnch m욝an srodem lik, kter tehdy Loket zstavn drel. Tyto spory pak vystili vtzv. loketskou vlkou, do n se zapojili i lokett manov, karlovart m욝an a rzn lechtici zcelho krlovstv.

Prameny:
Die Chronik der Stadt Elbogen 1471-1504. Ed. L. SCHLESINGER, Prag 1879.
Drobnj kroniky a zprvy kdjinm eskm napsan hlavn vprvn polovici XV. stolet, Kronika esk Sylvia Enee Piccolomini, Fontes rerum Bohemicarum VII, Ed. J. EMLER
Kronika Bartoe Psae, Pamti o boui prask 1524, Kronika Jiho Pseckho. Ed. J. V. IMK, Fontes rerum Bohemicarum VI, Praha 1907.
Kronika Pulkavova, Vavincce zBezov Kronika husitsk, Vtah zKroniky Vavince zBezov, Vavinec zBezov Pse o vtzstv u Domalic, Tak zvan Kronika Univerzity prask, Kronika Bartoka zDrahonic. Fontes rerum Bohemicarum V, Edd. J. EMLER - J. GEBAUER - J. GOLL, Praha 1893.
Silvio Aeneae Piccolomini, Historia Bohemica / Historie esk, Edd. D. Martnkov - A. Hadravov - J. Matl, Fontes rerum Regni Bohemiae I., Praha 1998.
Star letopisy esk: (Texty nejstar vrstvy), Prameny djin eskch =Fontes rerum Bohemicarum. Nov ada 2. Edd. A. M. ERN P. ORNEJ, Petr M. KLOSOV, Praha 2003.
Star letopisy esk: (Vchodoesk vtev a nkter souvisejc texty), Prameny djin eskch =Fontes rerum Bohemicarum. Nov ada 3. Edd. A. M. ERN P. ORNEJ, Petr M. KLOSOV, Praha 2019.
Star letopisy esk z rukopisu Kiovnickho. Edd. F. IMEK M. KAK Praha 1959.
Star letopisy esk z vratislavskho rukopisu novoeskm pravopisem. Ed. F IMEK, Praha 1937.
Staj letopisow esstj od roku 1378 do 1527, ili pokraownj v kronikch Pibjka Pulkawy a Benesse z Hoowic, z rukopis starch wydan. Praha 1829. Scriptorum rerum bohemicarum; tomus III. Ed. F. PALACK, Praha 1941 Vavinec zBezov, Husitskkronika;Pse o vtzstv u Domalic. Ed. F. HEMANSK Praha 1979
Ze starch letopis eskch. Edd. J. PORK - J. KAPAR,Praha 1980.
Ze zprv a kronik doby husitsk, Ed. I. HLAVEK a KOL. Praha 1981.

Literatura:
BARTO Frantiek Michlek, vod. In: Star letopisy esk z vratislavskho rukopisu novoeskm pravopisem. Ed. F IMEK, Praha 1937.
BLHOV Marie, Vavinec zBezov a jeho dlo, in: Vavinec zBezov, Husitskkronika;Pse o vtzstv u Domalic. Ed. F. HEMANSK Praha 1979, s. 305-316.
ORNEJ Petr, Pvodn vrstva Starch letopis eskch, in: Star letopisy esk: (texty nejstar vrstvy), Prameny djin eskch =Fontes rerum Bohemicarum. Nov ada 2. Edd. A. M. ERN P. ORNEJ, Petr M. KLOSOV, Praha 2003, s. VII-XLIII.
ORNEJ Petr, Star letopisy ve vvoji esk pozdn stedovk historiografie.Acta Universitatis Carolinae : Philosophica et historica1, (1988,) s. 33-56
ORNEJ Petr, Tajemstv eskch kronik. Cesty ke koenm husitsk tradice, Praha Litomyl 2003.
HLAVEK Ivan, vod (Petr zMladoovic, Hus a Jeronm, Husovy listy a stn list esk moravsk lechty; Kronika velmi pkn o Janu ikovi, druinku krle Vclava IV; Bartoek zDrahonic a jeho kronika, Mikul Biskupec zPelhimova a jeho Kronika kn tborskch, Denk tborskho knze o jednn ech na koncilu basilejskm zroku 1433), In: Ze zprv a kronik doby husitsk, Ed. I. HLAVEK a KOL. Praha 1981, s. 4-21.
KAK Miloslav - IMEK Frantiek, Kvydn Starch letopis eskch zkovnickho rukopisu, in: Star letopisy esk z rukopisu Kiovnickho. Edd. F. IMEK M. KAK Praha 1959, s. 7-19.
PORK Jaroslav, Star letopisy esk a jejich doba, in: Ze starch letopis eskch. Edd. J. PORK - J. KAPAR,Praha 1980, s. 5-15.
IMK Josef Vtzslav, Psal Pavel dek eskou kroniku? In:esk asopis historick 15, . 2, (1909,) s. 218-219.