Arnot zPardubic nebyl tetm ...

Autor: Petr Povoln <(at)>, Tma: lechta, Vydno dne: 10. 05. 2020

I kdy m lucembursk obdob nikdy nepitahovalo, peetl jsem si monografii vnovanou prvnmu praskmu arcibiskupovi.1 Zajmalo m, jak si autorka poradila s pvodem arcibiskupova rodu a monmi dozvuky pedchoz ry.


Zdeka Hledkov se zamila i na arcibiskupovo kestn jmno, kter se u ns objevovalo pouze vjimen.2 Popsala cestu jmna mezi kesansk svtce a monou asovou posloupnost jeho en ve stedoevropskm prostoru.3 Nsledn konstatovala, e prv osoba prvnho praskho arcibiskupa pispla kjeho vt popularit. Podle autorky byl Arnot z Pardubic, po stejnojmennm otci a Arnotovi zRovn (Robn), teprve tetm nositelem jmna zaznamenanm v pramenech.4 Zhlediska celkovho vyznn knihy to je marginlie, ale psemn prameny toto tvrzen vyvrac.5

Pekvapilo m, e si autorka pi svm odbornm zamen nevzpomnla na Arnota, bratra zakladatele tepelskho kltera.6 Patrn jedinho obecnji znmho dritele jmna ped Arnotem zPardubic. Zdiplomate zjistte, e ani on nebyl nam prvnm doloenm Arnotem. Pekvapiv prvenstv pat Pemyslovcm, respektive jejich moravsk vtvi.7 Ernest filius Conradi Moraviensis comitis svdil na dvou listinch zroku 1156.8 Na tohoto mlo znmho Pemyslovce jsem si vbec nevzpomnl, i kdy jsem u na nj vliteratue narazil.9

Prvn nepemyslovsk nositel jmna, nk praskho biskupa Fridricha (1168-1179), svd na listin z roku 1177.10 Biskup Fridrich byl pbuzn krlovny Judity Durynsk a nememe tedy vylouit, e i nk pochzel znmecky mluvcho prostoru.11 Jeho objeven odstartovalo prvn vrcholn obdob vskytu jmna v pramenech. Mezi lty 1183-1195(7?) svd nkolik potencionlnch nositel jmna.12 Ovem existuje velmi reln monost, e se za vemi ukrv bratr Hroznaty Tepelskho.

Nkte nositel jmna nm zanechali svoji stopu vesk krajin.13 A navc je mon, e jimi byli prv biskupv nk a bratr tepelskho fundtora, alespo nkter indicie to nevyluuj. Vseverozpadnm sousedstv erven eice le Arnetovice (pvodn Arnotovice), kter jsou myln spojovny sosobou prvnho praskho arcibiskupa.14 Avak jako daleko zajmavj pvodce nzvu lokality se jev biskupv nk Arnot, ijc ve druh polovin 12. stolet.15 Prv do tto doby, nebo nejpozdji do potku 13. stolet, je nejen ztoponomastickch hledisek kladen jejich vznik.16 Obec nepatila kervenoeickmu biskupskmu panstv, jeho hranice musely bt od potku jasn identifikovateln.17 Nebyla centrem samostatnho statku a nevzniklo zde pansk sdlo, tak proto se v psemnch pramenech objevila a roku 1403.18 Pedpokld se, e nejpozdji od konce 13. stolet nleela vladykm zLoutkova (dnes soust Hoepnku), poprv doloenm roku 1316. 19

Jedin dnen Arnotovice le nepekvapiv vsousedstv Smilkova, kter zakladatel tepelskho konventu daroval spznnmu Hrdborovi ze Verub.20 Smilcoviz byly umsovny i na Lounsko, ale dkazy o psoben Hroznatovc vokol rozhodly pro stedoesk Smilkov. Necelch jedenct kilometr severovchodn najdete Oubnice a vpozstatcch zdej tvrze bylo vpolovin 19. stolet objeveno peetidlo serbem t jelench paro, dnes bohuel ztracen.21 Nejpozdji ped polovinou 14. stolet zde sdlila vtev rozrodu Hroznatovc, jen nemusela bt toton se zakladateli obce a budovateli zdejho kostela. Podle tamjho rodka, historika Josefa Petrn, mohli obec zaloit osadnci ze stejnojmenn lokality lec u Pbrami. Snad sousti jezdu, kter roku 1216 prodal Hroznata Tepelsk praskmu biskupstv.22 A pouze sedm kilometr jihovchodn le Milin, jeho dritel uvali vosmdestch let 13. stolet jednu zvariant erbu Jeticha zKraova.23

Tinct stolet je a do osmdestch let na Arnoty chud. Podle dosavadnch nzor zemel bratr Hroznaty Tepelskho zejm jet ped koncem 12. stolet, nebo nejpozdji potkem stolet nsledujcho.24 m se vysvtluje jeho neptomnost mezi svdky tzv. Hroznatovy zvti a jej panovnick konfirmace zroku 1197.25 Tohle vysvtlen zn sice logicky, jene Jaromr Kincl upozoruje, e nejstar testamenty zeskch zem se jen zcela vjimen zmiuj o osobch pbuznch.26 Proto nememe vylouit, e i na krlovsk listin pro Teplou, zroku 1201, svd fundtorv bratr.27 Hroznata mezitm zble neznmho dvodu oblkl eholn roucho a stal se pouhm probotem svho kltera.28 Jaksi Arnot se objevil i na falzu ostrovskch benediktin, vroenm do roku 1205, avak zhotovenm a potkem 14. stolet.29

Pokud se nsledn bratr tepelskho probota nevydal dlat kariru do Olomouce, objevuje se nm na Morav nov nositel jmna.30 Otzkou je, zda nemohl bt toton s ktermsi Arnotem konce 12. stolet. Moravsk Arnot vystupuje na dvou listinch Pemysla Otakara I., kter byly sepsny roku 1207 a ureny olomouckmu biskupstv.31 Zatmco na prvn zahajuje olomouck komornk Arnot adu laickch svdk, na druh je zapsn bez funkce, kdy mu pipadlo tvrt msto za vznamnjmi echy. Protoetou dobou olomouck dl spravoval pmo esk krl, mohl i olomouck komornk pochzet zech.32 Nebylo by to nic pekvapivho, protoe od poloviny 12. stolet povaovali prat vldci Olomoucko za svj majetek a poslali sem sv syny, aby zde zskali vldn praxi.33 Snimi pichzeli i jejich druiny, a proto se u velk sti zdej lechty pedpokld esk pvod.34 Tak nemus bt pouhou nhodou, e na obou listinch je za nm uveden jaksi Vilm. Dvojice se objevuje i na falzu urenm olomouckmu biskupstv a vroenm do roku 1234.35 Falztor se zejm inspiroval pravmi listinami zroku 1207 a Arnotovi ponechal nejen funkci, ale tak jeho souseda Vilma.

Avak Vilm je vpramenech nepomrn vce a bezpen je rozliit je prakticky nemon.36 Editor diplomate povaoval stejnojmenn svdky za dv rzn osoby. Vilma oznaenho pouze osobnm jmnem pokldal za Moravana, ani by mu piadil dal listiny.37 Druhho Vilma, charakterizovanho vrazem Vsich, povaoval za pedka Hroznaty zڞic.38 Stouto domnnkou jsem se zatm nikde nesetkal a nevzpomnm si, e by sn nkdo polemizoval. Vliteratue, kter se vnuje 13. stolet, oblasti psoben poszavskch Kounic, nebo samotnmu Hroznatovi zڞic, tuto informaci nenajdete.39

Dal Arnot se vpramenech objevuje roku 1214 a to dokonce spolen sbratrem Ivanem, co pispv kmonosti jeho identifikace. Sourozenci jsou spolen zachyceni pouze na dvou panovnickch listinch, vydanch vPraze a urench cistercikm ze zpadoeskchPlas.40 Nepekvap, kdy ve svden ad sloen zpednch velmo zaujali brati posledn msto.41 Zatmco Vtkovci se mezi svdky ocitli spe nhodou o majetkovch zjmech Milhostic a Hrabiic, vsousedstv Aneina daru, nen pochyb.42 Nejjednodum vysvtlenm ptomnosti bratr vtak vybran spolenosti je sousedstv jejich majetku a majetku rodu zPotvorova, respektive plaskho kltera. Tzv. Gumpoldici nepatili do absolutn piky velmoskch rod, ale za druhou ligu je vtto dob povaovat meme.43 Sbratry se opt setkvme a na listin zroku 1229, kter konventu potvrzuje darovn vsi Vehrdy.44 Vtina svdcch laik je spjata soblast zpadnch ech, vetn plzeskho komornka Ratmra a praskho komornka Zdislava.45 Svdkov nleeli klokln nobilit, sdlc nejspe vokol darovan vsi, pestoe nkter predikty zstvaj nejasn.46 Domnvm se, e Ivanova bratra nelze ztotonit sArnotem svdcm pro Teplou (1201), ani solomouckm komornkem (1207). Svden ada listiny zroku 1201 je pehldkou znmch velmo, mezi kter nepochybn patil i Arnot.47 Olomouckm komornkem mohl bt, vnejist dob potku 13. stolet, pouze krli blzk mu a jeho zmizen zpramen lze vysvtlit snad pouze mrtm.

Rodov pslunost bratr Arnota a Ivana nen nmtem lnku, ale je lkav se pokusit ji alespo poodhalit. Protoe nejsou oznaeni prediktem, musel bt pro stedovk psae dleit pedevm jejich bratrsk vztah. Zvlt, kdy jejich souasnky byli brati Vyemr a Ivan, pedkov pn zBlatn, vtve Bavorovic.48 Zrove me oba rody spojovat vskyt neobvyklho osobnho jmna Ivan. Oblast psobnosti bratr a dal okolnosti umouj pokldat je za mon pslunky rodu zNetin, pozdji nazvanch Benedov z Netin. Rod byl u Augustem Sedlkem povaovn za vtev Bavorovic a jeho prvn pslunk je vpramenech zachycen ji koncem 12. stolet.49 Pvodn podoba rodovho erbu je shodn serbem pn ze Strakonic, i kdy tinktury neznme.50 Navc pslunci rodu nosili od potku osobn jmna typick pro Bavorovice: Bavor, Ivan, Pedota a Vyemr.51 Netiny soused nejen spvodnmi statky Gumpoldic (plaskho konventu), ale tak sjohanitskm Mantnem, u nho leelo mal zbo Bavor ze Strakonic, jeho pvod je nejasn52. Pokud pijmeme pedpoklad Miloslava Svobody, podle kterho Ivan (z Blatn) zemel ped rokem 1235, zstv jedinm kandidtem na druhho zvkovskho purkrabho Arnotv bratr.53 Protoe dalho nositele kestnho jmna Ivan diplomat nenabzi.54 Ivanovo psoben na Zvkov povauje Miloslav Sovadina, analogicky ksituaci nkolika dalch purkrabstv, za nepm dkaz jeho pbuzenstv s purkrabm Konrdem zrodu pn zJanovic.55

To u se ale ocitme ve tictch letech 13. stolet, kdy se vpramenech mihnou dva Arnotov.56 Prvn byl otcem Hroznaty a druh synem Vilma a snad prv toho Vilma, kter byl vroce 1207 opakovan zapsn za olomouckm komornkem Arnotem.57 Ten mohl pedat, prostednictvm nm neznmho satkovho spojen, sv jmno Vilmovu synovi. Tuto vahu podporuje pedevm nevelk poet doloench nositel osobnho jmna Arnot, ale jsou zde i dal zajmav indicie. Na listin zroku 1234 figuruje ped Arnotem synem Vilmovm Hroznata zPodbrad, jeho otcem mohl bt Arnot, nkdy ztotoovan sbratrem tepelskho fundtora.58 Jet ped nkolika odstavci by m to nenapadlo, ale vlastn nevidm dn vn dvod, pro by bratr Hroznaty Tepelskho nemohl zastvat funkci olomouckho komornka.59 Zasovho hlediska to nen problm a jeho pedpokldan dvj mrt nem oporu v pramenech, take to je pouze hypotza, na kterou jsme si zvykli. Potom nen vyloueno, e Hroznata zPodbrad a Arnot syn Vilmv byli videlnm ppad bratranci. A snad to i vysvtluje, pro jeden ze syn Hroznaty zPodbrad nosil jmno Vilm.

Prvn dritele Podbrad mme jist doloeny pouze ve dvou generacch, ve ostatn jsou hypotzy.60 Podle vpovdi svdench ad patili pni zPodbrad ke pice na nobility. Josef emlika sice tvrd, e byli vtverbu ebku, ale dn pee rodu se nezachovala.61 Za pedky pn zChoustnka jsou povaovni dky stedovkm narativnm pramenm, kter ale vznikly bezmla sto let od posledn zmnky o Vilmovi z Podbrad.62 Co jist nezvyuju dvru vjejich vypovdac hodnotu. Rovn ztotonn Benee zPodbrad s Beneem zChoustnka m adu slabch mst, sta porovnat daje zdiplomate.63 A tak nelze vylouit, e pni zPodbrad byli potomky hlavn vtve Hroznatovc, kter patrn vymela potkem edestch let 13. stolet.

Arnot syn Vilmv se vpramenech objevil pouze roku 1234 a za pznivch okolnost mohl bt dokonce toton s olomouckm komornkem zroku 1207, i kdy to nepovauji za pravdpodobn. Lze jen tko vysvtlit, pro se po vce jak dv desetilet neobjevil vpramenech a pro po psoben vOlomouci nezskal dal hodnost. Zajmavou monost Arnotovi alespo hypotetick identifikace nabz vaha Jana kvrka, kter povauje Vilma syna Svatoslavova za vnuka Vilma zPulna.64 Pokud to spojme s pedpokladem Gustava Fridricha, ocitl by se ve svden ad ped vnukem Vilma zPulna Vilmv syn Arnot, patc do poszavsk vtve Kounic.65 Pak by sousedstv Hroznaty zPodbrad, Arnota syna Vilmova a Vilma syna Svatoslavova dvalo smysl. Pi blim pohledu se vtina esk sti svden ady rozpad do jakchsi pbuzenskch bunk a jednu znich mohla tvoit i tato trojice.66 Ped n jsou zapsni Ronovci a nsleduj pedpokldan bratranci Jan (zPoln) s Pibyslavem (zKianova).67

Pochopiteln je cel tato konstrukce pouze hrou, zaloenou na vce mn logick vaze, odpovdajc nkolika zmnkm v psemnch pramenech a asto protichdnch hypotzch historik. Pokud ale nen pln zcestn, meme stedovkmu psai podkovat, protoe vpramenech se u nikdo znich neobjevil. U vnuka prvnho moravskho magnta a monho synovce tepelskho fundtora to lze vysvtlit jejich mrtm. Vilm syn Svatoslavv se objevil naposledy ve formuli zroku 1237 a Hroznata zPodbrad vjist listin zroku 1235 a nejist o rok pozdji, co ovem nic nemn.68 Pokud, ml Arnot za kmotra nkdejho olomouckho komornka, byl podstatn mlad neli jeho pedpokldan bratranec Hroznata zPodbrad.69 Dsledkem tchto vah je mimochodem tak monost, e prv Arnot syn Vilmv byl otcem znmho Hroznaty zڞic, jeho narozen se klade doprvn poloviny tyictch let 13. stolet.70

Opusme prvn polovinu 13. stolet a pesume se do roku 1269, kdy se na Morav objevuje dal nositel jmna Arnot. Vtomto roce dosvdili ble neznm brati Arnot a Zdislav zLukovan donaci, svho souseda ernna zPopovic, klteru cisterciaek v nedalekchOslavanech.71 ernn daroval konventu majetek v dnes zanikl vsi Studyni, lec nedaleko jeho prediktnho sdla, potamo Lukovan. O tomto daru a jeho dalch okolnostech najdete pekvapiv bohat informace vliteratue.72 Pslunci rodu zLukovan pravdpodobn ve vsi vystavli pozdn romnsk tribunov kostel sv. Vclava, azen do prvn poloviny 13. stolet.73 Zmnn brati zejm nemli potomky, protoe lokalita se ji vprediktech neobjevuje a nen vn zaznamenna existence lechtickho sdla.

Od osmdestch let 13. stolet jsou vpramenech zachyceni dal nositel jmna, by jde vhradn o pslunky rozrodu Kounic. Vskyt jmna u nkolika rodovch vtv nedoku vysvtlit a je otzkou, zda to lze povaovat za nhodu. Je to zajmav, protoe neznme dnho kounickho praotce, jen by byl nositelem tohoto jmna a zaloil tak rodovou tradici. Prvnm znich je Arnot, ji dospl syn Hroznaty zڞic, svdc nalistin zroku 1286.74 Hroznata se proslavil pedevm jako vagr znmho Zvie zFalkentejna, po jeho pdu se vznamn podlel na povstn proti krli Vclavovi II.75 V dsledku eho byly Hroznatovi a jeho synm po potlaen povstn, z rozhodnut zemskho soudu, roku 1291 zkonfiskovny veker statky.76 Pesto povauje i souasn literatura jeho syna Arnota za pedka rodu ernickch zKcova.77 Podle n ml Arnot odejt nkdy na pelomu 13. a 14. stolet zrodovch poszavskch statk, vsouvislosti sjejich zborem a usadit se na stedn Metuji. Centrem malho panstv se stala farn ves ernice, lec na okraji star sdeln oblasti. Arnot zernic je doloen roku 1318 a snad mu patilo peetidlo nalezen v19. stolet pi likvidaci zdejho tvrzit.78 Peetidlo je kladeno do star sti 14. stolet a jeho majitel je vopisu oznaen jako Arnot zTalmberka. Ve navc komplikuj dva rozdln pohledy na potky pn zTalmberka. Zatmco Libor Jan a star literatura povauje pedka rodu Vilma za jednoho ze syn Hroznaty zڞic, Vojtch Vank pokld Vilma za velmi blzkho pbuznho, snad synovce i bratra.79 Jako pravdpodobnj se mi jev varianta Vojtcha Vaka, kter je logitj a vce reflektuje informacepsemnch pramen. ernit zKcova byli vtv poszavskch Kounic a zejm potomky pana Vilma, kter se roku 1297 psal zTalmberka a byl psedcm zemskho soudu.80

Roku 1289 je ve tech listinch zachycena obnova star donace oslavanskm cisterciakm, kterou uinil Arnot zRudkova, syn Hemana zRudkova.81 Avak podle falza vroenho do roku 1234, kter je povaovno za obsahov hodnovrn, byl prvotnm dontorem Arnotv ddeek Heman zRudkova.82 Listiny osvtluj Arnotovi rodinn pomry a zaznamenvaj ti generace rodu. Listinou vydanou 23. 10. 1289 vBrn, vyslovila s darem souhlas nejen Arnotova matka Kunhuta, ale tak sestra Dymuda abratr Heman.83 A prv dodnes dochovan pee je nezpochybnitelnm dkazem pslunosti rodiny krozrodu Kounic.84 Tento akt potvrzuje listina moravskho podkomoho Matoue zern Hory, vydan ve stejn den na stejnm mst, kter se ve sporu odvolv na tvrzen babiky uvedench sourozenc.85 Pan Jitka, pochzejc znm neznmho rodu, tedy zejm vdob vydn listiny jet ila.

Dostali jsme se do prvn poloviny 14. stolet, kdy se mli vpramenech objevit prvn ti nositel osobnho jmna Arnot, co jak vme neodpovd skutenosti. Roku 1322 byli Arnot a Zvi zRobn (Rovn) ruiteli a zrove svdky dvou listin, potvrzujcch prodej choustnickho panstv Petrovi zRomberka.86 Sourozenci patili k podorlick vtvi Kounic a na listinch vystupuj jako strcov Benee a Jana zChoustnka, kte se po prodeji panstv pesunuli do vchodnch ech.87 Brati zRobn patili do mocensk skupiny Petra zRomberka a jmno jednoho znich umouje dokonce uvaovat o monm pbuzenskm spojen snkdejmi krumlovskmi pny.88

A pak u se vpramenech objevuj budouc pni zPardubic, kte byli teprve na potku svho vzestupu. Nevme, jak se osobn jmno Arnot dostalo do jejich d, ale prvn prask arcibiskup byl bezesporu jeho nejslavnjm nositelem a nejvznamnjm lenem rodu.89

Poznmky
1. Hledkov Zdeka: Arnot zPardubic (dle jen Arnot zPardubic), Vyehrad 2008.
2. Arnot zPardubic, s. 11-19.
3. Arnot zPardubic, s. 212.
4. Jako poznmka . 3.
5. CDB I., s. 483; CDB II., s. 448.
6. emlika Josef: Rod, rodina a pbuzenstvo Hroznaty Tepelskho (dle jen Rod), Zpadoesk historick sbornk 4/1998, s. 15, 27, 29, 30, 37.
7. Wihoda Martin: Morava vdob knec 906-1197, NLN 2010, s. 245.
8. CDB I., . 173, s. 174; . 175, s. 175.
9. Kolektiv: Sga moravskch Pemyslovc, s. 45. Vlastivdn muzeum Olomouc, 2006.
10. CDB I., . 280, s. 247.
11. Novotn Vclav: esk djiny 1.2, Praha 1913, s. 966-967.
12. CDB I., s. 483.
13. Do pelomu 14 a 15. stolet se vpsemnch pramenech objevilo nkolik lokalit, jejich nzev je odvozen od osobnho jmna Arnot. Do dnench dn ale zbyly pouze dv. Profous Antonn: Mstn jmna vechch, dl I., s. 14, 16, 18.
14. Pvodcem tto spekulace, kterou objevte i na Wikipedii, je zejm souasn turistick literatura. David Petr: Velk turistick encyklopedie. Vysoina, s. 8, Knin klub 2009.
15. Arnotv medailon: http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php?info=192-Arnost
16. Martnek Zdenk a kolektiv: Pelhimov, NLN 2014, s. 49.
17. Biskupsk panstv bylo jasn vymezeno prodnmi tvary, pedstavy o jaksi stedovk majetkov anarchii jsou nesmysl. Boh Zdenk: Pozemkov drba praskho arcibiskupstv v dob pedhusitsk, Historick geografie 18/1979, s. 182. Nejvce informac o tto domn naleznete Josefa Dobie: Djiny krlovskho msta Pelhimova a jeho okol I., Muzejn spolek 1928; Martnek Zdenk a kolektiv: Pelhimov, NLN 2014.
18. Sedlek August.: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho,dl IV., Argo 1995; s. 345, 347, 348.
19. Sedlek August: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho,dl IV., Argo 1995; s. 342, 347; Rozsah sousednho hoepnickho panstv znme dky listin Vclava II. zroku 1299. Jan Libor: Vclav II. (dle jen Vclav II.), Argo 2015, s. 268-270.
20. Rod, s. 31-33. Peklad listiny naleznete nap. na strnkch kltera vTepl: http://www.klastertepla.cz/klaster/blahoslaveny-hroznata/o-bl-hroznatovi.html?start=7
21. Boh Zdenk: Djiny osdlen stednho Povltav vdob pedhusitsk, Zemdlsk muzeum stavu vdeckotechnickch informac 1978; Hejna Antonn: Vvoj osdlen v dolnm Poszav a na Beneovsku vdob pemyslovsk, Archaeologia historica 7/1982, s. 185-195.
22. Petr Josef: Pbh Oubnic, NLN 2001. Rod, s. 33.
23. Rod, s. 30.
24. Haubertov Kvtoslava: O nejstarch tepelskch listinch, Statn oblastn archiv vPlzni 1981 (dle jen O nejstarch), s. 3.
25. CDB I., . 357, s. 323; . 358, s. 325.
26. Kincl Jaromr: Dva testamenty lechtice Kojaty, Acta Universitatis Carolinae - juridica 3, 1978, s. 306-307. Rod, s. 31.
27. CDB II., . 27, s. 24-25. Vtinu svdcch nen problm ztotonit snejmocnjmi velmoi, znmmi i zdalch listin. VCDB II. rozdlil editor jmno Arnot pod dv hesla: Arnust - s. 448 a Ernestus - s. 473.
28. Zatmco vroce 1197 byl Hroznata jet mocnm velmoem vdob vydn listiny Pemysla Otakara I. byl ji mnichem. A jak soud Petr Kubn, mon prv dky svmu vztahu k panovnkovi. Kubn Petr: Blahoslaven Hroznata, Vyehrad 2000, s. 158, 164-165.
29. CDB II., . 359, s. 383. Podle autora vzniklo falzum kompilac dvjch majetkovch zisk zaznamenanch ve form pamtnch zpis. Boh Zdenk: Ostrov, tiscilet historie zmaenho kltera, Regionln muzeum vJlovm u Prahy 1999, s. 8.
30. Nkdy ped rokem 1207 pevzal Arnot ad olomouckho komornka, kdy ped nm zde kolem roku 1201 psobil Bohuslav a ve druhm desetilet 13. stolet Bavor. Wihoda Martin: Vladislav Jindich (dle jen Vladislav Jindich), Matice moravsk 2007, s. 211.
31. CDB II., . 59, s. 54; . 60, s. 56. Ped nm je uveden Jaroslav, patrn zrozrodu Buzic, dle Hrabiic Slavek a samozejm tehdy nepostradateln Drslavic ernn.
32. Vladislav Jindich, s. 140.
33. Vladislav Jindich, s. 100.
34. Wihoda Martin: Morava vdob knec, NLN 2010, s. 256-260.
35. CDB III/3., . 265, s. 374.
36. CDB II., s. 478-479, s. 534.
37. CDB II., . 60, s. 56, s. 478.
38. CDB II., . 59, s. 54-55, Podle rejstku: Vsich (ڞic = filius domini U), CDB II., s. 478.
39. Romnsk kostel vڞicch je stle datovn do ¼ 13., co zptn uruje i dobu usazen poszavsk vtve Kounic. Merhautov Aneka: Ran stedovk architektura vechch, Academia 1971, s. 348. Djiny vchodnch ech vpravku a stedovku, NLN 2009, s. 262, 347, 419. Polch Jaroslav: Pni zKrumlova, Veduta 2014, s. 243. Vank Vojtch: Hroznata zڞic (dle jen Hroznata zڞic), Szavsko 7/2000, s. 14-21. Vank Vojtch: Kamenn mu u Mrchojed a Hradit Hroznaty zڞic, Archeologie ve stednch echch 12/2008, s. 701-715.
40. Vztah plaskho konventu a panovnka vyvrcholil za vldy krle Vclava I., i kdy velmi dobr vztahy ml nejen sjeho otcem ale i synem. Nkdej plzesk vvoda ml oblast navazujc na pemyslovsk loveck hvozd ve velkoblib. Charvtov Kateina: Djiny cisterckho du vechch 1142-1420, Fundace 12. stolet, Karolinum 2013, s. 235.
41. CDB II., . 113, s. 108.
42. Pochopiteln nelze vylouit satkov spojen rodu zPotvorova sMilhostici a Hrabiici, i uvedenmi bratry. Vdy pravdpodobn i vbenicov vyenili zdej statky od mosteck vtve Hrabiic. Papajk David: vbenicov, NLN 2009, s. 111-112.
43. Velmsk Tom: Exegi monumentum. Svdectv pozdn romnskho tribunovho kostela sv. Mikule vPotvorov, s. 67-84. Co mj kostel dnes m, neme kne odnti, NLN 2011.
44. CDB II., . 332, s. 341. Brati Vlek, Vcemil a Jindich ze Zvkova svdc na listin, nejsou dnes pokldni za prvn purkrab hradu Zvkova, ale predikt je spojovn se zpadoeskm Zvkovcem. Kolektiv: Krlovsk zaloen na jihu ech, NP 2016, s. 16-17.
45. Plzesk komornk Ratmr je zejm toton sRatmrem ze Skvina, pokldanm za prvnho jistho pedka vamberk. Smetkov Petra: vamberkov. Potky djin rodu erbu labut, s. 466-468. Ve znamen zem Koruny esk, Casablanca 2006, s. 463-475. Zajmavou postavou je (podkomo, nejvy komornk) Zdislav (Kostka) zDarov, kter udlal kariru na dvoe Pemysla Otakar I. a jeho syna Vclava I. Dvokov-Mal Dana: Curia ducis, curia regis, Historick stav 2011, s. 309.
46. Wlsco de Zuekow (ze Zvkova/Zvkovce), Wecemilus et Heinricus frater eius, Zulizlaus de Kniwan (?), Iwanus et Ernestus fratres, Sdezlaus de Sista (ist); Sovadina Miloslav: Dvr Vclava I., Sbornk archivnch prac 1/1995, s. 3-40. Brati ze Zvkova/Zvkovce se vlistinch Vclava I. vyskytovali pravideln vletech 1229-1240. Dvr Vclava I., s. 18. Jmno Sulislav mme doloeno urodu zLozy, ze kterho mohla pochzet pan Aneka zPotvorova a kter byl sousedem Gumpoldic. Velmsk Tom: Exegi monumentum. Svdectv pozdn romnskho tribunovho kostela sv. Mikule vPotvorov, Co mj kostel dnes m, neme kne odnti, NLN 2011, s. 80-81.
47. CDB II., . 27, s. 25.
48. Svoboda Miloslav: Pni ze Strakonic (dle jen Pni ze Strakonic), NLN 2010, s. 39-44.
49. Sedlek August: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho, XIII., s. 202-203, 205, 214. Zatm nejvce daj o rodu zNetin a jeho mon odnoi zBezna shromdili autoi vjednom z dl edice Zapomenut hrady, tvrze a msta. Rombersk Petr, Novobilsk Milan, Mikota Petr: Josefa Milera Neznm hrady severnho Plzeska, Nakladatelstv ing. Petr Mikota, Plze 1999, s. 14-25.
50. Nejstar pee pochz zroku 1324 a u August Sedlka jsem ji neobjevil. Pivsil ji patrn nejvznamnj len rodu, bevnovskho opat Bavor zNetin. Milec Miroslav: Peeti rod se znamenm stely, Jihoesk herold 2/2013, s. 23. Dostupn i on-line: https://docplayer.cz/28180421-Jihocesky-herold-casopis-o-historii-a-pomocnych-vedach-historickych-benedove-z-nectin.html
51. Jako poznmka . 49.
52. Pni ze Strakonic, s. 218-219.
53. Opan nzor zastv Miloslav Sovadina, kter pokld druhho purkrabho Ivana za bratra Vyemra (z Blatn). Dvr Vclava I., s. 12.
54. Podle Miloslava Svobody je Vyemrv bratr Ivan toton sIvanem synem Kluny. Pni ze Strakonic, s. 24.
55. Dvr Vclava I., s. 12.
56. CDB III/4, s. 25. Bereme-li vpotaz osoby svtsk.
57. Jako poznmka . 30.
58. CDB III/1, . 85, s. 92. Hroznatu zPodbrad ztotonil sHroznatou synem Arnotovm ji Miloslav Sovadina ve sv studii, kter se zabvala dvorem Vclava I. Zasovch dvod vak do n nezahrnul listinu Pemysla Otakara I. zroku 1230, pro plask cisterciky, ve kter je tak uveden Hroznata syn Arnotv. I kdy pedpokldm, e i tohoto mue by autor ztotonil sHroznatou zPodbrad. Dvr Vclava I., s. 18-19. Naopak ztotonn obou mu vyluuje Josef emlika. Rod, s. 30. August Sedlek mnil nzor vprbhu vydvn jednotlivch svazk legendrnch Hrad.
59. Snad krom hypotzy Petra Kubna, podle n byl hlavnm dvodem vstupu Hroznaty do kltera strach zpomsty Pemysla Otakara I. Ale sm autor piznv, e i toto een m slabiny. Podle m vbec nevysvtluje, pro se clem pomsty panovnka nestali daleko vce angaovan velmoi, kte bn pechzeli od jednoho uchazee o trn ke druhmu. Kubn Petr: Blahoslaven Hroznata, Vyehrad 2000, s. 157-166, 202.
60. Za jist leny rodu lze pokldat pouze Hroznatu zPodbrad a jeho syny Benee sVilmem, ale rozhodn ne pny zChoustnka, jak in Josef emlika. emlika Josef: Pemysl Otakar II., NLN 2011, s. 369-371.
61. Shodn erb s pny z Kostomlat/Choustnka je jednm zhlavnch argument uvdnch Josefem emlikou. Bohuel se dn pee podbradskch nedochovala, a tak je za ni vydvna pee pn zKostomlat. Protoe ani pee choustnickch se nedochovala a jejich erb znme pouze zprostedkovan. emlika Josef: Pemysl Otakar II., NLN 2011, s. 370.
62. Podbradsk jako pedky choustnickch nezn tak een Dalimil, primrnm zdrojem tto hypotzy je dlo opata Neplacha, kter svoji kroniku vytvoil pravdpodobn roku 1360. Kroniky doby Karla IV., Svoboda 1987, s. 583-585. Vilm zPodbrad svdil v letech 1255-1262 na ad listin Pemysla Otakara II. a jeho zmizen bylo zejm dsledkem nhlho mrt. CDB V/4, s. 261.
63. Bene zPodbrad svdil pouze sbratrem Vilmem roku 1250 a sourozence tm jist zmiuje jet krlovsk listina zroku 1253. CDB IV/1, . 182, s. 333; CDB IV/1, . 266, s. 455. Ale Bene zChoustnka se vpramenech objevuje poprv a roku 1282, je stoupencem Zvie zFalkentejna a miz znich po jeho pdu. CDB VI/1, . 207, s. 258.
64. kvrk Jan: Vilm zPulna-prvn moravsk magnt. Na hradech a tvrzch, NLN 2019, s. 24.
65. Jako poznmka . 37.
66. Do tchto pbuzenskch bunk nezapad komornk Zdislav (Zdislav Kostka zDarov) a za nm nsledujc Betislav, patc kDrslavicm, pedek rodu vihovskch z Rzmburka. I kdy ani mezi obma zpadoeskmi lechtici nelze jaksi pbuzensk vztah zcela vylouit. Dvr Vclava I., s. 17.
67. Jako poznmka . 63. KJanovi zPoln a Pibyslavovi zKianova, Mnsk Zdenk: Rakousk rod pn z Trnavy (Thrnau) a jejich vztah kMorav, asopis Matice moravsk 1/1997, s. 86. O Janovi zPoln informuji souhrnn Djiny vchodnch ech vpravku a stedovku, NLN 2009, s. 770.
68. Jako poznmka . 63. CDB III/1, . 105, s. 125; . 130 s. 165. S datovnm listiny ml problmy u Gustav Friedrich a Sa Dukov ji vjedn ze svch studi oznaila jako konfirmaci listiny, kter nikdy neexistovala. Dukov Sa: "Confectum per manum" v listinch Vclava I., esk asopis historick 2/1960, s. 50.
69. Hroznata svd poprv na listin zroku 1223, vydan praskm biskupem Pelhimem, kter potvrzuje donaci jeho souseda Sezemy zKostomlat konventu ve Vilmov. CDB II, . 252, s. 242.
70. Vojtch Vank pedpokld, e Hroznatovi zڞic bylo roku 1284, kdy se poprv objevil vpramenech, pinejmenm tyicet let. Protoe u o dva roky pozdji je doloen i jeho dospl syn Arnot. Hroznata zڞic, s. 15.
71. CDB V/2, . 600, s. 196; . 601, s. 198.
72. Kltery, panovnk a zakladatel na stedovk Morav, Matice moravsk 2005, s. 77-78. Svitk Zbynk, Krmkov Helena: O lokalizaci mstnho jmna "Pyspiz" (In margine CDB VI), Sbornk prac Filozofick fakulty brnnsk univerzity: ada historick (C) 2002, s. 55-57. Svitk Zbynk: Oslavansk klter a cda z21. kvtna 1288, Studia historica brunensia 1/2015, s. 106-108. Pehled vvoje klternho majetku podv diplomov prce Jitky Hrikov zroku 2010, kter je dostupn on-line: Cistercick klter Vallis sanctae Mariae vOslavanech a jeho hospodsk vvoj vletech 1225-1471, s. 17.
73. Katalog NP, dostupn on-line: https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-14798193
74. RBM II, . 1367, s. 589. Kamenn mu, s. 705.
75. Vclav II., s. 99-128.
76. emlika Josef: Do t korun, NLN 2017, s. 169-170.
77. Djiny vchodnch ech vpravku a stedovku, NLN 2009, s. 262, 347, 419.
78. Jeek Martin: Jaromsko vranm stedovku, Archeologick rozhledy 3/2007, s. 546. Studie pin i fotografii peetidla, kter zejm nebyla jinde publikovna a je bylo vdevadestch letech ukradeno zNrodnho muzea.
79. Vclav II., s. 122; Hroznata zڞic, s. 21. Kamenn mu, s. 707. Za monho synovce je povaovn tak Jaroslavem Polchem: Pni zKrumlova, Veduta 2014, s. 105-106.
80. Kamenn mu, s. 707.
81. Havel Dalibor: Katalog listin a list kVII. dlu eskho diplomate I., Matice moravsk 2011; s. 177, 180.
82. Dukov Sa: Listiny rudkovsk (dle jen: Listiny rudkovsk), asopis Matice moravsk, ro. 68/1948, s. 244-286. Hrikov Jitka: Cistercick klter Vallis sanctae Mariae vOslavanech a jeho hospodsk vvoj vletech 1225-1471, s. 16.
83. RBM II, . 1481; CDM IV, . 285.
84. Sedlek August, Rek Vladimr: Atlasy erb a peet esk a moravsk stedovk lechty, sv. 5, s. 279/tab. 153, . 5. Podle Si Dukov pouil Arnot zRudkova peetidlo svho otce Hemana. Listiny rudkovsk, s. 280.
85. Havel Dalibor: Katalog listin a list kVII. dlu eskho diplomate I., Matice moravsk 2011; s. 177 (RBM II., . 1482; CDM IV, . 286). Listiny rudkovsk, s. 278.
86. RBM III., . 775, s. 314; . 776, s. 315.
87. Sedlek August: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho,dl IV., Argo 1995; s. 72; dl VII., s. 213; Sudov Martina: Hrady na Vltavotnsku, Nakladatelstv ing. Petr Mikota, Plze 2003, s. 25-26.
88. alud Zdenk: et lechtici u dvora Jana Lucemburskho, Lesk krlovskho majesttu ve stedovku, Paseka 2005, s. 189. Autor povauje bratry, stejn jako star literatura, za syny Hroznaty zڞic (s. 198).
89. Podle Augusta Sedlka se osoby s pardubickm erbem objevili u v prvn polovin 13. stolet naPlzesku, kde zastvali sprvn funkce. To nejpozdji pro druhou polovinu 13. stolet potvrzuje i sfragistick materil a zpadn echy tak mohou bt pomyslnou kolbkou tchto rod. Sedlek August: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho, dl XIII., Argo 1998, s. 245; Sedlek August, Rek Vladimr: Atlasy erb a peet esk a moravsk stedovk lechty, Academia 2001, sv. 2, s. 265. e se prv odsud rozili do dalch st zem pipout nepmo i Zdeka Hledkov. Arnot zPardubic, s. 13-14. Vzpadnch a pozdji i vchodnch echch se tak mohli dostvat do kontaktu srody, jejich pslunci alespo pleitostn nosili osobn jmno Arnot.