Zhada Znojemsk rotundy

Autor: Wladislaus <(at)>, Tma: Pemyslovci, Vydno dne: 07. 06. 2020

Jedna z poslednch velkch zhad na historie. O jej vyeen se pokusila ji cel ada renomovanch historik i badatel-amatr, ale kad, kdo se o to zatm pokusil, si na n vylmal zuby. Nkterm se podailo pinst prlomov vklad uritho aspektu, jinm i pes pli fantaskn teorie podstatn detail, kter zprvu unikal pozornosti, pesto vechno ale dn z dosud publikovanch teori nepinesla uspokojiv een. Vdy se toti d nkter zdnliv objasnn tvrzen zpochybnit. A m vbec zhada znojemsk rotundy een? Opravdu zobrazuje genealogickou posloupnost Pemyslovc? Nebo je zobrazuje podle pln jinho kle? Nebo je to jen hka umleck tvorby, kter si pohrv s mylenm modernho lovka, tak odlinho od toho stedovkho?

Protoe sakrln motivy vmalby jsou myslm ji dostaten objasnny a pochopen odolv jen vyobrazen pemyslovskch postav, tk se toto tma pedevm jich. Nicmn pemyslovsk postavy jsou nedlnou soust celho obrazu jako komplexnho celku, je mon, e pochopen nm unik i proto, e na n takto nepohlme. Proto zde pedkldm nsledujc soubor dosavadnch poznatk a nstroj, kter by snad jednoho dne mohli pomoci zhadu definitivn rozlutit. tene vak prosm o shovvavost nejsem odbornk, jen nadenec, a pokud je nkde chyba nebo zde njak podstatn informace chyb, uvtm jakkoli upozornn a pak se d cokoli opravit i doplnit. Zrove se omlouvm za to, e nebudu uvdt dn jmna vech autor, od nich si pjuji veker nsledujc informace a teorie. Tento pspvek si nenrokuje jejich mylenky, ale vem jim (i tm kontroverznjm) samozejm pat dk. Mnoh z nich vak lze dle rozvjet a vznet kolem nich dal otzky.

1. Kl k interpretaci

Pi hledn een je dleit objasnit dv klov otzky - kdy vmalba vznikla a pro nkter figury maj pl᚝ a nkter ne. V obou otzkch zejm u dolo k prlomovmu objevu. Jet pedtm si ale shrme, co vme o vzniku samotn stavby.

Pvodn se jednalo o hradn kapli, kter byla postavena jako soust hradu, snad u nkdy mezi lety 1019-1048, kdy byla Morava vlenna do eskho knectv knetem Oldichem I. a spravovna jeho synem Betislavem I., nejpozdji za vldy Konrda I. Brnnskho v letech 1061-1091/1092. Datovn archeologickch nlez potvrdilo, e rotunda nevznikla dve ne v tomto obdob, akoli urit kultovn vznam tohoto msta s pohanskou svatyn ve starch dobch je pravdpodobn. Pesnj doba vzniku rotundy podle stavebn-historickch kritri je nejastji kladena k letm 1080-1085, nadle vak zstv pedmtem diskus.

Z ikonografie Kristologickho cyklu vnitn vzdoby vyplv, e nebyla zasvcena Nanebevzet Panny Marie, jak se asto myln uvd, ale byla zasvcena Zvstovn Panny Marie (festum Mariae Magnae) ve vazb na 25. bezen, tedy den, kter a do vrcholnho stedovku oznaoval potek novho roku, jako pozstatek pvodnho agrrnho vnmn asu. Kult Panny Marie po Efezskm koncilu konanm roku 431 nabyl univerzlnho vznamu zejmna ve spojen s pozemskou inkarnac Jee Krista. Panna Marie se stala krlovnou nebeskho dvora, pmluvkyn za zemel, hnky a ochrnkyn celho universa. Marinsk kult byl pinesen do Konstantinopole z oktogonlnho martyria s oltn apsidou vystavnho nad domnlm hrobem Panny Marie u Jeruzalma. V Konstantinopoli pak byl uctvn v palcov kapli Hagios Soros, je se stala prototypem vech pozdjch Marinskch kapl v podob rotund pi panovnickch rezidencch.

1.1. Kl prvn - datace vmalby

Shrneme-li dosavadn snahy o interpretaci, zakldaly se na dvou vchodiscch:

Prvn vchodisko dv pednost vyrytmu npisu pod konsekranm kem na zpadn zdi rotundy. Expertzy se shodly na tom, e neobvykl psmo s nejasn patrnmi znamnky m nejble okrouhl minuskuli se sklonem ke gotizujcmu lmn tah a pochz nejspe ze druh poloviny 13. nebo dokonce a z potku 14. stolet. Stylistickou povahou se podob krtkm pamtnm zpism z dochovanch olt ze 12. stolet, kter informovaly o zaloen, renovaci i zasvcen, obvykle zmiovaly poizovatele (dontora, svtcho biskupa, nkdy i stavitele), jako i rok vldy panovnka i episkoptu svtcho biskupa. Napklad v Anglii stanovila crkevn synoda ji roku 816, aby na stn i desce v oratoi nebo pmo na olti bylo zaznamenno kdy a ktermu svtci byl kostel i olt zasvcen. Tyto npisy tak asto nahrazovaly konsekran (vysvcovac) listiny, kter se ukldaly do olt. Napklad roku 1336 jednu takovou nalezl zbraslavsk kronik po vyhoen praskho kostela sv. Ondeje a do sv kroniky pipojil jej pepis vetn daje o vysvcen kostela praskm biskupem Danielem roku 1165. Lze proto pedpokldat, e i ve znojemsk rotund dolo pi nkter oprav u ve stedovku k nlezu takov listiny, o jejm obsahu byl dodaten vyryt do omtky pamtn zznam. Vzhledem k nehezkmu zvyku stedovkch psa slova zkracovat a kvli pokozen pvodn omtky ovem v npisu chyb ada psmen a je tak rbusem, o jeho ten existuje cel ada teori. Vtinou se vak shoduj na tom, e npis se tk rozen zasvcen rotundy o svatou Kateinu. To je psemn doloeno a ke 29. ervnu 1239, kdy je v darovac listin krle Vclava klteru Louka uveden mezi svdky kaplan od svat Kateiny Pemysl (capellanus sancte Katerine CDB III/2, str. 276, .212). Nicmn k tto udlosti nejspe dolo pi pleitosti svatby Konrda II. Znojemskho s Mari Srbskou roku 1134, jeliko tento letopoet npis obsahuje. Co je ovem dleitj je fakt, e NEEXISTUJE ANI JEDIN OBDOBN PPAD, kdy by se podobn npis vztahoval k vnitn vmalb. Je tak zcela jasn, e npis se tk pouze novho zasvcen rotundy a jako vchodisko maleb, na kterch ostatn ani svat Kateina vbec nen, je naprosto myln.



Naproti tomu druh vchodisko dv pednost malb samotn, co je prce mnohem sloitj a mnohoznanj, pln nebezpe zavdjcch, nekritickch a mnohdy pli fantasknch interpretac, zten technickm stavem maleb, pokozench v minulosti neetrnm zachzenm a ne zrovna dobe provedenmi restauranmi zsahy. Pitom hledat odpov v malb je pmo nutnost, nebo v dob, kdy jen mlokdo uml pst a symboly byly nejdleitj formou komunikace, byl stedovk umlec mnohem vce zpravodaj a vychovatel, co souasn lovk zahlcen kvanty obrazovch vjem a vychovan v pouvn psma jen st doke pochopit. Ideologick, komunikan a informan hodnota stedovkho obrazu je tak mnohem dleitj ne jeho samotn estetika. Hlavnm stedobodem tto komunikace, prolnajc se mylenm stedovkho lovka jako pojtko vekerho byt, je sil o trval nastolen vztahu veho ptomnho ve svt s tm, co m sv msto mezi vnmi pravdami onoho svta. A prv tato cesta je ta jedin sprvn. Samozejm s pomoc psemnch pramen. Bez nich bychom ped sebou mli jenom hezk obrzek...

Mme-li tedy vchodisko, meme zat hledat udlost, kter by mohla bt pleitost k vmalb. Podailo se tuto udlost najt? Za nejpravdpodobnj se v souasnosti povauj dramatick udlosti kolem obleen Brna v lt roku 1091 vojskem krle Vratislava II. Strun si pipomeme, o co lo. Posledn lta Vratislavovy vldy se nesly v duchu konflikt. Zatmco Brnnsko-Znojemsk dl ovldal u od roku 1061 Konrd I. Brnnsk, po smrti Oty I. Olomouckho roku 1087, jeho synov byli jet nezletil, Vratislav svil Olomouck dl svmu synovi z druhho manelstv Boleslavovi IV. Vratislavv star syn z prvnho manelstv Betislav II. se toti ukzal jako nepli schopn, kdy nezvldl ostrahu hranic proti Sasm, nechal se pekvapit a vtina jeho druiny zahynula. Dostal sice Hradecko, ale protoe Vratislav od tto chvle zaal upednostovat Boleslava, zaala v Betislavovi bublat vi otci i bratrovi nenvist. Nicmn fakticky ovldal celou Moravu Konrd I. Brnnsk, k nmu se uchlila do azylu vdova po Konrdovu bratrovi Otovi Eufemie Arpd-hzi i se svmi nezletilmi syny. Ve vyvrcholilo v udlostech lta roku 1091, kdy Vratislavovo vojsko dobylo Olomouc a pot oblehlo Brno, kde se Konrd opevnil. Jene v tboe oblehatel dolo k zvan udlosti. Vratislavv rdce Zderad, kdy se rozdlovaly koly jednotlivm velitelm, pronesl posmnou poznmku na adresu ptomnho Betislava, aby se se svm vojskem utboil u eky Svratky, kde by si mohl ut koupn. lo o narku na udlosti v roce 1087, kdy se Betislav utboil u jaksi ky a pes rady svch druink se v n rozhodl vykoupat. Znenadn vak do tbora vpadli Sasov a zbytek u znme. Tato Zderadova narka vak kralevice smrteln urazila, protoe ji vyslovil na veejnosti ped krlem. Betislav se proto rozhodl Zderadovi pomstt, dne 11. ervence 1091 ho vylkal z tbora a nechal zavradit. Mezi oblhajcmi nastalo pozdvien a nsledn asi chaos, ve kter Vratislava donutil sjednat s Konrdem, dosud skrvajcm se v Brn smr, snad proto, e se obval, aby se Betislav nespojil s Konrdem a spolen ho nesvrhli. V duchu seniortnho prva nsledovalo veejn Vratislavovo prohlen o nstupnictv Konrda, kter ostatn byl v t dob po Vratislavovi nejstarm ijcm Pemyslovcem. Pi tto pleitosti je tak nutno si pipomenout, e Vratislav, tehdy krl, v t dob u definitivn opustil mylenku ddinho krlovstv a pokorn se vrtil k odkazu otce Betislava I., kter seniort ustanovil. Krveprolit tedy bylo zaehnno, ale Betislav roztrpen vsledkem se nejprve sthnul do Hradce, ale pak radji ped zlobou otce prchl do Uher, domoviny sv ji dvno mrtv matky, dajn spolen se 2000 bojovnky, dobytkem a otroky. Udlosti to byly nejspe hektick, jak naznauje kronik Kosmas, kter zmiuje i osvobozen jakchsi ble neznmch vz z ale na Vyehrad, ktermu dajn napomohli svm zzrakem svat Vclav a svat Vojtch.

Mylenka, e se Vratislav a Konrd domluvili se zd bt perfektnm dvodem vmalby, kterou tak chtli dt svj zmr najevo budoucm generacm. Je to svat smlouva, kter ukonila konflikt ne bratrovraedn bojem a krveprolitm, kter bylo bnou normou doby, v n lid ili nsilm tak pirozen, e je to pro ns dnes tko pedstaviteln, nbr mrovou dohodou. Jako podprn argument je pouito dohledu nad touto mluvou vech zvnlch (=mrtvch) pemyslovskch panovnk v plti a vech v tu chvli ijcch Pemyslovc a zrove nslednk v posloupnosti seniortnho ustanoven vyjdench vyobrazenm bez plt (viz. dle).

Otaznk:
- je-li tato teorie sprvn, pro je vmalba ve Znojm a ne v Brn, kter bylo Konrdovm sdlem?

1.2. Kl druh figury v plti a bez plt

Snahy o pochopen tto zvltnosti se dosud toily kolem teorie, podle n lo v ppad figur bez plt o "moravsk dlnky". Jene kdo by jimi vlastn ml bt a ve kter dob a podle jakch kl by je ppadn bylo mon konkrtn identifikovat? Pedn je nutno uvst, e skriptoria pemyslovskho vku o "dlech" a "dlncch" nev zhola nic. Kronik Kosmas i jeho pokraovatel si vystaili se slovnkem, kter znal pouze rovnoprvn leny vldnoucho rodu s titulem kne (dux, princeps). Pm zsluhy na tomto termnu nle Josefu Jungmannovi, kter si v roce z rutiny vypjil a do prvnho dlu esko-nmeckho slovnku zaadil heslo "audl" s dovtkem, e slovant vldcov oslabovali svou moc, nebo dvali synm zvltn "wlast", a na stejnm mst upozornil, e "audlnost" me znamenat samovldu. To se psal rok 1835 a Josef Jungmann ml za sebou navn spor o budoucnost etiny. Zatmco on sm pedpokldal plnovit rozvinut spisovnho jazyka ve vech stylovch polohch tak, aby se mohl stt svornkem esk kultury, star generace trvala na veleslavnskm psemnictv jako zvaznm vzoru pro nrodn obrozen. Vzdor vhradm se vak "dly" pevn usadily na strnkch historick literatury. Ponechme-li stranou spornost tohoto termnu a pokusme se spotat vechny moravsk dlnky tak zjistme, e nkte Pemyslovci nakonec doshli vldy v Praze jako knata nad celou zem, dal zstali jen ve svm dlu a u nkterch dokonce o dnm dlu ani nevme a ze jich osud znme jen stpky. Tak bychom se mli ptt, pro by dln kne znojemsk, pokud by byl autorem vmalby, nechal zobrazovat ve sv kapli tak dlnky olomouck nebo brnnsk. Tento smr hledn se tak zd nesprvn.

V souasnosti je pijmna teorie, kter zce souvis s datac vmalby spojenou s udlostmi roku 1091. Zmr vmalby jako zachovn dosaen mluvy a potvrzen Betislavova seniortu "na vnost" mlo bt dosaeno psahou ivch pod dohledem nikoli "mrtvch", jak je nazv n dnen jazyk neznaboh, nbr spasench k vnmu ivotu. Tak to vyjaduje deset figur v pltch, zvnlch pemyslovskch panovnk, a devt figur bez plt, ijc lenov dynastie. Ti vichni spolen dohl na tuto svatou mluvu. Tato interpretace je podporovna i celkovou kompozic vmalby protikladem jin (prav) a severn (lev) strany rotundy, kterou meme nalzt napklad v symbolice mithraismu (starovkho kultu slunenho boha), kde jin hemisfra byla nebeskou vnosti a mrtvch, severn pak ivota, slunce a svtla. Je znmo, e tento kult byl rozen zejmna na Pednm Vchod, ale rozil se a do ma, v jin Francii (tehdy Okcitnii) se udrel jet ve 4. a 5. stolet. Podle tto teorie tak postavy v plti na jin stran vnosti, dokonalosti a spsy pedstavuj ji mrtv vladae (s oividnou vjimkou Vratislava zobrazenho figurou s krlovskmi insigniemi a po nm nsledujcho Konrda I. Brnnskho, jemu bylo nslednictv mluvou pislbeno), zatmco jejich dosud iv potomci zaujmaj severn stranu pozemskosti, smrtelnosti a hchu. Vmalba tedy podle tto teorie nepedstavuje pouhou svatbu pouhho znojemskho dlnka roku 1134, u jen proto, e se nikdy panovnkem nestal. Jako konkrtn datum, kolem kterho mla vmalba vzniknout, tato teorie uvd den svtku Nanebevzet Panny Marie 15. srpna 1191. Nijak tomu nevad ani fakt, e krtce po zadn mohli oba inicitoi mluvy zemeli krl Vratislav 14.1.1091 a Konrd 6.9.1092. Dlo klidn mohlo bt dokoneno a po jejich skonu a paradoxn by se tak oba hned zaadili k onm zvnlm pbuznm. Kte konkrtn to jsou, je uvedeno dle.

2. Identifikan prvky

Teprve se sprvnou odpovd na ob klov otzky je mon pistoupit k identifikaci vech pemyslovskch figur. K t by mohly dopomoci jednotliv detaily, by je nutn je brt s uritou rezervou, zejmna barvy, vzhledem ke stavu cel vmalby

Poznmky: <>br - figury potm od 1 do 27, priem 1-8 jsou v psmu z Pemyslovskou legendou, zbytek v psmu nad nm - z osmi figur v psmu s Pemyslovskou legendou jsou zaruen autentick pouze figury 3 a 8 a tm znieny byly figury 5 a 6
- nsledujc text doprovz krom fotografi z rotundy i nkolik schmatickch obrzk, kde ed zastupuje pvodn barvu, kterou se nepodailo urit ani piblin

- ponkud zvltn je, e modr barva k dekoraci nebyla pouita (u figury 12 je to podle popisu fialov, na schmatu vak vypad mode)

2.1. Pl᚝

Byl dleitou soust investitury (obadu volby) novho knete na snmu pedk a velmo, kdy do takovho plt byl nov zvolen kne obadn obleen. U samotn latinsk nzev v pekladu znamen "oblci se". Dokonce i vyobrazen povoln Pemysla Ore od pluhu ve druhm psmu vmalby zobrazuje tento prastar ritul, kdy mu jeden z posl pomh s oblknutm tohoto plt. e byl nejspe praktikovn jet jet dlouho pot, dokldaj napklad denry knete Sobslava I.



2.2. Praporec

Kop je nejstar znm insignie panovnick moci (nejen) eskch knat a zejmna za Ottonsk dynastie (936-1024) nabylo na vznamu, kdy se soust csaskch insigni stalo Svat kop. dajn se jednalo o kop, kterm msk vojk Longinus probodl ukiovanho Jee Krista. Uloeno bylo v Bazilice sv. Petra a poprv zmnno anonymnm poutnkem, nazvanm obvykle jako Antonius z Piacenzy, kter roku 570 navtvil Jeruzalm, kde na hoe Sion spatil toto kop spolen s Kristovou trnovou korunou. Kdy byl Jeruzalm roku 615 dobyt Perany, hrot kop byl rozlomen, piem jedna st byla zachrnna a uloena v ozdobn ikon v konstantinopolskm chrmu Hagia Sophia, odkud se v dsledku kovch vprav dostala na konci 13. stolet do pokladu francouzskch krl a pozdji do ma. Kop pouvan pi csask korunovaci a dnes uloen ve Vdni, bylo pvodn nazvno Kop sv. Mauricia nebo Kop Konstantina Velikho. Pochz z pelomu 8. a 9. stolet a vyrobeno bylo pravdpodobn v Lombardii. Roku 1000 dal jeho kopii csa Otto III. (*980 23.1.1002) z dynastie Otton polskmu kneti Boleslawovi I. "Chrabrmu" (*967 17.6.1025). Roku 1084 na kop pidal csa Heinrich IV. von Salia (*11.11.1050 7.8.1106) stbrn prouek s npisem "Hebk Naeho Pna", kter se zakldal na ve v tvrzen, e hebk zaraen do hrotu otpu byl jednm, ktermi byl Je pibit na k. A teprve ve 13. stolet bylo kop oznaeno jako Longinovo. Kolem roku 1350 ho na njak as uloil Karel IV. ke korunovanm klenotm v Praze a pot na Karltejn. Od nj se pak pes Karlova syna Zikmunda dostal do Norimberku a nakonec do Vdn, kde je uloeno dodnes.

Vznam kop je mnohem starho data ne me. Na snmech se kopm builo o zem a ped bitvou se na kop uvazovala vlajka a skrze ty nejlep vlenky, kte si dokzali vydobt v boji slvu a z n plynouc moc, se tak kop s uvzanm praporem stalo osobnm odznakem jejich moci, m vznikl praporec (lat. vexillum, fr. gonfanon, pozdji tak korouhev). V prbhu 11. stolet zskal praporec, zejmna ve Svat i msk, jet jednu dleitou funkci jeho symbolick pedn skm vladaem bylo prvnm aktem, jm pjemce oficiln nabval propjenho lna, v ppad eskch knat zskval do dren celou zemi. Napklad roku 1173 byly esk zem reprezentovny pti korouhvemi, na potku 13. stolet jich bylo est. Nebylo ani vjimkou, e se praporce pedvaly jako znamen budoucho obdren lna.

Co se te praporc u jednotlivch figur, vechny se li zejmna barevnost, kter koresponduje s barevnost jejich obleen a tt. Za povimnut mon poet cp na praporcch, kter podle nkterch teori mohly odkazovat na postaven a vznam nositel. mnohem pozoruhodnj je ale fakt, e pouze u ty figur jejich praporce vlaj smrem doprava nahoru (figury 7, 9, 10 a 23), kdeto praporce ostatnch vis smrem dol, bu doleva nebo doprava. U figur v plti pevauj trojcp praporce (krom figur 9, 14, 18), kdeto ve skupin figur bez plt pevauj dvojcp praporce (krom hned prvnch dvou figur 19 a 20). Ojedinlm prvkem je ken praporc figur 13 a 14, u figur 21 a 22 se dotkaj cpem. Poznmka: edou ipkou dol je oznaeno, jestli vlajka vis dol, nebo vlaje ve vtru.

Zaznamenan barevnost praporc (P Pittner, T Trapp, H Houdek):


2.3. tt

Mandlovit normansk tt pslu pedheraldickmu obdob, kter kon pelomem 12. a 13. stolet, co vznamn napovd o dob vzniku vmalby. Za nejstar doklad rodovho erbu je povaovna jezdeck pee saskho vvody Heinricha "Lva" (*1129/1130 6.8.1195) z rozrodu Welf z roku 1146, kter zobrazuje jezdce se ttem, na kterm je vyobrazen lev. Je mon, e stejnho lva nesla i pee z roku 1142, kter vak kvli pokozen nen iteln. Vznik erb je spojovn s kovmi vpravami do Svat zem, zapoatch roku 1096. Akoli nejsou dn dkazy pro tvrzen, e umn heraldiky vzniklo bhem nich, nen dvod pochybovat, e shromovn obrovskch armd tvoench ryti ze vech kout Evropy sebou pineslo komplikace v podob vzjemnho rozpoznn. Ryti vracejc se z tchto vprav pak tuto formu sebeidentifikace zaali roziovat doma. Zcela jist vak meme za potek heraldiky povaovat rytsk turnaje, kter se rozmohly nap Evropou ve 12. stolet a kdy se jednotliv astnci identifikovali skrze emblmy na svch ttech. esk zem stly a do 40. let 12. stolet mimo hlavn snaen o dobyt Jeruzalma, protoe domc knata mla pln ruce prce s udrenm moci doma. Pesto se u prvn kov vprava v roce 1096 nepmo naich zem dotkla. Nkolik houf chudiny z Francie, kter se chtly pipojit k lidov vprav doprovzejc kick vojsko, toti dorazilo do Prahy a strhly se zde nsilnosti proti idm. Podle Kosmovy kroniky byla cel jedna men idovsk obec v Praze vybita. V obecnm povdom tehdy byli toti id vnmni jako vrazi a muitel Krista, co u mnoha poutnk vzbuzovalo agresivn pudy. A teprve ze druh kov vpravy v letech 1147-1149 u mme zprvy o pm asti pednch eskch velmo v ele s tehdy jet knetem Vladislavem II.

Co se te samotnch tt, ty z panovnickch insigni zmizely pomrn zhy, ale jejich odkaz sten petrval prv v podob heraldiky a erb. U tt na vmalb si meme povimnout u na prvn pohled jejich zkladn typologie przdn pole ttu bez jakkoli dekorace (figury 3, 4 a 6), ppadn pouze plen (figura 7), rozeta neboli rice (sedmilist pouze u figury 1, osmilist u figur 12, 24 a 26, devtilist u figur 13 a 18, desetilist u figur 15 a 21), puklice jako plastick prvek vyjden otoenm ttu do strany (z pohledu divka doleva u figur 16, 22 a 25, doprava u figur 9, 10, 14, 17, 19 a 27). Jednoduch proveden tt pevauje u figur ve druhm psmu s pemyslovskou legendou, zdobnj proveden pak ve tetm psmu s devatencti figurami. Na prvn pohled nepatrn detail nt maj ti tty (4 nty figury 19 a 25, 2 nty figura 26). Pouze u dvou figur se jejich podoba nedochovala (2 a 5).

Zaznamenan barevnost tt (P Pittner, T Trapp, H Houdek):

2.4. Odv

Kad figura m svou originln barevnost, spovajc v kombinaci dvou a t barev i tn, kter se opakuj nejen na jednotlivch stech odvu, ale i na praporech a ttech.

Zaznamenan barevnost odvu (P Pittner, T Trapp, H Houdek):

2.5. Atribut

Pouze ti figury maj vrazn specifick atributy. Pi osvitu UV svtlem bylo zjitno, e figura 1 m na hlav jakousi apku s postrannmi zvsy v podob zvecch tlap, ppadn diadm s postrannmi byzantskmi pendiliemi, kter byl pozdj pemalbou zamalovn. Figura 17 m krlovsk insignie ezlo a korunu. Figura 23 m na hlav pilbu.

2.6. Tv

Dalm osobitm prvkem jsou vousy u figur 2, 4, 5 a 6 nen mon je identifikovat, figura 1 m jen lehce konturovanou bradu, snad pouze jedin figura m knr (9, mon jet figura 3), osm je bezvousch (figury 7, 16, 17, 19, 21, 24, 25, 26), ostatn maj krtk plnovous, piem u posledn figury 27 je hlava nepvodn a nen jist, zda-li vousy mla i nemla. Vlasy maj tm vechny figury hnd vetn rznch odstn (ervenohnd, svtlehnd), pouze figury 1, 2 a 15 je maj lut.

2.7. Frontalita

Psn frontln postoj maj pouze figury 1, 2, 9, 10, 11, 12, 14, 16 a 17, ostan maj natoen hlavy. Pouze u figur 4 a 5 neznme jejich postoj.

2.8. Gesta a dal detaily

Nkter figury jakoby spolu komunikovaly rznmi gesty rukou a vzjemnmi pohledy. Za pozornost stoj rzn drobn detaily, jako upnn pl᚝, nramky i rzn dren praporc a tt.

2.9. Jmenovka

dajn se v blm pruhu kvdrovho zdiva nad figurami pvodn nachzely npisy se jmnem kad z nich. Dochoval se vak jen miziv poet tm neitelnch fragment psmen.

3. Vyvrcen, sporn a potvrzen teorie

3.1. Vyvrcen teorie

Fransk kupec Smo
Ty divoej teorie vid v prvn figue franskho kupce a prvnho krle slovanskch kmen na eskm zem Sma (658/659) a po nm jeho neznm potomky, vetn velkomoravskch panovnk. Tyto teorie tak vyluuj zobrazen legendy o povoln Pemysla Ore od pluhu k vld a msto nj uvd velkomoravskho (krle) Rostislava. Hlavnm argumentem je, e Pemysl a Libue jako pohani nemohou bt vymalovni v kesansk stavb. Jene zrove si tm siln protie. Jednak samotn Smo na tom s kesanstvm nebyl nejlpe, kdy ml dajn 12 manelek. Kesanstv na esk zem, pesnji na Moravu, zaalo pronikat nejspe na pelomu 8. a 9. stolet z Vchodofransk e prostednictvm kn z bavorskho Pasova, doloena je i ptomnost putujcch mnich z Itlie a dokonce a z Irska. Roku 831 pijal velkomoravsk kne Mojmr I. (846) kest z rukou pasovskho biskupa, m si jako prvn kesansk vldce Velkomoravsk e upevnil svou pozici pedevm vi mocn sousedn Vchodofransk i. Pesto vak byla jet na konci 9. stolet moravsk spolenost jet z velk sti pohansk a napklad v Mikulicch se souasn s kesanskmi chrmy nachzela i pohansk svatyn, co naznauje svobodu vyznn. Dalm opomjenm faktem tchto teori je, e pohansk motivy se daj nalzt v kesanskch stavbch napklad ve Skandinvii a Rusku, akoli nutno dodat, e ne v takovm rozsahu, jako ve Znojemsk rotund. Nelze zapomnat ani na antick motivy dokonce ve Vatiknu, centru kesansk vry.

Zdvojen nkterch postav
dn ze zobrazench figur v posloupnosti se neme opakovat. Ano, zdvojen (i dokonce znsoben) nen ve stedovk malb nijak neobvykl prvek. Dokonce samotn malba ve Znojemsk rotund ho prokazateln obsahuje vzpomeme si na scnu povoln Pemysla Ore od pluhu, kde je oblkn do plt na poli a je zobrazen na blm koni jedouce za Libu. Jene tu je jedno velk ale. Jde o vyjadovac prvek, kter meme pirovnat k dnen "komiksov" tvorb, kdy v kadm oknku stejn postavy provaj na sebe navazujc dj s tm rozdlem, e ve stedovk tvorb mnohdy lo o oknko jedin. Tento zpsob je doloiteln na destkch (ba stovkch) pklad stedovk malby. Typickm pkladem je napklad zavradn svatho Vclava jeho bratrem Boleslavem na iluminaci Wolfenbttelskho rukopisu Gumpoldovy legendy. Naproti tomu pi zobrazovn dynastickch ad dn takov pklad, kde by byli jednotliv panovnci zdvojeni, neexistuje a meme tedy tuto teorii s klidem smst ze stolu.

3.2. Vynechvn a pidvn nkterch postav

Vzhledem k potu namalovanch figur, kter do dn z dosud uveejnnch teori nesed podle toho, jak jsou Pemyslovci znm z psemnch pramen, zstv tato otzka stle oteven, akoli u nkterch postav, kter se na knecm trnu objevily, je to vcelku pochopiteln. Jene je vbec sprvn nkoho vylouit? A co kdy existovali njac lenov rodu, kter prameny nezaznamenaly a na malb jsou zobrazeni?

Mtit Pemyslovci
Nkter teorie potaj figury a od prvnho doloenho knete Boivoje I., piem vyluuj vechny mtick leny rodu ped nm s odvodnnm, jak uvd teorie o pedvelkomoravskch a velkomoravskch vldcch, tedy kvli jejich pohanstv, nebo protoe si je Kosmas vymyslel. Nicmn bez mtickch Pemyslovc by cel pemyslovsk legenda nebyla pln. Jejich poet pesn sed s potem figur v psmu s Pemyslovskou legendou (Pemysl Or, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Kesomysl, Neklan, Hostivt). Jene pokud bychom dali stranou Pemysla Ore, kterho zobrazuje scna povoln od pluhu, a to dvakrt (plus tady mme monost, e je zobrazen potet jako dontor (viz. dle), pak jeho tvrt vyobrazen u se zd nepravdpodobn a najednou mme mtickch Pemyslovc jen sedm, co u nesed s potem figur. Prv oni by tak mohli bt ti, kter by lo s klidnm srdcem vylouit.

Strojmr
Jedin zmnka o nm pochz z Kristinovy legendy. Podle n nedlouho po Boivojov ktu na Velk Morav se proti poktnmu kneti vzbouili velmoi, vyhnali ho a novm knetem si zvolili Strojmra, kter pak vldl jako esk kne v letech 883-885, ne se ho podailo Boivojovi tak vyhnat. O jeho pvodu ani dalch osudech (utekl pr do Bavorska) nen znmo nic, dle nkterch teori byl jen pouhm uzurptorem, podle jinch neznmm bratrem i pbuznm Boivoje a tud tak Pemyslovec. Zejm u se nikdy nepoda o nm zjistit vc, a tak jeho zaazen do genealogie zstane u navdy sporn.

Moravsk krl Svatopluk I. O jeho osob toho vme pomrn dost. Po smrti Boivoje pevzal vldu za jeho nezletilho syna Spytihnva I. nad eskm knectvm v letech 890-894. Dosud nevyeenou otzkou zstv, jak dalece byli moravt Mojmrovci pbuzn s eskmi Pemyslovci. Nkter teorie uvauj o zobrazen Mojmrovc mezi figurami, pedevm v psmu osmi figur s Pemyslovskou legendou. Vtina teori vak se Svatoplukem nepot. Bezpochyby vak patil mezi nejvznamnj osobnosti eskch (moravskch) djin u jen tm, e je v pramenech nazvn krlem (rex) a stavn tak na rove franskm panovnkm.

Vladivoj
Kosmas ho nezn, vme o nm jen dky kronice Thietmara Merseburskho (*975 1018, es. Dtmar): "Ponvad sla nrok a nslednictv vdy vyvolv strach, nechal mezitm esk kne Boleslav vykastrovat svho bratra Jaromra. Mladho bratra Oldicha se pokusil utopit v lzni a oba je i s matkou vyhnal ze zem. Sm pak vldl jako zlovoln baziliek a nevslovn utlaoval svj lid. Kdy ten u nebyl schopen dle snet bm takovch kivd, povolal tajn z Polska Vladivoje, jeho jmno znamen vlda nad vojskem, jedovatho hada, kter se svmi lidmi zachzel bez ohledu na zkony. Pot, co bazilika Boleslava sesadili, byl Vladivoj z nklonnosti a s odkazem na sv p b u z e n s t v jednohlasn zvolen a dosazen na jeho stolec. Musm o nm ci jednu neuvitelnou vc, kterou by neml dn kesan nsledovat, a sice e nedokzal vydret ani hodinu bez dobrho moku. Boleslav potom uprchl k markrabti Jindichovi, svmu tehdejmu sousedovi, nebo to byla jedin monost jak se spasit. Jindich ho kvli dvjm pkom nechal zajmout, protoe vak k nmu pibyl jako host, nakonec ho propustil a Boleslav odeel jeto mu byl ivot mil ke stejnojmennmu synu sv tety, kter se mu ve zloinech vyrovnal, moc ho vak pedil. Vladivoj dal na dobrou radu a odjel ke krli, kter v t dob pobval v ezn. Tam se mu se v pokorou podrobil, jako svmu pnu mu slbil vrnost a pijal od nj dan lno. Krl ho velmi ptelsky pijal a Vladivoj se pot v mru a bezpen vrtil zpt." Vladivoj vak vydrel na knecm stolci pouh ti msce, protoe se upil k smrti. Dtmar dodv: "Zatm zemel kne Vladivoj a echov vedeni ltost povolali zpt vyhnan bratry i jejich matku. Polsk vldce Boleslav vak sebral vojsko, kde mohl, a vythl proti nim. Opt je vyhnal a svmu vypuzenmu jmenovci vrtil jeho pocty. Odjel pak dom, piem sv nejtajnj zmry skryl hluboko ve sv mysli. Domnval se toti, e jeho bratranec se bude chtt pomstt tm, kte zapinili jeho vyhnn, a doufal, e tak bude mt lep pleitost vstoupit do tamjho dn. A to se tak stalo. Kdy toti esk Boleslav zjistil, e lid se velmi oddv modlosluebnictv a e tyto praktiky provozuje zcela bez obav, zeslil i on svou niemnost, ve snaze rozbt psahou stvrzen mr. Nechal shromdit vechny pedky v jednom dom a hned zabil svho zet ranou meem do hlavy. Pot ten lstiv krvelank, jen nebyl hoden prot ani polovinu sob urench dn a jet k tomu v dob postu! pozabjel spolu s pisluhovai svho zloinu ostatn, ani by se jakkoli ohlel na jejich bezbrannost."

Vladivojovu smrt pak potvrzuje u jen tzv. Druh pokraovn Kosmovovo (soubor letopisnch zznam sestaven skriptoriem pi chrmu sv. Vta v Praze nkdy ve 12. a 13. stolet). Jde o st nazvanou Vyprvn o zlch letech po smrti krle Pemysla Otakara II., na jejm konci je seznam eskch knat, v nm naopak teba Svatopluk chyb. Vladivojv pvod je nejasn a obvykle je povaovn za mladho bratra polskho knete Boleslava Chrabrho (*967 1025), jeho matkou byla dcera Boleslava I. Doubravka (*933/936 977). Jist je, e piel z Polska. Jeho osoba je zajmav tak tm, e byl prvnm eskm panovnkem, kter si nechal udlit esk zem od msko-nmeckho krle a dokonce zaal razit vlastn denry, co spolen s lenstvm na seznamu knat naznauje spe jeho pemyslovsk pvod.

Polsk kne Boleslav I. Chrabr
V Polsku vldl jako kne od roku 992, jen msc ped svou smrt roku 1025 byl korunovn na prvnho polskho krle. Z mnoha pklad u lechty vme, e pbuzn z ensk linie si asto nrokovali majetky po pbuznch z musk linie, avak pokud ta vymela. Jeho krtk panovn jako esk kne v letech 1002-1003, kdy ani vlastn vbec nebyl dn zvolen, se d nesporn povaovat za akt irho uzurptorstv.

3.3. Jedin spolehliv identifikovan figura?

Jedinou figurou, na jej identit se vtina teori shoduje, je figura 17 s korunou na hlav a ezlem v ruce. Zcela jasn jsou to znaky krle. Pomineme-li Boleslava Chrabrho, kter se krlem stal a po vce jak 20 letech pot, co se krtce mihl na eskm knecm trnu, a pomineme-li Vladislava II., kter se jm stal a roku 1158, co je velmi pravdpodobn a pli pozdn termn pro vmalbu, tohoto titulu doshli u jen dv postavy na historie. Prvn byl ji zmiovan velkomoravsk krl Svatopluk II., o jeho zaazen mezi postavy Znojemsk rotundy nejspe oprvnn pochybovat (i kdy kdo v?), a druhm se stal 15. ervna 1085 Vratislav II. Z logiky vci a uvaovanho asovho intervalu vzniku vmalby vyplv jedin sprvn odpov a s n i dleit poznatek, e pokud je tento vvod sprvn, pak vmalba nemohla vzniknout ped tmto datem, co zrove vznamn smruje jej dataci opravdu k onomu roku 1091/1092.

3.4. Svat Vclav

Patron esk zem zkonit neme chybt mezi zobrazenmi Pemyslovci. Mnohokrte byl hledn a vtinou se vdy ukzalo, e nesprvn. dn z figur toti nenese dn znaky, kter by na nj pmo ukazovaly. Zd se vak, e jedna z teori, zaloen na posouzen komplexity celho zobrazenho vjevu ve Znojemsk rotund, ho mon konen nala. Pokud je pedpoklad o vzniku vmalby k roku 1091/1092 pi pleitosti mrov mluvy a potvrzen seniortu sprvn, pak svat Vclav by ml bt garantem tto mluvy. A hledat bychom ho proto mli v ideovm centru cel kompozice. Podvme-li se nad vchod do apsidy, na vrcholu pomyslnho symetrickho rovnoramennho trojhelnku, kter vznik spojenm s dontory po stranch, spatme zde postavu v plti (9), kter svm kopm drenm v prav ruce v pesn svisl poloze spojuje Jee Krista v mandorle apsidy, s Bohem symbolizovanm oblakem nad obloukem vchodu do apsidy, z nho vystupuj ruce smrem k dontorm, a holubici Ducha Svatho v kupoli kaple. Dontoi se svmi dary se tak obracej nejen k Bohu, ale tak k tto postav. Menm se d snadno zjistit, e to nen pesn geometrick sted (je posunut z pohledu divka smrem doprava), ale dleitj je optick spojen vech zmnnch element, ostatn opticky cel vjem psob tak, e figura v jeho stedu je. e nem nimbus (svatoz), nen z pohledu dobovho zobrazovn nijak neobvykl a odpovd dobov ikonografii. Napklad nejstar znm Vclavovo vyobrazen v Gumpoldov legend pochzejc z posledn tetiny 10. stolet ho zobrazuje bez n. Tato teorie je tak podporovna faktem, e figura nese bl praporec jak u dn jin figura nem (tedy za pedpokladu, e barva je to pvodn). Bl barva symbolizuje nebesa a proto v ikonografii nle primrn boskm osobm. V tomto ohledu se tak zd, e neme bt pochyb o tom, e tato figura je svat Vclav a nikdo jin.



Nicmn i tak stle existuj urit pochybnosti. Pro napklad nem vrazn bl odv nebo tt? Co vme o bl vlajce? U od dvnch dob se ujala jako symbol kapitulace, aby ustal boj a vlc strany se sely k vyjednvn. Poprv je takov uit bl vlajky doloeno v n z doby vldy dynastie Han (v letech 25-220). V dobch starovkho ma bylo obvyklm symbolem kapitulace dren ttu nad hlavou, msk historik Tacitus vak uit bl vlajky zmiuje v bitv roku 69. Teprve a ve stedovku se toto uit rozilo masivnji ble odn lovk byl obvykle povaovn za toho, kdo se neastnil boje, zajatci se oznaovali kusem bl ltky. Nebo teba obrnci pevnost, kte se vzdali a byl jim pislben voln odchod, ped sebou nesli bl kolky i kusy bl ltky. Bl barva byla zvolena proto, e se dala velmi snadno rozeznat.

Podvme-li se na iluminaci z tzv. Kodexu Vyehradskho, kter vznikl nkdy mezi lety 1070-1086, spatme ve zdoben inicile psmena D sedt svatho Vclava. e jde opravdu o nho, potvrzuje npis S.VENZEZLAVVS.DUX. Bl praporec zcela zeteln nem. Spe jakousi bovou, tedy stejn barvy jako svj odv. Ponkud zvltn je vak jeho koeinov apka. V tto souvislosti si meme vzpomenout na figuru 1 v psmu s Pemyslovskou legendou vedle Libue, v n mnoh teorie spatuj Pemysla Ore. Osvit UV svtlem pod nnosem nepvodn malby toti u tto jedin odhalil jakousi apku s postrannmi zvsy v podob zvecch tlap, ppadn diadm s postrannmi byzantskmi pendiliem. Jinak barvy tto postavy jsou zelen a bl.



Aby vak pochybnost nebylo mlo, zcela oividn na iluminaci v Gumpoldov legend Je Kristus nasazuje Vclavovi pilbu. A pilbu m pouze jedin figura 23. Od kdy se pilba, dost mon uchovvan u od 10. stolet, stala symbolem svatho Vclava, se dodnes vedou pe. Nezd se, e by figura s pilbou byla nam patronem, kdy v cel ad nestoj na nijak zvl᚝ vznamnm mst, navc bez plt. Pesto se musme ptt, pro mal nasadil pilbu jen jedn figue, zda to je vjimka nhodn a nezmrn. A pokud to nen svat Vclav, koho by figura s pilbou mla pedstavovat?



3.5. Dontorsk scna

Jestlie vyloume jako dontory Konrda II. Znojemskho a jeho novomanelku Marii Srbskou, mohl by to bt jeden z pedpokldanch incitor vmalby, tedy Konrd I. Brnnsk (ddeek Konrda II. Znojemskho) spolu se svou manelkou Wirpirge von Tengling? Ve skutenosti nen logickho dvodu, kter by apriori tento pedpoklad vyluoval, ale jist vodtko naznauje, e ani oni jimi nejsou. Ve scn s Pemyslovskou legendou je zobrazen Pemysl Or dvakrt (na blm koni jedouc k Libui a ve scn na poli), co by nijak nevadilo. Meme si ale vimnout, e pl᚝, do kterho je Pemysl oblkn na poli a pak v nm jede na blm koni, m stejn specificky dekorovan lem (zvec koeina?) jako maj plt dontor po stranch vchodu do apsidy. Podle tto teorie by tak byli "dontoi" Pemysl Or a Libue. A pokud by byl Pemysl Or i onm dontorem, pak by bylo nesmysln, aby byl zobrazen jet potvrt jako vladask figura. Ostatn vbec si nen podobn a pl᚝ m jin. A krom toho figura 6 m snad lem plt tak stejn, ale oividn o Pemysla Ore nejde. Nicmn je nutn dodat, e tato teorie se zakld na akvarelech Moice Trappa z roku 1861 a otzkou zstv, jak to s lemem pl᚝ u vech jmenovanch figur bylo ve skutenosti.



3.6. ijc Pemyslovci v roce 1091/1092

Podle teorie datujc vznik vmalby k okamiku mrov mluvy pedstavuje devt figur bez plt tehdy ijc leny pemyslovsk dynastie, kte jet nedoshli knec hodnosti, ale samozejm na ni mli nezadateln nrok. V okamiku mluvy opravdu ilo pesn devt Pemyslovc pt syn krle Vratislava Betislav II., Boleslav IV., Boivoj II., Vladislav I. a Sobslav I., dva synov Vratislavova bratra Konrda Brnnskho Oldich Brnnsk a Luitpold Znojemsk a dva synov jejich tetho bratra Oty I. Olomouckho Svatopluk I. Olomouck a Ota II. Olomouck. V jakmkoli dalm roce se seznam ijcch Pemyslovc dost vrazn mn.

4. Dodatky

4.1. Dal soust vmalby Kristologick cyklus

U bylo zmiovno, e vmalba Znojemsk rotundy je natolik komplexn zleitost, e jej jednotliv sti nelze chpat oddlen, ale pouze a jedin v celistvosti dla. Ve strunosti tedy shrnu to podstatn, co je k vidn na ostatnch malbch mimo pemyslovsk postavy. U jen proto, e by se v nich (mon) mohly skrvat dal vodtka k jejich identifikaci, kterch si zatm nikdo teba neviml.

Hlavnm motivem klenby v apsid je tzv. deisis (ec. "prosba, modlitba, pmluva"), co v byzantskm umn byla ikona i skupina ikon zobrazujc ve svm stedu Jee Krista Pantokratora (ec. "vemohouc") a po stranch Bohorodiku Pannu Marii a Jana Ktitele. V byzantskm liturgickm umn to znamenalo frontln zobrazen Jee jako vldce dvajcho se pmo na divka, kde hlavnm motivem je zprostedkovn modlitby jako pmluvy za lidsk pokolen. V souvislosti s pemyslovskmi figurami v hlavn lodi deisis v apsid m zprostedkovat prosbu o sesln sv. Ducha na Pemyslovce. Vztyen prav ruka Jee vyjaduje dvma nataenmi prsty ehnajc gesto. Levice shora pidruje zavenou knihu evangelia s vazbou vykldanou drahokamy oprajc se o lev koleno. Sed na oblouku ohniv erven duhy uvnit kruhov mandorly, kter je na tyech protilehlch mstech jakoby pidrovna tymi kosmickmi bytostmi, kter dle biblickch viz provzej trn Bo vlevo nahoe lovk tradin zobrazen jako andl, vpravo nahoe orel, vlevo dole bk a vpravo dole lec lev s lidskou rukou, oba s prem kdel. Po stranch pidruj mandorlu obma rukama zrcadlovit komponovan dvojice okdlench andl (bez svatoze). Jejich thle protaen, tm pravohle prohnut tla jsou zahalena v ervenm odvu a po bos chodidla ovinut lutou pskou (byzant. loros). Po Kristov pravici stoj tm frontln Panna Marie se lutou svatoz. Jej dopedu nataen nesepjat ruce vyjaduj gesto prosebn modlitby typick pro deisis. Po Kristov levici stoj Jan Ktitel, kter se ke Kristovi pivrac o nco vce ne Panna Marie. M rovn lutou svatoz a rovn i on svma rukama vyjaduje gesto prosebn modlitby.Vnitn lem klenby je tvoen souvislm psem obdlnkovch pol vyplnnch polopostavami dvancti starozkonnch prorok s andlskmi kdly a svatozemi. V blch npisovch pskch byla jmna zobrazench andl dochovaly se jen zbytkov a pouze u nkterch, z nich vak lze dovodit, e se jedn o starozkonn proroky: Ezechiel, Daniel, Habakuk, Jon, Izaj, Ageus. Z ostatnch, u kterch se jmenovky nedochovaly, jsou mon zobrazeni nkte z dalch: Jeremi, Oze, Joel, Amos, Abdi, Miche, Nahum, Sofoni, Zachari a Malachi. Ikony prorok doprovz jet lut a erven prouek s blou npisovou pskou, na n se dochovalo jen nkolik psmen jakhosi oslavnho epitetonu: ...AMCΛI...ENC...I...NI...WIPV...CCLO...DEГON...DI... Ve vce prvnho psma maleb (s Pemslovskou legendou a 8 pemyslovskmi figurami) je pod Kristem okno a po jeho stranch vdy est arkdovch pol s dvancti apotoly. Okno akcentovan uprosted zdrazuje boskou podstatu Krista paprskem vychzejcho slunce, kter jm pronik do svatyn. Slunen paprsek vstupuje oknem dovnit pesn na vchod o jarn rovnodennosti 25. bezna, tedy v den svtku Zvstovn Pann Marii, jemu byla kaple pvodn zasvcena, a symbolizuje Kristovu inkarnaci a souasn jeho muednickou smrt, m dotv magick vjev, kdy dopad pmo na Madonu zobrazenou v lodi naproti apsid ve scn Klann T krl.



Co se te samotnch biblickch vjev, nejde o Marinsk cyklus, ale o cyklus Kristologick, nebo zobrazuje vjevy z Kristova dtstv. Celkov kompozice prvnho psma maleb ad scny od jin vstupu do apsidy v tomto poad: (A) Dvanct Apotol, (B) Zvstovn Pann Marii, (C) Navtven Panny Marie, (D) Narozen Pn, (E) Zvstovn pastm, (F) Klann T krl, (G) Vradn nevitek a (H) tk do Egypta, piem mezi jednotlivmi scnami se objevuj thl vysok vice s irokm, ty a ptizubm cimbum na rzn vysokch a irokch podstavcch a vechny jsou opateny branami, jejich vrata jsou oteven i zaven. Netypick je azen nkterch scn - tk do Egypta nsleduje za Klannm T krl a Vradou nevitek, je tk zpravidla pedchz.

Ve Zvstovn Pann Marii pichz Archandl Gabriel zleva ke stojc Marii. V levici dr ezlovitou hl andlskho posla, pravici m pozdvienou k Marii v pozdravnm gestu. Marie se svatoz stoj frontln s typickm byzantskm gestem prosebn modlitby a oima obrcenma k nebi. M na sob bl roucho pekryt rozhalenm blm pltm. Scna je ohraniena dvma vemi spojenmi blm proukem, kter nese nspis AVE MARIA GRATIA PLENA DOMINUS TECUM. Neobvyklm prvkem je osmicp hvzda, je ve starovku bvala atributem matesk plodnosti a pozdji se stala symbolem neposkvrnnho poet Panny Marie.

Navtven Panny Marie je svtek slaven o prvn ervencov nedli pod latinskm nzvem Visitatio Beatissimae Mariae Virginis. Vyobrazeno je ve volnm prostoru, a v zpadoevropsk ikonografii bv rmovno mstem setkn (msto, dm). Jedn se o setkn Marie s Albtou (hebrejsky Eliva), jej rovn thotnou sestenic. Jejich typick zobrazen jakoby slouenm do jedinho tla je alegorickm setknm mru a spravedlnosti.

Narozen pn a Zvstovn pastm tvo spolenou, iroce rozvinutou scnu, v n pozad horsk krajiny pechz v betlmskou jeskyni. Narozen je svtek slaven 25. prosince pod latinskm nzvem Natalis Christi. Kompozice Narozen m ve stedu jesle s dttem zcela zavinut v erven ovinovace a se lutou kovou svatoz. Pohl na hlavy osla a bka, vynvajc za jeslemi. Po stranch ped jeslemi jsou vlevo lec Marie a vpravo sedc Josef, oba odvrcen od jesl. Z nebe se snej nimbovan andl, jejich tla zahaluj oblaky. Jejich dopedu nataen ruce a prsty vyjaduj ehnajic gesta. Obracej se k jednotlivm osobm - andl vlevo ehn Marii, dal andl ukazuje na narozenho Krista, tet andl natahuje ruku k rameni Josefa, aby vyvrtil jeho pochybnost o boskm pvodu dtte, je zobrazuje motiv Prvnho Josefova snu. tvrt andl zvstuje dvma bosm pastm, kte jeho poselstv pijmaj otevenou dlan pozdvien pravice. Na hlav maj pasti klobouky, nesou pastsk atributy (hl, pastsk roh, mony). Prostor mezi nimi a Josefem pak vypluje stdo koz a ovc pasoucch se kolem stylizovanho stromu, k jeho kmeni se z obou stran skln pr ovc. Z pupence vysokho kmene nahoe vyr symetricky do stran stoen trojlstky.

Klann T krl je svtek slaven 6. ledna pod latinskm nzvem Festum Magorum. Scna se odehrv na abstraktnm pozad z barevnch ps vymezenm vemi s otevenmi branami. Zleva pistupuj k sedc Madon ti mudrci v dlouhch odevch, jejich vlasat hlavy s nznakem vous nesou koruny s pti trojhelnkovmi hroty, odlienmi jen formou obrouky. Dva vpedu zobrazen krlov ped sebou dr dary v podob velk msy i pohru, tet za nimi m msu s ovocem. Betlmsk hvzda, obvykle provzejc tuto scnu se nedochovala. Madona m kolem hlavy svatoz, na sob bl roucho, pes ramena erven pl᚝ a v prav ruce dr ezlo s liliovou hlavic. Jeek j sed na lev noze a jeho nataen prav ruka ehn tem krlm.

Z pedpokldan scny Vradn nevitek byla identifikovna postava stojcho krle Herodese drcho ezlo s liliovou hlavic, kterak pikazuje vojkm usmrtit vechna betlmsk nemluvata. Za nm jsou dva ozbrojenci (dochoval se pouze jeden) s meem a ped krlem jaksi postava se svatoz, je by mla bt matkou s dttem.

Ze zvren scny tku do Egypta se dochovalo jen nkolik fragment hornch parti. Mla zobrazovat tk Josefovy rodiny z Betlma a jejich pchod do Sotine (u Heliopolis). Cel cesta byla obvykle redukovna na "odchod" a "pchod" symbolickm zobrazenm obou mst po stranch scny v podob v s otevenmi branami.






4.2. Dal soust vmalby Pemyslovsk legenda

Z cel Pemyslovsk legendy je zobrazena ta nejdleitj povoln Pemysla Ore ke vld a tm zaloen cel dynastie.


Trojjezdec je podn v isokefalick projekci, tj. jakoby slouenm t postav do jedinho tla. Z rozhalenho plt pednho jezdce vynv prav ruka s dopedu nataenm ukazovkem, lev ruka dr uzdu. Oblieje obou dalch jezdc jakoby vyrstaj po stranch hlavy pednho jezdce. Druhmu jezdci opticky pslu dopedu sklonn tv a jeho k kopruje pohyb pednho kon. Tet jezdec m dozadu sklonnou tv a nazad pozdvienou ruku se vztyenm ukazovkem. Jezdec na blm koni, kter je ve stejnm pohybu jako kon trojjezdce, z jeho pozad se vynouje, m rozhalen pl᚝, ze kterho vystupuje vped pozdvien pravice s nataenmi prsty. Bordura plt je npadn shodn s pltm v nsledujc scn, kde orovi tento pl᚝ pomh oblci jedna ze dvou postav kolem nj. Orskou scnu dopluj dva stromy. Prvn je pekryt tly zvat, druh je situovn k oknu a je na nm zavena za velk ucho mona lutohnd barvy, slouc jako schrnka na osivo, a pr ervench robustnch lench stevcs jazykovitm vezem nrtu. Oba stromy maj odznutou korunu a strom za orem navc odznutou vtev. Motiv pahlu odznut vtve prvnho stromu ve starozkonn tradici symbolizoval pedurenho krlovskho potomka. Ovovn druhho stromu votivnmi dary je folklorn provozovno dodnes (vnon stromeek). Od orsk scny je oknem oddlen thl ena bez plt. Ob ruce m pozvednut do rovn ramen a dr ped sebou (nejspe) diadm s blmi stuhami. Dleit je umstn scny, nebo se nachz pmo naproti vstupu. Cel scna je netradin rozdlena - povoln Pemysla od pluhu je uprosted, zatmco vlevo jede v doprovodu posl na blouovi, kterho Libue poslala, aby je k nmu dovedl, zatmco v pravo Libue na Pemysla ji ek. Ponkud nejasn zstv, pro z Libuinch posl zobrazench trojjezdcem obsahuje orovsk scna pouze dva z nich.

4.3. Seznam panovnk



4.4. Seznam znmch Pemyslovc do roku 1134

4.5. Schma figur

Na zvr uvdm oskenovan fotky vech figur plus jejich schmatick peveden, pokud by v nich nkdo chtl hledat njak spojitosti podle vzjemn komunikace postav, barvy odvu, ttu a vlajky, teba pbuznost.




Schmatick zobrazen gest a vzjemn komunikace:

Schmatick rozvren figur v psmech:


5. Dal otzky

Na zvr bych rd uvedl pr otzek a nmt, na kter by podle mho nzoru nebylo od vci najt odpov:

Jsou Pemyslovci opravdu azeni podle posloupnosti a ne podle njakho jinho kle? Jak dal pklady genealogickch ad i podobnch zobrazen existuj?

A u jsou azeni podle posloupnosti nebo ne, msto nad vchodem do apsidy urit vznam m. Ve zmiovan teorie oznauje figuru 9 jako svatho Vclava a od nj pak ve smru doprava vechny, kte na knecm trnu nsledovali po nm, a ke krli Vratislavovi II. a poslednmu Konrdovi I. Brnnskmu. A zrove uvd, e v psmu s Pemyslovskou legendou jsou mtit Pemyslovci. Ale pro pak mli chybt Boivoj I., Spytihnv I. a Vratislav I., na kter jedin se msto v tto teorii nedostalo? Nen pece nelogick, aby tam vichni ostatn byli a jen tihle ti chybli? K tomu pidvm vlastn npad - co kdy je Vclav tam, kde je dosud spatovn Pemysl Or (= figura 1)? A co kdy tam, kde je spatovn Vclav, je s blou vlajkou kapitulace Konrd I. Brnnsk (= figura 9) A naproti nmu krl Vratislav II. (= figura 17), i kdy pmo naproti sob nejsou, to uznvm..

Co jednotliv gesta a vzjemn komunikace? Nen v nich tak njak vodtko k identifikaci? Nebo jde jen o formu umleckho vyjden, podobn jako u praporc, tt a odvu?

Jsou na vmalb njak dal skryt vodtka? Napklad isokefalick Trojjezdec tenzadn svm gestem ruky neukazuje na bosk mrek, ani na figuru (dajnho svatho Vclava) spojujcho svm kopm Krista v apsid a holubici v kupoli, ale zcela jasn ukazuje figuru a vedle n (figura 10).



Literatura a zdroje
Novotn, Ale Znojemsk malba jako rbus
Konen, Lubomr Romnsk rotunda ve Znojm
Znojemskarotunda.cz
Moraviamagna.cz