Hroznatovci, Hroznatovici nebo Hroznatici je moderní označení šlechtického rodu, který působil v severních a západních Čechách. Označení vychází ze jména nejznámějšího člena, blahoslavého Hroznaty, zakladatele kláštera v Teplé. Rod samotný už na konci 12. století používal erb tří jeleních paroží, později se ptal hlavně podle Gutštejna nebo Vrtby.
Svatá země (terra repromissionis) místa, kde působil Ježíš Kristus, fascinovala a lákala, fascinuje a láká křesťanstvo po celou dobu existence tohoto náboženství. Na kolébce křesťanství, které bylo pro křesťany ztraceno, se promítají všechny ideologické změny. Úvahy, zda šířit víru mezi pohany, jak se zachovat při jejich odporu, myšlenkové zvraty od odmítání vojenské služby římským císařům-pohanům, misionářů, kteří se raději nechali ozdobit mučednickou korunou, místo aby dosáhli hmatatelného úspěchu, až k plánovaným vojenským výpravám laiků, cesta od předchůdců Augustina až k Urbanovi II. vždy brala v úvahu a v první řadě myslela na Svatou zemi.
Jedná se o první listinu u nás, kterou nechal vydat šlechtic - výjimečná osoba konce 12. století a začátku následujícího, křižák, zakladatel klášterů a později blahoslavený Hroznata Tepelský.
český velmož z rodu tří jeleních paroží (moderní označení Hroznatovci), zakladatel klášterů v Teplé a Chotěšově, křižák, *60/70. léta 12. st - +1217