Písemné prameny, s jejichž pomocí se lze přiblížit poznání minulosti, zpravidla rozlišujeme na prameny úřední (diplomatické) a vyprávěcí (narativní). Tento text představí ve stručnosti české vyprávěcí prameny pozdního středověku. Nejznámějšími a patrně nejatraktivnějšími prameny tohoto druhu jsou kroniky – rozsáhlejší texty, které obsahují chronologicky řazené texty o historii, jíž autor často hodnotí a někdy i doplňuje o přepisy důležitých historických dokumentů. Pokud se jedná o pouhé popisné zaznamenávání událostí, nazývá se text letopis.
Konečně vyšla kronika saského kronikáře Widukinda Dějiny Sasů v českém překladu Kateřiny Spurné a Jakuba Izdného. Může tento překlad změnit náhled na rané české dějiny, zejména na události spojené s vládou a vraždou svatého Václava a nástupem Boleslava I.?
Třetí a poslední kniha kronikáře Polska popisuje začátek 12. století v 26 kapitolách. Války Boleslava III. s téměř všemi sousedy.
Několik kapitol z druhé knihy polské kroniky. Dílo pojednává o bratrovražedných bojích mezi Zbyhněvem a Boleslavem (III.) a také o válkách proti Pomořanům a Čechům.
První polská kronika, vzniknuvší několik let před dílem Kosmy (mezi l. 1112 - 1117) v originále Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum byla sepsána neznámým mužem, zřejmě členem kanceláře Boleslava Křivoústého, který je později označován jako Gall anonym.
Český rytíř, vlastenec, autor první česky psané kroniky, před 1270 - +po 1314
Opat, diplomat, královnin důvěrník, spisovatel a básník, jeden z autorů Zbraslavské kroniky *po 1260 - + před 1340
aneb Kapitola z českých dějin. Knihu vydalo ISV nakladatelství v Praze roku 2000. Několik následujících řádků se ji pokusí stručně shrnout a zhodnotit.
Několik slov k výročí zakoupení zlomku této nám první známé česky psané kroniky.
Zajímavý článek o významné kronice informující o Franské říši a jejich sousedech s akcentem na zmínky o Sámově říši napsal Jakub Novák.