Fórum zájemců o historii

Tohle je trochu mimo, jeden místní blázen začal půl roku před dvojčaty vykřikovat "mrakodrapy nepřiletí", vydrželo mu to půl roku, potom už toho nechal.

To hradiště je na plošině, kde je dvůr Semín, tedy od Trosek na jihozápad, Lhota Semínova je od Trosek na druhou stranu. Jinak nahoře na Troskovicích u křižovatky na Jívinu je zachované pěkné malé motte z doby před hradem.

osobně netvrdím, že se z nich rekrutovala těžká jízda, ale to, že část z nich měla ochranu odpovídající těžké jízdě odpovídající době před 30-50 roky. Nevím, jestli je nutné zrovna jako podstatnou věc řešit, zda měli uzavřené přilby či ne, dobové iluminace nedokládají výlučné používání těchto přileb...

Petráň, Dějiny hmotné kultury, články. Ale je možné že ten dvoulán jsem si spletl s případem lokace zemanského dvoulánu

také znám místo s valem... Čistě pro informaci, je možné datovat dobu zhotovení oceli, skla, a dalších materiálů, kdy byl v procesu výroby využíván uhlík biologického původu, dřevo, dřevěné uhlí, popeloviny, saze atd. Tedy klasickou metodou C14. K analýze pomocí AMS jsou potřeba vzorky cca 0.1 -1 g ...

ta rychta v případě lokátora byla obvykle dvoulán, ovšem rozrody způsobovaly ty jednolány. U těch rychtářů mám jednu pochybnost, oni byli na území podléhajícím rychtě výkonnou a soudní mocí, která musela být zachována i při vytažení hotovosti do pole.

K tomu Durdíkovi. On v tom článku spekuluje o možném sociálním začlenění držitelů jednotlivých kvalitnějších zbrojí. S rychtářem lze bez problémů souhlasit vůbec za předpokladu, kdy rychta byla výsadní dědičnou svobodnou (zpravidla lánový statek), ale pokud spekuluje o mlynářích, pak je užitečné si ...

Na tom Semíně jde přímo o východ slunce za slunovratu? Jsou v tom místě stopy terénních úprav?

Ohledně svatých se domnívám, že je zde spojitost s Duchem svatým a stotožněním konkrétního člověka s přítomností Ducha svatého. I dnešní modlitby např při intronizaci biskupa jsou o obdaření Boží milostí a přítomností Ducha svatého.

období, kdy popisuje Pekař na základě inventářů zbrojnice kosteckých lánových sedláků je sice ranný novověk, ale z jiného pohledu je to doba, kdy se funkčně mění organizace vojsk postavených na principu hotovostí za námezní. Jde tedy o projev dožívajícího středověkého válečnictví. Podle mne lze jen ...

Je otázka, kdy se u nás stal lán - léno pojmem s plošným významem. Karolinská doba ohodnocuje majetek svobodných vlastníků v násobcích mansí a z konkrétních hodnot násobků mansí určuje povinnost např. vystrojit těžkooděnce do hotovosti.

Lán - Lehnen - léno ale v sobě též vyjadřuje právní stav a původ má již nejméně v karolinské době v označení mansí.

lán byl vlastně 60 korců osevních. Korec byla objemová míra ještě k tomu odvislá od lokace. Přeneseně byl korec jako plošná míra určen právě množstvím osiva k jeho zasetí obsaženém v objemovém korci. Tedy metrologická hrůza závislá na objemu korce a hustotě výsevku. Středověk byl, jak říkal Pekař, v...

Lán skutečně vyjadřuje jakousi velikost výměry orné půdy u statku, ovšem v reálných podmínkách středověku se značnými odchylkami jak v rámci jednoho dominia či vsi, tak tím spíše mezi různými dominii. Co je k vyměřování lánovému pevně vztaženo, to jsou ouroky a naturální plnění. Případně jiné povinn...

Pokus se nejdříve Knihu o Kosti přečíst, dá to sice práci, ale vyplatí se to, o čem Pekař píše a jak postupuje, pochopit. Bez toho nemá debata smysl. Ten Soupis chebské hotovosti je článek od Durdíka se zřejmým obsahem a čerpá z archiválie z 90. let 14.stol.. Publikován byl ještě za tuhého bolševika...

jedno neodporuje druhému. Je samozřejmě otázka, proč si Soběslav II. vysloužil onoho knížete sedláků. Pod těmi nemajetnými si myslím nemá cenu představovat žebráky, ale pacholky ve službě jak u sedláků tak i šlechty. Konec konců text té výzvy řeší právě osvobození od stávajících závazků v případě úč...

Pekař tuto otázku rozebírá v oddíle selská ústava, to je tuším druhý díl. Poznámky najdete i jinde. Najdete tam vysvětlení svobodníků a vývoj jak šlechtického tak selského hospodaření. Ohledně těch koní se nemylte, koně byli základním tažným prostředkem statku, tam nepřipadala v úvahu do potahu krav...

Ježek: Z té informace si můžete odvodit haploskupinu. U Vlčka mám jeden problém, kde nerozumím některým detailům. Trochu si pamatuji výstavu ve Sv. Jiřím, kde byly vystaveny kresebné rekonstrukce obličejů Přemyslovců. Konkrétně sv. Václav dle těchto neměl přechod kořene nosu rovně s čelem, jako je n...

Slíbil jsem mlčenlivost ohledně konkrétních haploskupin (haploskupiny). Výsledek koreluje s legendami, konkretně s přítomností vikingů v přemyslovských družinách, jestli byli původem z Dánska či okolí, na to by odpovědělo další porovnávání. Pokud je konkrétní údaj problém, tak antilegendistů. Pokud ...

Petráň a kol. Dějiny hmotné kultury, Pekař, Kniha o Kosti. Toho Pekaře bych považoval za zásadního. Pekař pokládá poddaného v českých poměrech za zakoupeného a to ještě že onen poddanský vztah byl silně ovlivněn manským právem (vztahy podle římského práva výrazně jinde). Lánový sedlák měl dle všeho ...