Pokusím se. A zaèal bych sv. Petrem.Przemysl de Nyestieyky wrote:...proto by jistì nebylo od vìci, v tématu Støedovìká bible, nasmìrovat diskusi trochu tímto smìrem... Tedy "patronát" svatých, poèátky a rozšíøení klášterní pùsobnosti, biblický vliv na bìžného èlovìka, potažmo šlechtice...
Když se Ježíš ptal svých uèedníkù za co ho považují, Šimon Jonášùv mu odpovìdìl, že za Mesiáše a Syna Božího. Vyjádøil tak za ostatní svoje pøesvìdèení i svoji víru. Jeho Mistr mu odpovìdìl: „A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev … Dám ti klíèe od království nebeského, …" (Mt 16: 18, 19).
Od tohoto textu si (katolická) církev vyložila primát øímského biskupa, který usedá na stolec, který je nazván po sv. Petrovi. Papež stojící v èele církve je tedy podle tohoto výkladu nástupcem Petrovým na zemi. Dokonce se objevilo podezøení, že církev vložila tato slova do evangelia proto, aby si obhájila a prosadila svoji vládu nad lidmi. èím tady vlastnì Ježíš povìøil Petra? Výklad reformátorù církve byl ponìkud jiný. Luther, Kalvín i Zwingli se shodovali v tom, že „skálou“ Ježíš oznaèil Petra jako vìøícího a nikoli jako osobu. Tou opravdovou skálou byl pro všechny reformátory poèínaje Viklefem a Husem pouze Ježíš Kristus. Ježíš tak vlastnì vyjádøil pøesvìdèení, že na Petrovi, na základu pevném jako skála vybuduje pozemskou církev, pøedobraz Božího království. Ježíš vìdìl, že církev se bude rozvíjet i po Petrovì smrti a Jeho slova byla tedy urèena konkrétnímu historicky doloženému apoštolovi, který bude pokraèovat v Jeho zapoèatém díle a stane se pozemským fundamentem církve…
Petr je tedy ve výkladu katolické církve fortnýøem Nebeského království, od jehož brány má klíèe. Proto je zobrazován s atributem velkého klíèe.