Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 26 úno 2020 13:36

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2 ] 
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 20 led 2020 13:28 
Offline
Panoš
Uživatelský avatar

Registrován: 18 led 2020 08:41
Příspěvky: 44
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 14 úno 2020 19:11 
Offline
Panoš
Uživatelský avatar

Registrován: 18 led 2020 08:41
Příspěvky: 44
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Pokus o rekonstrukci cesty knížete Vladislava a jeho družiny z Konstantinopole přes Kyjevskou Rus a Polsko

Bohužel neznáme ani přibližný směr této cesty a nevíme, zda Vladislav zvolil putování po souši, či plavbu lodí přes Pontské moře (Černé moře). Cesta po souši by byla mnohem náročnější a delší. Z Konstantinopole by vedla do Hadrianopole (dnešní Edirne) a pak na sever do starobylého thráckého města Kabyle v časech klasického řecka známého jako Diospolis (v dobách Byzantské říše také jako Hiambouli, dnešní Yambol), dále přes Balkánské hory (též známé jako Stara Planina) táhnoucí se středem dnešního Bulharska od východu k západu, do města Preslav (dnešní Veliki Preslav), které bylo v letech 893-972 hlavním městem První bulharské říše (poté, co sem bylo přeneseno z původního zhruba 40 km vzdáleného města Pliska, jež bylo sídlem bulharských chánů od roku 681), až k městu Dorystolon (také Drastar, dnešní Silistra) na řece Dunaj. Až potud celé území (jako region zvaný Paristrion nebo také Paradounavon) patřilo Byzantské říši, která Bulharsko pohltila roku 1018, a cesta tudy byla celkem bezpečná. Jiná situace by ovšem nastala po překročení Dunaje, kde se potulovaly bandy kočovných Kumánů, kteří se sice na několik desetiletí stáhli z dohledu po těžkých ztrátách v letech 1125-1126 v bojích s Kyjevskou Rusí, kdy chtěli využít smrti dosavadního vládce velkoknížete Vladimira Monomacha, ale těžce se přepočítali. Přesto nadále ovládali ohromná území od Dunaje a dnešních oblastí rumunské Dobrudži a moldavské Besarábie, přes stepi jižní Ukrajiny až do střední Asie. S ohledem na toto nebezpečí se jeví pravděpodobnější, že Vladislav zvolil cestu po moři a už v Konstantinopoli nastoupil se svou družinou na nějakou loď, která je zavezla do přístavu Maurokastron (starověký Tyras, italsky Moncastro, dnešní Bilhorod) při ústí řeky Dněstr do Černého moře. Dost pravděpodobně to byla janovská loď, nebo Janované měli od Byzantinců monopol na spojení s Maurokastronem. Co je však důležité, z tohoto přístavu totiž vedla jedna ze starověkých cest spojujících Pobaltí se Středozemím. Mnohem frekventovanější sice byla Dněperská cesta, která využívala plavby po řece Dněpr, ale otázkou zůstává její bezpečnost v roce 1148. Vzhledem k tomu, že na ní bylo několik obtížních míst v podobě kataraktů a peřejí, které bylo lepší obejít po souši, čehož pak využívali Kumáni a další lupiči k přepadům, asi bych viděl tuhle cestu jako méně pravděpodobnou.

Po řece Dněstr se mohl Vladislav dostat až do místa, kde se ve starověku nacházela řecká kolonie Olchionia (dnešní Soroca v Moldávii). Ale kam vedla jeho další cesta, je mnohem obtížnější zjistit. Tou dobou Kyjevské Rusi vládl Izjaslav II. Mstislavovič, jehož manželkou byla dcera římsko-německého krále Konrada Agnes von Hohenstaufen. Jeho bratrem byl Svjatopolk Mstislavovič, manžel Otovy sestry Eufemie Olomoucké. O Svjatopolkově situaci víme, že od roku 1141/1142 byl potřetí Novgorodským knížetem, kde setrval až do roku 1148, než ho Izjaslav nahradil svým vlastním synem a Svjatopolka náhradou ustanovil Volyňským knížetem. Bohužel však neznáme okolnosti ani kdy se tak stalo. Pokud by se tak stalo až po Vladislavě cestě, zajížďka daleko na sever do Novgorodu, který jen od Kyjeva dělí vzdálenost téměř 1100 km, se jeví dost nepravděpodobná. V tomto případě však nelze vyloučit, že by Ota mohl poslat s předstihem z Konstantinopole svojí sestře dopis a k setkání by mohlo dojít v Kyjevě. Opět bohužel musíme konstatovat, že nemáme žádné zprávy, které by potvrzovaly setkání českého knížete s Izjaslavem. Pokud by ovšem k přesunu Svjatopolka a Eufemie z Novgorodu do Volyně došlo před Vladislavovou cestou, nikam daleko by si zajíždět nemusel. Olchionia už se nacházela na území kontrolovaném ruskými knížaty a odtud to bylo pohodlnými cestami do Kyjeva "jen" nějakých 360 km. V případě cesty rovnou na Volyň to bylo podstatně blíž, a to buď 265 km do města Žytomyr, které patřilo k nejstarším a nejdůležitějším střediskům Volyně a vůbec celé Kyjevské Rusi, neboť se nacházel na obchodní trase zvané Via Regia spojující Kyjev se střední Evropou, případně o něco dál zhruba 450 km do města Luck, tehdy zvaném Lucesk či Lučesk, které obvykle bývalo sídlem volyňského knížete.

Směr cesty knížete Vladislava do Polska už je snažší identifikovat. Zcela jistě se někde napojili na obchodní stezku Via regia, která vedla z Kyjeva přes Žitomyr do Lvova u dnešních hranic s Polskem, po níž se tak snadno dostal do Krakowa, a odtud buď Moravskou Bránou směrem na Olomouc, nebo ještě kousek dál Polskem do Wroclawi a pak Náchodskou zemskou bránou přímo na Prahu.

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz