To je celkem zajímavé a trochu změním tok diskuse a omlouvám se, že tak trochu mimo téma, pak to přesunu, kam by to spíše patřit mělo, např. do Benešoviců...
Takže ten Beneš z Falkenštejna (ze Cvilína) je bratr Miloty z Dědic, a je to ten, co byl zatčen, uvězněn na Veveří, obviněn z velezrady a z vězení nevyšel živ (spolu s nimi rakouský pán Ota z Meissova). Podle Dalimila král „Beneše upálil v temné věži“.(Dalimilova kronika, s. 161, kap 92) Zatčen byl také Benešův bratr Milota z Dědic, který byl však později propuštěn.
Trochu podrobností z pramenů a literatury k tomuto zatčení:
Zjistit motivaci tohoto činu je obtížné. Oba pánové ( Beneš ze Cvilína a Ota z Meissova) stáli věrně po Přemyslově boku od počátku budování jeho říše. Beneš byl jmenován znojemským komorníkem (camerarius je uveden např. v RBM II. č. 319, s. 118-119 z Písku), v některých listinách je uváděn jako purkrabí (CDB V-1 č. 432, s. 640-642). Vaníček si jen stěží dovede představit možnost zrady, která by spojovala moravského a rakouského velmože v době Přemyslova vzestupu. Navíc připojuje,že pokud by se jednalo o zradu, byl by rod Benešoviců postihnut mnohem výrazněji. Místo toho se propuštěný Milota z Dědic stal poručníkem Benešových dětí a byl pověřován funkcemi, kde na věrnosti velmi záleželo, patrně v rámci kompenzace za bratrův život. Co tedy vedlo Přemysla k Benešově popravě? Vaníček uvádí, že Beneš ze Cvilína v roce 1261 přišel o úřad podkomořího.(*) Tato funkce byla spojena s městy a s komorními důchody, takže nejspíš došlo ke sporu o příjmy. Také podle Frant. Palackého byly důvodem peníze, ale podle něj se Beneš dal koupit uherským králem Bélou IV. (František Palacký, Dějiny národu českého II. s. 92). Tato hypotéza se mi však jeví nepravděpodobnou, neboť vztahy mezi českým a uherským králem byly v té době stabilní.
(*)Jako moravský komorník nebo podkomoří (stejná funkce, viz Libor Jan, Vznik zemského soudu s. doplnim) od RBM I. 1247 s. 578 a č. 1267 s. 588 až po CDB V-1. č. 204, s. 322-323, RBM II. 238 s. 92 (Benessius camerarius noster), poté jako komorník Znojemský v RBM II. č. 319, s. 118-119. Na listině vydané 26. srpna 1261 je v CDB V-1. č. 291, s. 436-438, RBM II. č. 327, s. 125 (táž, ale datovaná k 21.srpnu) již jako moravský podkomoří uveden Hartleb (
Arcleb subcamerarius Morauie)), srovnej Vratislav Vaníček, Velké dějiny zemí Koruny české, s. 104
No a ta spojitost s Falkenštejnem? Ten dolnorakouský Falkenštejn totiž zmiňuje Domečka spolu s predikátem Záviše, že mohl být kastelánem tohoto hradu. (104 Ludvík DOMEČKA, Drobnosti historické VII., Psal-li se Záviš Vítkovec po Falkensteině bavorském?, In: Sborník historický 4, 1886, s. 309-310.) Že byl hrad zkonfiskován Otovi z Meissova (to je mimochodem další pán, který byl zatčen s Benešem ze Cvilína a Milotou. Vypadá to, že si Domečka jem popletl Otu z Meissova s Benešem ze Cvilína (a Falkenštejna). Dá se někde dohledat, že byl purkrabím tohoto dolnorakouského královského hradu? Ovšem závěr Domečkova tvrzení, že přešel hrad po konfiskaci na Záviše je stejně pitomost, protože toho krále, co dá zkonfiskovaný hrad do rukou 15letého purkrabího bych teda chtěla vidět...
