Ježek píše:Logicky je blbost, aby jeden a ten samý právní akt zlistiňovali dvakrát v rozmezí několika let.
Text je téměř totožný, svědci jsou totožní, datum je jiné. Potíž je v tom, že obě listiny se dochovaly, obě pěčetěné stejnou pěčetí (typ 4,27). Obě listiny jsou z archivu kláštera, druhá ještě doložena na pozdějším opisu.
Jak z toho ven? Mohly být vydány obě listiny najednou, jedna pro klášter, druhá pro Vítkovce (případně 3, pro každého Vítkovce), s tím, že i ta donátorů se dostala později do kláštera.
Listina byla mezi lety 1272 - 1274 ztracena, ale existoval opis, podle kterého byla vydána nová listina s aktuálním rokem. Původní listina se pak našla. To je blbost.
Každopádně souhlasím s Violou, nebyly sjezdy, svědci se navíc mohli sjet ad hoc pouze k potvrzení převodu toho patronátního práva. Ve svědečné řadě se přiliš neliší toho vydání od ostatních šlechtických - příbuzní, (okolní šlechta), klienti.
Ještě jsem se s tím setkala u jiných dvou listin, jimiž dokládám v článku o Závišovi Budivoje z Krumlova: 26. června 1262 ve Světlé (Zwettl) –
RBM II. č. 373 s. 145 (jako Bodiboe de Scalitz);
26. června 1266 ve Světlé (Zwettl) – CDB V-1. č. 476, s. 705-707, odpovídá
RBM II. č. 521, s. 202 (Botiboe de Scalitz).
Nemohlo se skutečně jednat o výroční konfirmaci? Kdy se ty vlastně dělaly? Navíc se domnívám, že se mohli sejít kvůli potvrzení listiny CDB V-1, č. 189, s. 300-302 (Pangerl, Urkundenbuch des Cistercienses Stift Hohenfurth (FRA II/23), č.IV., s. 5-6) K sepsání těchto listin (Budivoje a Vítka) totiž nedošlo roku 1259 ale až později, zřejmě z toho důvodu, aby ochránily vyšebrodský klášter před Vokovými příbuznými, kteří chtěli darování zabránit. Doba vzniku této listiny listiny dle CDB spadá buď roku 1272 nebo 1274, kdy podle mě opravdu proběhly sjezdy Vítkovců (nezapomeň, že se Vítkovci scházeli často, poprve již 1220 (předání vsi Kojetín), další pak si vzpomínám 1290 tam byla ta "služebná" šlechta - clientes atd), popřípadě mohla vzniknout (zas podle CDB) až roku 1277, kdy již byli prokazatelně jak Vítek tak Budivoj mrtvi. Tyto listiny vydávané v letech 1272 a 1274, shodně 19. března při ev. shromážděních Vítkovců na hradě Rožmberku, mají listinou z roku 1259 společnou úvodní pasáž:
„Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice amen. Poněvadž paměť těch (událostí), které se dějí v současnosti, obvykle zeslabuje zapomenutí, je nezbytné, je (ty události) pevností jak napsaného tak svědků uchovat.“ I když to mohlo být způsobeno jen tím, že písař použil téhož dictamenu...
Jinak ještě, to co tady probíráme výše (
od tohoto příspěvku po ten Ježkův nad tímto) je pitomost, ještě z doby, kdy jsem věděla pendrek o latině i o regestech, v RBM to je jen zkrácený výcuc Emlera o tom, co se píše v první nebo druhé listině, (v první protestantur ressignavisse - čili dosvědčují, že odevzdali), (v té druhé iterum resignat - čili znovu odevzdávají), proč tak usoudil ze stejného textu nevím, jen myslím, že on sám (Emler) se domníval, že došlo k té výroční konfirmaci. Text obou listin je identický, liší se pouze v dataci. V prvním případě je datace:
Dáno a vydáno na Rožmberku. Milostivého Léta Páně 1272, 14 dní před dubnovými kalendami. Ve druhém pak
Milostivého Léta Páně 1274, 14 dní před dubnovými kalendami.
Jinak, cifix, ty stránky výše vypadají jak omalovánky, jsem se nějak barevně vyžívala či, co... Jak ti přišly na mysl zrovna ty sjezdy, Ježku?