Vítkùv Hrádek

[kanuk]

Věděl by někdo něco přesnějšího o osudech Vítkova Hrádku, V/H (také Vítkova Kamene, Wittingshausen, Wittigstein - nebo i Wittgenstein?).
Podle Stifterovy povídky "Hvozd" (Der Hochwald), byl V/H v r. 1648 vypálen Švédy. Krumlovské IN zprávy se o tom nezmiňují vůbec, snad ani Sedláček. Na druhé straně, na IN Sdružení pro Vítkův Hrádek (nebo tak nějak) je uvedeno, že Eggenbergové drželi na V/H vojenskou posádku do r. 1648. Takže by bylo možné, že vypálení V/H bylo důvodem ke zrušení posádky. Ovšem je doloženo, že V/H byl v nějakém používání snad až do 18. stol. Možný výklad by byl, že vypálením V/H nebyl podstatně porušen, takže jeho oprava mohla být provedena bez větších problémů.
Poznamenávám, že A. Stifter pod V/H vyrůstal, a považuji za pravděpodobné, že jedna z postav "Hvozdu", lovčí - nebo takového něco - byl Stifterovým předkem. Mám dojem, že Stifter se v jedné ze svých povídek (Zápisník mého děda - nebo tak nějak) zmiňuje o tom, že jeho dědeček byl nějakým "fořtem", a v oné době se povolání v rodinách hodně dědilo.

[KOMOŃ]

Nazdar.
Já sem se snažil něco o tom zjistit ale nic moc toho není.Jak už víš byl používán do 18 století.Což je na hrad skutečně velmi neobvyklé aby se dožil novověku.
Ale fakt je ten, že hlavní obytná budova (don-jon)patří mezi největší u nás.Pokud přihlédneme k faktu o hlavním opěrném bodu tak náročnost na údržbu by nemusela být nějak vysoká.
Z půdorysu co sem našel je vidět že byl pořád dostavován a vybaven hlavně dělostřeleckým bastionem díky kterému se dožil tak úctyhodného používání.
Netuším ale jak silně byl vypálen Švédama.Ale obvykle když se tihle do nečeho dali tak jim to šlo bezvadně.(hlavně ničení)Po30 leté válce tam klidně mohla žít i chudina...Ale jak sem teď zjistil to nebude tak horké.Poslední úpravy se konali 1725 a pak to z neznámých příčin opustily.

Nemáš k tomu něco víc věcnějšího?Alespoň jestli se tam nedělal nějakej průzkum nebo tak něco?

[Zany]

r. 2000 byl proveden stavebně-historický průzkum uložený ve Státním ústředním archivu pod př. č. 491

[KOMOŃ]

r. 2000 byl proveden stavebně-historický průzkum uložený ve Státním ústředním archivu pod př. č. 491

To je docela dobré.Aspoň je čeho se chytnout.Rád bych se tam podíval ale Hrádek je příšerně daleko.

[kanuk]

Díky za snahu. Mými jedinými zdroji jsou Stifter, jednou jsem jukl do Sedláčka a něco na IN, kde toho moc není.
Hlavně by mne zajímalo, jak dalece Stifterova povídka Hvozd odpovídá skutečnsti. Vím, že osoba tam vystupující, údajně syn Gustava Adolfa, nemohl být v době smrti GA v Americe, jak píše Stifter, protože byl s otcem v té bitvě, kde GA padl. Jinak Gustav Adolf, otec královny Kristiny, měl syna, levobočka. A není vyloučeno, že ho chtěl mít za svého nástupce. Jeho účast v osudné bitvě ( Luetzen) by tomu nasvědčovala
Vím, že ty moc nedáš na nehistorické prameny, ale již jsem se zmínil, jak to bylo se Schliemanem a Hayerdalem.

[KOMOŃ]

Díky za snahu. Mými jedinými zdroji jsou Stifter, jednou jsem jukl do Sedláčka a něco na IN, kde toho moc není.
Hlavně by mne zajímalo, jak dalece Stifterova povídka Hvozd odpovídá skutečnsti. Vím, že osoba tam vystupující, údajně syn Gustava Adolfa, nemohl být v době smrti GA v Americe, jak píše Stifter, protože byl s otcem v té bitvě, kde GA padl. Jinak Gustav Adolf, otec královny Kristiny, měl syna, levobočka. A není vyloučeno, že ho chtěl mít za svého nástupce. Jeho účast v osudné bitvě ( Luetzen) by tomu nasvědčovala
Vím, že ty moc nedáš na nehistorické prameny, ale již jsem se zmínil, jak to bylo se Schliemanem a Hayerdalem.

No ale na výsledky výzkumu bych se ale podívat mohl