Pánové z Krumlova drželi, ve středních Čechách východně od Vltavy, Načeradec, Chvalov, Březí, Veletín a Miskov. V okolí Tábora Sepekov, Radětice, Zběšice, Popovice (Popovec), Podboří, Zalší, Držkrajov, Božetice, Hodušín, Vlksice, Vratišov, Mlčkov, Bečov, Soběnov, Rašovice (Raškov ?), Nosetín, Hodětín, Chyšku, Krychov, Podolí, Pikov, Stadlec a hrad Skalici. Ledenice u Budějovic a Strunkovice u Vodňan. Dále Krumlov a několik vesnic v okolí, Vítkův Kámen a jeho blízké okolí, Světlík, Jílovici, Strašeň, Záboř, Kladné, Bobovec, Svachovu Lhotku a některé další vsi v kraji krumlovském. (většina toho vyplývá z listiny RBM II. č. 2070, s. 893-894, přemýšlím (a neumím si to ani představit) jak obrovská musela být drzost Závišova zetě, Hynka Krušiny z Lichtemburka, když si dovolil tvrdit, že dal Záviš své dceři jako věno prastarý základ vítkovského panství.)
Hledání, kde už v té době stál kostel, bude pokračovat, zatím jsem našla jen několik, kde prokazatelně byl a několik, kde prokazatelně nebyl.
Kde kostel byl:
V Hodušíně (ves byla až do roku 1291 majetkem Vítkovců, kteří asi založili i zdejší kostel. Dokládala by to vytesaná pětilistá růže na svorníku nad oltářem) a ve Světlíku ( patronátní právo k němu odevzdal Vítek z Krumlova, protože listinou CDB V-1 č. 157, s. 249 Jan z Dražic klášteru ve Schläglu na žádost Vítka z Krumlova potvrzuje držbu kostela ve Světlíku, kterou jim (Vítek) přenechal. (pro damnis illatis et remedio anime), v Nechanicích u Nového Bydžova (Z tvrze se nezachovalo nic, jen místo kde stávala je vyznačeno dosud zřetelnými valy. Kostel Nanebevzetí P. Marie z doby před rokem 1228) v Načeradci u Vlašimi (Ves je poprvé připomínána roku 1184 (viz níže) a její název lze vykládat jako Načeratův dvůr. Pravděpodobne již ve 13. století se stala městečkem. V letech 1252 a 1272 se po Načeradci psal Vítek z Krumlova. Po něm jej patrně drželi i jeho synové. Románská část kostela sv. Petra a Pavla je asi z r. 1120 a první písemná zpráva o chrámu se nachází v kronice kláštera Želivského ze dne 19. února 1184, kdy byla v kostele v Načeradci vystavena rakev opata Želivského – Gotšalka. Vedle kostela stojí jako pozůstatek opevnění kostela stará bašta z r. 1278, která je proměněna ve zvonici).
Kde kostel v jejich době nebyl:
Ve Skalice u Sepekova(Hrádek nebo tvrz stával patrně na vysokém skalnatém, nyní zalesněném, ostrohu nad rybníkem Chobotem u Sepekova. Bylo zde rozpoznáno velké obdélné místo, kde měl stát palác, kulatá a obdélníková prohluběň, kde měly stát věže nebo snad i studna. Prohlubně mohou být považovány také za propadlé sklepy. Ještě August Sedláček zde nalezl zbytky zdí, které považoval za základy (paláce, čtverhranné a okrouhlé věže). Sídlo bylo snad obehnáno pouze dřevěnými ploty z kůlů. Z hradu nezbylo vůbec nic, kromě uvedených prohlubní. K místu údajného hradu nevede žádná cesta. Hrad asi měl stát nalevo od červené značky nad hlubokou roklí nad ryníkem.Opevnění A. Sedláček nenalezl, pravděpodobně byla využívána terénní konfigurace. Víme, že Budivoj se v letech 1260 a 1264 píše v šesti listinách „ze Skalice”. Pravděpodobně po jeho smrti (kolem roku 1272) asi přestala být obývána. Je ale možné, že zde sídlili ještě jeho mladší synové.
Za pustošení biskupských statků v době Závišova věznění přešla Skalice do majetků pražského biskupa Tobiáše. 26.července 1307 ji biskup Jan IV. z Dražic vyměnil za jiné s Jindřichem z Rožmberka. Neobývaná tvrz zcela zpustla a s ostatními statky byla připojena k příběnickému panství.), v Sepekově u Milevska(V letech 1243 a 1251 se po ní nazývá Vítek (později z Načeradce a Krumlova) a v letech 1265 a 1268 jeho bratr Budivoj z rodu pánů z Krumlova. Kde a jaké sídlo zde měli se již asi nedá zjistit. Lze předpokládat, že stávalo poblíž gotického kostela sv. Mikuláše, který byl založen kolem roku 1321.)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ještě jsem tam měla Přídolí u Českého Krumlova (Ves doložená roku 1220 /latinsky Predol/ první známý, dochovaný doklad, kupní smlouva, kdy Vítka z Prčice ohledně vsi Kojetín, kd je jako svědek je uváděn farář Bohuslav Vitus de Predol.V dalším dokladu se uvádí, že ves Predol /Přídolí/ patří Vítkovi, nobili viro z Čech /rok 1231/ a téhož roku bylo určeno Přídolí za ležení pasovských vojsk.V té době stával na vrchu Strážném dřevěný hrádek, ku strážným účelům. Ten byl majetkem Vítkovců. Rovněž roku 1231 se Přídolí stává důležitou obchodní stanicí a je zde založen i solný sklad. Dle zápisu z farní pamětní knihy byla r. 1259 přídolská fara, jejímž zakladatelem byl buď Vítek starší nebo jeho bratr Vítek mladší, s kostelem a pozemky, darována nově založenému klášteru Vyšebrodskému. – / Jenže podle č. 186 s. 295 Jan z Dražic klášteru ve Vyšáku na žádost Voka z Rožmberka potvrzuje darování kostelů v Rožmitále (an šumavě) a Přídolí, takže kostel vlastnili Rožmberkové, takže Vítek ml./)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Některý den ještě přidám nějaké ucelené info o Budivojovi, prošla jsem jeho listiny atp. a mám ve srovnání s ostatními Vítkovci nějakou představu jaký byl - věrný králi, spolehlivý (Vok na něj v závěti klade požadavky, které jsou Budivojem vyplněny), nezachovaly se info, že by nějak škodil církvi (což např. Kalhoch z F. nebo Vítek z Krumlova prokazatelně činili, o Vokovi z Rožmberka ani nemluvě
), takže si nemusel žádnými dary nic kupovat, žádné remedium animae (spásu duše) apod, nebyl ctižádostivý (nedržel úřad ani se o to nijak zvlášť nesnažil). Škoda, že neuměl zařídit, aby to tak fungovalo i za jeho potomků... 
je to rodiště mého otce, kromě toho ještě Jana Čarka, básníka, a Václava Kršky, režizéra. Ti byli s tátou kamarádi. Táta psal a provozoval Krškovi scénickou muziku k jeho divadelním představením s pražskými herci. Např. s Kohoutem, Scheinpflugovou a jinými. Ostatní role hráli místní lidi, třebas dojička Marie Trubková hrála Iocasté v Oidipovi vedle Kohouta !
No nevím, nevím. Jsou to jen teorie. 
