Vyšel sborník kolem internetové stránky Slovanské hradiská (mělo by to být jinak občanské sdružení, píší se jako OZ Hradiská) - http://www.hradiska.sk/2015/12/zbornik- ... -cias.html" onclick="window.open(this.href);return false;
Dělají asi totéž co my - zveřejňovat články, popularizovat, jednou za čas sborník, to by stál za to sdílet a podpořit..
Organizuje to Orgoň, na našem fóru se objevil taky, i se hlásil k těm internetovým stránkám..
Ingolf píše:Vyšel sborník kolem internetové stránky Slovanské hradiská (mělo by to být jinak občanské sdružení, píší se jako OZ Hradiská) - http://www.hradiska.sk/2015/12/zbornik- ... -cias.html" onclick="window.open(this.href);return false;
Dělají asi totéž co my - zveřejňovat články, popularizovat, jednou za čas sborník, to by stál za to sdílet a podpořit..
Organizuje to Orgoň, na našem fóru se objevil taky, i se hlásil k těm internetovým stránkám..
Jan ZELENKA: Beneficium et feudum. Podoba a proměny lenního institutu http://obchod.hiu.cas.cz/index.php?rout ... uct_id=275" onclick="window.open(this.href);return false;
Problematika lenních vztahů se v posledních letech opětovně těší pozornosti dějepisného bádání. Kniha se v první části věnuje rozboru latinské terminologie spjaté s lenním institutem, jež je dochována v listinném materiálu i narativních pramenech saské provenience z období cca 10–14. století. Rekonstrukce významového pole slouží k postižení jevů, jež současníci s daným pojmoslovím, a potažmo tedy s lenním institutem spojovali. Analýza vychází primárně z pramenů širšího regionu, který vymezuje pětice biskupství – Míšeň, Naumburg, Hildesheim, Halberstadt a Merseburg. V této oblasti došlo k sepsání právního zrcadla, jež výrazným způsobem ovlivňuje vnímání lenního institutu odbornou literaturou – tzv. Saského zrcadla (Sachsenspiegel). Rozbor především diplomatických pramenů by měl poskytnout vhodný korektiv k „teoretizujícímu“ textu zrcadla i pohled na praktickou podobu lenního institutu a jeho případný vývoj. Míra reflexe Sachsenspiegelu v listinném materiálu z teritoria, kde autor zrcadla (Eike von Repgow) působil, může navíc naznačit, nakolik je vlastně zrcadlo vhodným nástrojem k interpretaci dalších pramenů. Druhá část knihy se věnuje českému prostředí. Shrnuje diskusi k problematice beneficiárního (lenního) zřízení, přináší rozbor latinské terminologie a výsledky dosažené v předchozí části práce zasazuje do kontextu s výpovědí domácích pramenů.
Moc děkuju za tip. Už je v košíku. Ty to máš prostudované, není tam ještě něco jiného zajímavého pro mě (např. slovníky stř. latiny apod.), ať ta kniha není tak osiřelá...?
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
elizabeth píše:MTy to máš prostudované, není tam ještě něco jiného zajímavého pro mě (např. slovníky stř. latiny apod.), ať ta kniha není tak osiřelá...?
Netuším, já narazil jen náhodou na anotaci na ústavním facebooku
elizabeth píše:MTy to máš prostudované, není tam ještě něco jiného zajímavého pro mě (např. slovníky stř. latiny apod.), ať ta kniha není tak osiřelá...?
Netuším, já narazil jen náhodou na anotaci na ústavním facebooku
Neva, i tak moc díky za tip, už je to objednané.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Čechura se nějak rozjej, vychází ještě tato kniha: Švamberkové v proměnách pěti století
Oficiální anotace:
Kniha sleduje dějiny švamberského rodu od 13. století až do počátku století 18., a to nejen v hlavní linii od Ratmíra ze Skviřína po Polyxenu z Paaru, roz. ze Švamberka, ale v dílčích tématech se věnuje i poboční borské a zvíkovské větvi. Jaroslav Čechura na základě houževnatého výzkumu třeboňského archivu zachycuje osudy jednotlivců, jejichž každodenní život se zde střetává s významnými dějinnými událostmi ovlivňujícími celkovou situaci v Českém království – husitstvím, dobou polipanskou nebo Bílou horou, po níž se Švamberkové uchýlili do emigrace, a rod postupně zanikl. https://www.kosmas.cz/knihy/522508/svam ... i-stoleti/
boukaljan píše: ↑02 dub 2023 18:20
Čechura se nějak rozjej, vychází ještě tato kniha: Švamberkové v proměnách pěti století
Oficiální anotace:
Kniha sleduje dějiny švamberského rodu od 13. století až do počátku století 18., a to nejen v hlavní linii od Ratmíra ze Skviřína po Polyxenu z Paaru, roz. ze Švamberka, ale v dílčích tématech se věnuje i poboční borské a zvíkovské větvi. Jaroslav Čechura na základě houževnatého výzkumu třeboňského archivu zachycuje osudy jednotlivců, jejichž každodenní život se zde střetává s významnými dějinnými událostmi ovlivňujícími celkovou situaci v Českém království – husitstvím, dobou polipanskou nebo Bílou horou, po níž se Švamberkové uchýlili do emigrace, a rod postupně zanikl. https://www.kosmas.cz/knihy/522508/svam ... i-stoleti/
Je velmi dobře, že tato kniha stále vychází. Rozhodně si ji chci přečíst, protože mi připadá zajímavá.
Jimi země česká stála. Soubor studií k českým elitám raného a vrcholného středověku Tomáš Velímský
Publikace obsahuje výbor dvaceti studií Tomáše Velímského s tématy ze středověké archeologie, dějin elit, středověkého osídlení, dějin středověkých měst a dějin a vývoje české středověké šlechty. Atraktivnost těchto brilantních esejů přiblíží i jejich názvy. Například Rok 845, křest 14 českých knížat; Vršovci a ti druzí; Exegi monumentum. Svědectví pozdně románského kostela v Potvorově; Hrabišici Všebor a Kojaty a počátky středověkého Mostu; Ojíř z Friedberka. Rytíř, který hájil čest českého krále; Počátky české větve pánů ze Šumburka či Albert ze Žeberka. Téměř půlstoletí ve službách šesti králů.
Vavřínek Vladimír: Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem
Známý český byzantolog se v této knize vrací k tématu, jímž se zabýval už před šedesáti lety, aby s využitím nových vědeckých poznatků znovu vyprávěl příběh cyrilometodějské misie. Zasvěceně líčí byzantské prostředí, z něhož oba soluňští bratři, Konstantin-Cyril a Metoděj, na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti. Autor dále ukazuje, jak osudy jejich misie souvisely nejen s bojem moravských vládců o nezávislost jejich státu na franské říši, ale i s velmocenským zápasem konstantinopolského patriarchátu a římské kurie o církevní jurisdikci nad územím někdejšího Illyrika, konkrétně nad nově christianizovaným Bulharskem. V neposlední řadě osvětluje původnost a jedinečnost kulturního díla Cyrila a Metoděje, zvláště vytvoření slovanského písemnictví a zavedení slovanského jazyka do liturgie. Vyzdvihuje přitom význam skutečnosti, že Slované žijící tehdy na našem území se stali prvním evropským národem, do jehož jazyka bylo přeloženo Písmo svaté - Bible.
Janiš Dalibor, Landfrýdy jako pramen zemského práva na stavovské Moravě, Scriptorium 2023
Publikace přináší analýzu landfrýdů jako jednoho ze základních pramenů zemského práva na Moravě v období od konce 14. do začátku 17. století. Ve 14. a 15. století landfrýdní smlouvy uzavírané mezi panovníkem a stavy byly především reakcí na válečné události. Později v 16. a na začátku 17. století landfrýdy zůstaly zachovány a staly se fakticky policejními řády a byly začleněny do tištěných zemských zřízení (1516 až 1604). Vznik a vývoj moravských landfrýdů jako důležitého pramene pro právní, politické a sociální dějiny je interpretován v kontextu vývoje této instituce v rámci zemí České koruny (Čechy, Slezsko, Lužice) a také v kontextu obdobných pramenů ve střední a západní Evropě (vlivy zejm. německých landfrýdů, komparace ustanovení, vlivy textace atd.)